Ekonomika » Markoniuss - blog o ekonomice a počítačích

Představte si, že byste měli schůzi bytového družstva, a přišlo by tam čtyřicet procent nezvaných nájemníků, bezdomovců žijících ve sklepu a neplatičů. A nyní by se mělo o něčem hlasovat, přičemž demokraticky bezdomovec žijící v daném objektu ve sklepě je také nájemník, neplatič nájemného je také nájemník, a každý z nich by měl stejné hlasovací právo jako ti, kteří platí chod celého družstva. Nehlasovalo by se o konkrétních věcech, ale pouze o zvolení zástupce bytového komplexu.
Představte si, co by takový zástupce lidu nabízel. Delší splátky pro neplatiče, ledničku s chlazenými pivy pro bezdomovce, to asi ne, protože by ho nezvolili ti, co do družstva přispívají. Musel by si na svoji stranu bezdomovce  přiklonit jiným chytákem. Například by prohlásil, že ti co pracovali, ale z nenadálých příčin se stali bezdomovci mají právo na finanční výpomoc od ostatních v rámci solidarity (už mi to zní dobře v uších). Ti co neplatí nájemné, ale mají rodinu mají právo na odklad splátek v rámci podpory rodiny (no řekněte, nezní to úžasně). A takovýhle vyjímek bych nastavil celou řadu, aby ho absolutní většina lidí zvolila. V rámci administrativy – která by při tomto počtu vyjímek a nařízení vůbec nebyla jednoduchá, by najal pár lidí, kteří by mu s tím – samozřejmě ne zadarmo, pomáhali.
Dokážete si představit, jak by asi vypadalo hospodaření takového bytového fondu, a kolik by v takovém domě stál nájem? Asi si nikdo ani na minutu nepochybuje o tom, že by nechtěl být platícím členem takového družstva.

Je mi téměř 30 let, podle demografický údajů bude v roce 2050 při zachování stejného důchodového věku 1,1 pracujícího člověka na 1 důchodce. Je mi jasné, že v 65 letech do důchodu nepůjdu, pravděpodobně ani ne v 70 letech, svůj důchodový věk spíše tak odhaduji na 80 let, pokuď se takového data kdy vůbec dožiji.

Vláda se honosí tím, jak bude problém důchodců řešit, ale jak? Tím, že mě z mého platu vezme peníze na důchod - kterého já nemám šanci se téměř dožít, a dá ho aktuálním důchodcům, kde mnozí z nich odešli dokonce do předčasného důchodu dříve než v 60ti letech a užívají si. Případně, že mi ještě zvýší DPH na potraviny a základní věci tak, aby se vše zdražilo, zvýší důchody a platy ponechá identické.

Důchodová reforma je blbost

V české republice je přibližně 6 miliónu pracujících lidí a 3 milióny důchodců (zamyslete se nad tím, jak silná je skupina těchto voličů!). Přičemž aktuálně je 1,78 pracujícího člověka na jednoho důchodce (promiňte mi chyby vinou zaokrouhlování). Podle mě není možné, aby tak málo pracujících lidí živilo důchodce, ale tupé stádo uvažuje jinak. Tupé stádo věří tomu, že když bude v roce 2050, 5 miliónů pracujících lidí a 5 miliónů důchodců, systém bude fungovat - vždyť přeci každá ovečka si zaslouží poctivý odchod do důchodu po tvrdě vydřených letech.

Ti nejtupější (rozuměj střední vrstva) už z tak tupého stáda věří, že když si začnou na důchod šetřit nyní, tak nastřádané peníze jim zajistí klidné stáří. Mnoho z těchto lidí pravděpodobně zapomnělo, co s jejich naspořenými penízkami udělá inflace a jak jsou dnešní úroky malinké. Jiní věří tomu, že do budoucna je zabezpečí byt, garáž či jiná nemovitost, která jim bude vydělávat. Tací pravděpodobně nemovitost nikdy nepronajímali, případně neví o problémech s tím spojených.

Představte si, že se zaručíte za někoho, že splatí svůj dluh. Že byste to neudělali, a co kdyby jste za to dostali zaplaceno? Řekněme, že máte afroameričana, který žije se sociálních dávek a chtěl by si koupit ohromné sídlo s pěti bazény, vířivkou a saunou. Samotnému by mu nikdo nepůjčil, ale když se AIG (velká pojišťovna v USA) zaručila, že pokuď afroameričan nebude platit splátky, zaplatí je ona sama, banka nakonec povolila.

Pojišťovna tedy na derivátovém trhu prodala produkt nazvaný CDS (Credit Default Swap), tedy pojistku že afroameričan bude platit. Cena se vypočetla jednoduše z historických dat, prostě se vzalo kolik lidí kdy nesplácelo hypotéku v minulosti, a podle této pravděpodobnosti si AIG vypočetla výši své pojistky.

Jakási potíž byla ovšem v tom, že oni geniální matematici AIG nepočítali s tím, že dříve se hypotéky jen tak někomu nedávali a už rozhodně ne, na 100% nemovitosti. Nicméně i přes zřejmé chyby matematiků vše pěknou chvíli fungovalo, aby také ne, když splátky byly nastaveny tak, že první rok platíte absolutní minimum, a po roce vám zvýší velikost splátek i o desítky procent. Jednalo se o pyramidovou hru, a když už nebyl nikdo kdo by kupoval a cena nemovitostí přestala růst, všechno to prasklo.

Lidé přestali platit svoje hypotéky, a tak banky přišly do AIG, a logicky chtěli peníze po ní. AIG vůbec nepočítala s tím, že se může zhoršit ekonomická situace celé země - pravděpodobně matematici neměli základní lekce ekonomie :), a tak krachla.

Pro banky to byl šok, z kapitálově zaručeného vkladu s absolutní jistotou návratnosti, se najednou stala půjčka afroameričanovi na sociálních dávkách. Banky potřebovali peníze, ale lidi neplatili své splátky, a přeci jenom vydražit a prodat nemovitost chvíli trvá, takže banky začali rapidně krachovat, aneb takhle začala finanční krize, trošku více o ní snad i někdy jindy.

Zdroj: http://markoniuss.blogspot.com/2010/09/co-zpusobilo-financni-krizi.html