MyEgo.cz - Radek Hulán webzine

Někteří lidé dokážou napsat desítky stran o tom, že RAM vlastně není potřeba (na HWMag.cz) a jednojádrové procesory jsou skoro tak dobré jako čtyřjádrové (srandovní polemika Eagla na Živě.cz).

Takovéto zábavné "recenze" postavené na zcela chybné premise naleznete třeba na HWMag.cz. To si vezmete čistou instalaci Windows XP či Windows Vista, spustíte na ní jedinou aplikaci a měříte, jaký je rychlostní přínos 1GB, 2GB a 4GB RAM pro tuto jedinou osamocenou aplikaci. A poté z toho uděláte dalekosáhlý závěr. Zmatení pubescenti plácají ručičkami a ječí jaká je to super recenze. Fakt?

Pokud se nemýlím, už od dob Windows for Workgroups 3.11 se člověk snažil těch aplikací spouštět více než jednu. A ve Windows NT kernelu a jeho následovnících je multitasking základním bodem jejich existence. Poslední opravdu jednoúlohový operační systém byl MS-DOS (a to ještě ne tak docela, i ten měl řadu rezidentních programů a ovladačů).

Udělat tedy závěr na velikost potřebné RAM ze spuštění jedné aplikace a měření čehosi je pitomost. Běžně má člověk spuštěno mnohem více aplikací:

Emulace CD a DVD na počítači není snadná věc, je potřeba napsat low-level driver, který ošálí většinu her a jejich bezpečnostních systémů tak, že se budou domnívat, že onen virtuální SCSI ovladač je ve skutečnosti fyzická mechanika.

Nejsnadnější je to mimochodem, pokud ve vašem počítači nejsou žádná IDE zařízení.

Velice populární pro emulaci virtuálních CD/DVD jednotek je Deamon Tools a Alcohol 120%. Druhý uvedený umí takové obrazy CD/DVD i vytvářet, nejen připojovat.

Oba používají jako svůj layer ovladač SPTD.sys, který je bohužel znám jako zdroj mnoha nestabilit a BSOD. V poslední verzi 1.47 dělá na Vista x64 problémy, takové Nero InfoTool či Panasonic DVD-RAM driver se odmítá spustit. Poslední stabilní verze bylo SPTD 1.43, nicméně s tím je zase Alcohol 120% nekompatibilní.

Musel jsem se tedy podívat po konkurenci, a to navíc plně funkční ve Vista x64. K dispozici (a nepoužívající SPTD.sys) je Virtual CD 9, FarStone VirtualDrive, mírně zaostalý Game Jackal Pro nepodporuje Vista x64. FarStone VirtualDrive je bohužel také funkčně omezený, neumí pracovat s MDF soubory, ale jen se svým formátem VCD, což je k ničemu.

Virtual CD 9

Nakonec jsem tedy skončil u Virtual CD - Das Original, a maximální spokojenost:

Poslední dva měsíce jsem slyšel mnoho spekulací o tom, že Google představí svůj vlastní mobilní telefon. Nic takového ovšem nebude. Google totiž včera nepředstavil mobilní telefon, představil něco potencionálně většího. Otevřený operační systém pro mobilní telefony, založený na bázi Linuxu / Java SDK, a s otevřenou Apache v2 licencí.

Jinak řečeno, kdokoliv si bude moci stáhnout tento operační systém s kódovým jménem „Android“, připájet k sobě destičku s GSM/UMTS/GPS Qualcomm chipsetem a LCD displej, a udělat z toho relativně funkční mobilní telefon.  Navíc takto prodávané telefony potencionálně desítek výrobců budou slušně kompatibilní z pohledu aplikací, budou sdílet stejné základní API.

Google má Linux rád (a moc nemusí Microsoft). Jeho hledání nakonec běží na upraveném Linuxu, jako databázi pro obrovskou hromadu dat používá silně upravenou MySQL. Linuxové telefony zde už jsou, například platforma OpenMoko, LimoFoundation či Trolltech QTopia. Tyto platformy ovšem mají +/- nulový podíl na trhu, nabízí ne zcela dotažené ovládání, mizivý počet aplikací, a především, jsou vývojářsky roztříštěné.

Google a jeho OpenHandsetAlliance.com by to mohla změnit, účastní se v ní totiž velikáni jako Motorola, HTC (vyrábějící dosud fantastické Windows Mobile telefony), LG či Samsung. Ze strany providerů je tam T-Mobile, Sprint, Telefónica či NTT DoCoMo. Takovéto počáteční uskupení hráčů (přestože v něm chybí Nokia, SonyEricsson či Apple) je významné, a zastřešení pomocí aliance je príma nápad.

Tuto alianci budou brát klienti, vývojáři i konkurence vážně.

Zatím je to ovšem běh na dlouhou trať. Současné Linuxové telefony jsou mizerné. Neexistuje jediný OpenHandsetAlliance telefon. Neexistuje jediná OpenHandsetAlliance aplikace. Místo ukázek aplikací je na propagačním videu pes sedící na žluté židli. S Windows Mobile 6 Professional se mezitím prodávají doslova stovky zařízení a jsou pro ně napsané desítky tisíc profesionálních aplikací. Android je prostě běh na dlouhou trať. V roce 2008 její členové něco představí, ale zatím to budou takové počáteční nedodělky, bez dostupnosti celého "ekosystému", který se za deset let utvořil kolem Windows Mobile.

Ubuntu Linux obsahuje zhruba 36653 známých chyb. To je samozřejmě poměrně dost, ale absolutně nejhorší na tom je, že některé chyby v Linuxu mohou fyzicky zničit váš hardware. Linux například zabíjí vaše notebookové pevné disky.

V čem je problém? Každý moderní disk má schopnost parkovat hlavičky pevného disku. Je to vhodné na přenášení disků, obecně je poté disk více odolný proti otřesům. Počet parkování hlaviček není ovšem neomezený, pohybuje se kolem několika set tisíc.

Chyba #59695 v ACPI v power.sh v Linuxu ovšem způsobuje, že hlavičky notebookových disků se parkují klidně tisíckrát denně, takže za zhruba rok se s diskem můžete rozloučit. Linux vám prostě fyzicky zničí pevný disk (ortodoxní linuxáci teď začnou nenávistně kvičet, ale je to bohužel fakt).

Nejhorší je, že oprava této chyby je velice snadná pomocí hdparm -B 255 /dev/sda, nicméně nikdo z Linuxové komunity se už roky nemá k tomu, aby to změnil, a neznalí uživatelé tak mají velký problém. Procházet Bugzillu ve chvílích volna opravdu nikdo nedělá…

Související: Broken HDDs, chyba #59695 a popis parkování disků (PDF).

Je lepší Total Commander 7 nebo SpeedCommander 12?

K Total Commanderu má spousta lidí doslova citový vztah. Já také :-) Byl tu s námi už ve Windows 95 a představoval funkční eventualitu k podivnému a neproduktivnímu Microsoftímu Průzkumníkovi, jak spravovat soubory a pracovat s nimi. Od počátku se zaměřoval na pokrytí celého trhu formou desítek (v základní instalaci) dostupných jazykových překladů.

SpeedCommander, ve verzi 12, není tak známý, může za to především jeho dlouhodobá německá uzavřenost, a až pozdější anglická jazyková varianta, a dodnes nedostupná kompletní nápověda v jiném než německém jazyku (přeložena do angličtiny je jen část nápovědy).

Přes tento handicap (jen angličtina, a to ještě ne všude) se vyplatí na SpeedCommander podívat. Je totiž nejen vzhledově modernější než poněkud historický Total Commander, lépe tak zapadne do Windows prostředí, ale rovněž má některé funkce, které mu Total Commander může závidět.

Vzhled

Základní okno obou programů je velice podobné, oba od sebe slušně kopírují (plus samozřejmě vycházejí z kultovního Norton Commanderu pro DOS), naleznete zde stejné funkce záložek, preferovaných adresářů, kopírování přes F5 a přesun přes F6:

Část z produktů dnes recenzované Adobe Creative Suite 3 Web Premium jsem popisoval již dříve ve starších verzích, jen ještě tato sada aplikací neměla v názvu Adobe, ale nazývala se Macromedia Studio 8, a obsahovala jen polovinu dnešních produktů. Koupě společnosti Macromedia právě Adobe se ukázala jako velice přínosná pro webdesignéry, protože spíše technické Macromedia nástroje (Dreamweaver, Flash Professional) získaly mnohem lepší integraci na nástroje kreativní a grafické (Photoshop, Illustrator) a work-flow aplikace (Acrobat, LifeCycle Designer).

Zatímco dříve představené Expression Studio od Microsoftu je zaměřeno spíše technicky na XHTML/CSS a ASP.NET / SilverLight programátory, tak Adobe Creative Suite 3 Web Premium pokrývá mnohem širší množství funkcí a potřeb, od programátorů v PHP / ColdFusion / JSP, kodéry v XHTML/CSS, kreativce kreslící ve Photoshopu a Illustratoru, až po flashové prezentace na stolních i mobilních zařízeních.

Jiná je samozřejmě také cena, která se blíží 58.000 Kč (upgrade je samozřejmě podstatně levnější), oproti 19.000 Kč za Expression Studio (včetně DPH).

Adobe jako průmyslový standard

Adobe Photoshop (PSD) a Illustrator (AI) je dnešní de-facto průmyslový standard, pro který v podstatě neexistuje konkurence (CorelDraw, PaintShop Pro či PhotoImpact jimi opravdu nejsou).

Stejným průmyslovým standardem je Flash, který má nainstalováno 99.3% internetových uživatelů (konkurence je nový SilverLight od Microsoftu, ale ten má zatím mizivý tržní podíl).

Jinak řečeno, pokud se živíte webdesignem, bez Adobe se neobejdete.

I když programujete v ASP.NET webové služby či nové SilverLight aplikace, budete Adobe produkty potřebovat minimálně pro grafický návrh, protože Expression Studio od Microsoftu nic na zpracování bitmapové či 3D grafiky neobsahuje.

Zkoumal jsem před pár týdny spoustu "LightBox" skriptů (kolem desítky), a nakonec jsem zůstal u GreyBoxu. Tento skript je úžasný v tom, že má jen 22KB, a přitom disponuje větší funkčností než 50KB + konkurence.

Kromě otevření jednoho obrázku umí i slideshow obrázků, a především podporuje i otevření nového webu do iframe, a dokonce slideshow více webů v iframe. Nedělá mu v tomto iframe ani problém otevřít další GreyBox skript.

Jak to vypadá v praxi se můžete podívat na hulan.cz (otevírání grafických náhledů stránek i celých webů) či cykl.cz (klikněte na ikonu u názvu kola).

Vlastní instalace GreyBox skriptu je velice jednoduchá, do hlavičky stránky vložíte toto:

<script type="text/javascript"> var GB_ROOT_DIR = "/"; </script>
<script type="text/javascript" src="/AJS.js"></script>
<script type="text/javascript" src="/AJS_fx.js"></script>
<script type="text/javascript" src="/gb_scripts.js"></script>
<link href="/greybox/gb_styles.css" rel="stylesheet" 
 type="text/css" media="all" />

Následně si již můžete užívat náhledů obrázků a webových stránek. K tomu slouží parametr rel="gb_imageset[kolekce]" pro obrázky či rel="gb_pageset[kolekce]" pro webové stránky, které udělají i "slideshow" pro danou kolekci předanou v parametru (kolekcí může být v rámci stránky samozřejmě více), popřípadě rel="gb_image[]" a rel="gb_page[WIDTH, HEIGHT]" pro jednotlivý obrázek či XHTML kód. Zde je kompletní dokumentace.

Sympatické na GreyBoxu je i to, že nepoužívá texty pro navigaci, ale jen velké a všem lidem srozumitelné symboly, takže se nemusíte (na vícejazyčných webech) starat o přístupnost a překlad.

Podobně jako jsem si zamiloval AMapy API (a dávám je na každý nový web), tak GreyBox je můj další oblíbenec. Nevím sice, jak se na něj tváří IT příliš „nepostižení“ uživatelé, ale dobré aspoň je, že při prohlížení třeba referencí na hulan.cz „neutíkají“ z původního webu.

Zhruba měsíc používám na své domácí pracovní stanici Adaptec RAID SAS/SATA 3405 řadič, a jsem mimořádně spokojen. Tento SOHO řadič diskového pole podporuje RAID-0/1/5/6/10 a nabízí jeden interní konektor SFF-8087, rozšiřitelný pomocí speciálního kabelu na 4x SATA-II konektory. Pojme tedy nejen SAS, ale i běžné levné SATA-II disky.

Vyrábí se ještě Adaptec 3805 varianta, která nabízí dva SFF-8087 porty, respektive osm SATA-II konektorů. Na domácí použití (pro výkonnou pracovní stanici) ovšem 4x 500GB RAID-5 bohatě postačuje a je cca o 40% levnější.

V dnešní době je běžné, že se používá virtualizace a více operačních systémů na jednom vývojářském PC. Dříve se to řešilo přes více fyzických serverů, dnes to naštěstí, s nástupem quadcore procesorů, není nutné. Úzké hrdlo samozřejmě zůstává diskové pole. Někteří sebevrazi rychlost diskového pole řeší formou RAID-0, a zapojení klidně více disků do stripe, čímž říkají, že na jejich datech jim absolutně nezáleží.

Lepší řešení je samozřejmě RAID-5, které maximalizuje úložný prostor při zachování bezpečnosti a přitom poskytuje slušnou rychlost čtení. Problém u RAID-5 je rychlost zápisu, běžné Intel ICH8/9R či NVIDIA nForce RAID desky neumí počítat XOR (paritu) v řadiči, a nechávají to na hlavním CPU.

Zde právě nastupuje řadič typu Adaptec 3405, který obsahuje dedikovaný 500MHz Intel XOR procesor, a zápis je u něj tak okamžitý. Paritu pro RAID-5 počítá přímo řadič, a nikoliv ovladače k řadiči. Rovněž se dodává se 128MB cache, takže výkon pole dále stoupá.

K dalším výhodám samostatné RAID karty patří nezávislost na desce či operačním systému, protože je takovéto RAID pole skutečně hardwarové a nikoliv softwarové, a není tedy tvořeno jen ovladači pod Windows, je zcela transparentně dostupné pro libovolný OS, a je 100% čitelné i po výměně základní desky či přechodu na jiný chipset.

Adaptec 3405 se připojuje na PCIe 4x rozhraní (konečně jej nějaká karta použije), a po zapojení do desky vypadá nějak takto:

Radek Hulán JE skutečně celebrita, píše Lokutus, a má pravdu. Nejedná se ani o to, že tento web čte 10.000 lidí denně. Spoustu jiných webů čte podobné či (mnohem) větší množství lidí. Jedná se hlavně o ty jedince, kteří nedělají nic jiného, než že neustále diskutují a rozebírají moji osobu.

Patří sem nejen lidé bezmezně obdivující Radka Hulána, ale i "hnutí přizdisráčů", submisivních úchylů, kteří si svoji realizaci našli v parazitování na celebritě, a pokud celebrita napíše, že 1+1=2, hnutí deseti přizdisráčů napíše "Hovno! Debil! 1+1=17!". Prostě cokoliv neguje, a je to velice směšné.

Osobně tomuto nerozumím.

Sám sebe nepovažuji za nijak zvláštního člověka, jsem samozřejmě poněkud chytřejší, nadanější a zejména pracovitější než průměrný zástupce dělnické třídy (stíhám toho opravdu hodně), ale i takových lidí je spousta. Píšu nudně technické či antikomunisticky společenské články (95% všech) či své názory třeba na Apple (cca 0.7% ze všech článků, žádná obsese), nebo na Microsoft či Linux, a přizdisráči se z toho mohou zbláznit.

Proč vlastně?

Co je tak vzrušujícího na tom, že právě Radek Hulán má nějaký osobní názor na Apple či na Microsoft nebo Linux? Proč to některé lidi tak nesmírně bere, vzrušuje a irituje? Je jasné, že to jsou přizdisráči a kriplíci s malým sebevědomím, neúspěšní a zamindrákovaní, ale otázkou stále zůstává, proč je nesmírně sere názor jednoho konkrétního člověka?

Je jasné, že potřebují nenávidět, to je naplňuje, uplatňuje se na ně běžná psychiatrická diagnóza zhroucených a rozdvojených osobností. Submisivních ichtylů. Neumí tvořit, tak si ve skupince hezky anonymně a zbaběle zařvou.

V podobném stavu je jeden další mimořádně slavný sloupkař, John C. Dvorak. Jsme si hodně podobní (on je akorát trošku starší), píšeme běžné články, které ovšem mají vždy nějakou myšlenku, nejsou "politicky korektní", ale doutná či rovnou žhne v nich názor. A někteří ichtylové to nesnesou.

Celé roky sleduji reakce na moje zcela běžné články, a celé roky mi to nedochází, proč jsem považován za tak mimořádnou celebritu. Je jasné, že občas (0.1%) napíšu článek, který je opravdu provokativní, ale i takových textů jsou na internetu milióny.

Také je mi jasné, že se umím "americky" pochválit, a nemám zrovna malé sebevědomí. Stejně jako geniální John C. Dvorak. Ale i takových lidí je spousta (a navíc nechválím se jen sám). A i na tento fakt se nachytá spousta stupidních přizdisráčů, kteří řvou, že jsem prý bezvýznamné nic, zvyšujíce si tak svůj status ve skupině submisivních úchylů, a tím můj skutečný význam jen dále posilují. Řvou totiž na moji osobu, a nikoliv na X, Y či Z. Vybrali si mě, skutečnou celebritu, pro jejich řev.

Každopádně, i když opravdu neusiluji (vědomě) o to být tak mimořádná celebrita, chtěl bych svým fanouškům poděkovat. Vaše pozornost mě těší. John C. Dvoraka pozornost a vysoká čtenost všech jeho článků také určitě těší. Vytvořili jste svým řevem SKUTEČNOU celebritu. Osobně si opravdu nemyslím, že jsem až tak mimořádný člověk, jsem nakonec jen poněkud nadprůměrný, snaživý a (dost) pracovitý tvor, ale váš zájem zcela jasně ukazuje, že mimořádná celebrita jsem.

Mám vás všechny skutečně rád :-) A jsem měřitelně inteligentnější než 99% z vás…

Jsem nejznámější člověk českého Internetu. O nikom jiném není tolik stránek jako o mně.

(ano, teď si můžete zase zanadávat, a opravit si tak svoje poškozené sebevědomí, stejně jako to dělají ichtylové na Novinky.cz; jen pamatujte, že to dělají jen nízkoIQáci)

Některé starší ženské trpí hromadou komplexů a zbytečně zduřelým sebevědomím. Dnes jsem kupoval nějaké náplně do tiskárny a pár dalších věcí, přede mnou dva lidé, tak pár minut čekám, a za mnou tlustá padesátiletá ženská s nějakým obrázkem.

Když přišla řada na mě, zeptala se "Můžete mě pustit před sebe, mám jen toto?", ukazujíc oxeroxovanou napodobeninu slavného obrazu. Nechápal jsem. Proč bych to měl proboha dělat? Já vím, působím na lidi mimořádně sympatickým dojmem, tak nabývají pocitu, že prosbě bude předem vyhověno… Nebo proto, že pocit vlastní důležitosti u některých starých ženských dosahuje kolosálních rozměrů? Neměla u sebe vřískající nemluvně, rozteklou zmrzlinu, ani nebyla těhotná. Jen nechtěla čekat (kdyby opravdu někam životně kriticky spěchala, nebude kupovat a dlouho vybírat obrázek). Odpověděl jsem jí jednoduše „Ne“, ale protože vrhala neuvěřitelně nechápavý pohled, tak jsem dodal "Obávám se, že můj čas je rozhodně dražší než váš…".

Nepochopila to. Typické nízké IQ, její reakce byla "Tady nejde o to, že to máte dražší (to zboží), ale já spěchám!!!".

Začínal jsem se bavit, čekajíce na autorizaci karty…

Zjevně nechápe koncept ceny času. Její čas bude bezcenný. No nic, chtěl jsem jí trošku usadit, protože se začínala tvářit velice nasupeně, a pravil jsem, pomalým a mentorským hlasem, "Nemluvil jsem přece o ceně kupovaného zboží, ale o ceně času. Osobně si účtuji za hodinu své práce klientům 1.500 Kč plus DPH, kolik si účtujete vy? 50 Kč? Také spěchám, a když vás pustím, přijdu a mnohem více peněz než vy. Proč bych to měl tedy udělat?".

Hromada blesků, hrom a oheň, nenávistně na mě zírá už nejen ona ženština, ale i prodavačka (také padesátnice). Ten "hrubián" si dovolí nejen nepustit spěchající "dámu", ale navíc má třicetkrát vyšší plat! Kde je nějaká spravedlnost?! Komunismus na něj, srovnat do latě, zavřít, zničit, zlikvidovat!