MyEgo.cz - Radek Hulán webzine

Vždy mě pobaví, když se objeví nějaký nadutý teenager (respektive „teenager“ v širším pojetí, tak 13-22 let), a začne cosi blábolit o tom, že na WELL.DONE je cenzura. Cenzura je zásadně aktivita státu či podobného orgánu, který se tak snaží prosadit svoje politické, náboženské či jiné cíle a mocensky ovládat lidi. Soukromý subjekt nemůže praktikovat cenzuru, maximálně může tak uplatnit moderování diskuse.

Problém většiny lidí je, že nechápou pojem soukromé vlastnictví. WELL.DONE je můj web. Není Franty ani Pepana či jiného anonyma. Já na něm mám 100% práv a Franta s Pepanem 0% práv. Na svém majetku se pochopitelně mohu sám rozhodovat, jak s ním naložím.

To, že pár teeanagerů se vztahem ke zločineckému komunismu si osobuje právo nakládat s mým osobním majetkem je naprosto nehorázné… Ke znárodnění (zatím) nedošlo, i když se o to rudochové a socialisté v mnoha oblastech snaží.

Navíc je nutno říci, že publikuji veškeré komentáře, pokud jsou pravdivé, tedy i nesouhlasné. Je jich na mém webu hromada. Ale… Je mi 33 let a znám toho o 1000% více než většina ukřičených teenagerů, kteří na můj web cosi napíší a myslí si, zcela mylně, že mají pravdu. Pokud komentář není publikován a nebyl vulgární, je pro to jediný důvod - onen teenager pravdu neměl, postrádá vědomosti a znalosti, zato u něj převažuje testosteronová nabubřelost, a já nemám čas publikovat zjevně nepravdivé věci a následně je dementovat.

Problém samozřejmě je, že onen teenager se poté cítí „ponížen“ a pořvává ještě více na jiných webech, kde mu to zatím tolerují, místo toho, aby se něco nového naučil, a za 20 let byl třeba tak dobrý jako já :-)

Nemoderované diskuse na internetu jsou v podstatě zcela zbytečná věc, 99% příspěvků tvoří právě pokřik těchto teenagerů, tedy nedorostlých uřvaných „fakanů“. Průvodním znakem je rovněž extrémní vulgarita v diskusích. Skoro mám pocit, že „za mých mladých let“ té slušnosti bylo daleko více, a že současná mládež, respektive její část, je horší a horší. Fakani, co nic neumí a neznají, a přesto všude anonymně křičí, to je nešťastná moderní novinka.

Přitom takový teenager by si v reálném životě nic nedovolil, dostal by facku a utekl by, high je pouze v anonymitě internetu. Dnešní typický internetový teeanger je dokonalý zbabělec.

Pokud takovéhoto křiklouna potkáte, nebavte se s ním, pošlete mu odkaz na tento článek. I kdyby to z těchto fakanů pochopilo jen 5%, internet bude lepším místem :-)

AERCURAT.com je nový projekt, který zahrnuje webzine (články), wiki pro správu dokumentů a fórum. Každá část má svoji unikátní grafiku a barvu. Celek je doplněn o Private Area, kde si uživatelé mohou posílat zprávy a nastavovat svoje komunikační preference, avatar, a další. Samozřejmostí je single-login pro celou rozsáhlou webovou aplikaci.

Celek je samozřejmě proveden jako validní XHTML 1.1 a optimalizován pro SEO.

AERCURAT.com

Vypadá to, že budeme muset začít obdivovat programátory Microsoftu. Na akci zvané Mix ‘06 mají totiž představit finální verzi internetového prohlížeče IE 7. Takto si osobně představuji vývoj, před pouhými 3 měsíci byl utvořen team IE7 a během neuvěřitelně krátké doby máme skutečně stabilní a povedenou finální verzi, která představuje více změn a inovací, než open-source kopírák Firefox stihnul za 5 let své existence.

Na tomto příkladu je dokonale vidět obrovská technická síla a převaha Microsoftu, který je schopen se svými desítkami tisíc top zaměstnanců naprogramovat „téměř cokoliv“ doslova přes noc.

Je samozřejmě škoda, že pokyn ze strany managementu na vývoj IE7 šel až po dlouhých 5 letech po vydání IE6, ve své době vynikajícího prohlížeče, dnes už bohužel beznadějně zastaralého, ale i tak je nutno uznat, že dnešní práce techniků Microsoftu nemá chybu.

Osobně si myslím, že jádro IE7 je dostatečně kvalitní již v Beta 2 verzi, veškeré moje weby s ním fungují identicky jako v Opeře či Mozille, a hacky zůstávají jen pro starý IE6, a IE7 bude znamenat jediné - utvrzení pozice Microsoftu ve světě internetu.

klikněte pro zvětšení

Když jsem recenzoval iPod Video 60GB, měl jsem k němu jen poměrně obyčejná Koss Spark Plug sluchátka (a podprůměrná Apple sluchátka). Nicméně nyní mám k dispozici Shure E5c v ceně $549 (cca 13.000 Kč, ale dají se sehnat na Amazon.com podstatně levněji, už za $377 nová). S těmito sluchátky se cena dříve recenzovaného iPodu sice skoro zdvojnásobí, ale jeho zvukový projev vypadá naprosto jinak, a to excelentně.

Shure E5c jsou totiž zázračná dvoupásmová sluchátka o hmotnosti pouhých 30 gramů, kdy každé miniaturní sluchátko obsahuje dva měniče, jeden z nich je zaměřen na basy a jeden na výšky. Zatímco u klasických sluchátek se výrobce musí rozhodnout zda bude preferovat výšky nebo basy (takový Koss typicky preferuje basy a nezvládá výšky, i proto je jeho volba hodně kompromisní), u Shure E5c prostě jeden měnič basuje a druhý si zpívá fistulkou.

Poslech na těchto sluchátkách je neuvěřitelně hebký, jásavý, průzračný, čistý, přesný, detailní.

„In-ear“ sluchátka jsou vůbec něco velice osobního a emotivního. Svět pro Vás přestává existovat, slyšíte jen hudbu kolem Vás, respektive, přímo ve Vaší hlavě. Lenka Dusilová se usídlí ve Vašem mozku a analyticky přesně podává veškeré detaily toho, co umí. Vyrovnané je celé frekvenční spektrum, od nejhlubších basů až po „neslyšitelné“ výšky.

Jsem na kvalitu audia velice náročný, a kombinaci iPod Video 60GB + Shure E5c bych si byl schopen doporučit i sám sobě. :-)

s Shure E5c hraje iPod opravdu excelentně

Zatímco tvrdě vystupuji proti kradení software (a osobně mám 100% veškerých aplikací zakoupeno), ať už je to v článku Warézáci maji problém či Warez je nemoc psychopatů, v případě hudby pro vlastní použití je situace z mého pohledu mírně odlišná.

Hudbu člověk slyší zdarma a hlasitě skoro na každém kroku, ať už chce nebo ne. Hudba na nás hraje z rádia, z televize, dá se online pouštět přes internet, je v každé restauraci, obchodu či hospodě. Hudbě se prostě nedá uniknout.

Hudba, na rozdíl od software, se navíc řídí poněkud jiným právním režimem. Pro detailní rozbor právní situace ohledně hudby jsem se obrátil na jednu nejmenovanou blondýnu s blankytně modrýma očima, geniální hlavou, dokonalým tělem, nádherně klenutým poprsím, a rovněž se smyslem pro humor, vytříbeným vkusem a naprosto neodolatelnou přirozenou vůní rozkvetlé jarní louky.

Jakými zákony se řídí nakládání s hudbou?

Ustanovení § 30, odst. 1 a 2, písm. a) zák. č. 121/2000 Sb., autorský zákon stanoví, že za užití díla, podléhajícímu dikci cit. zákona se nepovažuje užití pro vlastní potřebu a do díla autorského tak tedy nezasahuje ten, kdo pro vlastní potřebu zhotoví záznam či rozmnoženinu z díla veřejně přístupného (tedy i rozhlas, televize). Ust. odst. 4 cit. paragrafu pak stanoví, že rozmnoženinu nesmíš užít jinak než pro sebe (neměl bys jí nikomu dále kopírovat, veřejně pouštět, půjčovat, atd.). Pokud toto dodržíš, chováš se zcela v souladu se zákonem. Co se týká vysvětlení toho, proč to jde pro běžného posluchače zdarma – viz. ust. § 25 zák. č. 121/2000 Sb.

Je legální zkopírovat si CD od kamaráda?

Pokud se jedná o neoprávněné užití autorského díla, tedy nelegální kopírování CD, DVD či zveřejňování hudby, je třeba si uvědomit, že do tohoto režimu spadá každé CD, které není tvoje, půjčíš si ho a vypálíš. (pamatuje na to zák. č. 140/1961 Sb., trestní zákon v ust. § 152 a taky ust. § 32, odst. 1, písm. a) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích – samozřejmě podle okolností a výše obohacení či škody).

Tohle výborně obešla půjčovna CD a DVD za Kotvou – tím, že ze všech vypůjčitelů udělala klubovou smlouvou podílové spoluvlastníky na každém CD a DVD. Protože na každém CD, které si půjčuješ, máš spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/xtiny, vypaluješ vlastně “své” CD či DVD a tudíž se chováš zcela legálně.

Můj komentář: u CD je zjevné, že jeho půjčení ze strany Vašeho kamaráda není legální, nejedná se o veřejně přístupné dílo, a Vy to moc dobře víte. Kopie takovéhoto CD pro Vaši byť osobní potřebu tudíž rozhodně není legální.

Jste firma a chcete legálně používat Windows 2003 Server, SharePoint, 10 licencí Windows XP, SQL Server 2005, deset licencí Microsoft Office 2003, Visio 2003, FrontPage 2003, Virtual PC 2004 a dalšího software za pouhých $295? Řešení zde je, a jmenuje se Microsoft Action Pack Subscription a obsahuje tyto licence.

Pokud se Vaše firma věnuje vývoji software či doporučování software založeného na Microsoftích technologiích, můžete se stát partnerem Microsoftu, a za pouhých $295 ročně mít přístup k velice rozsáhlému balíku software. Je to velice zajímavá politika, kdy je software Microsoftu dostupný pro vývojáře de-facto zdarma (ve struktuře server + 10 klientských licencí), přesněji v ceně 7.000 Kč ročně.

Při obnovení Action Packu příští rok v něm pochopitelně dostanete nejnovější licence software, tedy Windows Vista, Office 2007 a SQL Server v poslední verzi.

Když jsem před dvěma týdny psal o tom, proč jsou současné testy procesorů špatně, nenabídl jsem žádné zjevné řešení. Později, v testu současného nejlepšího procesoru s poměrem cena/výkon, tedy Intel Pentium D805, jsem Intel D805 testoval „jen“ pomocí PCMark04, PCMark05, 3DMark05 a 3DMark06. Je v tom nějaký rozpor? Nikoliv.

PCMark04 a PCMark05 - nejlepší možné testy CPU

Podle mého osobního názoru totiž problém testů procesoru jako celku dokonale vyřešila firma Futuremark právě svými PCMark04 a PCMark05 produkty. Toto totiž nejsou umělé testy, jsou dokonale navržené, navíc už v roce 2004 preferovaly multithreaded aplikace (a tím „znevýhodňovaly“ pomalé singlecore AMD oproti Intelu s HT, proto tyto testy milovníci AMD nemají rádi).

PCMark používá Microsoftí knihovny pro dekódování a enkódování WMV videa, zpracovává video také pomocí DivX knihoven, enkóduje do MP3 pomocí lame, používá standardní Windows knihovny pro kalkulaci 2D grafické rychlosti počítače a v neposlední řadě spouští řadu těchto testů současně, tedy zcela správně zvýhodňuje dualcore AMD/Intel procesory či Intel procesory s HT.

Oproti tomu třeba SvětHardware.cz používá v tomto článku poněkud nesmyslné testy jedné spuštěné instance WinRaru či lame enkodéru. Toto nám o procesorech moc neřekne, navíc málokdy si člověk spustí dekompresi souborů a nedělá už nic víc (Eagle nicméně následně testuje i 2 aplikace zároveň, to jej chválí, jen to není na co porovnat). Vtip je v tom, že se singlecore procesorem už nic dělat při dekompresi nemůžete, zatímco s dualcore sestavou můžete dále normálně pracovat. Řekne nám to tento test? Nikoliv.

PCMark04 a PCMark05 nám to ovšem řekne. Z mé praxe bych si dokonce troufnul tvrdit, že pokud se skóre v PCMark04/05 zvýší o 20%, Vaše práce v průměru, tedy její rychlost a efektivita, se zvýší o 20%. Jsou to prostě nejlepší testy CPU a vůbec PC jako celku (testován je například i mimořádně důležitý diskový subsystém).

Pár lidí rovněž namítá, že prý je PCMark04 optimalizován pro Intel. Není to pravda. Microsoft ani DivX nic pro Intel neoptimalizuje. IE6 není optimalizován pro Intel. A i kdyby byl, je to jednoznačná výhoda pro Intel v denní práci s PC, a měla by tudíž být zohledněna.

Víte, na čem je založena bezpečnost Firefoxu? Na tom, že skoro nic neumí. Marketing Vám řekne, že Firefox je bezpečný, protože u něj nehrozí například risk z ActiveX komponent u hloupých uživatelů, kteří klikají zásadně na ANO u každé otázky, technik Vám řekne, že Firefox ono ActiveX vůbec nepodporuje, neumí je, a proto zde nehrozí risk.

Tato triviálnost Firefoxu mě osobně vede k tomu, že jej doporučuji pro instalaci všem technicky méně nadaným známým. Instaluji Firefox v celých firmách, běžným uživatelům. Je to browser, co je podobně primitivní jako MSIE 6, a protože toho umí méně než MSIE 6, je i potencionálně méně nebezpečný.

Myslím si, že podobně uvažuje spousta lidí, a proto je Firefox relativně hodně rozšířen. Odborníci samozřejmě sáhnou po Opeře, která je rychlejší, má podstatně více funkcí, a je celkově lépe navržena. Pro běžné používání masami je ale Firefox opravdu použitelný kus software. Je to zjednodušená kopie rozhraní MSIE, a to je pro lidi, co se nechtějí učit nic nového moc dobře.

Až budete zase někde číst, jak je Firefox excelentní, nevěřte tomu. Spousta lidí jej používá ne proto, že je to dobrý kus software, ale protože je to dostatečně primitivní na to, aby to mohla používat i moje babička. Pokud budete ignorovat zábavný Firefoxí marketing typu 150 miliónů jeho stažení, do kterého se počítají verze 1.0.0-1.0.7, a 1.5.0 a 1.5.1, tedy je nutno toto číslo podělit minimálně deseti, tak můžete mít tento prohlížeč pro jeho jednoduchost i rádi.

Včera jsem vyzkoušel i Avant Browser, což je nadstavba nad jádrem MSIE, a musím říci, že je to velice použitelné a zároveň bezpečné řešení (samozřejmá možnost vypnutí ActiveX). AvantBrowser aka MSIE je v renderování podstatně rychlejší než Firefox (kromě extrémně rozsáhlých tabulek), a i toto řešení je pro denní použití běžnými uživateli velice zajímavé. Navíc v něm funguje 100% veškerých webů.

Operu mimochodem běžně nedoporučuji „kancelářským uživatelům“, protože se tam dá milión věcí nastavit, a to je z hlediska podpory uživatelů spíše na závadu…

struktura prohlížečů na WELL.DONE

Apple iPod je pojmem. Během pár let se slovo iPod stalo téměř synonymem pro MP3 přehrávač, a to zejména v USA. Poslední a zatím nejlepší verzí iPodu je iPod Video 60GB, v ceně 14.600 Kč. Kromě hudby je tento iPod páté generace schopen přehrávat i video v rozlišení 320 x 240 pixelů.

Upozornění: tato recenze nebude ovšem iPod jen chválit, ale zcela záměrně se seriózně podívá i na jeho chyby a nedostatky. Pokud iPod milujete, je možné, že se Vám popis nejen jeho předností, ale i nedostatků, nebude nelíbit.

Co dostanete v balení iPod Video 60GB?

S iPod Video 60GB si domů přinesete miniaturní papírovou krabičku, v níž je elegantně zabalen samotný bílý iPod (prodává se i jeho černá verze, vypadá ještě exkluzivněji než bílá), semišový obal (který se během týdne ovšem zašpiní k nepoužitelnosti), USB datový/nabíjecí kabel a samozřejmě bílá sluchátka (bílá sluchátka bohužel naleznete i u černého iPodu).

Za 14.600 Kč je to nicméně poměrně chudá výbava.

příslušenství dodávané k iPod Video 60GB je poněkud střídmé

AMD s obratem $5,847(m) je oproti Intelu s obratem $38,826(m) za rok 2005 doslova trpaslík. Podobně je na tom i zisk, Intel má 1.4 EPS (zisk na akcii) při 6,029,000,000 emitovaných akciích a AMD pouhé 0.4 EPS při pouhých 480,888,000 emitovaných akciích. Intel je prostě gigant, který si může dovolit investovat obrovské prostředky do nových technologií a výzkumu, na rozdíl od AMD. Intel má od analytiků při jeho současné relativně nízké ceně akcií doporučení buy, kdežto AMD pouze hold.

Na právě probíhajícím IDF Intel představil:

• nový desktopový procesor Conroe, s výkonem o 30-50% vyšším než top model AMD FX-60,
• nový notebookový procesor Merom, obdobu Conroe pro notebooky, s výkonem až o 100% vyšším než AMD Turion 64,
• nové koncepce notebooků, o které má zájem řada OEM výrobců,
• NAND Flash pro rapidní zrychlení spuštění aplikací,
• WiMax,
• Ultra mobilní PC.

Je toho samozřejmě více, ale Intel ukazuje, že dřímající obr v roce 2005 se probudil a dotáhl do finále dosavadní investice a technologie.