Windows Vista » MyEgo.cz - Radek Hulán webzine

Windows Vista si automaticky vytváří body obnovení (System Restore), a tyto mohou alokovat obrovské množství místa na disku, v mém případě kolem 100GB (10-15% z celkového místa disku). Pokud máte na disku (třeba vašeho notebooku) málo místa, je klidně možné, že 40-50GB zabírá System Restore, v řadě případů několik "generací" starý.

Osobně bych doporučoval System Restore nevypínat, je to dobrá funkce pro obnovu do předchozího funkčního stavu, když třeba instalujete chybný ovladač, ale jen změnit jeho maximální velikost. Pro změnu velikosti maximální alokace pro body obnovení slouží aplikace vssadmin, volaná z příkazové řádky, změnu již není možné provádět z GUI, jako ve Windows XP.

Pro nastavení na 5GB můžete použít následující příkaz:

vssadmin Resize ShadowStorage /For=C: /On=C: /MaxSize=5GB

A následující příkaz vypíše aktuálně používaná úložiště a jejich maximální kapacitu:

vssadmin List ShadowStorage

Microsoft dnes publikoval seznam změn, které můžeme očekávat v Service Pack 1 pro Windows Vista (32bitová i 64bitová verze). Windows Vista, přestože se společně s Microsoft Office 2007 prodává velice dobře a Microsoft má díky nim rekordní zisky, nemá na trhu lehkou pozici. Přestože se bez diskuzí jedná o nejlepší současný operační systém, skvěle inovativní, funkční, stabilní a přitom kompatibilní na starší aplikace (včetně 64bitové verze), naráží na "problém druhého nejlepšího systému" - existenci Windows XP. Linux, OS X a podobné zaostalé "dětské" OS zastávají samozřejmě až pozici outsiderů, a konkurence pro Windows XP/Vista rozhodně nejsou.

Upgrade na Windows Vista

V době, kdy lidé dělali upgrade z opravdu nestabilního "MS-DOS" kernelu Windows 95/98/Me na Windows 2000/XP, tak to mělo obrovský smysl, řešila se tím zásadně stabilita a funkčnost. Dnes jsou ovšem Windows XP SP2 slušně odladěný a stále dobrý systém, takže tlak na upgrade na Windows Vista na existujících PC není až tak kritický.

Vista samozřejmě nabízí větší bezpečnost (výrazně lepší ochrana proti virům, lepší firewall, kernel patch protection a jiné), nové technologie (BitLocker, integrované hledání, akcelerace GUI pomocí GPU, DirectX 10), plnou podporu v kernelu a ovladačích pro 64bitů a spoustu nových aplikací (část z nich je ovšem volně dostupná i pro XP), jenže Windows XP jsou prostě stále dost dobré na to, aby je člověk zejména na starším "železe" používal a neměnil.

Zatímco Windows 98/Me byl mizerný systém, a upgrade na Windows XP tak byl zcela kritický, tak z dobrého systému (Windows XP SP2) na vynikající (Windows Vista) už ten přesun není tak žhavý. Osobně na veškerý nový hardware kupuji jen a pouze 64bitové verze Windows Vista, ale staré počítače nechávám dožít (možná i pár dalších let) na Windows XP.

Service Pack 1 pro Vista je nicméně mimořádně důležitý z pohledu marketingu, přestože většinu věcí si můžete již nyní stáhnout jako hotfixy a Vista x86 / x64 je 100% stabilní, nejedná se pro řadu uživatelů o snadný proces. Service Pack 1 jej prostě zjednoduší a dále přiblíží "masám". Řada uživatelů navíc SP1 prostě vyžaduje pro nasazení, ať už je jejich chování racionální či nikoliv...

Windows Vista jsou dostupné ve dvou základních (a velice odlišných) variantách. Jedna z nich jsou klasické Windows Vista, tedy 32-bitový operační systém, občas označovaný i jako Vista x86, a druhá z nich je plně 64-bitový systém, označovaný jako Windows Vista x64.

Pro spuštění Vista x64 potřebujete nejenom procesor s podporou pro 64-bitové instrukce (Intel Pentium D, Celeron D, Core 2 Duo, Athlon 64, Athlon X2), ale i chipset, který 64-bitů podporuje (v případě Intelu to jsou zaručeně chipsety 975X a P965, možná sem patří i starší) a základní desku s možností realokace systémových prostředků nad rozmezí hlavní paměti.

32 bitů (x86)

Desítky let stará architektura PC (x86) umí přímo adresovat maximálně 4096MB RAM (tedy 2³²). Toto omezení se netýká Windows, je to hardwarové omezení, s nímž musí počítat jak Windows XP, tak Windows Vista, Linux (32-bitový kernel) či OS X na Intelu.

V žádném systému navíc není celých 4096MB RAM k dispozici a plně k použití, i když je máte instalované. Důvodem je fakt, že grafické karty, zvukové karty, řadiče pevných disků a další IO si vyžádají pro sebe, pro přímou adresaci, stovky MB paměti, která je poté mapována pro tato zařízení, a není fyzicky dostupná jako RAM pro operační systém.

Na svém počítači s Core 2 Duo, Intel P965 chipsetem, NVIDIA 8800GTX-768MB grafickou kartou, a instalovanými 4096MB RAM jsem tak měl k dispozici pouhých 3006MB ve Windows XP. Stejné množství bych měl k dispozici ve Vista (x86) i v libovolném jiném OS (popřípadě nižší množství, rozhodně ne vyšší).

Celkem 1090MB RAM si v mém případě totiž z RAM mapují jiné zdroje (zejména 8800GTX-768 grafická karta) a činí ji nepřístupnou.

Novější chipsety umožňují tuto IO oblast realokovat nad 4GB, nicméně, protože 32-bitový OS neumí adresovat více než 4GB RAM, nic tím nezískáte. Realokaci můžete na 32 bitech úspěšně použít jen pokud máte třeba 2GB RAM, poté operační systém používá prvních 2048MB RAM, a grafickou kartu a další namapuje na 2049MB+.

Adresace více než 4GB RAM je nicméně možná skrze PAE, což je jakýsi "hack", umožňující adresovat paměť 36-bitově i na 32 bitovém procesoru (tedy teoreticky až 64GB RAM, 2³⁶). Pro podporu PAE ovšem musí být speciálně zkompilované a napsané programy, běžné programy ji nejsou schopny použít.

Windows XP mají v kernelu podporu pro PAE (proprietární rozšíření navržené Intelem). Standardní omezení Windows XP na jeden proces je 2GB, které je možné rozšířit na 3GB pomocí přepínače /PAE /3G v boot.ini. Na většinu her či databází na desktopu by vám 3GB měly stačit.

Jak jsem ale říkal, PAE je hack, a nikoliv systémové řešení. PAE navíc mírně zpomaluje přístup do paměti, protože se do ní přistupuje přes tabulky po jednotlivých segmentech.

Sumace: pokud si koupíte 4GB RAM, a budete mít moderní chipset, použijete z nich v libovolném 32-bitovém operačním systému maximálně 3.0 - 3.5 GB (dle připojených periférií s přímým mapováním paměti). Můžete si teoreticky pomoci s PAE až na 64GB, ale většina aplikací PAE nepodporuje.

Windows Vista byla vydána před rokem, a pro Microsoft je to velký úspěch. Akcie Microsoftu jsou za poslední rok z $30 na $35, čistý čtvrtletní zisk přesahuje 4 miliardy USD, a to i přes nepříznivou situaci v garancích za X-Box 360 a pokutu placenou socialisticky vyděračské Evropské komisi za hudební přehrávač přítomný ve Windows XP (Windows Media Player). Výkon Microsoftu je prostě výrazně lepší než výkon "zbytku trhu".

Tento web navštěvuje 15% lidí s Windows Vista (celkově mají různé verze Windows kolem 94%, v ČR celkově přes 98%), což je obrovské množství, protože lidé nemění počítače každý rok, spíše jednou za 5 let, a na roky staré počítače si jen málokdo bude kupovat nový OS.

Osobně jsem s Windows Vista x64 mimořádně spokojen. Používám je od února 2007, v české verzi, a to na Intel Q6600 čtyř-jádrovém procesoru, desce s Intel P965 chipsetem, 8GB RAM (4x 2GB DDR2-800), NVIDIA 8800GTX grafickou kartou, Adaptec 3405 RAID řadičem a hromadou příslušenství.

Na druhou stranu ale chápu lidi, kteří čekají s nasazením Vista až na SP1. Důvodem není to, že by Vista nefungovala, právě naopak, je to nejpokrokovější operační systém dneška, dokonale stabilní a velice výkonný, skutečný problém je v nutnosti se o ně starat.

Jako každý nový operační systém se Vista x64 dodávala jen s prvorozenými, a občas nestabilními, ovladači. Řada výrobců prostě Microsoftu nestihla ovladače dodat včas, případně jejich první verze nebyla vždy uspokojivá, zvláště u x64 verze.

Pokud instalujete Vista x64 z dodávaného DVD a dále neděláte už nic jiného, nemusíte být spokojeni, takovýto systém prostě v hodně konfiguracích nebude 100% stabilní. Na vině není Microsoft, ale firmy jako Logitech, Creative, AMD/ATI, HP a další.

Na obrázku vpravo jsou ovladače, které jsem si musel stáhnout pro mé komponenty a periférie, jedná se o 1.7GB dat (z toho ovšem ovladače pro Creative X-Fi zabírají 800MB a NVIDIA ovladače 300MB, v různých verzích). Rovněž bylo nutné aktualizovat BIOS základní desky.

Pokud bych mohl mít jedno jediné přání co zlepšit na Windows Vista obecně, byla by to snazší aktualizace a instalace programů.  Vím, je to přání nesplnitelné. Windows nejsou (naštěstí) jako Linux, kdy v podstatě veškerý dostupný software pro danou distribuci je nekvalitní open-source, a může tak být zcela volně plácnut do společného repository a aktualizace na novou verzi software znamená napsat apt-get update a je vymalováno.

Na Windows existuje samozřejmě nejen mizerný open-source (z Linuxu), ale i špičkový komerční software, na němž pracují desítky tisíc různých firem, a třeba představa, že v "repository" bude plná verze Adobe Creative Suite 3 opravdu není reálná. Částečně se situaci snaží řešit Microsoft, jeho Windows Update ve Vista je opravdu dobrý kus software, který automaticky instaluje aktualizace pro Windows samotné, pro Microsoft Office, Microsoft Live, či Microsoft Expression Studio včetně Visual Studia a umí také stahovat i spoustu ovladačů hardware a aktualizovat je.

To je samozřejmě príma, ale zde to končí.

Pokud vyjde nová verze či patch na Adobe Creative Suite, CorelDraw, Speed Commander či 7-zip, nedozvíte se o tom vůbec, popřípadě má každý program svoji nezávislou aktualizační utilitku, která jednou týdně / měsíčně zkontroluje aktualizace na webu. Nic systémového.

Stejné je to s konfigurací programů. Moc by se mi líbilo nainstalovat si jeden počítač (desktop) a jeho softwarové vybavení poté přenést snadno na notebook, bez zdlouhavé instalace a nastavování. Takto člověk musí instalovat třeba novou verzi Windows Live na desktopu a pak to samé zopakovat na notebooku. Je to nudné a zdlouhavé.

Jsem si jistý, že do budoucna společné a solidně zabezpečené repository vznikne i na Windows, respektive do procesu Windows Update či jeho následovníka se zapojí i nejvýznamnější třetí strany, jako je Adobe, Ahead (Nero), VMware, Corel, a další. Repository to bude zabezpečené, a kromě aktualizací bude obsahovat i platební rozhraní, takže komerční software zaplatíte třeba přes PayPal a následně si jej snadno nainstalujete.

Podobná prodejní a aktualizační strategie funguje nakonec už u her, a je mimořádně úspěšná. Ano, je to Steam. Steam zajišťuje počáteční nákup hry, informace o ní, automatické stáhnutí a aktualizace, zabezpečení, dokonce i snadnou přenositelnost licence na jiné PC (stačí se přihlásit na váš účet). Používám Steam moc rád, šetří čas a starosti oproti otravným krabicovým verzím vyžadujícím DVD v mechanice.

Těším se až vznikne něco podobného jako Steam pro aplikace. Chodit do obchodu pro krabicové verze a pak se starat o jejich aktualizace je opravdu zastaralé a nemoderní.

Pokud používáte, jako každý profesionál, Windows Mobile 6 telefon  (tedy například HTC Kaiser, současný nejlepší smartphone), připojení k internetu z desktopového PC či notebooku přes tento telefon je opravdu hračkou, obzvláště pokud používáte Windows Vista.

Integrace mezi Windows Vista a Windows Mobile 6 je naprosto bezproblémová, funkční a rychlá díky nové aplikaci Device Center nahrazující (slušný) ActiveSync z Windows XP. Pokud používáte Nokia či SonyEricsson telefony, nebo mimořádně primitivní Apple iPhone, je připojení k PC vždy zásadní problém, různé PC Suite či iTunes jsou neohrabané a polofunkční.

V případě Windows Mobile je připojení k internetu opravdu snadné. Spusťte si Manažer komunikace, v něm klikněte na Internetové sdílení, a následně si již můžete zvolit, zda připojit telefon k počítači bezdrátově přes Bluetooth PAN nebo přes USB kabel (výhoda druhého způsobu samozřejmě je, že telefon se bude zároveň dobíjet).

manažer komunikace

sdílení připojení k internetu

Microsoft Excel 2007 obsahuje jednu kritickou chybu, o níž musíte vědět. Pokud násobíte či sčítáte dvě čísla, jejichž výsledek je 65535 (tedy 2^16 -1, číslo dobře známé programátorům) , výsledek zobrazený Excelem 2007 není správných 65535, ale rovnou 100000.

Podívejte se na tento příklad, tučně zvýrazněné výsledky jsou špatně:

Zajímavé je, že chyba je částečně jen v prezentaci tohoto čísla, interně se s ním (někdy) počítá dobře. Takže pokud k A*B připočtete číslo 1, výsledek je stále špatně (místo 2^16 je to 100001), ale přičtení 10 je již korektní s výsledkem 65545.

Aktivaci a "bodování" u Windows XP jsem již popisoval, musíte dosáhnout minima 7 bodů, přičemž síťová karta a její MAC adresa je za 3 body. V případě Windows Vista jsou váhy nastaveny jinak, největší důraz je kladen na sériové číslo pevného disku a BIOS:

Komponenta	Bodů
Sériové číslo bootovacího pevného disku	11
Číslo BIOSu	9
IDE adaptér	3
Procesor	3
SCSI adaptér	2
Zvuková karta	2
MAC adresa síťové karty	2
Množství RAM	1
CD-ROM/CD-RW/DVD-ROM	1
Grafická karta	1

Maximum můžete dosáhnout 35 bodů, minimum pro zachování aktivace je 25 bodů. Jak je vidět, zásadní je kombinace pevný disk + BIOS dávající 20 bodů, připočtěte k tomu procesor a například externí zvukovou kartu, a máte požadovaných 25 bodů.

Následně můžete v klidu měnit DVD mechaniky, grafickou kartu, síťovou kartu či základní desku, odebírat či přidávat RAM, aniž Vista bude požadovat reaktivaci. Změna disku se naopak u Vista vždy rovná reaktivaci, zatímco u Windows XP šlo běžně image překopírovat na jiný disk, Vista si bude stěžovat a požadovat telefonickou aktivaci…

Před pár dny jsem zjistil, že 4GB RAM pomalu přestávají stačit, zejména když provozuji na quadcore Intel procesoru několik operačních systémů zároveň přes VMware (pod Vista x64 tak běží i Ubuntu x64, Solaris 10 x86 a Windows XP SP2). Při některých operacích se obsazená paměť vyšplhala na 3.7GB, a upgrade na 8GB byl tedy logickým krokem.

DDR2-800 paměťové moduly jsou dnes levná věc, za 4GB značkové Patriot paměti zaplatíte 6.000 Kč + DPH (s mojí mimořádnou smůlou na paměti jsem samozřejmě první dodávku musel reklamovat, už se z toho stává tradice). Stejnou částku nakonec stojí i naprosto fantastický čtyřjádrový procesor Intel Q6600. Jinak řečeno, extrémně výkonný počítač dnes postavíte za cenu, za níž se před rokem prodával běžný LCD monitor.

Na Vista x64 je zajímavé, že zaberou tím více paměti čím více jí máte. Na notebooku s 1GB RAM je po startu obsazeno 512MB, na 4GB je obsazen 1GB, a na 8GB je obsazeno 1.3GB:

Každopádně Vista x64 zvládá 8GB RAM bez problémů, k tomu 4GB 200x ReadyBoost flash disk, a problém paměti, či toho co mohu ještě spustit, opravdu nemusím řešit :-) Výborný výkon, absolutní stabilita, Intel procesor, Intel chipset a Windows Vista je kombinace, s níž jsem na 100% spokojen.

UAC neboli User Account Control ve Windows Vista je velice dobrý bezpečnostní rys, kdy standardní uživatelský účet nemá práva administrátora, a spuštění systémových věcí, instalace aplikací, zavedení ovladače či změna stavu služeb vyžaduje potvrzení od uživatele. Je to obdoba sudo v *nixových systémech.

Přestože se tento proces může někomu jevit jako "otravný", jedná se o mimořádně důležitý bezpečnostní rys. Se zapnutým UAC nemá řada virů či spyware absolutně žádnou šanci, přestože nepoužíváte realtime anvivirus.

UAC ovšem může i znepříjemňovat život, důvod je ten, že není možné určité programy označit jako "bezpečné", či je nějakým způsobem podepsat administrátorem. Toto je zejména nepříjemné při startu počítače, pokud se spouští software, který UAC požaduje.

Naštěstí se celý UAC proces dá při startu počítače obejít, a to použitím aplikace Plánovač úloh namísto složky Po spuštění.

Jak spustit program bez UAC kontroly

Spusťte si Ovládací panely | Systém a údržba | Nástroje pro správu | Plánovač úloh. Zde si zvolete možnost Vytvořit úlohu… a nastavte nově vytvořené úloze Nejvyšší oprávnění.