Společnost

V osm ráno jsem jel na Prosek, z Prahy 1, tedy přes Hlávkův most. Nějaký člověk z Ústí na tom mostě přede mnou prudce a naprosto zbytečně zabrzdil, tak jsem dupnul na brzdu taky, ale těžké auto se sunulo dál, zatímco Oktávka přede mnou vcelku ráda a poslušně po 20 metrech zastavila. Brzda mi rytmicky ťukala do pravé nohy, aktivované ABS, a já musel auto na poslední chvíli strhnout na chodník, kde nikdo nešel, jinak bych milou Oktávkou projel a skončil jí v kufru.

Kdo tu je vlastně blbec? No, on i já. Já jsem vůbec nepřemýšlel o tom, že magistrála uprostřed Prahy, kde projedou za hodinu tisíce aut, bude na Hlávkově mostě tak namrzlá, že bude problém zabrzdit, a ten tatík v Oktávce zase jel zmateně a bezdůvodně prudce brzdil.

Každopádně plyne z toho jedno ponaučení: "To, že něco (led) není vidět, ještě vůbec neznamená, že neexistuje!"

Na web GlobalDAT.eu™, unikátního online obchodního systému pro americké a evropské trhy, byla doplněna nová prezentace systému ve formátu Microsoft Powerpoint. Dostupné dokumenty:

• Prezentace
• Podrobný uživatelský manuál
• Zjednodušená technická dokumentace

Zjistil jsem, že docela mám chuť se s některými (we)blogujícími lidmi osobně seznámit. Pokud máte rovněž tuto chuť, a chcete poznat mě osobně, či jiné ještě mnohem zajímavější lidi (Patrick Zandl, Petr Weida, Vítek Dlouhý, a další), dejte mi v komentářích k tomuto článku vědět.

Cílem meetingu bude zkonzumovat v hojném množství dobré jídlo, popít dobré víno, popovídat si, a třeba z toho udělat online foto-reportáž pro ostatní 🙂

Jako termín bych navrhoval příští čtvrtek (3. února), 18:00, někde na Praze 1.

Pokud nechcete psát do komentářů, můžete mi taky poslat email. Budu rovněž rád, pokud tuto akci zalinkujete z Vašeho webu.

Open Source hnutí není o altruismu, není to nakonec ani hnutí, je to ryzí komerce. Open Source je o tom, že velké firmy přicházejí na to, že ceně zdarma se hodně špatně konkuruje, tak hledají business model, který bude úspěšný. Chtít porazit Microsoft tak, že bude Váš produkt 2x levnější než Windows, je bláznovství. Nikdo by si Váš produkt nekoupil. Kvalitní produkt jako je Windows XP Home stojí jen 3.000 Kč, takže pokud si nebudete moci stáhnout Fedora Core 3 zadarmo od Red Hatu, koupíte si jej za 1.500-3.000 Kč? Drtivá většina lidí to nikdy neudělá…

Jediná možností, jak konkurovat Windows a Office, je rozdávat věci zdarma.

Hodně lidí se domnívá, že Open Source je jakési hnutí. Není. Open Source je nový obchodní model mamutích, komerčních, firem. Příspěvky do světa Open Source od jednotlivců jsou zanedbatelné. Původní jádro Linuxu, pár tisíc řádků kódu, by sice neexistovalo bez nechutně přeceňovaného Torvaldse, ale Linux v dnešní podobě, tedy milióny řádků kódu, by naopak neexistoval bez komerčních společností jako je RedHat, Novell, IBM či HP.

Chcete více příkladů? Kancelářský balík OpenOffice není nic jiného než komerční produkt Sunu, nabízený zdarma. Java není nic jiného než konkurence pro .NET, nabízená Sunem zdarma. Prohlížeč Firefox není nic jiného než komerční produkt AOL/Netscape nabízený zdarma. Emailový klient Thunderbird není nic jiného než část Netscape Navigatoru nabízená zdarma. Linux v dnešní podobě není nic jiného než komerčně vyvíjený operační systém nabízený řadou firem zdarma. Nvu WYSIWYG editor, konkurent Microsoft FrontPage a Macromedia Dreamweaveru, není nic jiného než komerční aplikace od Linspire, poskytovaná zdarma.

Tyto firmy sází na to, že produkt zdarma dosáhne tak významného podílu na trhu, že budou moci svého postavení na trhu využívat a zneužívat, jak to (zcela přirozeně a ekonomicky) dělá v dnešní době Microsoft.

Zajímavé je pro tyto firmy i to, že vývoj produktu nemusí financovat osamoceně, ale mohou očekávat i příspěvky (poskytované různou formou) od dobrovolných dárců, které potom zakomponují do svých řešení poskytovaných již jen na komerční bázi.

Co to znamená pro uživatele? Především to, že se nemusí Open Source produktů bát. Jsou to z velké většiny komerční řešení, které jsou dostupné za velice sympatickou cenu. Zdarma. A bonus, v podobě dostupných zdrojových kódů, ten není pro určité procento uživatelů také zanedbatelný.

Byl jsem v Asii více než desetkrát, celkem jsem tam strávil zhruba rok a půl, a je mi nesmírně líto 120.000 obětí zemětřesení (přestože vztah k životu v Asii je o hodně jiný než u nás), nicméně, nadace, které tam posílají peníze (a část si jako režijní náklady nechávají), rozhodně nepodporuji.

Ve světě je mnohem více potřebnějších věcí, které potřebují naši podporu, ať už jsou to děti v Africe, umírající hladem a na AIDS, anebo milióny lidí v Evropě a Americe umírajících na rakovinu. Toto jsou mnohem větší priority než krátkodobá nedobrá osobní situace pár set tisíc lidí v Asii. Ano, tito lidé na tom jsou krátkodobě poněkud ekonomicky hůře, ale neumřou na to. Je to pro ně nyní jen více nepohodlné než obvykle.

Osobně pravidelně podporuji nadace, které zajímá právě otázky rakoviny / leukémie, a výzkumu léků proti AIDS, má to dle mého názoru podstatně hlubší smysl, než krátkodobé a jednorázové mediální pobláznění většiny světové populace, a udělání jediného dobrého skutku.

Mnohem větším dobrým skutkem by bylo nechat si strhávat pravidelně z Vaší z výplaty 200 Kč měsíčně na pomoc boje proti rakovině / leukémii a AIDS.

Tento článek rozhodně neznevažuje tuto jednorázovou katastrofu a jejích stodvacet tisíc obětí. Chce jen upozornit na jinou stránku “dobrých skutků” než těch jednorázových a mediálně podporovaných 30 Kč na jednu SMS.

Česká televize pořádá zajímavý projekt nazvaný Největší Čech (dozvěděl jsem se to od Binárního Ládina). Někteří lidé by zde chtěli nominovat osobnosti jako je Karel IV, Jak Hus, Svatý Václav, Bohuslav Balbín či Josef Dobrovský, já mám na celou věc ale zcela jiný názor.

Je nutné se oprostit od úzkého pohledu, je potřeba se soustředit na Největší Čechy, kteří dnes něco znamenají i za hranicemi naší vlasti. Dále než "dnes" paměť většiny lidí nesahá, a přestože mám například pro takového Karla IV slabost, většina Američanů či Číňanů nemá ani potuchy, kdo to byl (v době kdy byl Karel IV císařem římským ještě ani do Ameriky běloši nedorazili).

Je tedy vcelku vhodné omezit náš pohled na posledních 50 až 100 let.

Toto je můj žebřížek Největších Čechů, aneb moje Historická Superstar:

Podle mého názoru by Top-10 nominace na Největšího Čecha měla zohledňovat obory a osobnosti, které jsou celosvětově známé a populární, které nejsou omezeny jen na naši malou zemi, či již dávno historicky zapomenuty.

Vlastní volbu těchto lidí asi není potřeba více komenovat, pokud ale bude zájem, napíšu, proč právě tyto osobnosti budu nominovat.

Pixy píše o takové všeobecně známé věci, že totiž e-shopy uvádějí jako skladem zboží, které ve skutečnosti skladem nemají. Domníval jsem se, že to je všeobecně známá věc. Osobně si z e-shopů, libovolných, objednávám věci jen na dobírku, a jinak skvělou eBanku bych na zaplacení předem nikdy nepoužil.

Pokud zaplatím předem, je velice těžké dostat peníze zpět.

Objednávka na dobírku má i jiné výhody, pokud zboží uvidím zítra na jiném webu levněji, prostě původní objednávku emailem ihned zruším, a zboží si objednám jinde. Stejně tak, pokud ze dozvím nějaké nové, zásadní informace, a chci si koupit něco jiného, není problém objednávku zrušit…

Navíc, řada e-shopů se sídlem v Praze umožňuje zboží dodat kurýrem do 2 hodin, s předáním peněz v hotovosti přímo kurýrovi (dělá to tak třeba Alzasoft), takže odpadá i jakékoliv chození na poštu, stačí se jen zastavit v nejbližším bankomatu…

Dobírka je prostě velice pohodlný, a hlavně z hlediska zákazníka velice bezpečný způsob, jak nakoupit 🙂

Byl jsem osobně v Turecku, “evropské” islámské zemi, projel jsem je celé, od západu, na východ, projel jsem autem celou Sýrii a Libanon, byl jsem v Saúdské Arábii a Kuvajtu.

A 95% lidí, které jsem tam potkal, jsou zcela normální lidé, žádní extremisté (tedy, pokud souhlasíte s tím, že totální diktatura islámu, v každém aspektu Vašeho života, je “normální”).

Přesto je mi jasné, že válka, kterou Bush / USA vedou proti terorismu, ať už je to v Afghánistánu, či Iráku, je nezbytně nutná.

V těchto zemích není problém těch 95% lidí, co chce klid a normální život, ale 5% příslušníků jihádu, kteří jsou od mladého věku trénováni k nenávisti ke komukoliv (včetně jiných, méně extrémních, zastánců islámu), s požadavkem na zničení, likvidaci, těchto lidí, co se s jihádem neztotožňují.

Podívejme se na pár arabských režimů blíže:

• Saúdská Arábie – matka současných teroristů a nenávisti, přes překryv bohaté společnosti, živené ropou, se dostávají ven mladí fanatičtí lidé, kteří rádi nasadí svůj život pro jihád, něco jako mladí nacisté v Německu. Mimochodem, 15 z 19 teroristů z 9/11 bylo ze Saúdské Arábie. Relativní stabilita je zde jen kvůli ropě, a bohatství z ní plynoucího. Co ale bude za 15-20 let, až ropa dojde?
• Egypt – silné kořeny Islámu, chudoba, a z ní plynoucí populistický islám jako řešení bezprostředních problémů (a z toho plynoucí terorismus - známé vraždy turistů, které potom dále ekonomicky likvidují zemi, a podporují stále větší extremismus).
• Irák – Saddam Hussein, netřeba představovat, popravy stovek tisíc lidí, USA zde zajistili svobodu pro celý stát, ale i přesto je zde silný odpor teroristů, viz aktuální teroristické akce proti USA ve Fallúdže.
• Afghánistán – domovská základna milionáře Osama Bin Ládena / Talibanu / Al Kaida, existuje zde řada extremistických náboženských skupin, specializujících se na organizace vražd a teroristických akcí po celém světě. USA zde zajistili mnohem bezpečnější situaci, ale zatím zdaleka ještě ne stabilitu.
• Alžírsko – panuje zde brutální občanská válka, řada lidí zde oslavuje 11. září 2001, další silná základna terorismu.

Bohužel, tato situace se týká i České republiky. Náboženské vraždy v nedalekém Holandsku jsou toto jen příkladem. Cílem teroristů je destabilizace. S terorismem se, bohužel, nedá bojovat jinak, než zbraní.

Představte si, že si v bazaru koupíte slušné a zachovalé auto. Máte kupní smlouvu, všechno je skoro růžové. Auto není sice žádný zázrak, ale do práce s ním prostě jezdit musíte. Je podzim, venku prší, je bláto, a vy máte za chvíli tak špinavé okno, že přes něj nevidíte na cestu. Vystoupíte a jdete si ho umýt.

A v tu chvíli se objeví původní majitel a řekne vám, že ho umýt nesmíte. Když mu řeknete, že kupní smlouva žádnou podobnou restrikci neobsahovala, tak vám ten chytrák odpoví, že ji dopsal právě teď na lísteček na nákup pro svou manželku - a že prostě musíte poslechnout, protože je silnější, má rudého kamaráda, a společně vám jinak namlátí.

Že vám to připomíná aktuální zákaz transformace nemocnic, dopsaný do zákona o regulaci hluku?

Máte pravdu, je to stejně absurdní. Tak mějte rozum, a vyberte si příště auto od jiného majitele.

Zatímco v matematice je jasně dané, že 1+1=10 (binární soustava), v češtině tomu tak není. I když si Ústav pro jazyk český myslí, že by se mělo psát Nizozemsko, místo Nizozemí, nikdy bych první zmíněný termín nepoužil. Neexistuje jediný rozumný důvod, proč to udělat.

Stejně tak není kritické, pro pochopení textu, když místo výjimka napíšete vyjímka. Chcete-li vypadat, že si z hodin češtiny něco pamatujete, musíte psát to prvé, jiný důvod v tom ale těžko budeme hledat…

Moje osobní znásilňování českého pravopisu je vedeno navíc gramatikou anglickou a čímsi, co nazývám pragmatickým smyslem pro gramatiku. Sem patří mírné zneužívání interpunkce tam, kde sice dle "uznávaných" pravidel čárka či středník být nemá, ale dle mého názoru přispívá k lepšímu pochopení a rozčlenění textu.

Pár čtenářů v internetových diskusích dokáže rovněž vytočit do ruda, pokud místo byste použijete by jste. Proč proboha? Nemělo by být cílem ÚJČ AV obraty, které jsou masově používány, standardizovat? Pokud 99% lidí mluví a píše jinak než ÚJČ AV velí, chyba zjevně nebude v lidech. Jazyk český není zákon, ale živá bytost, neustále se měnící. ÚJČ je, naopak, těleso neskutečně strnulé (a dle mého názoru i zbytečně placené z našich daní).

Pokud nebudete tedy trvat zrovna na tom, že 1+1=11, a Vaše čeština bude "rozumně správná", čtenářům srozumitelná, a články výstižné, je řada komentářů a výkřiků na mnoha českých fórech, poukazujících (často vulgárně) na jednu gramatickou "chybu" v článku, zcele nesmyslných.

Autor takového komentáře si tím jen zvyšuje svoje ego, aniž by článek pochopil, či snažil se jej pochopit…

Tento článek je přímou reakcí na seriál vycházející na Interval.cz.