NB - postřehy z používání » Postřehy a zkušenosti ze světa mobilní techniky

Je o mě obecně známo, že dávám přednost malým notebookům. Odrostl jsem v době, kdy notebooky ještě byly velmi drahé a kupovali si je jen ti lidé, kteří vážně potřebovali něco mobilního. Kupovat si místo stolního PC 17" obludy z rozmaru prostě nebylo v módě.

Dneska je situace jiná. Takový domácí notebook s úhlopříčkou 17" lze sehnat pod 20 tisíc a s trochou snahy už ani nebude mít integrovanou grafiku. Takové notebooky si koupí pouze ten, kdo je používá místo stolního počítače. Trochu tyto lidi obdivuji a trochu s nimi i soucítím. Ačkoli jsem velký zastánce notebooků obecně, tak jsem přesvědčen, že z hlediska ergonomie to prostě žádná velká bomba vážně není.

Patřím mezi uživatele, kteří jsou velmi nároční na mobilitu notebooku a jeho užitnou hodnotu při práci v terénu. Správný malý notebook má spotřebu aspoň kolem 6ti hodin a displej připravený na používání venku při denním slunečním světle. To jsou takové základní parametry. Pokud však chce být člověk opravdu mobilní, tak je potřeba víc. Internet je dnes nedílnou součástí většiny profesionálů a mít na něj přístup kdekoli, se už někdy stává víc než příjemnou vychytávkou přímo nutností

Jak na to?

Takovým asi nejbarbarštějším způsobem, jak se připojit na cestách je propojení notebooku s mobilním telefonem. Kabelem je to velmi nepraktické a bluetooth pak zase často zbaští hodně energie (je totiž připojeno na USB sběrnici a ta při aktivitě podobných zařízení zakáže přejít procesoru do nejúspornějších stavů). Navíc pak moc nemůžete většinou telefon používat k ostatním činnostem.

Lepší možností je tedy jednoznačně něco, co lze zasunout (skoro) celé do těla notebooku. Vyzkoušel jsem nějaké PCMCIA a ExpressCard modemy, ale není to ono. Většina jich totiž přesahuje z notebooku ven klidně o několik centimetrů a došel jsem k tomu, že to je velmi obtěžující. Nutí vás to totiž kartu z notebooku vyndávat, takže není problém ji pak někde zapomenout (třeba doma). Musíte se tak starat o další věc. Navíc vyndávat kartu musíte i v případě, že chcete šetřit energii. Žádný modem z těch, co jsem tu měl do obou rozhranní, se neuměl vypnout. Rozdíl ve spotřebě je ale někdy docela podstatný a nějaká půlhodina navíc už není k zahození.

Nějaký ten měsíc zpět jsem se tu pustil do ovládací utility Fn klávesy noteboocích HP za jejich kradení focusu (focus udává, které okno je právě aktivní). Jejich ovládací software ale určitě není nejhorší. Ten nejhorší mají totiž notebooky Toshiba.

Notebooky Toshiba jsou specifické tím, že drtivá většina funkcí Fn klávesy je řízena softwarově. Na jiných noteboocích po odebrání obslužné aplikace většinou všechno funguje dál, jen třeba chybí vizuální odezva. Na Toshibách se většina funkcí „umrtví“. Sám jsem mnoho let používal notebooky Toshiba a vystřídal jsem v dlouhodobém používání všeho všudy asi tři. Měl jsem je velmi rád právě za jejich obslužný software, který byl extrémně rychlý, logický a přehledný. To, v co se ale změnil tento software na nových modelech, je něco strašného.

Toshiba si tento software nazývá Flash Cards. V případě stisku Fn se z horní části obrazovky vysunou jakési kartičky. Mimo běžného použití v kombinaci s klávesami F1-F12 lze všechno ovládat i myší. Proti tomu samozřejmě vůbec nic nemám. Problém je ale v implementaci. Mám tady notebook „nabušený“ tím nejlepším a ani top procesor Core2Duo T7700 2,40GHz není dostatečně výkonný, aby tuto aplikaci utáhl bez krutých lagů.

Hádat se na forech s „neinformovanými“ za dosažení objektivní pravdy vyžaduje obrovskou obětavosti. Nedávno se ze mě někdo snažil dělat idiota, když jsem se snažil vysvětlit, že reálná rychlost USB 2.0 má daleko k té teoretické. Abych to tazateli zjednodušil, tak jsem mu řekl, že rychlejší notebookové disky už jsou výrazně limitované touto rychlostí. Dotyčný na mě vytáhl něco o SCSI discích s 10 000 rpm a tím, že takový disk už asi bude limitovaný, ale že normální notebookové disky jsou v pohodě. Samozřejmě kecal.

Tohle je takový ten typický případ teoretika, kterých je na forech mraky. To jsou ti uživatelé, co všechno vědí a všechno znají, a kvůli takovým blbům jsou pak tuzemská fora taková, jaká jsou. Abych vše uvedl na pravou míru, tak jsem vzal jeden notebookový disk a otestoval ho. Jde o 120GB variantu 7200rpm disku Seagate Momentus 7200.2.

Modré LEDky jsou prostě dnes víc „cool“ a „in“ než standardní zelené. Aby se tedy výrobci zalíbili, cpou je do všeho. Dřív bylo zvykem, že na notebooku byly všechny diody zelené a „jiná“ tam byla maximálně dioda dobíjení baterie, která si uměla svítit oranžově. Dnes se běžně setkáte s notebookem, který má úplně všechny diody modré (třeba i ten můj, který je teď zrovna v servisu).

Osobně ale modré diody nemám vůbec rád a přijdou mi i dost nepraktické. Kdo v životě aspoň něco vystudoval, tak ví, že lidské oko je na modrou barvu podstatně méně senzitivní (proti zelené). To bohužel výrobci řeší použitím svítivějších diod. Pokud jste se někdy podívali do UV lampy, tak jste si museli všimnout, že je to asi tak příjemné, jako koukat do slunce, přestože vidíte jen tlumené modré světlo. Tohle platí i u takových modrých diod. Možná, že jsou víc „cool“, ale pro oči je to nepříjemnější (mě z toho teda přímo bolí hlava, když dělám na notebooku v noci a nezakryji je). Schválně jsem vyfotil indikační diody na FS Lifebooků S6410. Všimněte si, že modrá dioda je tak intenzivní, že to na fotce udělalo přímo koronu. Já už jsem se u některých notebooků uchýlil k tomu, že takové diody přelepuji černou páskou.

Ve všech svých recenzích se vždy zabývám i kvalitou VGA výstupu na externím LCD s vysokým rozlišením (1680x1050). Důvod je jasný. Dneska má mnoho lidí notebook jako svůj primární počítač a, ačkoli u stolních PC už nejde najít žádný bez DVI, u notebooků je situace tristní a většina žádný digitální výstup pořád nemá. Jedinou možností tak je své stolní LCD připojit přes VGA.

Ačkoli je VGA jedinou možností výstupu, tak má často velmi špatnou kvalitu. Letos jsem recenzoval přibližně nějakých 28 notebooků, takže už mám určitý přehled, jaká je situace. Některé notebooky mají tak příšerný výstup, že to nejde použít rozumně ani s rozlišením 1280x1024, některé zas naopak i při 1680x1050 mají obraz jako víno, který je k nerozeznání od DVI (těch je ale fakt málo ;-)). Smutným faktem je, že nejvíce na kvalitu VGA trpí právě malé notebooky, kde bych očekával připojování externího LCD úplně nejvíc. Pokud bych měl ukázat prstem na nějaké konkrétní notebooky, tak špatné VGA výstupy měly:

• 11" ASUS U1F (60 000,- Kč s DPH v době recenzování) - rozmazaný obraz
• 11" Sony VAIO TZ11XN (75 000,- Kč s DPH v době recenzování) - silné duchy
• 15,4" HP Compaq 6710b (38 000,- Kč s DPH v době recenzování) - barvy se v obraze vlnily při připojeném napájení
• 12,1" UMAX VisionBook 7200WXN (24 000,- Kč s DPH v době recenzování) - obraz dokonale ostrý, ale špatná horizontální synchronizace (poskakovalo to)
• 13,3" ASUS U3S (52 000,- Kč s DPH v době recenzování) - úplně rozmazaný obraz, pravděpodobně to nejhorší, co jsem kdy viděl (při přepnutí na dedikovanou grafiku je ale možno použít HDMI/DVI)
• 14,1" ASUS V2S (53 000,- Kč s DPH v době recenzování) - silné duchy (možnost použít HDMI/DVI)

Tak jsem dnes v redakci dostal další notebook na recenzi. Jde o jeden FS Lifebook. Výrobce se u něj vůbec chlubil, že má dobrý power management, který je schopen dobře šetřit spotřebu. Musím říct, že jsem byl velmi mile překvapen. Takovou výdrž, jakou mi Visty ukázaly jsem fakt nečekal. Ale ruku na srdce – kdo by takovou nechtěl :-).

Tak už mi ta recenze konečně vyšla, takže si ji můžete přečíst zde:

• http://notebook.cz/clanky/recenze-notebook...asus-eee-pc-701

Sešlo se mi teď doma pár notebooků, tak jsem udělal takové malé reálné srovnání velikosti. Největším kouskem je 17" ASUS F7Sr (3,5kg). Proti němu je téměř poloviční 12" FS Amilo Pro V3205 (1,8kg). 7“ (i když s velkým rámem kolem displeje) ASUS Eee PC je zas poloviční (0,9kg). Pro srovnání jsem ještě přidal Psion Series 5MX (0,3kg), který má 6" displej (ale 8:3 a do krajů). Dalo by se říct, že rozměrově to sedí i k váze.

Jak jste si mohli přečíst na notebook.cz, do redakce se dostal ukázkový kus intenzivně diskutovaného mininotebooku ASUS Eee PC. Rozhodně je o co stát a tak se můžete těšit na další vyčerpávající recenzi, kterou teď právě intenzivně připravuju. Mno a nějaké první dojmy? Je to menší než jsem myslel. V podstatě poloviční jak můj 12" FS V3205. Dále určitě musim vyzdvihnout Linuxový operační systém, díky kterému mi pro své primární účely přijde celé zařízení o dost lepší, než kdyby bylo s Windows. Tady je jednoznačně výhoda bleskového startu, okamžité odezvy programů a kompletního vybavení, kdy stačí jen spustit a lze rovnou používat.