Jsem jeden den bez kola a strašně moc mi to chybí. Chtěl bych opravdu moc vyrazit ven, ale naražená žebra to prostě neumožňují (aspoň pár dní, dle doktora na chirurgii to ale bude bolet aspoň měsíc).
Když člověk sedí každý den 12 hodin u počítače a namáhá jen mozek, tak se celou dobu opravdu nehorázně těší, až na sebe navlékne dres, cyklistické kalhoty, Shimano tretry, tep vyleze nad 150, a plíce začnou naplno dýchat. Je to úžasný pocit.
Cyklista je mimořádně svobodný člověk - na motoristu číhá za každým rohem buzerující kamera, takže se cítí neustále vydírán a šikanován, pěšák je zase pomalý a unaví se i při chůzi z kopce, zatímco cyklista je volný. Má rychlost, má svobodu, a záleží jen na něm, kam se dostane a rozhodne jet. S MTB zvládne (pokud mu to fyzička a technika dovolí) jakýkoliv terén.
Člověk, který vynalezl jízdní kolo, by měl dostat Nobelovu cenu. Byl to génius. Naprosto jednoduchá "pomůcka" umožňuje člověku pohybovat se relativně rychle, je snadno opravitelná, a masově dostupná.
To, co mě moc nebaví, je "babysitting", tedy jízda s holkou (pokud by to nebyla Tereza Huříková) nebo dětmi. Člověk musí jet opravdu pomalu (průměr klesá na 16-18 km/h), neustále se zastavuje, nuceně se kochá krajinou, na každém kopci čeká... Kolo mě baví jako sport, tedy společně s cyklopočítačem, sporttesterem (Garmin Edge 705) a zkoumáním statistik po dojezdu.
On takový GT Zaskar Carbon Expert se ani jinak nedá používat. Člověk s tímto kolem prostě nemůže dojet k vodě a jít si zaplavat, nebo to nechat se zámkem u hospody, se 100% jistotou by se s kolem totiž už nikdy neshledal. Špičková kola jsou určena pro sport, a ne pro běžné rekreační vyjížďky, a to mi dokonale vyhovuje.
Uff. Je mi prostě smutno po kole. Tak jsem se z toho musel aspoň vypsat 🙂