PC Hardware

Acer 1751a je představitel rychlých 17" LCD monitorů určených zejména pro hráče a pro lidi sledující video na počítači. Jeho doba odezvy 8ms, kontrast 500:1, svítivost 300cd/m2, a zejména "skleněná" obrazovka jej k tomu předurčují.

Kompromis ve formě 17" LCD

Nutno říci, že osobně jsem proti 17" monitorům poměrně zaujatý. 17" monitory mají, oproti jejich 19" kolegům, příliš malou velikost jednoho obrazového bodu (0.264 mm oproti 0.294 mm), a pokud se díváte na 17" monitoru na web, kde jsou použity fonty o běžné velikosti 10-12px (což je třeba i web CzechComputer.cz), je to prostě příliš malé a nepohodlné na čtení. Jasně, font se dá zvětšit, ale to Vás za chvíli přestane bavit.

Za 11,300 Kč (cena včetně DPH) je již možné si pořídit rychlý 19" LCD monitor, který bude, díky větší velikosti bodu, podstatně příjemnější pro práci, a jeho doba odezvy bude stále vynikajících 8ms.

Mluvím zde třeba o velkém 19" bratrovi testovaného monitoru Acer 1751a, tedy modelu Acer AL1951a.

Nicméně, vlastní testovaný 17" monitor Acer AL1751a se prodává za 8.400 Kč (cena včetně DPH), a kvalitou obrazu je to skutečně velice dobrá volba, takže pokud jsou pro Vás 3.000 Kč navíc za model Acer AL1951a nestravitelné, kupte si jej.

V jednom z mých domácích počítačů mám tu nejlepší možnou desku pro socket 939, tedy Asus A8N-SLI Premium, což je high-end platforma od NVIDIE pro AMD procesory, včetně těch dvoujádrových, bohužel ale není to platforma příliš stabilní.

Pokud někdo má v počítači jen pár komponent, na žádný problém možná ani nenarazí, pokud ale zkusíte vytížit desku s nForce/AMD na maximum, je to katastrofa. Následuje neustálá nestabilita a metoda pokus-a-omyl jak z toho udělat provozuschopný systém.

Jak jsem zkoumal na různých fórech, tak rozhodně nejsem sám, pro koho se nForce4-SLI, tedy top produkt pro AMD, nerovná stabilní řešení. Tento článek by měl pomoci lidem, co řeší podobné problémy jako já, v "boji" s nForce/AMD.

Nutno říci, že tyto problémy nejsou závislé jen na desce, ale rozhodně na NVIDIA chipsetu. Desek s nForce4-SLI jsem měl několik (4 kusy, a to 2x Asus, 1x DFI a 1x MSI), ale koncepční problémy měly všechny. Zůstal jsem nakonec u Asus A8N-SLI Premium, protože tato deska má nejlepší layout (jen zde se dají uchladit dvě karty v SLI), je vhodná i na extrémní overclock, a bezhlučné chlazení pomocí heatpipes.

Příznakem problémů byla nestabilita počítače a náhodné restarty, a to i bez overclocku komponent. Člověk normálně pracuje, spuštěno 10-15 programů, včetně Apache a MySQL serveru, a po 2 hodinách to všechno jen tak zatuhne a pomůže jen tvrdé vypnutí a zapnutí počítače, což je doslova průser.

Včera jsem dělal zátěžový test Athlon X2 4400+ procesoru, který je hodně náročný na chlazení. Vzhledem k tomu, že teplota místnosti byla v době testu 24°C , tak je výsledek 52°C jako teplota dlouhodobě na 100% zatíženého dual-core procesoru (spuštěné dvě instance Prime95, každá s alokací 800MB paměti a přiřazena jinému CPU), s nímž jsou ve skříni i dvě 6800ULTRA grafické karty a tři SATA-II pevné disky, vynikající. Idle teplota je pro tento procesor 40°C.

Rychlost otáček větráku plně zatíženého CPU je 1.900 rpm (v idle jen 1.000 rpm), zdroj jede na 2.200 rpm (v idle 1.000 rpm), a okolní větráčky stabilně na 1.200 rpm, tedy stále ještě relativně tichý počítač i při maximální zátěži.

O chlazení se stará Zalman 7700-CU chladič, což je výborné řešení, které chladí nejen procesor, ale i MOSFETy a paměti. Vzhledem k použité desce Asus A8N-SLI Premium, která nemá aktivní chladič, ale jen pasivní heatpipe na chipsetu, je to klíčová věc. Více na tomto screenshotu (190KB PNG).

Uvedeného Zalmana mohu maximálně doporučit, jako high-end chlazení vzduchem neexistuje nic lepšího.

Pokud používáte libovolnou NVIDIA kartu, a výrobce této karty se moc nemá k uvolnění aktualizovaného BIOSu, není to problém. Všichni výrobci totiž používají referenční layout desky od NVIDIE a referenční BIOS NVIDIA, což znamená, že v kartě od MSI můžete s klidem použít BIOS od BFG, eVGA či Asusu.

Moje MSI 6800GT karty mají nejvyšší oficiální verzi BIOSu 5.40.02.30.03 ze září 2004, což není právě novinka. Nicméně, stačí se podívat na MVKTech, vybrat si zde z BIOSů jiných výrobců grafických karet, a tento BIOS si stáhnout a upravit.

Já si konkrétně vybral BIOS od Gainwardu, což je velice slušná značka, a hlavně nabízí pro NVIDIA 6800GT PCIe nejnovější verzi BIOSu 5.40.02.38.00 z března 2005. Následně budete potřebovat NVflash pro nahrání BIOSu do grafické karty a NiBiTor 2.4 pro úpravu tohoto BIOSu.

Cílem úpravy BIOSu je několik věcí:

• změnit ID produktu z Gainwardu na MSI,
• zvýšit napájení z 1.3V na 1.4V ve 3D pro lepší přetaktování,
• nastavení standardních taktů na 400/1100MHz (6800ULTRA karta).

Nejdříve si tedy spusťte NiBiTor a nastavte zvýšené takty jádra karty a pamětí, nemusíte poté kartu přetaktovat softwarově přes ovladače ve Windows, ale přetaktování bude automatické na úrovni BIOSu:

U řady overclockerů panuje přesvědčení, že AMD procesorům vyhovuje spíše nízká latence při DDR400, než vyšší latence s vyšší frekvencí. Rád bořím mýty, a proto jsem přijal k testování dva typy DDR400 pamětí s velice nízkou latencí CL2.0, a porovnal je se svými DDR500 CL3.0 moduly. Pokud chcete krátký závěr již teď, přesvědčení overclockerů se ukázalo být mýtem, paměti DDR500 CL3.0-3-3-7 1T poskytují vyšší výkon než mnohem dražší DDR400 CL2.0-2-2-5 1T.

Použitá sestava

Veškeré paměti byly testovány na následující sestavě:

použitá sestava

Splinter Cell: Chaos Theory je jedna z mnoha nových her, které používají Shadery 3.0 a HDR. Protože si řada lidí (co si koupili ATI) myslí, že ATI může NVIDIA konkurovat v kvalitě obrazu, rozhodl jsem se udělat takový malý test.

Na následujícím obrázku uvidíte tu samou scénu s NVIDIA 6800ULTRA SLI a ATI X800XL. Myslím si, že rozdíl hovoří za vše, NVIDIA má mnohem vyšší dynamiku barev a scéna je rapidně lépe prokreslená. Obě karty běžely v 1280x1024 rozlišení, s AF 16x, na maximální detaily včetně softshadows, v případě NVIDIA bez AA (s HDR jej není možno použít).

NVIDIA - excelentní kvalita obrazu

ATI - mizerná kvalita obrazu, samá černá plocha, chybí některá světla

Důvodem pro tento obrovský rozdíl v kvalitě obrazu je implementace Pixel a Vertex Shaderů 3.0 u NVIDIA, které ATI neumí, její karty X.00 jsou v podstatě jen mírně zlepšenou variantou tři roky staré ATI 9800.

Hrát Splinter Cell: Chaos Theory na ATI kartě je v podstatě nemožné, protože polovinu věcí neuvidíte. Prohlédněte si třeba dobře pravý dolní roh obou obrázků, nebo třeba odlesk na palandě, který ATI vůbec nezobrazí. Gamma na obou kartách byla nastavena identicky.

Pokud máte ještě nějaké MS-DOSové programy (třeba Účto98 psané v PC Fandu), je často problém z těchto programů tisknout ve Windows, protože natvrdo přistupují na LPT1, zatímco dnešní tiskárny bez výjimky používají USB port.

Naštěstí existuje jednoduchý trik, jak toto lze obejít, a to přemapovat LPT1 port na sdílené jméno tiskárny:

net use  LPT1  \\počítač\tiskárna  /Persistent:Yes

Následně na LPT1 nainstalujte Vaši dosavadní USB tiskárnu, a v sekci "Vlastnosti / Upřesnit" si zvolte tlačítko "Tiskový procesor" a v něm datový typ TEXT (namísto standardního RAW formátu).

A takto můžete dané mapování smazat:

net use  LPT1  /delete

MS-DOSová aplikace poté bude zcela normálně komunikovat. Občas je dobré v dané aplikaci, pokud to umožňuje, zapnout i takzvaný Windows 95 mód, což není nic jiného než překlad diakritiky z Latin 2 do CP1250.

Nejdříve bych zdůraznil, že Logitech MX1000 je dobrá myš. Hodně lidí si dokonce myslí, že je nejlepší, protože laser, ale tak jednoduché to není. Laser je jen marketing, můj předchozí test to nakonec dokazoval. Vracím se k tomu ještě jednou, protože jsem k tomuto tématu obdržel dost emailů. Je nutné si uvědomit, jak myš funguje, jaká je její koncepce, a že zde není mezi optickou a laserovou myší žádný podstatný rozdíl.

I laserová myš je v principu optická, jen má jako zdroj "světla" nikoliv infra diodu či modrou diodu, ale laserovou diodu. Tento paprsek se poté zcela shodně odráží od stolu či od podložky, a poté jej snímá miniaturní CMOS prvek o velikosti cca 30 x 30 px, stejně jako u "běžné" myši MX510 či MX518, který pohyb předává integrovanému obvodu, a ten jej převádí do USB portu o frekvenci 125Hz (a více).

Více se o myších a jejich snímačích můžete dozvědět na webu ida.net.

Výhoda laseru je v jediném - jeho odrazivost by neměla by být tolik závislá na kvalitě povrchu. Nicméně, pokud nemáte skleněný stůl, popřípadě pokud dokonce používáve speciální podložku, je rozdíl v odrazivosti mezi laserovou diodou a modrou či červenou diodou nulový. Tudíž žádná výhoda laseru. Hlavní zůstává CMOS prvek.

Technicky: Logitech MX1000 versus DiamondBack Razer

Osobně používám Razer RZD-1600C Diamondback Plasma s Razer RV-1001 eXactMat podložkou, což je současná nejlepší možná kombinace, která předčí i Logitech MX1000. Logitech MX1000 je totiž bezdrát, a přestože jsem ji považoval za super kvalitní myš, po vyzkoušení Razeru si to už nemyslím. Její přesnost a lag se s Razerem nemůže měřit.

Špičková myš přitom není potřeba jen pro hry, jak si někteří myslí, i běžná práce ve Windows jako je klikání na tlačítka a zavírání oken, až po editaci velkých projektů ve Photoshopu, je s Razerem snazší a pohodlnější.

Z této tabulky je jasně vidět, proč je Razer lepší, má sice "jen" modrou diodu, místo laserové diody, jako zdroj "světla" (což ale, opakuji, s kvalitní podložkou není absolutně žádný problém), nicméně disponuje podstatně lepším snímačem 1600 dpi versus 800 dpi, a je rovněž tato data schopen do PC přenášet frekvencí až 1000 Hz, oproti 125 Hz u bezdrátového Logitech MX1000.

V této recenzi se podívám na dva levné zástupce PDA, tedy osobních organizérů, s operačním systémem Windows Mobile 2003 a Microsoft Pocket 2003. Jedná se o Asus MyPal A620 Bluetooth v ceně 8,800 Kč a HP iPAQ rz1710 v ceně 6,800 Kč. Obě zařízení k recenzi poskytla společnost CzechComputer.cz.

K čemu vlastně PDA?

Nutno předeslat, že nejsem příznivce PDA, o čemž asi po tomto článku uveřejněném na MobilMania.cz nikdo nepochybuje. Osobně nerozumím tomu, proč PDA používat, protože kromě mírně většího displeje nenabídne PDA oproti platformě Symbian 8.0 / SmartPhones nic navíc. Nejsem také příznivce pomalého psaní na dotykovém displeji PDA, kdežto externí Bluetooth klávesnice pro chytrý mobil mě dokáže nadchnout. A v neposlední řadě se mi nechce tahat v jedné kapse obyčejný telefon i PDA, když chytrý telefon zastane tutéž práci. Toliko k úvodu.

Na druhou stranu je nutno říci, že hlavní devizou PDA je větší displej, ten zatím do SmartPhones nedorazil (i když nová Nokia N90 má rozlišení displeje úžasných 352 × 416 px), takové čtení knížek na rozlišení 240 x 360 px jde přece jenom trochu lépe než na 178 x 208 px u současné Nokie 6630/6680/6681.

Nevýhodou PDA je naopak nižší dostupnost software, přes větší displej je prohlížení internetu na SmartPhone s Operou 8.0 lepším zážitkem než na PDA s vestavěným a značně omezeným Pocket Internet Explorerem.

Jeden z mých zhruba měsíc starých Hitachi SATA-II 160GB disků se rozhodl umřít. Poznal jsem to podle S.M.A.R.T. technologie, kde „Raw Read Error Rate“ nebezpečně stoupá a predikce je, že za několik měsíců disk zkolabuje.

Tak jsem kontaktoval CzechComputer.cz a dobrá zpráva je, že takovýto disk se dá reklamovat již teď, na základě údajů ze S.M.A.R.T., a není tudíž potřeba čekat na to, až umře.