MyEgo.cz „Drugstar's blog on man, economy and state“

[Pierre Lemieux] [DS]

Současný finanční rozruch je „krizí kapitalismu“, řekl mluvčí Britské socialistické strany pracujících, jak správní Marxisté opakují již více než století. „Neregulovaný finanční systém je pohroma“, ozvala se Sheila Rowbotham, profesorka gender studií a pracovní historie na Manchester University. Levicový kandidát na starostu Londýna přidal, že „Kapitalismus dostal svou šanci a selhal; nyní je řada na socialismu.“

Zajímalo by mne, co si zahulili.

Finanční krize začala minulý rok na trhu s dotovanými hypotékami. V té době byla polovina domovních hypoték držena nebo zaručena Fannie Mae a Freddie Mac, dvěma tzv. „vládou zaštítěnými podniky“ (government sponsored enterprises, GSE). Běhěm posledního roku tyto dvě instituce zafinancovaly čtyři z pěti hypoték. Fannie byla vytvořena na soumraku Velké deprese F. D. Rooseveltem; Freddie Mac stvořil Kongres v roce 1970.

Soukromí investoři rádi kupovali dluhopisy ze sekuritizací prováděných těmito institucemi, protože předpokládali, že vláda by je nikdy nenechala padnout – což se minulý týden ukázalo jako správný předpoklad, když kontrola nad nimi byla zcela převzata vládou. Ještě než krize začala, byl americký trh s hypotékami vynikajícím příkladem socialismu, bez obdoby v jakékoliv jiné západní zemi.

Community Reinvestment Act z roku 1997, který poskytovatelům hypoték zakazuje „diskriminovat“ nevhodné žadatele o hypotéku, určitě ke kvalitnímu finančnímu rozhodování nepřispěl. Na každém kroku jakéhokoliv finačního rozhodnutí dnes čeká regulátor.

[Llewellyn H. Rockwell, Jr.]

Během minulého týdne vláda oznámila, že vezme do opatrovnictví hypoteční velikány Freddie Mac and Fannie Mae, což hezky řečeno znamená, že budou znárodněny.

Slovíčko „znárodnit“ již nepoužíváme. Můžeme si zkusit nový termín „opatrovnictví“ zpět v průběhu dějinami. Můžeme říci, že Stalin a Lenin vzali ruský průmysl do opatrovnictví. Můžeme říci, že Mao prosazoval druh opatrovnictví země, nebo že Hitlerova politika byla politikou národního opatrovnictví. Marxova malá knížka by mohla být přejmenována na „Manifest opatrovnictví“.

Vláda vymýšlí nová slova pro staré věci, protože staré politiky ne příliš odlišné obsahem tak demonstrativně selhaly. Staré termíny se stanou nevhodné a nové termíny nezbytné, aby veřejnost byla ošálena.

Jako kdyby restaurant nabízel krevetí pochoutku, která by byla jedovatá a každý den ji pojmenoval jinak: krangon koktejl, prawn pasta, scampi salát nebo jakkoliv jinak.

Takový restaurant by za pár dní skončil. Lidé by se nenechali oklamat. Vládě to vychází zejména proto, že lidé v podstatě o ničem nerozhodují. Věří vládě více než by měli. Fakt, že média jen tupě papouškují nové fráze jako svatá slova, nic nemění.

[Tyler Watts]

Johnny Carson by si mohl zavtipkovat o ekonomice, že „Inflace je dnes tak zlá… že se penny prodává za dva centy.“

Tento vtip by vůbec nemusel být zábavný ani v podání skvělého Carnaca (pozn. DS.: jedna z komediálních rolí J. Carsona), má však atributy dobré komedie: absurdní příběh založený na pravdivém jádře.

Staré penny se běžně prodávají za prémiové ceny, někdy i dvakrát více než za svou jmenovitou hodnotu. Ne proto, že by byly vzácné – bylo jich vyraženo desítky miliard – ale proto, že jsou cennější jako kov než jako peníze.

Kvůli této „prémii za drahý kov“ ve starších penny jistá skupina lidí aktivně vyhledává a skupuje tyto podhodnocené mince napříč Amerikou.

Běžný pozorovatel si nevšimne hlubokého ekonomického významu, když se dozví o hromadění penny. Snad ani mnoho ekonomů. Vláda se s problémem vypořádala tak, že mince razí z mnohem levnějšího kovu: zinku. Tak o co jde?

No ukázalo se, že ten levnější kov nezůstane levný na věky a mincovnu opět stojí více než cent, aby vyrobila (zinkovou) penny. Abych nezapomněl, také více než 5 centů výroba nikláku.

Můj odpor k masmédiím nabývající své konkrétní podoby v jejich aktivním přehlížení je všem pravidelnějším čtenářům mého blogu znám. Z těch vzácných případů, kdy o nějaké masmédium zavadím, se však celkem často vyklube námět na článek. Jako třeba dnes ;-).

Takže v Zimbabwe mají inflaci. To ví kdekdo. Ale jakou inflaci! Meziroční 2,2 milionu procent… Pokud jste si před rokem za jeden papírek v Zimbabwe koupili chléb, dnes stejných papírků potřebujete na chléb přibližně 22 000. Možná už ani ten papírek neexistuje. Zřejmě ho nahradil jiný, s větším počtem nul. No nemají se v Zimbabwe skvěle? Všichni jsou milionáři! Všichni mají tak mnoho peněz.

Pokud jste četli (můj) poslední článek a trochu přemýšleli, víte, že zvýšením peněžní nabídky bohatství nevzroste. Peníze neslouží k použití ve spotřebě či produkci, pouze usnadňují provádění transakcí. Peníze samotné nejsou bohatství. Bohatství je to, za co je možné směnit. To, co skutečně uspokojí nějakou vaší potřebu, touhu, přání.

Jediným specifikem peněz je charakter poptávky jako ryze směnné. Směnnou poptávku mají i všechny ostatní statky. Poptávka velkoobchodů a maloobchodů po zboží, které prodávají dále, je také směnná. Všechno toto zboží však někdy v budoucnu bude použito v produkci či ve spotřebě. Pokud vy sami ve směně přijmete něco, jen abyste to později směnili za něco jiného, má vaše poptávka po daném zboží také směnný (peněžní) charakter. A může to být cokoliv. Zboží, jehož poptávka má ryze směnný charakter, se nazývá peníze.

[Thorsten Polleit]

Ekonomicky řečeno je současná tzv. úvěrová krize zejména změnou majetkových práv (přerozdělováním).

Přepjatí dlužníci selhávají se svými závazky. Věřitelé, kteří udělali nerozumná rozhodnutí komu půjčit, inkasují ztráty, pokud svou jistinu a úroky nedostanou zpět. To vše naštěstí nechává nabídku fyzického kapitálu netknutou.

Přerozdělování je obykle spojeno se změnou cen na trhu. Finanční aktiva jako akcie, dluhopisy a deriváty můžou klesnout jakožto důsledek  změny preferencí. Zatímco toto je nevítané z pohledu jejich držitelů, ti, kteří chtějí začít s investicí, to mohou vítat jako snížení její ceny.

Jak se trh pohybuje k reálnější cenové struktuře, začne ukazovat na špatné investice. Některé investice a vytvořená pracovní místa se ukážou být ztrátová. Tento proces přizpůsobování cen práce a kapitálu vede strukturu produkce zpět do harmonie s preferencemi účastníků trhu. V tomto smyslu je takzvaná krize neboli splasknutí (bust) napravením špatných rozhodnutí z minulosti; termín krize je celkem nevhodný.

Termín krize se ve skutečnosti více hodí pro periodu boomu. Právě v tomto období se vzácné zdroje, zejména prostřednictvím uměle snížených úrokových měr v rámci měnové politiky, nasměrovávají do ztrátových podniků.  Zatímco období navršování špatných investic je obvykle vzýváno jako období ekonomické expanze, ve skutečnosti je obdobím plýtvání.

Chtějí lidé peníze? Teď si asi všichni říkáte, proč pokládám otázku, jež se zdá být předem jednoznačně odpovězená jednohlasným a halasným „Jasně, vole“. V tomto případě je však téměř jako vždy vhodné chvilku přemýšlet o tom, co je a co není vidět.

Je poptávka po penězích nekonečná? Není. Lidé nechtějí peníze. Hned, co je dostanou, se jich zbavují. Lidé chtějí bohatství. Chtějí větší a lépe situovaný dům, novější a luxusnější auto, lepší školu pro své děti, více volného času. Poptávka po bohatství je nekonečná, poptávka po penězích nikoliv. Proto běžný dospělý tráví většinu svého bdělého času ekonomickou aktivitou. Je prostředkem k získání směnitelných statků, tj. statků, u nichž je možné převádět vlastnická práva z osoby na osobu. Je prostředkem k získání bohatství.

A jako je ekonomická činnost prostředkem k získání směnitelných statků, tak jsou peníze prostředkem směny. Nejsou poptávány proto, aby byly spotřebovány přímo či v produktivní činnosti. Pouze usnadňují provádění směn, převádění vlastnických práv. Umožňují provést transakci kdykoliv, s kýmkoliv a s čímkoliv. Jedna strana se vzdá něčeho, co někdy v budoucnosti bude použito ve spotřebě či produkci a přijme peníze, pro druhou stranu je tomu naopak.

[Dick Clark]

O Wikipedii, devátém nejnavštěvovanějším místě na internetu, můžeme říct mnoho špatných věcí. Kritici například namítají, že encyklopedie, kterou může editovat kdokoliv, je náchylná k nekonečným chybám.

Tyto kritiky byly vzneseny při založení Wikipedie v roce 2001. Přesto nyní Wikipedie obsahuje 8,2 milionu článků v 253 jazycích. Anglická verze obsahuje kolem 2 milionů článků a celkový rozsah je patnáctkrát větší než Encyklopedie Britannica. Wikipedie je nejrozsáhlejší encyklopedie v historii lidstva.

Založil ji Jimmy Wales (přezdívaný „Jimbo“), bývalý manažer financí na Auburn University, poté, co mu americký ekonom a člen Ludwig von Mises Institute Mark Thornton navrhnul, aby si přečetl „The use of knowledge in society“, dnes již proslavenou esej od ekonoma rakouské školy a libertariána Friedricha von Hayeka. Nosnou myšlenkou eseje je tvrzení, že ceny na trhu reprezentují spontánní řád, který vzniká z interakce jedinců s rozdílnými cíli a tužbami a umožňuje jim spolupracovat, aby dosáhli svých komplexních cílů. Podle rozhovoru v červnovém vydání magazínu Reason to byl tento Hayekův vhled, který Walese vedl k založení Wikipedie. Ona vznešená vize, která inspirovala Walese? „Představte si svět, v němž má každá osoba volný přístup k veškerým lidským znalostem. Přesně na tom pracujeme.“

[Llewellyn H. Rockwell, Jr.]

Americká centrální banka, nazývaná Federální rezervní systém (Fed), byla založena roku 1913. Nikdo tuto instituci nepropagoval sloganem, že ulehčí vedení válek a přinese smrt téměř půl milionu americkým občanům v cizích zemích, společně s miliony vojáků a civilistů ostatních zemí.

Nikdo neupozorňoval na to, že tato instituce umožní bez explicitního zdanění financovat ničení cizích měst a vlád. Nikdo neříkal, že centrální banka umožní Spojeným státům být účastníkem rozsáhlejší války v průměru každý čtvrtý rok dvacátého století. Nikdo nepodotknul, že tato instituce Spojeným státům umožní vytvořit globální říši, ve srovnání s níž bledne i Římská říše a Velká Británie na svém koloniálním vrcholu.

Můžete dát dohromady 100 profesionálních historiků a politologů, a žádný z nich zřejmě nezmíní roli, kterou Fed hraje ve financování amerického militarismu. A přitom je Fed tou institucí, která vytvořila peníze potřebné na financování válek. Tímto způsobem vyřešila hlavní problém, jemuž státy čelí od počátku lidské historie. Stát bez peněz nebo stát, jenž musí zdaňovat své občany pro potřeby války, je ve svých imperiálních ambicích nutně omezen. Toto není problém pro občany, pouze pro stát. Neschopnost státu financovat své neomezené touhy je pro lidi cennější než jakákoliv právní záruka a kontrola. Je účinnější než všechny ústavy dohromady.

Tématem dnešního článku bude jedna z nejzajímavějších částí ekonomické teorie, pro mne osobně zřejmě nejzajímavější vůbec. Jsou jimi teorie hodnoty a teorie ceny, nerozlučně spjaté s teorií směny (katallaxií). Vyložit toto téma na krátkém rozsahu nebude jednoduché, protože se přímo dotýká nejzákladnější ekonomické otázky - co je bohatstvím a co není, jak dochází k jeho tvorbě a zániku. Korektní teorie hodnoty je též vposledku schopna objasnit, proč svobodné (nesocialistické) ekonomické systémy musejí  být produktivnější (vytvářet více bohatství) než systémy centrálního ekonomického řízení.

Teorie hodnoty

Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše a hned na začátku naservíruji to nejdůležitější:

Hodnoty a hodnocení jsou zcela subjektivní. Pouze mínění jednajícího určuje, co je statkem (může sloužit k uspokojení nějaké jeho potřeby/přání/touhy) a co není. Statek není definován fyzikálně, chemicky, biologicky nebo jiným „objektivním“ způsobem. Pouze přesvědčení jednajícího o tom, že daná věc může sloužit jako prostředek k uspokojení některé z množství jeho potřeb/tužeb, z ní činí statek.

 Výše uvedený odstavec je zcela zásadní. Jinak řečeno:

Hodnotu věcem (nebo čemukoliv jinému) připisují lidé. Koncept bohatství existuje pouze v lidské mysli. Neexistuje žádná „vnitřní hodnota“ skrytá ve  věcech, tato hodnota se ani negeneruje na základě nějakého objektivního procesu, jako je vydání úsilí. Hodnota je důsledkem přesvědčení jednajícího o tom, že něco je adekvátním prostředkem pro uspokojení jeho potřeby/touhy. Pokud v něm toto přesvědčení z jakéhokoliv důvodu zanikne, zanikne pro něj i hodnota oné věci. Hodnoty „vyzařují“ od lidí směrem k věcem a jsou zrcadlem relativní důležitosti potřeb/přání/tužeb na škále preferencí daného jedince.

Dnešní příspěvek se bude věnovat fenoménu, který je některými pociťován jakožto „krize demokracie“. Eufemisticky tak označuje fakt, že ze všech moderních zastupitelských vlád se stal „kopací míč skupinových zájmů“.

Protože celé téma již v 70. letech dvacátého století brilantně zpracoval F. A. von Hayek, nemá smysl, abych ho nějak neobratně přežvykoval. Prostě zde uvedu rozsáhlejší citaci a přidám několik vlastních postřehů. Citace následuje.

Pro zakladatele konstitucionalismu měl termín „zákon“ velmi přesný úzký význam. Ochrana individuální svobody se očekávala pouze od omezení vlády zákonem. Filozofové práva 19. století nakonec definovali individuální svobodu jako pravidla regulující chování lidí vůči ostatním, jež jsou použitelná na neznámý počet budoucích případů a obsahující zákazy vymezující (avšak samozřejmě nespecifikující) hranice chráněné oblasti všech osob a organizovaných skupin.

Právo mělo být k tomu, aby zabraňovalo nesprávnému chování. Spravedlnost se vztahovala k principům platným stejně pro všechny, a byla opačným pólem všech specifických příkazů a privilegií vztahujících se ke konkrétním jednotlivcům nebo skupinám.

Nejnovější články

• 28.10.2009 Smrt keltského tygra [komentáře: 12] 07.11.09 01:11
• 19.07.2009 Kam emigrovat? [komentáře: 36] 28.10.09 14:48
• 13.07.2009 Zvrhlá demokracie a nekuřáčtí fašisté [komentáře: 56] 28.10.09 13:10
• 05.04.2009 Obama, krize a odpovědnost [komentáře: 10] 09.09.09 18:21
• 16.03.2009 Ekonomická krize a ruka trhu [komentáře: 57] 04.05.10 23:25
• 17.01.2009 Velký finanční podvod roku 2008 [komentáře: 23] 22.01.09 13:09
• 11.01.2009 Nemovitosti: příliš dobré, aby to byla pravda [komentáře: 12] 06.03.09 21:10
• 30.12.2008 Teorie chaosu v ekonomii? [komentáře: 8] 13.01.09 11:03
• 20.11.2008 TARP je mrtev, ať žije TARP! [komentáře: 6] 06.06.10 15:29
• 10.11.2008 Jak dnes vznikají peníze? - podrobněji [komentáře: 26] 23.12.08 20:53

Starší články

• 02.05.2008 Svátek práce a žabomyší války [komentáře: 16] 21.05.08 23:45
• 27.04.2008 Jak dnes vznikají peníze? [komentáře: 25] 28.02.10 13:11
• 06.04.2008 Mýty o sobectví a racionalitě [komentáře: 12] 09.09.09 20:44
• 30.03.2008 Neandrtálci zanedbali obchod [komentáře: 1] 01.04.08 10:20
• 23.03.2008 Environmentalismus je socialistická cesta do pekla [komentáře: 16] 07.04.08 18:18
• 09.03.2008 Úvěrová expanze, ekonomická nerovnost a klesající mzdy [komentáře: 18] 11.04.09 17:50
• 02.03.2008 Jak sociální stát zkazil Švédsko [komentáře: 8] 09.09.09 17:33
• 18.02.2008 Mýtus recyklace [komentáře: 8] 25.03.08 16:51
• 09.02.2008 USA - svobodná země?
  Trocha pravděpodobnosti pro běžný život [komentáře: 1] 21.06.08 21:30