MyEgo.cz - Radek Hulán webzine

Pixy píše o takové všeobecně známé věci, že totiž e-shopy uvádějí jako skladem zboží, které ve skutečnosti skladem nemají. Domníval jsem se, že to je všeobecně známá věc. Osobně si z e-shopů, libovolných, objednávám věci jen na dobírku, a jinak skvělou eBanku bych na zaplacení předem nikdy nepoužil.

Pokud zaplatím předem, je velice těžké dostat peníze zpět.

Objednávka na dobírku má i jiné výhody, pokud zboží uvidím zítra na jiném webu levněji, prostě původní objednávku emailem ihned zruším, a zboží si objednám jinde. Stejně tak, pokud ze dozvím nějaké nové, zásadní informace, a chci si koupit něco jiného, není problém objednávku zrušit…

Navíc, řada e-shopů se sídlem v Praze umožňuje zboží dodat kurýrem do 2 hodin, s předáním peněz v hotovosti přímo kurýrovi (dělá to tak třeba Alzasoft), takže odpadá i jakékoliv chození na poštu, stačí se jen zastavit v nejbližším bankomatu…

Dobírka je prostě velice pohodlný, a hlavně z hlediska zákazníka velice bezpečný způsob, jak nakoupit :-)

Na interval.cz se objevila další perla do kritiky webu, a to sice dráhaři.info. Nechci se zde (opět) zabývat tím, jak probíhá selekce do kritiky webu, už jsem k ní měl dříve zhruba 1.000 výhrad, zabývat se chci webem dráhaři.info samotným.

Titulní strana tohoto webu nás přivítá originální volbou kódování Windows-1250 nebo ASCII. Hm, zajímavé, co to asi je, řekne si mašinfíra? Neví, tak na něco z toho klikne, a ocitne se zde.

Nevím jak Vy, ale mě trvalo dost dlouho, než jsem přišel na to, že ty prťavé horní (okopírované Pixyho) ikonky jsou ve skutečnosti hlavní navigační menu, a ne ikonky pro RSS exporty a W3C validátor.

Pod těmi ikonkami je potom i nějaký obsah, nicméně, kdo se k němu má dostat??

Nechápu, proč se amatéři snaží dělat věci sami, a špatně. Nejedná se ani tak o to, že je tam nevalidní HTML kód, to je vcelku jedno, katastrofa ale je, že ten web nesplňuje ani z jednoho procenta zásady přístupnosti, použitelnosti, nehovoře o optimalizaci pro SEO, a postrádá rovněž základní funkce, které by takový web měl mít.

Je to prostě zmatený shluk textu, ve kterém se čtenář nemá šanci vyznat.

Přitom by si autor zmíněného webu, webdesignový nedouk, mohl stáhnout zdarma BLOG:CMS, získat zdarma hosting na pipni.cz, a během deseti minut mít systém, který umí články rozčlenit do kategorií, obsahuje diskusní fórum mašinfírů a fotogalerii jejich mašinek, je od počátku navržen jako XHTML 1.0 STRICT validní, jako přístupný a použitelný web, s možností prohledávání článků, s jasně danou navigací, s exportem a tiskem článků, s optimalizací pro SEO, s WYSIWYG editorem, a s řadou dalších věcí.

Nerozumím tomu, proč amatéři, kteří se webdesignu nechtějí věnovat profesionálně, nepoužijí řešení profesionálů, a raději si to doma mastí spokojeně, a zcela špatně, na koleně, a svůj web navíc drze přihlásí do “kritiky webu”… To nečetli kritiky předchozí???

UTF-8 je geniální kódování. Pokud programuji BLOG:CMS, musím pochopitelně počítat s tím, aby onen zdrojový kód běžel bez problémů nejen v Česku, ale i (třeba) v Rusku, Japonsku či Číně. Kdekoliv.

Mírný problém je sice se zpracováním UTF-8 řetězců v PHP, zejména funkce představené ve stařičkém PHP 3.x s UTF-8 vůbec nepočítají, například takové funkce substr() či strstr() pracují bajtově, a rovněž tak řada dalších funkcí, nicméně, stále je to menší problém, než počítat ve Vašem kódu s desítkami různorodých znakových sad.

Nové funkce v PHP 4.3/5.0 navíc již s UTF-8 počítají, včetně funkcí / metod pro práci s XML, neboť UTF-8 je implicitní kódování pro XHTML / XML.

Problémem není ani editace zdrojového textu v UTF-8 na libovolné platformě, jeden z nejlepších programátorských editorů, JEdit, nativně pracuje s UTF-8 a je psaný pod Javou, tudíž běží na každém OS, kde je implementována JVM. Pár lidí používá na Windows rovněž PSPad, nicméně, ten se pro rozsáhlejší projekty skutečně nehodí, a to nejenom proto, že jeho podpora UTF-8 je jen částečná (rozumějte, velice nedostatečná).

Řada nových Linuxových distribucí (SUSE 9.1, Fedora Core 3, MDK 10.1) se rovněž implicitně instaluje s nativní podporou pro Unicode / UTF-8.

Ještě před rokem jsem dělal projekty ve windows-1250, windows-1251, windows-1252, iso-8859-2, iso-8859-1, prostě podle potřeb daného projektu, a řešil jsem řadu problémů při konverzích, a dnes vlastně ani nevím proč jsem už dávno nepoužíval UTF-8. S přechodem na UTF-8 se řada problémů, které člověk s různými kódovými stránkami měl, automaticky vyřešila.

Nebylo by od věci zrušit veškeré existující kódové stránky a schémata, a používat jen UTF-8. Spousta věcí by se dělala mnohem snadněji.

Nenapadá mě rozumný důvod, proč vlastně něco jiného než UTF-8 ještě používat…

PS: ne, úspora pár bajtů a přenosové kapacity ten důvod proti UTF-8 není. Internet zahlcují P2P sítě, ne používání UTF-8.

Libor Krayzel (eLKa) na svém webu popisuje drastickou operaci svého mobilu Siemens SX1. Telefon rozebral, urval mu displej, odšrouboval starý joystick, silou tam narval nový joystick z Nokie 6600, poskládal to do sebe, a ono to pak vesele, lépe a radostněji fungovalo.

Jen co seženu joystick z Nokie 6600, jdu do toho taky!

V následujícím seriálu článků bych se chtěl věnovat konfiguraci Opery 7.60 P3, tak jak ji osobně používám, a pár vychytávkám, které možná neznáte. V tomto prvním díle představím modifikaci hledání v Opeře pro potřeby českých uživatelů.

Modifikace search.ini

Hledání se v Opeře definuje v souboru search.ini, ten Opera hledá v adresáři instalovaného programu, popřípadě v podadresáři /profile/.

Sestavil jsem search.ini, které již delší dobu používám, obsahuje 15 vyhledávačů, překladačů a slovníků, které potřebuji a používám, včetně definice zkratek pro rychlé vyhledávání.

Pokud je například u google.com uvedena zkratka g, postačí v adresním řádku místo URL zadat g slovo, a už hledáte (stiskněte klávesu F2, a napiště g slovo!). Mimořádně rychlé a efektivní…

Nadefinované search engines a zkratky:

Celý soubor ke stažení: search.ini.

CDMA používá několik desítek tisíc lidí, a všichni mají, bohužel, stejnou IP adresu. Potom to znamená jednoho blbce, a vidíte toto:

Ne, nepotřebujete na to žádný log, a poznáte přesto přesně datum a čas, kdy Vás google.com indexoval. Stačí na Vaši stránku umístit datum a čas jejího vytvoření (to dělám v mém případě, protože se statické stránky vytváří redakčním systémem automaticky, po 30 minutách), nebo přímo aktuální datum a čas, a potom se podíváte na cache stránky google.com pro myego.cz/ a uvidíte:

vytvořeno v 05:29:39, 16.11.04 za 0.00075s | z cache: Ano 

Jinak řečeno, google.com můj web na novém webhostingu opět zaindexoval včera ráno…

Mozilla verze 1.8b2 nativně, a Firefox 1.0 s podporou URIid extension, podporují automatické unikátní id v body tagu a na něj navázané user stylesheets (uživatelské CSS). Opera 7.60 (a nižší verze) je podporuje již dávno, více než 5 let, od verze 4.0 (!).

K čemu je dobrá unikátní identifikace webu?

K čemu to je dobré? Profesionální uživatel si potom může přizpůsobit, pomocí speciálního CSS souboru, vzhled webů, které často navštěvuje, a kde mu něco vadí, nebo chce cokoliv pro sebe zlepšit (třeba tmavé pozadí zaměnit za bílé), právě pomocí uživatelského CSS.

Nicméně, problém je v tom, že uživatelské CSS je v Opeře, Firefoxu, i Mozille jen jedno. Nemůžete tedy napsat toto, protože by potom každý web, který navštívíme, měl bílé pozadí:

body {background:white} 

Řešením je přidat body tagu unikátní id identifikátor, který je obrazem URL, s . zaměněnou za -, což právě dělá Mozilla 1.8b2 nativně, v XHTML to tedy pro můj web bude vypadat takto:

Potom již můžete ve Vašem uživatelském CSS, společném pro všechny weby, psát toto, a promítne se to jen na webu mém:

body#hulan-info-blog {background:white}

Mozilla 1.8b2 umí id přidávat, na základě přepínače, do body tagu automaticky, Firefox na základě zmíněné URLid extension. Výborná funkce! Problém je ovšem, že id doplňuje, dle mého názoru, chybně do body, stylovat je totiž možné i html tag!

BLOG:CMS, nejlepší redakční systém, obsahuje plugin NP_Signature, který nedělá nic jiného, než právě do tagu html toto id automaticky přidá (podívejte se do zdrojových kódů tohoto webu). Každá instalace webu na BLOG:CMS je tak profesionálním uživatelem / čtenářem jednoduše přizpůsobitelná.

Gmail, bezkonkurenčně nejlepší freemail, s dokonalou ovladatelností a s kapacitou 1GB (i pro přílohy), zavedl oficiálně podporu pop3. Osobně to nepoužiji, síla Gmailu je právě v jeho webovém rozhraní, ale pár lidem (asi tak 20 miliónům) se to bude určitě hodit.

Konfigurace pop3:

pop.gmail.com
Use SSL: Yes
Port: 995

Konfigurace smtp:

smtp.gmail.com (use authentication)
Use Authentication: Yes
Use STARTTLS: Yes (some clients call this SSL)
Port: 465 or 587

Vyzkoušel jsem XPlite, skvělý produkt, který z Windows XP dokáže odstranit mraky balastu, nebezpečného a zpomalujícího, které tam Microsoft zanesl. Dokáže nejen zakázat různé services (jak jsem psal před 6 měsíci ve svém článku o bezpečnosti počítače s Windows), a odinstalovat je, ale hlavně to umí i pro services normálně nerozbrazené v services.msc. A těch jsou desítky…

V tomto článku bych chtěl ukázat, co vše se dá z Windows XP smazat, co jste dosud nikdy nepotřebovali, a potřebovat nikdy nebudete, co jen zabírá desítky MB paměti, zpomaluje drasticky celý Váš počítač, a činí jej méně bezpečným.

Moje domácí síť - konfigurace

Nejprve ale konfigurace mojí domácí sítě, tvoří ji jeden stolní počítač (P-IV/HT/3.2Ghz , 2x512MB DualChannel RAM) se SUSE 9.1 Linuxem (na druhém disku jsou ale i Windows XP SP2), potom Apple PowerBook G4 s MacOS X a Dell notebook s Windows XP SP2. Ty počítače jsou zasíťované gigabitovým ethernetem, a pro přenos a sdílení souborů používám tu nejlepší možnou metodu: FTP server na Linuxu a FTP server na MacOS X (oba jej nativně obsahují).

Pod Windows XP mám potom v Total Commanderu (Ctrl+F) nadefinováno připojení na FTP server PowerBooka a na SUSE Linux. Jednoduché, rychlé a funkční propojení tří rozdílných operačních systémů. Proč to popisuji? Protože osobně nepotřebuji věci jako je sdílení tiskáren, či samba klient na Linuxu, server či workstation služby na Windows XP, nebo ještě jiné služby na MacOS X. Vy ovšem možná ano.