Kolik vlastně potřebujete RAM a jader procesoru?

Někteří lidé dokážou napsat desítky stran o tom, že RAM vlastně není potřeba (na HWMag.cz) a jednojádrové procesory jsou skoro tak dobré jako čtyřjádrové (srandovní polemika Eagla na Živě.cz).

Takovéto zábavné "recenze" postavené na zcela chybné premise naleznete třeba na HWMag.cz. To si vezmete čistou instalaci Windows XP či Windows Vista, spustíte na ní jedinou aplikaci a měříte, jaký je rychlostní přínos 1GB, 2GB a 4GB RAM pro tuto jedinou osamocenou aplikaci. A poté z toho uděláte dalekosáhlý závěr. Zmatení pubescenti plácají ručičkami a ječí jaká je to super recenze. Fakt?

Pokud se nemýlím, už od dob Windows for Workgroups 3.11 se člověk snažil těch aplikací spouštět více než jednu. A ve Windows NT kernelu a jeho následovnících je multitasking základním bodem jejich existence. Poslední opravdu jednoúlohový operační systém byl MS-DOS (a to ještě ne tak docela, i ten měl řadu rezidentních programů a ovladačů).

Udělat tedy závěr na velikost potřebné RAM ze spuštění jedné aplikace a měření čehosi je pitomost. Běžně má člověk spuštěno mnohem více aplikací:

A samozřejmě deset spuštěných aplikací v popředí není všechno, procesů a služeb běží na běžném operačním systému mnohem více, klidně kolem stovky:

Uvedených 88 procesů není nic zvláštního, je tam 2x prohlížeč, emailový klient (Outlook), Windows Live Messenger, virtuální jednotky, obslužné programy pro periférie, Word, UEStudio IDE, přehrávač audia, poznámkový blog (OneNote), a virtualizovaně spuštěný Ubuntu 7.10 Linux s Apache + PHP a MySQL serverem.

Tyto procesy zaberou celkem 52% z instalovaných 8GB RAM, tedy 4260 MB RAM.

Pokud člověk "nic nedělá", a jen píše v textovém editoru (UEStudio), testuje něco v prohlížeči a přehrává si hudbu, čtyřjádrový procesor je zatížen na (průměrných) 14%, což by znamenalo 56% (!!) vytížení procesoru jednojádrového.

Co to znamená pro praxi? Pro pohodlnou práci člověk potřebuje mít výkonovou rezervu. Vista x64 s 8GB RAM a quadcore procesor tuto rezervu poskytuje. Pokud začnete dělat něco náročnějšího, jako převod DVD do DivX, jsou rázem zatížená dvě jádra na 100%, třetí jádro je z 50% vytíženo výše uvedenými procesy, a čtrté jádro je stále jako rezerva pro absolutně plynulou reakci operačního systému.

Stejně je to s RAM, i 4GB RAM zaplníte velice snadno pár spuštěnými programy (zvláště při virtualizaci), a další logická hranice je až 8GB. Při dnešních doslova směšných cenách RAM to nemá smysl řešit. Kupte si je.

Dnešní low-endový desktopový stroj ve formě dualcore procesoru a 2GB RAM (nebo i jakýkoliv notebook) velice brzo narazí na své výkonové hranice. Práce s počítačem je ovšem pohodlná a neotravující jen ve chvíli, kdy výkon PC převyšuje (byť minimálně) vaše potřeby a schopnosti. Neznamená to, že každý by si měl koupit quadcore a 8GB RAM, ale pro náročné uživatele to je vynikající volba.

S hromadou RAM a quadcore procesorem samozřejmě úzce souvisí i diskové pole, data je potřeba do RAM a procesoru nějak dostávat, a zde je potřeba rychlý disk, třeba řešení založené na Adaptec SAS/SATA 3405. Disk a jeho pomalost je hlavní problém u notebooků a důvod, proč se naprosto nehodí pro seriózní práci (plus špatná ergonomie notebookové klávesnice, nepřesný touchpad a mizerné TN matice LCD displejů).

Ovšem požitek dosahovaný z předimenzované konfigurace počítače za to stojí, a to díky okamžitým odezvám i v extrémní zátěži, přestože většinu času nejede PC na (4x) 100%. A jakýkoliv směšný test spouštějící jednu aplikaci a říkající, že i 1GB RAM je vlastně ok, na tom nic nezmění. Nejsme v éře MS-DOSu…

Je to jako s autem, i "prdítko" s 1.2l HTP motorem se nějak pohybuje na dálnici, a dokonce se rozjede i na 130km/h, nicméně pocit pohodlí, bezpečnosti a převahy, kterou vám dává pětilitrový osmiválec, to nemůže nikdy vynahradit.