MyEgo.cz - Radek Hulán webzine

Spouštění Windows programů na Linuxu je snadné a rychlé díky projektu Wine. Wine je implementace Windows API nad X-kem Linuxu, není to emulátor, a je to tedy velice rychlé. Navíc, nemusíte ani vlastnit licenci na Windows…

Wine emuluje API Windows (95/98/XP), nicméně, programy, které požadují Windows XP na něm většinou neběží, a nespustíte zde ani některé programy pro Windows 98. Takový Microsoft Internet Explorer 6 SP1, Microsoft Office 2000, Adobe Photoshop 7, Total Commander, či TopStylePro, a mnohé další, na něm ale běží zcela bez problémů.

Instalace Wine

Instalaci Wine provedete nejjednodušeji přes yum, a to takto:

yum install wine

Wine vytvoří virtuální C: adresář (v ~/.wine/drive_c) a rovněž virtuální disk Z:, což je root /. Není tedy problém pracovat s libovolnými Linuxovými soubory.

Instalace Microsoft Internet Exploreru

Proč vlastně instalovat na Linuxu MSIE? Protože potřebujete testovat weby i s MSIE. To je prostě fakt. Jen pozor na to, že přes MSIE se do Vaší Linuxové instalace mohou dostat i Windows viry ;-)

Jak na instalaci? Stáhněte si Hajimeho skript, který MSIE instaluje automaticky spuštěním souboru ./setup (a stáhne MSIE z webu Microsoftu; jen poznámka: můžete si jej stáhnout, jen pokud vlastníte k této parodii na browser licenci), druhou možností je starší skript, který napsal Mike Hearn.

Netfront 3.2 a Opera 6.2 jsou dva nejlepší (X)HTML prohlížeče pro Symbian zařízení (telefony), NetFront 3.1 jste mohli mít zdarma, a pokud pošlete email na nf3support@access-sys-eu.com, s uvedením Vašeho současného aktivačního klíče (třeba můžete odpovědět na email s tímto klíčem), Access-Netfront Vám licenci na verzi 3.2 poskytne opět za 0 €.

Jediný problém je, že pro telefony se Symbianem 6.1 (tedy i Siemens SX1) verze 3.2 zatím není vydána…

Zprovoznění Bluetooth je od verze kernelu 2.6.x poměrně snadné, protože projekt bluez je v kernelu (jako modul) standardně instalován, přesto to ale není zcela plug&play věc… Tento článek by se chtěl na zprovoznění Bluetooth napojení na telefon, včetně GPRS/EDGE dial-upu přes Bluetooth, podívat (na obrázku vidíte aktivní Ethernet, CDMA i GPRS spojení zároveň).

KDE 3.3.1 má navíc podporu pro OBEX, takže kromě Bluetooth připojení k internetu přes Váš mobil můžete i synchronizovat kontakty, adresář, poznámky, soubory, a další. Prostě kompletní podpora Bluetooth.

Bluetooth moduly - zprovoznění

Nejdříve musíme fyzicky připojit Váš Bluetooth USB dongle, a potom nahrát bluetooth modul, a to takto:

# su
# /etc/init.d/bluetooth start
# /sbin/modprobe hci_usb
# /sbin/modprobe usb-uhci

Tímto by se nám měl bluetooth aktivovat, a příkaz dmesg vypíše něco takovéhoto:

# dmesg
Bluetooth: L2CAP ver 2.4
Bluetooth: L2CAP socket layer initialized
Bluetooth: RFCOMM ver 1.3
Bluetooth: RFCOMM socket layer initialized
Bluetooth: RFCOMM TTY layer initialized

To, co všichni tušili, že EDGE T-Mobile, jakožto mírně vylepšené GPRS (a nikoliv 3G síť jako je CDMA Eurotelu), bude zcela k ničemu, v porovnání s CDMA, se stalo realitou. Podle Lupa.cz je EDGE nejenom velice nestabilní rychlostně, nepřináší žádné znatelné zrychlení oproti GPRS, ale rovněž bude v únoru 2005 dostupné jen pro cca 10% obyvatelstva (oproti dnešním 80% u CDMA).

Tuto tabulku převzatou z článku na Lupa.cz není potřeba více komentovat (snad jen to, že CDMA Eurotelu má 20.000 uživatelů, a v této zátěži je mnohem rychlejší než EDGE T-Mobile bez uživatelů!):

Můj kamarád vlastní takovou malou, ale velice efektivní, přepravní firmu (což v praxi znamená, že sedí doma na telefonu a organizuje a vytěžuje náklaďáky, určuje kam mají jezdit, a kdy, po celé Evropě, pokud možno s plným nákladem, prostě dokonalá logistika, a bere za to provizi). Má doma asi 10 telefonů, pevné linky i mobily, a posílá taky mraky SMS zpráv.

Před týdnem jsem za ním přijel na Moravu, a poslouchám, že jej již přestalo bavit věčné ťukání SMS na klávesnici mobilu (na takovou maďarštinu nemůžete použít ani českou T9, takže to psaní jde fakt pomalu). Dokonce udělal to, že zavolal na infolinku Eurotelu, zda je možné nějak propojit mobil s počítačem, a posílat SMS zprávy z počítače, nicméně, dostalo se mu odpovědi, že rozhodně ne. Kde to žijeme? Osobně používám propojení telefonu s počítačem již zhruba 5 let, a telefon, který s počítačem nelze propojit je pro mě bezcenný, a to nejen kvůli SMS, ale hlavně kvůli kontaktům, organizéru, emailům, poznámkám, a jejich synchronizaci.

Tak jsem jej posadil do auta, a zajeli jsme v Brně do Electro City, tam si, na moji radu, koupil za 4.990 Kč SonyEricsson T610, dokonalý telefon (nejen s ohledem na svoji relativně nízkou cenu, je to telefon, co má vše, tedy Bluetooth, IrDA, Javu, Mophun, email klienta, foťák, barevný displej, hlasové vytáčení a ovládání, a špičkové GUI), i-Tec BlueTooth USB dongle (1.590 Kč), a BT handsfree sluchátko (1.990 Kč). Všechno to bylo velice úhledně zabaleno, a mělo to dle prodavače během 10 minut fungovat.

Dojeli jsme zpět k němu domů, na 2 počítačích instalováno Windows XP Home se Service Packem 2. Prostě standardní nová výbava. Tak jsem zkusil nainstalovat veškerý software z CD pro SonyEricsson T610, a posílání SMS tam nebylo a XTDNConnect software byl celý anglicky. Zavolal jsem na infolinku, a tam mě bylo řečeno, že “byl dán podnět”, tak jsem poděkoval, a radostně řekl, že “to je výborné, máme už podnět, no to se můžeme v příští pětiletce těšit i na překlad!”, a zavěsil jsem.

Podle zprávy navrcholu.cz je podíl MSIE již jen kolem 85%, z 97-98% před rokem, jinak řečeno, alternativní prohlížeče (pokud se jednomu miliónu prohlížečů nejvíce aktivních uživatelů webu dá vůbec pořád říkat alternativní), jako je Opera, Firefox, Mozilla Suite, a další, získávají již 15% trhu. A to je opravdu hodně!

Více uvádí tato tabulka:

Na této statistice je zajímavý podíl Opery, který přes obrovskou reklamu na open-source Firefox neklesá, ba právě naopak. Reklama pro Firefox je reklamou pro alternativní prohlížeče vůbec, a vydělává na ní i komerční Opera.

Mnohem podstatnější je ovšem jiná statistika, a to sice podíl více než stařičkých verzí MSIE (4.x a 5.0), a stařičkých (5.5). Jejich podíl je z 85% podílu MSIE jen 11%, a na odborných webech je možné tyto prohlížeče již zcela ignorovat, a není nutné pro ně optimalizovat, s ohledem na přesnost každého pixelu.

Více tabulka:

MSIE 6.0 je totiž browser, se kterým se vcelku dá pracovat, zvláště v jeho standardním módu není nutné dělat žádné zvláštní množství kliček a hacků pro stejný vzhled stránky v Opeře, Mozille a MSIE 6.0. Samozřejmě, nelze použít pokročilé CSS techniky, pokročilé selektory, a mraky dalšího, ale dá se s tím fungovat.

Osobně na tomto webu stařičký MSIE 5.x ignoruji, a na webech nových se již MSIE 5.x rozhodně nebudu zabývat. Těch pár pixelů navíc či méně v layoutu prostě za tu námahu nestojí, uživatelům stařičkých Pentium-75MHz strojů, s Windows 95, s monitorem 14”, MSIE 5.0, a dial-up připojením, se prostě moje stránky zobrazí mírně jinak, ale budou stále dobře čitelné a výborně přístupné (a mě to bude stát mnohem méně otrocké práce) ;-)

Předchozí články série “Fedora Core 3 pro lamy” se věnovaly instalaci tohoto systému, až po jeho pokročilou konfiguraci, a to se zaměřením na KDE 3.3.1. Alternativní desktop manager (pro Fedora Core 3 dokonce preferovaný) je Gnome 2.8.

Gnome je na pomalejších počítačích výrazně rychlejší než KDE, pro někoho i líbivější, mě osobně připomíná MacOS X, řada věcí v něm totiž nejde nijak udělat, a to zcela záměrně, protože je nabízeno jen vždy to nejnutnější dle tvůrců systému (někdo to nazývá intuitivní prostředí, protože máte vždy jen jednu jedinou možnost), nicméně, je to prostředí vhodné pro běžné uživatele Linuxu.

Nevýhoda Gnome je, že postrádá méně konfiguračních nástrojů, méně aplikací pro webdesign (jako kapátko, volba barev, a další), a pomaleji se rozvíjí.

Zásadní aplikací, kterou Gnome nemá, je software pro vypalování CD a DVD, zde je nutné používat příkazový řádek nebo k3b z KDE.

Správa souborů

Zatímco v KDE máme Krusader, v Gnome je dostupný kvalitní Gnome Commander, který má i podporu pro FTP a porovnání souborů, můžete si jej nainstalovat takto:

yum install gnome-commander

Na Interval.cz vyšel můj článek Zend’s PHP 5 Coding Contest - PRADO framework, který rozhodně doporučuji k přečtení, pokud PRADO neznáte.

Předpokládám, že na základě předchozích článků již máte Fedoru Core 3 nainstalovanou, konfigurovanou a obohacenou o další programy a pluginy.

V tomto článku se podívám na kompilaci kernelu. Kompilace kernelu již nevypadá jako téma pro lamy, nicméně, v některých případech se tomu nevyhneme, konkrétně při zprovoznění CDMA na Linuxu, protože cdc-acm ovladač, díky chybě v Quallcom modemu (chybně reportované max_packet_size) dosahuje bez úprav maximální rychlosti jen cca 28KB/s.

Kompilace kernelu ze zdroje je vhodná i tehdy, pokud chcete optimalizovat kernel pro Váš počítač, a nezahrnovat do jádra (případně formou modulů) podporu pro řadu ovladačů, protokolů, hardware a dalšího, které nemáte, ale standardní kernel je přitom obsahuje.

Zdrojové kódy kernelu

Z fedora.redhat.com/updates/ si stáhněte poslední verzi kernelu, v době psaní tohoto článku je to soubor kernel-2.6.9-1.681_FC3.src.rpm a tento zdrojový kód kernelu si nainstalujte a sestavte:

su
rpm -ivh kernel-2.6.9-1.681_FC3.src.rpm
rpmbuild -bp --target=noarch  /usr/src/redhat/SPECS/kernel-2.6.spec

Následně budete mít kernel dostupný v adresáři /usr/src/redhat/BUILD/kernel-2.6.9/linux-2.6.9. Podívejte se do pod-adresáře configs a zkopírujte konfigurační soubor pro kernel dle typu Vašeho procesoru / architektury do souboru .config o adresář výše, pro P-IV/HT tedy takto:

cd /usr/src/redhat/BUILD/kernel-2.6.9/linux-2.6.9
cp configs/kernel-2.6.9-i686-smp.config .config

Soubor .config obsahuje specifikaci, které moduly a části jádra budou zkompilovány. Pokud byste .config neměnili, dostanete přesně stejný kernel, jak si stáhnete od RedHatu (takže kompilace by byla zcela k ničemu).

Děkuji všem, vypadá to, že podle hlasování lidu, jsem v Interzen soutěži první :-)