Auta » MyEgo.cz - Radek Hulán webzine

MyEgo.cz

home foto blogy mywindows.cz kontakt

Audi A7 Sportback - nečekaně zábavné dvoutunové monstrum!

Auta 29.04.2015

Audi A7, auto v ceně 2.1 mil Kč (výbava viz toto PDF), to je láska na první posez :-)

Do Passatu za 1.3mil Kč jsem sednul, nastartoval a nebylo to ono. LCD přístrojový štít působil vzhledem k pořizovací ceně lacině, přeposilovaným řízením nešlo auto zrovna dobře ovládat, podvozek byl příliš tvrdý a nepohodlný, a jízda si žádala spoustu zvyku. Passat nebyl zpočátku tak úplně zážitek, jako spíše boj. Slušela by mu cenovka kolem 900 tisíc Kč.

S Audi A7 je to úplně jinak. První dojem z auta je fantastický, když se dvoutunové monstrum rozjede, je znát překvapující lehkost, s jakou se pohybuje po silnici. Neuvěřitelně vymakané quattro v poslední generaci, spousta elektroniky a špičkový adaptivní pneumatický podvozek auto pošle přesně tam, kam mu ukážu. S tímto autem se dá jezdit sportovně, a přitom vlastně vůbec nemusíte být opravdu dobrý řidič.

Můžete být unavený řidič a auto vás podrží. Vlastně stačí zatočit volantem a to je celé, omezení a možná ztráta trakce je spíše problém ve vaší hlavě, než v podvozku.

3.0TDI motor s 200kW není vrcholem v nabídce (dělají se i výkonnější verze), ale je výkonný dostatečně a je úsporný, jezdí se kolem 8 litrů nafty.  Dvě tuny se nesou ladně silnicí, 200kW je rozhýbe velice svižně.

Album: Audi A7 3.0 TDI (270hp, Quattro)

Audi A7 3.0 TDI (270hp, Quattro)
Audi A7 3.0 TDI (270hp, Quattro)
Audi A7 3.0 TDI (270hp, Quattro)
Audi A7 3.0 TDI (270hp, Quattro)
Audi A7 3.0 TDI (270hp, Quattro)
Audi A7 3.0 TDI (270hp, Quattro)

Passat 2.0 BiTDI (240hp) 4Motion DSG7 - dojmy z auta

Auta 21.04.2015

Asi týden jsem testoval jedno koncernové auto, nejnovější Passat (B8) v ceně cca 1.3 mil Kč (kompletní výbava viz toto PDF) s dvoulitrovým TDI motorem se dvěma turbodmychadly, sedmistupňovou automatickou DSG převodovkou, a ve čtyřkolkovém provedení.

Auto mělo jako příplatkovou výbavu hromadu elektronických asistentů - adaptivní tempomat, asistent pro jízdu v pruzích, asistent světel, 12" dotykový displej, navigaci, čtyři kamery kolem celého vozu, hlasové ovládání a řadu dalších funkcí. Prostě pojízdný superpočítač s umělou inteligencí :-)

První dojmy jsou rozpačité

Do koncernového auta v téměř maximální výbavě přesedlávám z Volva. Uvítá mě omračující počet tlačítek na volantu, přeposilované řízení, extrémně citlivé brzdy, a na první pokus i relativně pomalu reagující převodovka, která sekundu váhá, než podřadí.

Popravdě, nerozuměl jsem tomuto pojetí a nebavilo mě.

Počítačové vybavení (dobře je popisuje třeba MobilMania) je ohromující, ale přece jenom, kvůli němu si člověk auto nekupuje. Co požitek z jízdy? Z prvního dojmu jsem nadšen nebyl, bylo jasné, že si to bude chtít zvyknout na hodně jiný styl.

Album: Passat B8 (240HP, 4Motion, DSG)

Passat B8 (240HP, 4Motion, DSG)
Passat B8 (240HP, 4Motion, DSG)
Passat B8 (240HP, 4Motion, DSG)
Passat B8 (240HP, 4Motion, DSG)
Passat B8 (240HP, 4Motion, DSG)
Passat B8 (240HP, 4Motion, DSG)

Zpomalte, protože jiní lidé dělají chyby

Osobně jsem zastánce přiměřeně rychlé jízdy, bezpečné ale svižné, což samozřejmě neznamená neustále tupě dodržovat ono jedno jediné úředníkem stanovené číslo (třeba 90km/h v různých podmínkách). Ale prostě používat vlastní mozek.

Nicméně, obecný apel "zpomalte, protože jiní lidé dělají chyby" je platný i v oné rovině "jedu rozumně rychle" a je potřeba s tím počítat.

Skvělá reklama.

Auta s mrňavým motorem by se neměla vůbec prodávat

Nedávno jsem měl od dealera půjčenou náhradní Octavia II. Je to slušně vyrobené auto a má docela dobrý podvozek (zvláště oproti hrozné první generaci), ale jakékoliv předjíždění byla přesto smrt v očích mých i protijedoucích – byl tam základní motor 1.6MPI (75kW).

Auta s nevýkonnými motory jsou nebezpečná.

Najel jsem asi 200km ve členitějším terénu a bezpečně předjet kamión jedoucí 70km/h byl problém. Za celou cestu jsem nakonec 3x vědomě riskoval, jednou proto abych nečuchal smradlavého nafťáka přede mnou. To se s výkonným (=bezpečným) autem nestane, předjedete hned, neriskujete, jste schopni rychle reagovat na nenadálé situace. Byl jsem z celé cesty nesmírně unavený.

EuroNCAP by měl zahrnout výkon motoru a zrychlení do svého hodnocení, protože auto co akceleruje z 60km/h na 120km/h zhruba deset minut nemůže mít více než 1 hvězdičku. Auto se silným motorem a dobrým podvozkem má lepší aktivní bezpečnost, a ta je minimálně stejně tak důležitá jako bezpečnost pasivní.

Průser je, že člověk v autě s mrňavým motorem neohrožuje jenom sebe, ale všechny kolem :(

Společnost s nenávistí k lidem, kteří lyžují rychle

Tento článek je o rychlosti na silnicích, ale začnu přesto lyžováním.

Pamatuji si svůj první zážitek na sjezdovce - Lomnické sedlo ve Vysokých Tatrách. Přestože jsem před 20 lety lyžovat vůbec neuměl, tak se mi nějakým zázrakem povedlo ukázkově zabrzdit před instruktorkou provádějící rozřazování do skupin, dostal jsem se do prestižního lyžařského "Áčka", a místo na pozvolné kopečky zamířil příští den na Lomnické sedlo. Ta horní černá na Lomničáku přitom není úplně ideální sjezdovka pro naprostého začátečníka.

Bál jsem se, jel jsem opravdu pomalu, byl jsem doslova vyděšený z muld, "lyžoval" jsem stylem od lesa k lesu. Celou sjezdovku jsem sjížděl nesmírně pomalu, snad 40 minut, byl celý zpocený a mnohokrát ohrozil sebe i ostatní.

Lyžařský bulík.

Dnes sjíždím výrazně složitější černé a červené sjezdovky v Alpách jako profesionál, není moc lidí co vidím v polovině kopce a nedojedu dolů před nimi, ať už je jakékoliv počasí, vše se přitom děje naprosto bezpečně a pod mojí kontrolou.

Lyžařský profík.

Profík :-)

Nová silniční pravidla

Poslední dobou je často v médiích skloňována agresivita řidičů. Je to pravda, lidé jsou obecně frustrovaní z různých omezení na silnicích, všudypřítomných pomalých "ekologických" aut s pidi-motůrky a nesmyslných kontrol lékárniček. Frustrovaný řidič poté může chybovat.

Zamyslel jsem se nad tím, co by prospělo bezpečnosti provozu na našich silnicích a zde to je:

  • zákaz použití zadních mlhovek - zadní mlhovky jsou nástroj, kterým se oslňují řidiči jedoucí za vámi, na autě tedy zjevně nemají co dělat; pokud je řidič přesto použije na dálnici a následně nevypne ani ve městě, bude to za 8 trestných bodů, mimo město 4 trestné body; nová auta budou vyráběna bez mlhovek
  • záměrné zrychlování - pokud se chcete (nejčastěji s pražskou značkou) zařadit do kolony aut, mezi nimiž je dostatečná mezera, někteří přitroublí vesničané jedoucí do té doby "jako s hnojem" začnou najednou urputně zrychlovat "aby vám to ukázali"; 12 trestných bodů
  • zavedení minimální povinné rychlosti - někteří lidé jsou příliš hloupí, pomalí a zmatení na to, aby byli schopni jezdit po silnicích rychle a efektivně, zdržují provoz a nejsou schopni reagovat na nenadále vzniklé situace, čímž způsobují zbytečnou frustraci u talentovaných řidičů; bude stanovena přiměřeně vysoká minimální rychlost, při bezdůvodně pomalejší jízdě bude hrozit 2 - 5 trestných bodů
  • zákaz zpomalení či zastavení na prázdném kruhovém objezdu - zvláště vesniční řidiči jsou z kruhových objezdů zmateni a přestože široko daleko nic nejede, bezdůvodně brzdí, někteří dokonce před kruháčem i zastavují a zdržují provoz; 3 trestné body
  • zákaz předčasného předjíždění - řada řidičů vyjíždí z pravého do levého pruhu třeba 300 metrů před vozidlem, které se chystají předjet, zbytečně tím blokují rychlejší auta jedoucí za nimi; 3 trestné body

Zákeřná klimatizace

Posledních 14 let, co mám v autech automatickou klimatizaci, jsem v létě (permanentně) nachlazen. Venku je 32°C ve stínu, vlezete do auta, a tam na vás začne okamžitě foukat ledový vzduch o teplotě 12°C, dokud se teplota v autě nestabilizuje na (nastavených) například 24°C.

Moje průdušky a dýchací cesty to dlouhodobě nesnesou, ale potit se hodinu v košili v zácpě na Barrandovském mostě (a 5km před ním) taky zrovna nemusím. Otevřít okno není možné, všude je extrémní hluk z rozjíždějících se náklaďáků a smog.

Paradoxně lepší je (levnější) klimatizace manuální, kde si nastavíte jen mírné odvětrávání auta a nejsou tak výrazné ty prudké přechody teplot. Typicky tak v každém autě vypínám automatiku a řídím ofukování ručně...

Nicméně zatímco v autě to ještě mohu korigovat, řada restaurací a jiných podniků se řídí heslem "čím větší zima tím lépe". Při běžném obědu vám fouká na záda neustále ledový vítr, což je krátkodobě příjemné, ale příští den to člověk pozná. Kombinace chlad - vedro - chlad - vedro člověka zničí.

Největší extrémy tohoto typu jsem zažil v Asii, venku přes 40°C ve stínu, v lepší italské restauraci kolem 16°C. Prostě zima. To samé v dražších hotelech. Elektřina je levná, klimatizace je považována za luxus, a pod heslem "luxusu není nikdy dost" se z každého pokoje dělá šílená mrazící místnost.

Nevadí mi -20°C v zimě v Alpách, ledový vítr na 3km vysokém kopci, sněhová vánice, a (téměř) omrzliny na tvářích. To je pohoda. V zimě nikdy nejsem nachlazen ani nemocný. Ale v létě jsem měl prochlazené průdušky už mnohokrát :-(

Většinou se to dá řešit tím, že člověk vyleze ven a nechá si "prohřát" celé tělo, než jej zase další 300km cesta klimatizovanýn autem a oběd v ledové restauraci odrovná... Škoda, že se už nestaví baráky s 1.5m širokými obvodovými zdmi, v těch je i v parném létě velice příjemně aniž člověk musí dýchat uměle ochlazovaný vzduch.

Nemám rád miniautíčka

Škoda Felicia

První auto, které jsem si koupil, byla v roce 1994 červená Škoda Felicia GLX. Byl jsem tehdy ještě student, moc peněz jsem neměl, a Felicia byla jedno z mála nových aut, které jsem si ještě mohl dovolit koupit. Jezdil jsem s ní asi rok, zpočátku jsem byl docela spokojen, jako naprosto nezkušený řidič, ale postupně to moc dobré zážitky nebyly.

Problém těchto miniautíček je extrémní hluk, kdy při jízdě po dálnici (Brno - Praha - Brno) máte pocit, že kolem neustále řve stádo paviánů (třeba kolem Humpolce, jak jsou betonové panely), mizerní jízdní vlastnosti (poskakuje to po silnici jako splašená koza díky malému rozvoru a rozchodu) a velice špatná pasivní i aktivní bezpečnost.

Přestože to bylo moje první auto, a měl bych je mít asi rád aspoň z nostalgie, není tomu tak. Když jsem o dva roky později vydělal trošku více peněz a koupil si nový Mercedes E280 (nová řada W210), pochopil jsem, že do něčeho podobného Felicii už nikdy nesednu.

Felicie jsem samozřejmě dále viděl často, je to nakonec nejpopulárnější auto na českých silnicích, ale vždy mi pohled na ta miniautíčka připomenul jeden mrazivý den v roce 1996, kdy se stala hromadná havárie na D1 u Jihlavy, pár desítek aut v extrémně husté mlze do sebe narazilo, a když jsem poté o hodinu později opatrně objížděl se svojí "E-klasou" kolem, tak jsem hromadu miniautíček (a jejich předchůdců - Favoritů) viděl rozmlácených a rozpůlených, prostě rozmačkaných jako papír. A kolem mrtvolky...

Když jsem jezdil s Felicií, měl jsem strach o svůj život a z extrémního hluku a stísněného prostoru jsem dostával klaustrofobii. Jsou to špatná auta. O Mercedesech se mezitím vyprávěl (pravdivý?) příběh, kdy jede chlap po dálnici, narazí do Favoritu, smete jej ze silnice, a po deseti kilometrech jej zastaví policejní hlídka při kontrole rychlosti (ve skutečnosti se jen chtějí podívat na motor) a povídají mu, že má "trošku poškrábaný nárazník". Nebo to bylo Volvo?

Každopádně, před pár dny jsem jel s ex-manželkou, měl jsem auto v servisu a potřeboval kus cesty svézt, řídila firemní Fabii (I), a já se cítil opět jako student zavřený v konzervě zvané Felicia. Po více než deseti letech opět zážitek s malou Škodovkou. Vzadu vpravo seděla na sedačce dcera, a já si tak nemohl ani sednout dopředu na sedadlo spolujezdce, protože i skrčené nohy by mi lezly z auta ven, mačkal jsem se tedy vzadu za sedadlem řidiče a přál si aby to miniautíčko bylo aspoň o centimetr delší. A celou cestu jsem se bál, aby kolem neprojelo rychleji nějaké větší auto a "neodfouklo" nás ze silnice...

Když na dálnici vidím "novou" Fabii (II), chytá mě doslova záchvat smíchu, oni ta auta snad (aspoň to tak opticky působí) dělají stále menší a menší, a navíc mají neustále ten zábavný zvyk, označkovat tyto nákupní tašky jako "rodinné auto".

Nerozumím tomu. Favorit / Felicia / Fabia I/II není rodinné auto, maximálně je to levné auto pro "singles" či pro studenta. Dokážu si také představit Fabii jako auto na snadné parkování do Prahy, prostě na popojíždění pro jednoho člověka po městě, ale ne jako rodinné auto, s nímž je potřeba jet i po dálnici či na dovolenou.

Jak říkám, nemám rád miniautíčka. Ale pokud je vy milujete, kupte si je a užijte si je :-)

Jak se naučit řídit auto v pěti bodech?

<toto na silnici opravdu nedělejte>

Corvette

Pokud si myslíte, že umíte řídit auto, pravděpodobně se pletete. Pokud vaše auto nemá přes 400hp, není červené, a nemá náhon na zadní kola, ani se tomu často nedá říkat auto (no dobře, čtyřkolky bych vzal na milost, ale "předohrab" ne, navíc často s traktorovým, pardon, dieselovým, motorem).

Sám jsem najezdil kolem 1 miliónu km, bez nehody, a často to bylo v rychlostech 250-300 km/h. Je to docela zábava, letíte si po německé dálnici na Frankfurt či Hannover, a kolem vás "postávají" ostatní autíčka jedoucí kolem 150 km/h. Jsou tam jako patníky, vy mezi nimi kličkujete, realistický losí test. Za chvíli vám to přijde zcela normální a rychlost kolem 200 km/h považujete za odpočinkovou, kdy vám jej při jízdě přítelkyně může bezpečně kouřit…

Jet po dálnici 300 km/h je opravdu bezpečné, absolutně kdokoliv, kdo vás uvidí ve zpětném zrcátku, ihned prudce uhne. Máte tak před sebou dokonale volnou cestu. Jediný problém bývá vybrat si dobře spolujezdce či spolujezdkyni, aby vám nepozvracela sedadlo (ano, i to se stává, někteří lidé na rychlost kolem 300 km/h a kličkování mezi patníky nejsou zvyklí).

Takže, základem dobrého řidiče je rychlé červené auto se zadním náhonem.

Druhým požadavkem je brutálně vysoká inteligence a schopnost se rychle rozhodovat. Jeden můj kamarád, geniální matematik, jezdí pouze podle statistické pravděpodobnosti. To není špatná metoda, ale záleží, kolik měření jste už provedli a jak ta data zpracováváte. On jich moc neprovedl a je málo risk-averse, a proto se v jedné zatáčce srazil s Tatrovkou, která tam dle veškeré statistické pravděpodobnosti rozhodně neměla být.

Hlavní problém bezpečnosti silnic je pomalá jízda

Auta 07.05.2007

Základ plynulého provozu bez nehod není a nikdy nebyla pomalá jízda přesně podle primitivních dopravních předpisů, ale taková jízda, kdy nebudete prudce měnit směr či rychlost jízdy a budete přizpůsobovat svoje chování zásadně aktuální dopravní situaci, a nikoliv nějakému předpisu. Problém je, že většina lidí je natolik tupých, že dobře řídit neumí a nikdy umět nebude.

Představte si, že tisíce aut jedou na dálnici rychlostí 150 km/h, a náhle jim do levého pruhu vjede Škoda 105 či maďarský kamión rychlostí 80 km/h. A to je průser. Všichni brzdí, někdo má ABS, někdo ne, každý má mírně jinou reakční dobu. Havárie je snadno na světě. Za tuto havárii nemůže vysoká rychlost, stejný problém by nastal i při "předpisové" rychlosti 130 km/h, ale pomalá rychlost a nízká inteligence jednoho z účastníků silničního provozu.

Truck

Základem pro bezpečnost na silnici je tedy zjevně potřeba vyloučit ty, co neumí jezdit rychle. Buď na to nemají dostatečně vysoké IQ a reakce, popřípadě auto. Pokud je vyloučíme, nikdo nebude muset prudce brzdit, nebudou tedy ani havárie, popřípadě jich bude naprosté minimum.

Dnešní likvidační silniční zákon je postaven přesně na opačných pravidlech, preferuje tupé ovce respektující "normu", která udává nějaké číslo, a ono číslo pod krutými sankcemi vynucuje. Už je mu zcela jedno, že ono číslo by mělo být v praxi jiné v zimě, jiné v létě, jiné za hustého provozu ve dne, a jiné za minimálního provozu v noci. Blboun či úředník má své číslo a podle něho řidiče škatulkuje na "dobré" a "špatné". Problém je, že rychlá jízda není to pravé kritérium. Problém je nebezpečná jízda, což rozhodně nemusí znamenat rychlejší než nějaké číslo, nýbrž rychlejší než povolují aktuální okolnosti, nebo pomalejší než je právě běžné, či zmatené chování na silnici a nerespektování jiných běžných zásad provozu.

Nerozumím tomu, proč se masa politiků upnula na nějaké číslo, a toto likvidačně vynucuje. Vozit antiradar je dnes povinnost, stacinonární kamery jsou běžně na 4proudých výpadovkách z měst, kde nikdo nikdy neviděl chodce, s cílem naplnit obecní pokladnu, a podobných likvidačních omezení je více a více. S bezpečností provozu nemají přitom naprosto nic společného. Politici nám jen serou na hlavu, jak je jejich dobrým zvykem.

Nehodovost a smrtelná zranění přitom neklesají. Pro bezpečnost silničního provozu by přitom stačilo udělat jediné - změnit současné rychlostí limity z maximálních na minimální. Vyřadíme tím staré auta, špatné řidiče, řidiče s nízkým IQ, a na silnici zůstane elita, která umí řídit, má dobrá auta a nehavaruje. Nulová nehodovost znamená vykašlat se na "číslo", a řídit hlavou. Jenže to nenaplní obecní pokladny…

Banan.cz