Proč jde Intel lépe taktovat a chladit než AMD?
Tento článek jsem chtěl napsat už dávno, ale až před pár dny publikovaný test chladičů CPU mě k tomu konečně donutil. Používám Scythe Ninja Plus chladič na Intel i na AMD sestavě. V případě Intelu je to dualcore Pentium D805 CPU a v případě AMD dualcore X2 4400+ CPU.
V dnešní době není rozdíl mezi odběrem dualcore Intel procesorů (těch na 65nm) a top AMD (na 90nm) procesorů nijak výrazný, přesto je AMD v mírné výhodě z hlediska spotřeby. Doby AMD Athlon XP procesorů bez heatspreaderů, které často praskaly a hořely, jsou naštěstí pryč. AMD se poučilo a okopírovalo heatspreader od Intelu.
Problém je ale v tom, že jej neokopírovalo dostatečně dobře. A já mám pocit, že je v tom obchodní úmysl. Pokud nastavím napětí AMD X2 procesoru na 1.550V, tedy o 0.200V více než povoluje norma, abych mohl X2 4400+ taktovat na 2.9GHz, AMD procesor se téměř upeče a Scythe Ninja chladič je přitom téměř chladný. Prostě takto dualcore AMD procesory taktovat nelze.
Pokud to samé udělám s Intel procesorem, bez problémů funguje a Scythe Ninja chladič je slušně zahřátý, nikoliv skoro studený (a větrák má co dělat).
Na vině je vlastní konstrukce heatspreaderu, AMD má totiž použitou „žvýkačku“ mezi jádrem a obalem procesoru velice špatně tepelně vodivou, zatímco Intel používá mnohem lepší teplotně vodivou hmotu. Pokud se tedy AMD procesor zahřeje, respektive jeho jádro, nepomůže mu příliš ani špičkový vzduchový chladič, protože tomuto chladiči není jádro procesoru schopno předat svoje teplo.
Proč to AMD dělá? Odpověď mě napadá jen jedna, samozřejmě AMD není tak neschopné aby nepoužilo stejně špičkový heatspreader jako má Intel, je v tom „jen“ obchodní záměr. Kdyby AMD použilo podobně špičkový materiál jako Intel, libovolný AMD procesor by šel při zvýšeném napětí taktovat za hranice top modelů, které se prodávají za desítky tisíc Kč, a na tomto AMD nemá zájem.
Intel na druhou stranu nemá historicky moc volby. Kdyby použil stejně špatný materiál jako AMD, jeho jádro se doslova uvaří. A v tom je celý vtip, proč Intel procesory jsou dnes mnohem lepší na OC než libovolné AMD. Intel jde běžně taktovat o 1.000 - 1.500 MHz, AMD sotva o 400 MHz. Intel je schopen mnohem lépe odvádět ztrátové teplo.
Uvažoval jsem, že bych si na svém X2 4400+ vyměnil heatspreader za jiný, ale přece jenom ztratit záruku na procesoru za 15.000 Kč není zrovna žádoucí.
Je to ale paradox, AMD procesory skutečně produkují mírně méně tepla než Intel procesory, a přitom jdou mnohem hůře chladit, protože mají záměrně špatnou konstrukci heatspreaderu…
To je presne môj prípad. Mam Athlon 64 3000+ @ 2200MHz a chladič ZALMAN 7000B-Cu a Speedfan mi ukazuje teplotu 35/45 pri záťazi... Ale ked na ňho šahnem je doslova studený. Napriti tomu pasivný Zalman na NB ma 37° a prst na ňom neudržím ani 10s.... je to zaujímavý paradox. Čiže niečo v tom bude pravda
[1] Počkej - přeci ruka (prst) se neudrží až při daleko vyšších teplotách (tak 60 a výš ?) !
Takže Ti zřejmě teploměr měří na špatném místě.
Žiaľ toto je naozaj pravda, podľa mňa AMD ani nemalo robiť headspreadery keď ich nevie spraviť poriadne...No však zakročil marketing a máme to...Zatiaľ je AMD však stále veľmi dobré na hry a X2 aj na celkovú prácu s PC...
Akonáhle príde Intel Conroe bežím do neho lebo tým procesorom sa Intel konečne vydal dobrým smerom a opustil nepodarenú P4 konštrukciu...AM2 nič nového naopak nepridá okrem DDR2 a zbernice...
Možná by nebylo od věci kdyby někdo sundal heatspreadery z X2, FX-60 (=model, co se prodává za desítky tisíc a měl by tedy být v něčem lepší) a Presleru, pak by se vidělo jak to vlastně je :)
[4] stačí hledat, najdeš... (vr-zone, xtremesystems) ;-) Problém je, že nezjistíš jestli je teorie o špatné tepelné vodivosti mezi jádrem a htsp správná, protože nikdo neudělal testy na tepelné vlastnosti "žvýkaček" na spodní straně htsp a AMD to samozřejmě oficiálně nepotvrdí.
S tím přetaktováváním Intelu to moc slavné zase není. Kamarád natěšen koupil Pentium D920 (2x2.8GHz - v cislech mam obcas bordel) a desku ASUS P5WD2 Premium + Scythe Ninja - a ať se snažil, jak se snažil tak to přes 3,4GHz nedostal. A to zase není kdoví jak moc. Možná špatný procesor, ale reálně bych 1000MHz viděl jako maximum při chlazení vzduchem a bez štestí na extrémní kousek.
Co přesně znamená heatspreader???
[7]
Heatspreader je tá kovová placka nasadená na jadro CPU, ktorá ho má za učel chrániť pred mechanickým poškodením a odvádzať z neho teplo. Na obrázku to je dobre vidno.
Uvedených 400Mhz rezervy pre pretaktovanie je možné len u TOP modeloch AMD. Pri nižších CPU je to však oveľa viac.
[6] Úplne s tebou suhlasím , rado tu spomína nejakych 4.5ghz s D920 a reálne je človek rád ked dá 3.8+ghz. ďalej ,v teste D805 na 2.8ghz má 57° to sa mi nezdá málo...
Přetaktování Athlonů 64 na top modely, je omezitelné velice jednoduše hodnotou TCaseMax, kterou může AMD do čipu nakalibrovat už v továrně. Do jisté míry to tak funguje už nyní.
Pokud by AMD použilo jiný heatspreaderu u high-end modelů, tak by mohlo dosáhnou továrně vyšších frekvencí než teď, tak proč tak neudělali?
Další věc je chlazení pomocí tekutého dusíku, kdy se jádro chladí na teplotě -2xx stupňů, ale jeho přetaktování je stejně omezené někam k 3,5 GHz (viz. různé projekty nadšenců apod.). Myslím, že samotné omezení je spíše zapříčiněno architekturou K8.
[11] není to pravda. Například můj X2 4400+ není s 1.550V problém provozovat na 2.900MHz. Ale nejde to, protože procesor se zahřívá, jádro, a nedává to teplo ven, díky "izolaci". Intel CPU tento uměle vytvořený problém nemá.
[12] Ještě mě napadly Turiony, což jsou pořád Athlony 64 Venice, ale krom drobných úprav taky bez heatspreaderu. Jenže přetaktování těchto procesorů nikterak nepřevyšuje běžné Athlony 64 do s939...
Může mi prosím někdo blíže vysvětlit pojem TCaseMax u procesorů AMD? Predem dekuji
[14] Je to hodnota "zapsaná" do procesoru na základě testování v továrně, mělo by to znamenat kolik °C jádro vydrží, ale de facto se podle toho dá posoudit jak půjde ten či onen kus taktovat. Na zjištění tý hodnoty je speciální utilita, a platí že čím vyšší TCaseMax, tím lepší overclocking...
[6] Nesúhlasím! Hľadajte chybu v základnej doske, alebo na inom mieste, v Intel procesore určite nie! Môj Prescott 530J (3GHz) ide v pohode aj na 4,2GHz s minimálnym zvýšením Vcore. Len keby som to uchladil. Mám BOX chladič. S Ninjou s nejakým výkonným Fanom by som sa kľudne pustil niekde k 4,5GHz.
[15]
Díky moc. Tak nějak jsem to taky tušil, ale potřeboval jsem si to nechat potvrdit. Takže při překročeni tehle teploty CPU upeču? Nebo se neupeče, ale comp přestane fungovat? Sekne se, spadnou mi windy a budu muset čekat až CPU zase schladne?
Tak je to takovej offtopic, ale z dnešních témat jsem nenašel lepší kam to šoupnout, takže...
s radostí bych poslal EU do p*dele, tohle už je zaujatost nehorázného kalibru ! Co na to napsat článek Radku ?
[18] četl jsem to, a obdivuji moudrého Klause, který proti zhovadilosti, byrokracii a socialismu zvanému EU léta otevřeně vystupuje.. Místo aby koncový uživatel získal zdarma antispyware, antivirus a firewall, bude si jej muset kvůli dementní EU komisařce s opožděným menzesem kupovat..
Zapomeňte na ty žývkačky na chadičích. To je prvíi co sundavám. Můj postup - pořidte si izopropyl alkohol (pokud máte známou lékárnici tak vam ho dá 99,8 čistý - čistí se s ním laboratorni sklo, nedá se pít ;-) a nevadí procesorům (má velké molekuly a nedifunduje do křemíku). Pak vše důkladně očistěte jak CPU tak chladič (sundejte zvýkačku). Pak vezměte silikonovou vodivou pastu a vlmi jemě tenkou vrstvou potřete CPU a chladič. A pak zacvakněte chladič. Silikonové pastě se nic nevyrovná.
[19] No, vždy jsou 2 pohledy - být obchodním zastoupením např ZoneLabs, tak chci hájit své zájmy proti monopolu Microsoftu - od toho tady ochrana konkurenčního prostředí je, jinak bychom se už dávno mohli klouzat, že...
Z pohledu uživatele je to naopak (i když ...)
Omlouvám se za chyby v předchozím příspěvku - píšu to z mobilu. Ještě jedna poznámka. Pokud chcete porovnávat chladiče mezi sebou tak tu žvýkačku musíte odstranit. Jinak naměříte tepelnou vodivost či spíše nevodivost dané hmoty. Vrstva mezi CPU a chaldičem musí být co nejtenčí. Slilikonová pasta má za úkol pouze vyrovnat nerovnosti a aby tam byl milimetr hmoty to je hrozně moc... věřte že měď a hliník vodí lépe než nějaká tlustá žýkačka a taky lépe než silikon. Ale tenká vrstva silikonu je nezbytná.
[21] Microsoft je soukromá společnost. Představ si, že nějaký německý výrobce dělá volanty, a komisařka přikáže české Škodovce, že do aut volanty nesmí montovat, protože tím ohrožuje onoho německého výrobce. Je to totálně postavené na hlavu, zasraní socialisté.. Jsme tu v nesvobodném zkurveném komunismu :-(
O kolik jsi ten Intel nataktoval Radku? A co vodní chlazení? Když už kupuješ high-end, proč jsi ještě o něm nepsal (a nebo proč ho nepoužíváš)? Dík za odpověď.
[11] Při -200 C už by ten procesor pravděpodobně ani nefungoval, takže s tim dusíkem bych to taky nepřeháněl. Navíc při chlazení tekutým dusíkem ty teplody nešly většinou pod -70 C. Jestli ano, tak jsem to nikde na webu nezaznamenal. V každym případě jestli to někdo mrazí na -200, tak to zřejmě vážně moc taktovat nejde (zdali ten čip už dávno neztratil vodivost vlivem teploty).
[25] na netu koluje video kde chladej nejaky P4 kapalnym dusikem..teplotu merej teda nahore asi v 40cm medenym valci ale tam je kolem -260, a po skonceni testu je cela cast desky kolem procesoru pokryta krystalkama ledu..bylo to tusim pred 2/3rokama i na PCT..
Definicia:
"Kalibrované hodnoty TcaseMax, což je teplota na povrchu kovového krytu (Heat Spreaderu) uprostřed"
Na AMD cipy existuje utilita:
Kde zjistím TCaseMax procesoru?
http://www.thecoolest.zerobrai...
Takze potilto by to sedelo, ale co ked chcem zistit pre Intel, existuje aj tam obdobny program?
Asi pod inym nazvom, lebo google nepomohol
Vie niekto poradit pre Intel viac?
[26]
:-))))) člověče, nepřipadá ti divná teplota -260st. , když tekutý dusík má -193st? ;-) -260st bys dosáhnul tak možná tekutym heliem, ale neumim si představit, že by ho byť sebebohatší overclocker používal!
[25]
při chlazení tekutym dusíkem se teploty CPU opravdu pohybují kolem -170st , -70st odpovídá nějakému kompresoru (spíš kaskádě a i ty jsou schopné držet stabilně -90st). Jinak všechny rekordy co se OC týče vznikají právě za použitím dusíku, takže bych to s tou "ztrátou vodivosti" tak zle neviděl (nehledě na to, že nižší teplota vede k nižšímu odporu vodičů/polovodičů proto je možné dosáhnout takových taktů)
[25] s teplotou -200 C jsem to trochu přestřelil, ale kolem těch -110 C to funguje:
http://sweb.cz/Ondrej.Pilny/bs...
(to není moje fotka :-) Ale chtěl jsem spíš říct, že při taktování takovýchto procesorů není problém v teplotě, ale přesto se vysokých frekvencí dosahuje velice obtížně.
V každym případě jestli to někdo mrazí na -200, tak to zřejmě vážně moc taktovat nejde (zdali ten čip už dávno neztratil vodivost vlivem teploty).
Supravodivosť Ti veľa nevraví že? Čím nižšia teplota, tým viac je kov vodivý (má menší odpor).
Viac info napríklad tu: http://www.supravodice.zcu.cz/
[20]
ehm, mám pocit, že jsi trochu mimo. Baví se tu o hmotě , která je mezi samotným jádrem a HS...nejak si myslím, ze ten asi hned tak někdo nesundává....a jasně, většina žvýkaček je naprd, ale isopropylalkohol...sice je dobré odmaštovadlo, ale až po tech. benzínu, který to jediný dokáže fakt rozpustit.
PS: jak se měří molekuly? a ty menší než...(kolik?) dělají co? to by mě hrozně zajímalo. diky
[31] Ano jasně bavíme se tu o hmotě mezi čipem a hliníkovou destičkou nad ním. chtěl jsem pouze upozornit ve spojitosti s článkem "Test šesti heatpipes chladičů CPU" upozornit na to že ty žvýkačky u chladičů nejsou nic moc. Máte pravdu že by to patřilo spíše k tomu předchozímu článku. Ale určitě ten kdo četl ten článek o chladičích tak si přečte i tento.
K tomu izopropil alkoholu. Benzín (samozřejmě ten technický) vám moc nedoporučuji je velmi agresivní.
Na velikosti molekul se podívejte sem:
http://en.wikipedia.org/wiki/A...
a
http://en.wikipedia.org/wiki/I...
Tex
Koukněte na toto je tam přímo o CPU:
It is also a very good cleaning agent and often used for cleaning electronic devices such as contact pins (like those on ROM cartridges), magnetic tape deck and floppy disk drive heads, the lenses of lasers in optical disc drives (e.g. CD, DVD) and removing thermal paste from CPUs. It is also used to clean computer monitors, and used by many music shops to give second-hand or worn records newer looking sheens.
[30] Supravodivosť Ti veľa nevraví že? Čím nižšia teplota, tým viac je kov vodivý (má menší odpor).
To máš pravdu, ale u polovodičů je to naopak, čím vyšší je teplota, tím menší je měrný odpor. A o polovodiče v procesoru jde.
KDyž jsem si přečetl tenhle inspirativní článek, tak mě napadl jediný důvod, proč AM dává Heatspreader.
Omezí tím mechanické poškození (těch tahanic kolem toho)a pokud není chladič, nebo upadne :-), tak si myslím, že masa kovu na jádru zpomalí ohřev, termodioda stihne zareagovat a CPU se neupeče.
[34] Zapomněl jsi dodat, že jde o intrinzické polovodiče. U dotovaných je ten vliv podstatně menší, neboť mají vlastní nosiče nábojů kromě nezbytných tepelných elektrono-děrových párů. Není mi známo, že by technologie CMOS, která se kvůli spotřebě k výrobě procesorů používá, někde využívala intrinzické vodivosti.
[28] "nehledě na to, že nižší teplota vede k nižšímu odporu vodičů/polovodičů proto je možné dosáhnout takových taktů"
Ako nechcem byť protivný, ale vodivosť polovodičov sa so stúpajúcou teplotou zvyšuje (vodivosť je prevrátena hodnota odporu [nič v zlom ale ja len keby si náhodou nevedel]). Tá veta platí len pre vodiče.