MyEgo.cz - Radek Hulán webzine

Na stránkách koppel.cz/cdmawifi byl uvolněn firmware verze 1.55 pro Asus 500b/g/gx. Changelog naleznete zde.

nVidia 76.10 ovladače umí moc užitečných věcí, a přitom tyto funkce skoro nikdo nepoužívá. Kromě standardní podpory pro DirectX 9.0c a OpenGL 2.0 obsahují totiž i naprosto dokonalou správu virtuálních desktopů, perfektní utilitu pro kalibraci monitoru a vytvoření ICM profilu, hardwarové dekódování DVD videa díky technologii PureVideo, či horké klávesy pro lepší management oken ve Windows.

Kalibrace monitoru a ICM profil

První věc, kterou bych každému doporučil udělat, je v sekci Nástroje si zvolit Průvodce optimalizací displeje. Díky tomuto průvodci budete schopni nastavit optimálně jas a kontrast displeje, a následně táhnutím pásů s R-G-B barvami si vytvořit i patřičný ICM profil pro Váš monitor a nastavit automaticky gama obrazu.

Pokud si z PowerToys pro Windows XP nainstalujete i Clear Type tuner pro naladění vyhlazování písmen (antialiasingu), dostanete naprosto perfektní obraz, přizpůsobený pro Váš hardware, a uvidíte ostrá a kontrastní písma, z nichž Vás nebudou bolet oči a bude vypadat bezvadně.

Dva měsíce dozadu jsem psal o optimalizaci Windows XP pomocí nLite a také o jejich celkové optimalizaci, a jsem s touto konfigurací po 2 měsících naprosto spokojen. Perfektní stabilita, a po startu mám zabráno méně naž 100MB z celkem 2048MB fyzické RAM. A to se mi při startu spouští takové paměťově nenažrané věci jako je WIDCOMM BT ovladače, či ovladače pro Logitech klávesnici a myš.

Ono na tom celkovém množství skutečně záleží, člověku se Windows takto nejen spouští rychleji, ale také v nich neběží mraky procesů, které je celé zpomalují a činí nestabilními. Mám pocit, že jsem z Windows XP udělal dokonalý systém (samozřejmě i za pomoci Cygwinu, bez toho se na Windows naprosto nedá pracovat!). Jak jste na tom Vy?

PS: o Cygwinu v nejbližší době něco rozhodně napíšu.

Existují firmy, které si za přístupnost komplexního webu účtují příplatek 20-50.000 Kč. Existují také firmy, které o přístupnosti sáhodlouze píší na svém webu. A potom existuje třeba F-ART:CMS aBLOG:CMS, což jsou moderní redakční systémy, které přístupnost, SEO a použitelnost pokládají za věc zcela automatickou, kterou není třeba zdůrazňovat, a kterou tyto systémy plánovitě a koncepčně podporují.

Přístupnost se stala pro pár taky-firmiček dobrým prodejním artiklem, ale je to jen marketingový humbuk, dnešní moderní web totiž musí být automaticky přístupný, jinak se prostě dělat nedá, a dobrý redakční systém v této oblasti udělá 90% práce.

Zbylých 5% práce na novém webu je grafika a 5% návrh šablon, samozřejmě s respektováním těch pár triviálních pravidel přístupnosti.

Redakční systém jako je BLOG:CMS si může libovolná firma stáhnout a používat, a během pár hodin si v systému nadefinovat šablony a změnit grafiku, čímž bude mít hypermoderní web, který bude snadný na údržbu díky WYSIWYG editorům, bude přístupný, bude obsahovat moderní formáty jako je RSS, Atom a WAP/PDA, bude perfektně optimalizovaný pro SEO, bude obsahovat <rel link=... /> odkazy pro snadný pohyb na webu, a bude mít funkčnost, o které se libovolnému (nejen českému) redakčnímu systému může jen snít. Pár příkladů můžete vidět zde.

Jinak řečeno, pokud Vám kdokoliv účtuje za „přístupnost“, a podobné samozřejmé věci, dejte od této firmičky raději ruce pryč. Tato firmička nemá často ani znalosti, ani potenci udělat něco tak tak kvalitního, jako je BLOG:CMS, nehovoře vůbec o F-ART:CMS.

Od nás, jako autorů, dostanete oba tyto systémy zadarmo, a můžete se s námi plně soustředit na těch 10%, které jsou unikátní pro Váš web - grafika a šablony pro redakční systém a struktura a obsah Vaší nové webové prezentace.

Jsem nadšen, pracuji na počítači, a v okně TV tuneru mám na tom samém počítači puštěné i výsledky SuperStar, a vypadá to, že v České republice vyhrála moc fajn holka, co má tátu z Afriky, a potom jeden sympatický kluk ze Slovenska.

A proč jsem z toho tak moc nadšen? Protože generace lidí nad 40 let je (až na pár výjimek) nechutně xenofobní, rasistická a nacionalistická.

Lidé mladí, kteří hlasují v SuperStar, toto ale neřeší. Nerozlišují barvu kůže a původ. Mají rádi všechny kolem sebe bez rozdílu barvy pleti či národnosti.

Toto jsem miloval na Holandsku, kde jsem pracoval a studoval (jako exchange-student) přes půl roku. Holandsko je nejfantastičtější země v Evropě, a to pro svoji multi-kulturní otevřenost a toleranci. V Amsterodamu žijí spolu (ne vedle sebe, ale opravdu spolu) Holanďané, Turci, Číňané, Japonci, Rusové. Kdokoliv. Xenofobie zde prakticky neexistuje. Celá společnost je otevřená. V takovém New Yorku existují celé „národnostní čtvrti“, segregované, ale v Holandsku ne.

Před 15 lety jsem si strašně moc přál aby něco podobného bylo i u nás. A mám pocit, že k tomu (velice pomalu) směřujeme! To je úžasné!

Na iRiver H-340 jsem se moc těšil, měl jsem na tento přehrávač reference, že hudbu z něj lze poslouchat i pokud je člověk poněkud náročnější na její kvalitu. Hudbu mám moc rád, moje domácí audio aparatura má pořizovací cenu nového německého auta vyšší třídy, sbírka CD a LPček dosahuje pár tisíců kusů, a (právě proto) jsem byl vůči MP3 přehrávačům dosud dost skeptický.

Budiž hudba!

MP3 z přenosných šumítek jsem dosud za hudbu nepovažoval. Kdysi dávno (v roce 2002) zakoupený Sony přehrávač s podporou jen pro WMA, či dnešní přehrávání MP3 v telefonech se Symbianem (Siemens SX1 a Nokia 6630) ve mně zanechalo dost negativní dojem. Mizerný odstup signálu od šumu, malá kapacita MMC či RS-MMC karet, podivné ovládání, praskající a zkreslující sluchátka, ta bylo pro mne synonymem MP3 přehrávače.

iRiver H-340 měl být ale něčím jiným. Skvělé provedené iRiveru, docela vysoká cena 15.000 Kč (s DPH), obří kapacita 40GB vestavěného disku, aktivní barevný displej, implementace SRS WOW pro lepší zvuk a špičková Sennheiser sluchátka, to všechno prostě slibovalo víc (tedy hudbu, ne sykot do sluchátek).

Jirka Bureš na conBLOGu píše toto: „Představte si excelovskou tabulku, která má kolem stovky řádků a něco přes 30 sloupců. Buňky většinou obsahují čísla v řádech jednotek až stovek miliónů. Manažerský požadavek zní: chci to vytisknout na jeden list A4, ale ne abych to musel číst lupou!“

A následných 15 komentářů dokazuje, jak jsou prý manažeři blbí, a jak jsou naopak všichni zaměstnanci bez rozdílu chytří. Ono to ale vůbec není pravda. Problém je, že ti lidé, co na conBLOGu komentují, manažeři nejsou a nikdy nebudou, a dívají se na to pouze z jedné (zaměstnanecké) strany (a poplácávají se po ramenou, jak jim to hezky spolu ladí).

Dokážu si velice dobře představit, co manažera k zadání tohoto úkolu vedlo, a jaký si představoval ideální výsledek. Ideální výsledek by byl, skutečně nějak danou tabulku na A4 papír (či A4 list, tedy 2 A4 papíry) dostat, a takto zaměstnanci také úkol zadal. Maximalisticky. Není v časových možnostech manažera zkoumat, zda ty tištěná data písmem o velikosti 8pt se tam skutečně vlezou (co když ano?), a stále to bude čitelné, on dá prostě maximalistický požadavek a očekává, že zaměstnanec vyvine maximální iniciativu pro jeho zajištění. Je to jeden ze stovek úkolů, které ten den deleguje.

Pokud se to na jednu A4 nevleze, očekává, že zaměstananec sám, aniž by jej obtěžoval, přijde s řešením, které bude mírně jiné, ale co nejvíce podobné ideálnímu stavu. Dobrý manažer tímto deleguje nejenom ÚKOL, ale i pravomoc rozhodnout JAK tento úkol bude vyřešen, a pravomoc k případné modifikaci výsledku řešení, pokud to ideální prostě nelze zrealizovat. Dobrý manažer chce vidět VÝSLEDEK, a definuje jak má vypadat, ne jak jej dosáhnout.

Neříkat lidem JAK úkol udělat, ale jen zadat maximalistický výsledek, to je znakem dobrého manažera. Dobrý manažer není blbec, a je mu jasné, že toho maxima se vždy nedosáhne, ale automaticky očekává, že dobré alternativní řešení navrhne zaměstnanec. Od toho je placen! Nechává tak prostor pro iniciativu zaměstnance, pro jeho vlastní návrhy, a také šetří svůj čas. Jen špatný manažer by strávil 5 minut tím, že bude zkoumat JAK to lze přesně udělat, a aby pak tento přesný postup popsal zaměstananci.

Jeho čas je mnohem cennější, než aby se věnoval takovýmto hloupostem. Jenže to běžný zaměstanec nikdy nepochopí…

Tento článek danou problematiku ukazuje na velice triviálním problému. Závěry ale platí zcela obecně.

Podnikalská sféra (nejen) v České republice skrývá řadu dilemat, které je nutné řešit. Jedním z nich je postoj k lidem, co neplatí vystavené faktury, popřípadě, platí je zásadně pozdě.

Osobně mám k této otázce dost radikální postoj, pokud se jedná o nového business partnera, a první vystavená faktura je 5 dní po splatnosti nezaplacená, upozorním jej na to, a slušně požádám o zaslání dokladu o jejím uhrazení. Předpokládám, že se jedná jen o opomenutí, a nikoliv o zlý úmysl. Pokud daný partner nereaguje, následuje za 7 dní nová upomínka, tenkráte již poněkud strohá. A pokud si partner stále hraje na mrtvého brouka, pošlu za 10 dní dotyčné firmě preview článku, který večer uveřejním, pokud situaci nebude řešit, s poukazem na tisíce návštěvníků tohoto webu.

Výsledek? Daná firma vždy zaplatí, ale smrtelně to nenávidí. Dovolil jsem si totiž v Česku věc naprosto nevídanou, a to jasně upozornit na jejich nekalé obchodní praktiky. Přestože tím morálně i obchodně špatným partnerem byla vždy druhá strana, bude se na Vás po tomto Vašem aktu dívat téměř jako na vraha.

Je mi to jedno. Firmě, která není schopna dodržet ani první kontrakt, nemohu nikdy věřit. Osobně plním veškeré sliby (ústní či písemné) včas a v termínu, a požaduji tento přístup i od ostatních obchodních partnerů. To, že tímto "tvrdým" přístupem potencionálně ztratím budoucí příslib zakázek od daného partnera, je mi naprosto lhostejné, také tím totiž ztrácím příslib budoucích platebních problémů ze strany tohoto partnera (a nutnost odvést DPH i z takto problémové nezaplacené faktury, protože nebude nikdy vystavena). Řešení problémů vždy zabere více času než hledání náhradní zakázky od parnera solidního.

Jiná situace je, pokud mi dlouhodobý obchodní partner osobně zavolá, že danou fakturu nutně potřebuje zaplatit o měsíc později, protože mu na to teď nevychází cash-flow. To je normální a slušný přístup, chápu jej a většinou akceptuji. A ještě se mi nestalo, že bych toho litoval.

NVU je velice zajímavý WYSIWYG editor, píšu takový marketingově-technický dokument o nových počítačových sestavách pro CzechComputer.cz a pochopitelně to dělám v XHTML, a Stanislav Gaj z CzechComputer.cz ten dokument potřeboval mírně upravovat a komentovat (aby mi to pořád neposílal emailem), a chtěl to dát do „otevřeného formátu“ (čímž asi myslel dokonale uzavřený formát Microsoft Wordu) ;-)

Co je na NVU dobré

No, pochopil jsem, že potřeba je prostě freewarový, ale kvalitní, WYSIWYG editor pro HTML, a stáhnul jsem si a doporučil mu NVU 0.81 pro Windows + čeština, a funguje to docela dobře. NVU má perfektní podporu pro psaní HTML (nikoliv XHTML!), a takový editor atributů tabulek, či editor CSS stylů je dokonce lepší než v Macromedia Dreamweaver MX 2004.

NVU jako jádro pro rendering používá Gecko (Mozilla), takže opět lépe než Dreamweaver, a ve WYSIWYG režimu se mi moc líbí žlutě zobrazené aktuální tagy (což Dreamweaver nemá). Při uložení souboru může být HTML kód automaticky přeformátován, takže vypadá docela hezky (ale Dreamweaver zde formátuje lépe). Perfektní je podpora pro různá kódování, není problém pracovat v CP1250, ISO-8859-1 či UTF-8, jen je potřeba absolutně nutně provést nastavení editoru, aby české znaky editor nepřeváděl na entity (viz druhý obrázek). Z dictionaries.mozdev.org si pro NVU můžete stáhnout i český spellchecker (a spellcheckery pro desítky dalších jazyků), což je dost užitečná věc.

Co na NVU není dobré

To, co NVU neumí je „split view“, kdy se díváte současně na HTML i WYSIWYG část, a můžete je střídavě editovat.

Nepříjemné u rozsáhlých dokumentů je i to, že pokud se z WYSIWYG režimu přepnu do HTML, jsem na začátku dokumentu, zde Dreamweaver umí umístit kurzor přesně na to místo v kódu, které odpovídá vizuální pozici ve WYSIWYG editoru.

Dalším negativem je i extrémní pomalost NVU, zvláště pokud si zapnete online spellchecker, ale i přepínání mezi HTML a WYSIWYG módem je pomalé.

Celkově je NVU dobře použitelné na WYSIWYG, ale podpora pro psaní HTML zaostává, neexistuje zde třeba ani zcela klíčové doplňování tagů a jejich atributů či file-browser pro atribut src. Zde, pro profesionály, Dreamweaver jasně vítězí, ale jako WYSIWYG editor pro plně zaměstnaného manažera je NVU stále perfektní věc.

Základní vzhled NVU:

Pokud si stáhnete z internetu libovolné video, typicky bude komprimované ve formátu DivX (nebo jeho variacích jako je XviD, 3ivX či WV1F), popřípadě ve formátu WMA/WMV (Windows Media Audio / Video), streamované rádio je kódováno kromě MP3 formátu často i v RealAudio, a video občas ve formátu QuickTime.

V praxi to znamená, že potřebujete hromadu různých kodedů abyste přehráli to, co chcete. Jiná věc je také kvalita, těchto kodeků a jejich (ne)optimalizace pro hardware.

Tento článek se podívá na existující nabídku kodeků, a přijde i s některými doporučeními.

Řešení 1: DivX a VobSub

Prvním řešením, které je zajímavé zejména svojí jednoduchostí na instalaci, je použít oficiální DivX 5.2.1 kodeky (které přehrají i odvozené formáty XviD, 3ivX a další), a k tomu doplnit VobSub DirectShow filter pro zpracování titulků. Toto řešení má výhodu v podpoře hardwarového zpracování videa, například u nVidia karet, takže je to nesmírně rychlé, ale nevýhodu v tom, že s videem nelze v reálném čase pracovat, a aplikovat na ně filtry, jako to umí FFDShow (třeba filtr pro odšumění a zaostření obrazu).

Budete potřebovat:

• DivX 5.2.1 kodek pro video,
• (není nutné) VirtualDub 1.6.4 - pro zpracování videa, pokud to potřebujete,
• VobSub 2.23 DirectShow filter pro titulky k videu.

Nastavení DivX pro hardwarovou podporu grafické karty: