MyEgo.cz - Radek Hulán webzine

Vybírám si nový foťák, a mám na něj takové hodně specifické požadavky. Potřebuji hlavně širokoúhlý objektiv (minimální ohnisko do 28mm), slušnou světelnost objektivu, použitelný vestavěný blesk do cca 4m, možnost manuálního ovládání, a miniaturní rozměry. Je mi jasné, že uvedené požadavky se navzájem vylučují, takže se jedná o nalezení kompromisu.

Vhodná je i podpora pro RAW formát, optický hledáček, napájení pomocí LiOn akumulátoru (nikoliv baterie), nutná je podpora pro ruční vyvážení bílé.

Vylučovací metodou jsem dospěl k modelu Panasonic DMC-LX2. Pokud máte s tímto foťákem nějaké praktické zkušenosti, tak je prosím uveďte do komentářů, popřípadě pokud máte tip na něco jiného, co požadavky splňuje (třeba Panasonic TZ3 / TZ5 pokládám za výrazně horší pro mé potřeby).

Jediné, co mě vlastně odrazuje od okamžité objednávky na LX2, je možný nástup LX3. :-)

Vodafone, dříve panáček Oskar, je stále hodně lidmi vnímán jako operátor pro chudé. Dříve opravdu mizerné pokrytí, špatná kvalita i nejzákladnějších hlasových služeb, neexistující datové služby, jen na první pohled výhodné ceny, to byl Oskar.

Myslel jsem si, že Vodafone se bude chtít z tohoto prokletí "mizerného operátora pro chudé" vymanit, ale asi tomu tak není. Současná reklamní kampaň Vodafone s názvem Jde to i jinak totiž stále mimořádně "sockovská" je.

Zaměřuje se na fakt nemít smlouvu na telefon a používat předplacenky či jistiny. Pro koho je ovšem výhodné nemít smlouvu (mluvím zde o smlouvě na dobu neurčitou, kterou můžete kdykoliv vypovědět)? Pro businessmana, kterému v polovině hovoru dojde kredit, a prostě se už nedovolá? Pro člověka, co jezdí do zahraničí, a musí se neustále strachovat, že mu někdo nebude schopen urgentně zavolat, protože si prostě kartu nedobije? Nebo snad pro lidi používající data, která kredit vysají velice rychle? Samozřejmě, že ne...

Kampaň Vodafone je totiž stále zaměřena, stejně jako u Oskara, na studenty, lidi v domácnosti, lidi s nižší kupní silou. Předplacená "Divoká karta" Vodafone nabízí třeba volání do vlastní sítě za 2,5 Kč / minutu, a do ostatních sítí za 6 Kč / minutu, SMS je za 2 Kč. Úděsná cena.

Navíc musíte mít neustále strach, kdy vám dojde kredit, cítit se jako druhořadý zákazník bez možnosti zavolat si na infolinku a být tam rychle obsloužen, a oblézat různá dobíjecí místa a hledat ten správný kupón.

Druhou možností u Vodafone je "cosi jako tarif", kde sice nemáte papírovou smlouvu (vaši občanku si ovšem ofotí a samotným používáním sítě Vodafone přistoupíte na jeho obchodní podmínky, tedy smlouvu de-jure uzavřete), ale navíc musíte zaplatit předem volací jistinu, kterou nemůžete při volání překročit. Takže je to jen jiný termín pro předplacenku. V případě jiného operátora podepíšu kdykoliv vypověditelnou smlouvu na dobu neurčitou, a prostě volám. Nejsem nijak omezen volací jistinou aka předplacenkou a smlouvu jsem podepsal nejen de-jure, ale mám ji doma vytištěnou jako hard-copy.

A to ani nechci uvažovat o tom, že se vám něco stane v zahraničí, potřebujete nutně volat, ale Vodafone vás odpojí, protože jsem útratou překročil zaplacenou jistinu. Bezvadně výhodný předplacený "tarif", že?

Oproti tomu smlouva s (například) T-Mobile nabízí při platbě 960 Kč měsíčně hovory za 3 Kč / minutu do všech sítí, SMS za 1 Kč, vše si samozřejmě nastavíte nejen online v "samoobsluze", ale také na infolince, kde nebudete druhořadý zákazník, a o útratu a její zaplacení se nestaráte, protože se vám automaticky strhne inkasem z bankovního účtu, a pokud chcete, nastavíte si samozřejmě její limit. Nepřekročitelná "volací jistina" neexistuje, voláte podle potřeby a ne podle jistiny či kreditu. Pokud oněch 960 Kč neprovoláte, vše se samozřejmě převádí do dalšího měsíce. Měsíční platba začíná už na 250 Kč...

OpenXML, formát kancelářských dokumentů používaný například Microsoft Office 2007 (ale pomocí zdarma dostupného pluginu dostupný i pro starší verze MS Office), se oficiálně stal ISO standardem :-)

Formát OpenXML bude rovněž (v budoucnosti) podporovat alternativní kancelářská sada OpenOffice 3.0, s ODF formátem jako nativním.

Pro Microsoft Office 2007 (s nativním OpenXML) existuje ale také ODF plugin, a to pro Word, Excel a PowerPoint. Dá se volně stáhnout zde. Výsledek je v praxi ten, že pro práci s OpenXML (DOCX, XLSX, PPTX), staršími DOC, XLS, PPT, konkurenčním ODF, atd. postačí jediná sada - Microsoft Office 2007 (či starší).

Funkčně i vzhledově zaostalý OpenOffice.org není potřeba vůbec instalovat a dá se očekávat, že OpenXML formát se oproti ODF drtivě prosadí ve firemním prostředí.

Souvisejicí: Politický boj: OpenXML versus ODF

F-ART AGENCY, s.r.o. představuje novou webovou prezentaci DomVPrage.ru poskytující kompletní informační servis pro ruské občany chtějící žít a podnikat v České republice.

Jen tento víkend si můžete koupit na Steamu vynikající hru Prey za pouhých $5. Prey je založen na stejném engine jako Doom 3 a Quake 4, ale je mnohem zábavnější. Součástí jsou různé logické hříčky a především gravitační portály, se kterými se dá docela dobře experimentovat.

Prey je jednou z mála her, kterou jsem (asi před rokem) dohrál až do konce :-)

Co je to Steam?

Steam je nejvýznamnější platforma pro online distribuci her. Vytvoříte si zdarma Steam účet, přihlásíte se na něj, a pod tímto účtem máte poté na libovolném PC k dispozici hry, které jste si pod Steamem zakoupili.

Nově zakoupená hra se stáhne ihned do počítače, nevyžaduje pro spuštění žádné DVD v mechanice, a rovněž se automaticky aktualizuje. Je to prostě mimořádně pohodlné a komfortní prostředí, hry samozřejmě neobsahují žádné Starforce viry (třeba TrackMania United je na DVD se Starforce, ale na Steamu bez něj), SecuROM, nic závadného a obtěžujícího, jen online přihlášení na váš účet.

Osobně veškeré hry nakupuji jen a pouze přes Steam (pokud tam jsou vydány).

Platit můžete Visa / MasterCard debetní / kreditní kartou, či třeba pomocí PayPal účtu. Občas jsou na Steamu mimořádné akce, kdy hra v hodnotě $20-40 je za pár Kč. O Vánocích jsem si třeba koupil portfolio 7 her v běžné ceně $100 za $15 :-)

Na Steamu je dostupná i spousta demo verzí, takže si konkrétní hru můžete před zakoupením snadno vyzkoušet.

V posledním týdnu Apple opět prokázal svoji naprostou neschopnost, neomezenou aroganci a pohrdání uživateli. Pokud patříte ke zhruba 500 miliónům uživatelům majícím instalované otřesné iTunes či QuickTime, a s tím i Apple Software Update, tak vám Apple vnutil instalaci zcela jiného softwarového produktu - prohlížeče Safari. Proti tomuto postupu se mimochodem ihned ohradila Mozilla (Firefox).

Safari je, jako naprostá většina Apple software, naprostá tragédie po stránce designu (pokud tedy nemilujete šedou a nic než šedou), (ne)bezpečnosti, rozmazaného písma a velice omezené funkčnosti.

Protože seriózními prostředky Apple "svoje" Safari prosadit neumí, tak vsadil na šíření Safari jako malware, tedy viru. Nebohým uživatelům byl instalován tento prohlížeč téměř bez jejich vědomí, jako defaultně zvolená možnost při aktualizaci zcela jiných produktů - QuickTime či iTunes.

Apple Software Update jako malware (zdroj: DailyTech.com)

Samotné Safari přitom není o moc víc než okopírované open-source KHTML, které Apple přejmenoval, doplnil k němu pár funkcí a vydal jako "svůj" prohlížeč. Po celé dva roky poté odmítal komunitě předat tyto úpravy zpět, přestože to licence KHTML vyžaduje.

Co z toho vyplývá? Pokud nechcete ohrozit bezpečnost vašeho operačního systému, vyhledejte si v instalovaných programech cokoliv se slovem Apple, a odinstalujte to... Zejména Apple Software Update, Apple iTunes, Apple Safari, a ze služeb iPod Service, Apple Mobile Device a Bonjour Service (aka Randezvous).

Půvabné také je, že Apple při vnucené instalaci Safari porušuje své vlastní EULA (via DailyTech.com), v němž se praví, že Safari for Windows can be installed on a single Apple-labeled computer at a time. Směšné? Ne, spíše tragické. Jako celý Apple, tragický výrobce druhořadých počítačových cetek a poměrně úspěšný online prodejce hudby a filmů.

Apple je jedna ze společností, kterou slušní lidí musí prostě bojkotovat.

V dobách počítačově pradávných neexistovalo jen jedno kódování češtiny. Můj první opravdový počítač, Commodore C128 s operačním systémem CP/M, uměl v roce 1986 zobrazit jen "americké" ASCII znaky, jakoukoliv češtinu jsem jej musel naučit. Naprogramoval jsem si tak v assembleru ovladače pro klávesnici, grafickou kartu, ručně si namaloval bitmapové fonty, vytvořil vlastní "HULAN-CZ" kódovou stránku, a používal ji následně ve všech svých programech.

Internet v roce 1986 pro veřejnost neexistoval, odborné knížky v knihkupectví také ne (a pokud ano, nebylo to finančně dostupné), takže použití existujícího "standardu" pro pozici českých znaků nepřicházelo do úvahy.

A že těch "standardů" bylo... Pro zápis "nabodeníček" se historicky používalo CP850 / bratři Kameničtí, CP852, KOI8ČS, MacOS CE, CP1250 (tedy kódová stránka českých Windows), ISO-8859-2 a v poslední době se přechází na univerzální UTF-8.

Ještě na začátku roku 2000 byl na řadě webů k vidění úvodní rozcestník, kde si člověk zvolil minimálně mezi ASCII, Windows-1250 a ISO-8859-2. Valný důvod pro to nebyl, jen mimořádně staré prohlížeče neuměly autodetekci kódování a práci s ním. Přesto dnes můžete číst stále řadu textů psaných cesky namísto česky. Existují i celé (většinou pubescentní) webíky psané cestinou.

Mezi zaostalejšími pubescenty zjevně panuje přesvědčení, že "odborníci nepíší česky, ale cesky". To je naprostá hloupost. "Cesky" píší jen nedouci, kteří nejsou schopni zvládnout zápis nabodeníček na klávesnici, a naučili se zapsat jen jednoduché ASCII znaky.

Skuteční profesionálové píší už 20 let česky. Je to složitější, dříve to mohlo narazit na určité technické překážky (zvláště u emailu), ale profík si s tím poradil. Psát bez nabodeníček je prostě určitým znakem zaostalosti daného člověka a nikoliv jeho "profesionality".

Není to samozřejmě jen černobílé, například drtivá většina PDA má jen QWERTY klávesnici bez horní číslicové řady, takže české znaky je na nich možné psát jen složitě a pomalu s přeřazovačem. Ale při psaní na PC s běžnou klávesnicí a s českou IP adresou moc důvodů pro psaní čistého ASCII není.

Lidé píšící za běžných okolností cesky jsou naprostí zoufalci.

Disclaimer: uvedený článek je subjektivní názor.

ODF je otevřený formát používaný neúspěšnou zdarma dostupnou kancelářskou sadou, OpenOffice, zatímco OpenXML je (také) otevřený formát používaný tržně mimořádně úspěšným kancelářským balíkem Microsoft Office (ve verzi 2007, ale formou pluginu zdarma doplnitelný i do starších verzí Office).

ODF není ovšem iniciativa pár uhrovitých pubescentů jako některé jiné open-source projekty. Za ODF stojí například IBM či Sun. V Česku jsou tyto komerční firmy mediálně prezentovány často poněkud méně nápadně, a to třeba pomocí OSS (Společnost pro výzkum a podporu Open Source).

O co zde jde? No, o politiku. IBM sponzoruje (minimálně formou členských příspěvků) OSS Filipa Molčana, a ten poté vydává doslova extrémistické tiskové zprávy, které některá média tupě přetiskují. Je to dobrý business. Kdyby to samé publikovala IBM, bylo by to rozcupováno, ale když to publikuje OSS, hodně redaktorů na to naletí a otisknou ten blábol.

Rozhodování zda ano či ne pro OpenXML není v dnešní době nic jiného než politika. IBM, Sun a další zde měli obrovské štěstí, a v "pravou chvíli" prosadili schválení (tržně téměř nepoužívaného) ODF 1.0 formátu jako ISO standardu. A najednou zde bylo obrovské kladivo na Microsoft, "konkurenční výhoda" pro IBM a další.

Co z toho vyplývá?

Nevěřte ničemu, co OSS publikuje. Je to pravděpodobně osobní aktivita jednoho člověka, na kterého se ovšem nabalila hromada konkurentů Microsoftu se svým sponzoringem, aby měla mediálně čistější prostor pro svoji propagaci.

Toto píše o OpenXML a ODF patrně nejvýznamnější český odborník na XML, pan Jirka Kosek: I přesto se domníváme, že po zapracování dále uvedených připomínek, bude formát Office Open XML definovaný normou DIS29500 přínosný pro uživatele kancelářských programů. Zejména proto, že nabízí prostředky pro reprezentaci běžně používaných prvků dokumentů, které zatím formát ODF nepodporuje a bude trvat několik let než se podpora pro tyto prvky ve standardizované verzi formátu ODF objeví. Dalším důvodem je schopnost formátu OOXML v otevřené a snadno zpracovávatelné podobě věrně reprezentovat rozsáhlý korpus existujících dokumentů, které byly až dosud obvykle ukládány v proprietárních binárních formátech. …

ODF 1.0 prostě není formát ideální, kompletní, úplný ani bezchybný, a jeho přijetí bylo spíše hodně o štěstí než (ne)kvalitách. OpenXML jako formát je potřeba, a to nejen proto, že jej v praktické implementaci používá zhruba 95% trhu.

Pokud OSS na svém webu blábolí cosi o stovkách chyb, aniž by je nějak doložila a zaslala jako přípomínku v řádném termínu, tak Jirka Kosek, který je za OpenXML a české ano či ne zodpovědný, píše toto: Naše delegace byla na BRM velmi úspěšná, protože finální text normy bude reagovat na všechny naše připomínky s výjimkou připomínky CZ-0034, která bude reflektována jen částečně. Zbyla tedy jediná pouze částečně vyřešená připomínka, která, jak vidíte výše, nenapadá nic zásadního.

Tolik k politice a hysterii, která se kolem ODF (sponzorovaném IBM) versus OpenXML rozpoutala...

Microsoft vydal finální verzi SP1 pro Windows Vista jako download ke stažení, dostupný pro veřejnost, zatím v anglické, francouzské, německé, španělské a japonské verzi, X86 či X64 varianta. Na českou veřejně dostupnou verzi si musíme nicméně počkat do poloviny dubna, tedy další 4 týdny...

Osobně Vista SP1 používám již měsíc a půl a mimořádná spokojenost.

Dnes vydaný absolutní high-end NVIDIE, tedy grafická karta NVIDIA 9800GX2, ve mě zanechává trošku smíšené pocity. Proč vlastně? Jedná se o dvoj-kartu (tedy SLI dvou jader na jedné kartě) založenou na 2x 8800GTS-512, což je obdoba ATI 3870X2, což je dvoj-karta založená na 3870-512 (Crossfire na jedné kartě).

Jádro v NVIDIA GPU je samozřejmě řádově pokročilejší než u ATI, má zhruba 2x vyšší výkon, takže konkurence pro dvoj-kartu ATI 3870X2 je rok a půl stará single-karta 8800GTX/ULTRA. NVIDIA 9800GX2 konkurenci nemá.

Ukazuje to hezky i test na ExtraHardware.cz, při hraní Crysis (současná graficky nejnáročnější hra) v rozlišení 1920x1200 získáte s NVIDIA 9800GX2 dvoj-kartou celkem 51 FPS, s ATI dvoj-kartou jen 32 FPS, zatímco single-GPU NVIDIA 8800ULTRA má 31 FPS.

NVIDIA 9800GX2 karta je přitom mírně méně hlučná než ATI 3870X2 a má také nižší spotřebu, takže je to fantastická volba a absolutní královna bez konkurence. Navíc se tato extrémně výkonná karta patřící do absolutního high-endu prodává za směšných 12.000 Kč.

Proč jsem tedy mírně zklamán? Problém je 30" LCD a rozlišení 2560x1600, tam kartám s 256bitovou sběrnicí a pouhými 2x512MB RAM dochází dech, a jsou zhruba stejně výkonné jako rok a půl staré 8800GTX/ULTRA-768.

zdroj: ExtraHardware.cz