MyEgo.cz - Radek Hulán webzine

Na základě mých dvou kritik Linuxu jste určitě dostali chuť nějakou tu linuxovou distribuci vyzkoušet. Zásadní otázka je jakou. Dle názoru Linuse Torvaldse si musíte vybrat distribuci s KDE, protože vývojáři Gnome považují své uživatele za naprosté idioty, brání se novotám, a dělají tedy idiotský systém.

Linus Torvalds má samozřejmě pravdu. KDE je prostě mnohem lepší.

Gnome - pro "idioty"

Gnome je na tom z pohledu funkčnosti zhruba jako Windows 95, celých dvanáct let starý operační systém od Microsoftu. Vývojáři Gnome zásadně odmítají nové funkce, nové verze Gnome naopak některé starší možnosti odstraňují. Gnome je tak vhodný systém zejména pro naprosté začátečníky (aka BFU). Gnome, jako hlavní prostředí, obsahuje například všeobecně oblíbená (0.05% uživatelů PC) distribuce Ubuntu.

Pokud hledáte desktopový systém pro vaši babičku, mohl bych Ubuntu 6.10 doporučit.

KDE - pro normální a pokročilé uživatele

Na druhém konci spektra stojí například OpenSUSE, otevřená distrubuce od giganta Novellu. OpenSUSE sází na KDE, což je mnohonásobně pokročilejší prostředí, které připomíná spíše Windows Vista. Pokud máte byť jen mírné znalosti IT, chcete KDE, v případě OpenSUSE doplněné o skvělý "klikací" konfigurační program YAST.

KDE obsahuje dnes desítky aplikací, které jsou opravdu velice dobře použitelné, s hezkým GUI, vzájemně integrované, mají stejné ovládání a podobné menu. Nabídka Start je členěna do Oblíbených položek, Hledání, Aplikací, Nastavení (Tento počítač) a Vypnutí systému, trochu to připomíná zmíněné Windows Vista.

Dříve bylo KDE synonymem pro pomalost, dnes je to ovšem mimořádně rychlé (dokonce rychlejší než triviální Gnome) a hlavně propracované prostředí, které se velice snadno používá, a neodbourává přitom pokročilejší možnosti práce.

Pokud hledáte funkční desktopový systém a snadno spravovatelný Linux, mohu vřele doporučit OpenSUSE 10.2.

Příkazová řádka - pro server

Tak trošku mezi stojí Fedora Core 6. Otevřená distribuce od giganta RedHatu je zaměřená převážně na servery, dá se instalovat i s KDE, nicméně, řadu ovládacích aplikací má psaných s pomocí GTK+, tedy Gnome. Pokud potřebujete převážně kernel, SE Linux, a stabilitu pro server, je Fedora Core perfektní volba, na serveru stejně Gnome / KDE nepotřebujete (budete na něj přistupovat vzdáleně, či lokálně přes Sambu)…

Pokud hledáte stabilní server (ať už standalone či pod VMWare), mohu doporučit Fedora Core 6.

Existuje i spousta dalších distribucí, zajímavý (a tradičně poněkud bugový) je Mandrake, aka Mandriva 2007 (vhodný pro desktop), někteří lidé preferují i na desktop Debian (stable větev je mimořádně vhodná zejména pro servery), Gentoo a další.

Pokud si nechcete stahovat z internetu desítky GB dat, doporučuji si třeba na LinuxSoft.cz objednat po stokoruně DVD Ubuntu 6.10, OpenSUSE 10.2 a Fedora Core 6 a jednotlivě je otestovat. Tipoval bych si, že nakonec stejně zůstanete u OpenSUSE. Rovněž doporučuji spíše 32-bitové distrubuce, i pokud máte 64-bitové procesory, je s nimi v praxi (nejen pro začátečníky) méně problémů.

HTC TyTN je fantastický malý mobilní telefon s Windows Mobile 5 operačním systémem a hardwarovou klávesnicí. Jedna z jeho mnoha výhod je silná komunita na xda-developers.com. Za pomoci jednoduchého návodu si do vašeho TyTN můžete nahrát poslední verzi ROM, poslední verzi rádia, a rovněž bootloader 1.01 MFG.

Tento bootloader je zajímavý v tom, že pomocí aplikace mtty umožňuje velice snadno a velice rychle flashovat nepodepsaný kód do ROM, včetně jiného bootloaderu (upgrade na 1.04 pro nahrání radio ROM 1.27.00.00), či splashscreen, tedy grafiky, která se ukáže při bootování.

Sám jsem si jako bootovací grafiku vytvořil jednoduchou bitmapu s oficiálním logem HTC a mojí soukromou adresou a telefonním číslem. Podobně customizovaný mobil je těžko prodejný, a je tudíž větší pravděpodobnost, že jej někdo vrátí, místo prodeje v bazaru. A udělat nový flash TyTN není tak snadné, aby se tím bazar zabýval…

HTC TyTN při startu:

můj HTC TyTN těsně po zapnutí

Jak jsem psal před pár dny, Linux na desktopu se již 10 let nechce příliš rozšiřovat, a pořád alokuje kolem 0.5% trhu. Poslední 2-3 roky sice již existují distribuce, které lze většinou nainstalovat skoro stejně snadno jako Windows XP (Windows Vista instalace je ještě snazší), a fungují na slušné množině hardware, přesto se očekávaný boom Linuxu nedostavuje.

Nejen podle mého názoru je vina v nedostatečném rozmachu Linuxu i na samotných vývojářích open-source aplikací.

Vezměte si takovou Mozillu a později Firefox. Před vznikem tohoto prohlížeče řada lidí pokukovala jinam, MSIE 5.0 a 6.0 nejsou právě etalony bezpečnosti, ani funkčnosti. Existovala sice naprosto špičková Opera 7/8/9, ale v té době nebyla zdarma. Poté ovšem přišel Firefox, a 10-15% uživatelů, kteří jej začali používat namísto MSIE 5/6, najednou mělo o důvod méně (ano, nikoliv více) proč přejít na Linux. A Microsoft tím také získal čas na vývoj MSIE 7, který je vynikající.

Linux jim nenabízel najednou vyšší bezpečnost, naopak znamenal menší svobodu volby. Na Linuxu mohu spustit onen Firefox, ale MSIE 6/7 už ne (tedy, přes Wine to jde, nicméně řada uživatelů toto není schopna zprovoznit a navíc to není zcela legální).

Podobný příklad je s OpenOffice.org. Před masivním příchodem OpenOffice.org ze světa open-source i na platformu Windows si každý de-facto musel kupovat Microsoft Office. Tento kancelářský balík od Microsoftu je objektivně nejlepší, nicméně možná až desítkám procent lidí by OpenOffice.org vyhovovala, jako naprosto dostatečná (a navíc zdarma) alternativa.

Zatímco dříve museli pokukovat po Linuxu, dnes nemají důvod, zůstávají o svých Windows. Migrace se nekoná. Na Microsoft Windows dnes skvěle běží jak open-source OpenOffice.org, tak všechny verze Microsoft Office.

Vývojáři open-source programů si mysleli, že vývojem stejných aplikací pro Windows i Linux (Firefox, Thunderbird, Evolution, OpenOffice.org, Blender, Gimp, GimpShop) usnadní lidem přechod z Windows na Linux. Nicméně, zcela ignorovali samotnou podstatu věci - proč by měl někdo přecházet z Windows na Linux, když pod Windows má ty samé aplikace, co na Linuxu, ale také mraky aplikací navíc, které na Linuxu neexistují?

Oblivion je jedna z nejlepších her všech dob. Tento článek by měl přinést definitivní návod na jeho optimalizaci pomocí pluginů, a to jak po stránce grafické, tak herní. Více informací můžete nalézt také na devnull.googlepages.com.

Textury pro Oblivion

Textury celý svět Oblivionu upravují do ještě lepší podoby. Instalujte je prosím ve zde uvedeném pořadí. Pro instalaci DarkUI musíte modifikovat i souborOblivion.ini dle readme, doplnit do něj odkazy na nové fonty.

Celkem se jedná téměř o 2 GB downloadu jen pro textury, nicméně, výsledek je ohromující. Vše funguje bez problémů na kartách s 512MB a více paměti, pokud máte slabší grafickou kartu, doporučuji neinstalovat 4096 LOD pack, popřípadě použít jeho 2048 LOD verzi, ostatní můžete ponechat.

Ještě před pár lety, kdy běžných bylo 256MB RAM a luxus byl 512MB RAM, musel člověk hledět na každý spuštěný program a vždy jej po použití zavírat (a poté zase čekat dlouho na jeho nové spuštění).

Dnes je situace naštěstí jiná, každý má 2-4GB RAM, a spustit se dá cokoliv bez nutnosti zavírání ostatních programů. Počítač se prostě dnes používá jinak než před pár lety, a to mnohem efektivněji.

Osobně mám jen v dolní liště neustále spuštěných přes 15 programů, a díky 4GB RAM je nemusím zavírat ani při hraní her jako je Oblivion či Gothic III:

spuštěné minimalizované aplikace

Zleva doprava to jsou:

• KeePass - skvělý open-source správce hesel,
• CuteFTP Pro - SFTP pomocí SSL či SSH2,
• Skype - telefonování na internetu zdarma,
• Apache monitor - monitoring Apache serverů a jejich rychlý restart,
• Jeyo Mobile Extender - posílání SMS z počítače a jejich archivace,
• Microsoft Outlook - emailový klient a RSS čtečka,
• Opera - internetový prohlížeč,
• Foobar2000 (WELL.DONE pack) - hudební (audio) přehrávač,
• Windows Live Messenger - Microsoftí IM klient,
• stunnel - podpora pro bezpečný vzdálený přístup k serverům,
• Anthabounce - přepínání programů ve 3D,
• Creative Volume - nastavení hlasitosti a parametrů X-Fi karty.
• Logitech SetPoint - ovladače pro Logitech G5 myš,
• ActiveSync - synchronizace mezi PDA / telefonem s WM5 a Outlookem,
• PGP 8.1 - šifrování emailů pomocí PGP (plus podpora pro Outlook),
• G15 profiler - ovladače pro Logitech G15 klávesnice.

Nutno říci, že se jedná o vědomě vybrané programy, které v této liště běží. Pokud bych to nechal na výrobcích software, a nepročistil StartUp sekci registrů, bude se při startu spouštět nikoliv 15, ale zhruba 40 programů (aktualizace Javy, aktualizace grafických programů, QuickTime, Pinnacle drivery, Nero 7 indexace souborů, dálkové ovládání k PowerDVD, dálkové ovládání k DVB-T kartě, a mnohé další).

Uvedené miniaturní ikonky mohou zabírat klidně desítky MB operační paměti, a pokud máte třeba jen 1GB RAM, je důležité jejich počet minimalizovat.

S Windows Vista 64b přišla i možnost provozovat oblíbené open-source produkty pro webdesign / webhosting, tedy Apache, MySQL a PHP, v 64-bitových edicích. Tedy, alespoň teoreticky. Pokud se podíváte na stránky vývojářů, tak pouze MySQL je zatím dostupné ke stažení i v x64 verzi, zatímco PHP a Apache nikoliv.

Řešením je ApacheLounge.com a neoficiální buildy Apache a PHP.

Zatím je testuji pod Windows Vista Ultimate 64b, a vypadají stabilně, nicméně do produkce bych je rozhodně nenasazoval a počkal si na oficiální build.

Odkazy:

• MySQL 5.1 x64 - oficiální release
• PHP 5.2 x64 - neoficiální release
• Apache 2.2 x64 - neoficiální release

Mohu potrvrdit, že uvedená kombinace na Vista x64 funguje, a v průběhu příštího týdne přinesu první testy a srovnání rychlosti XP 32b versus Vista 64b pro tuto platformu.

Před pár měsíci jsem psal o Oblivionu 2.0, tedy masivní předělávce tohoto velkolepého RPG, a to jak vzhledu, tak herního zážitku. Qarl vydal před pár dny nový mega pack textur verze 3, download je 1.7GB velký, nicméně, stojí to za to.

Na screenshotech níže jsem zachytil i spotřebu video paměti, která se v případě použití LOD 4096 pohybuje na 500-700MB, takže je pro slušný výkon nutná NVIDIA 8800GTX či 8800GTS-640. Pokud ale použijete LOD 2048 (třeba od Blade9272) a nižší rozlišení, měla by stačit i běžná karta s 512MB video RAM.

NVIDIA 8800GTX je mimochodem pro Oblivion to pravé, v rozlišení 1920x1200 s CSAA 8x, AF 16x a HDR se pohybuje FPS v rozmezí skvělých 40-60 při použití desítek modů, tisíců nových textur a mnoha dalších vylepšení.

Díky laskavosti společnosti Microsoft (CZ) mám příjemnou možnost testovat finální (RTM) českou 64-bitovou Ultimate verzi operačního systému Windows Vista ještě před jeho oficiálním (retail) prodejem. Tento článek popíše možnosti při počáteční instalaci, v dalších článcích se budu věnovat ovšem zajímavějším věcem, a to porovnání výkonu aplikací a her pod Windows XP (32bit) versus Windows Vista (64bit) a kompatibilitě současných aplikací a ovladačů.

Instalace Windows Vista

Instalace Windows Vista je plně automatická, postačí 3x kliknout na "pokračovat", systém se 2x restartuje, a je hotovo. Jednodušší už to opravdu být nemůže. Na rozdíl od instalace Windows XP běží instalátor Vista plně v grafickém režimu.

Instalace je dodávána na jednom DVD (naplněno je cca 3.6GB), a obsahuje veškeré verze Vista, tedy od Home, přes Business, až po Ultimate. Pro profesionální použití má smysl uvažovat nejméně o Business, popřípadě, pokud chcete šifrovat disk pomocí BitLockeru, o variantě Ultimate.

Při instalaci můžete zadat licenční číslo, Vista z něj automaticky odvodí zakoupenou verzi, a instaluje správný systém. Pokud licenční číslo nemáte, či zatím je nechcete zadávat, instalátor nabídne možnost výběru libovolné verze OS, a je pouze na vás zakoupit si do 30 dnů licenci, a licenční číslo vložit a Vista aktivovat.

Vista tak v podstatě nabízí 30-denní "trial", komukoliv, v jakékoliv verzi.

Ultimate verze umožňuje volně stahovat i libovolné další jazykové mutace, můžete mít tedy operační systém pro jednoho uživatele v češtině, a pro druhého třeba v italštině.

Instalační program následně již jen rozbalí patřičné komprimované soubory z DVD na disk a je hotovo.

Před pár dny jsem psal o „hledání pokladů“, tedy geocachingu, a od té doby jsem na internetu zkoušel hledat kvalitní ortofoto mapu Prahy (letecký pohled). Bohužel, nic jsem neobjevil (dostatečně podrobného a zkalibrovaného), a tak jsem se rozhodl ji vytvořit.

Jako podklad posloužila ortofotomapa od Fidleje umístěná na mapy.mk.cvut.cz, se kterou jsem následně strávil několik hodin a doplnil a verifikoval přes 100 kalibračních bodů. Výsledek je v reálu nesrovnatelný s vektory, navigace podle ortofoto mapy je mnohem snazší a přehlednější než pomocí standardních map.

Ukázka ortofoto mapy versus vektorové mapy:

Smyslem miniaturní freewarové aplikace Launchy je jen a pouze maximální rychlostí spouštět nainstalované programy. Aplikace běží pořád na pozadí, a pokud chcete spustit něco, na co nemáte vytvořenou klávesovou zkratku, stisknete Alt+Space, a začnete psát název onoho programu. Launchy jej během milisekund vyhledá ve Start menu a nabídne ke spuštění pomocí stisku Enter.

To je celé. Triviální, ale velice návyková a užitečná funkce pro lidi co milují klávesnici.

Launchy v akci