MyEgo.cz - Radek Hulán webzine

Libor Krayzel (eLKa) na svém webu popisuje drastickou operaci svého mobilu Siemens SX1. Telefon rozebral, urval mu displej, odšrouboval starý joystick, silou tam narval nový joystick z Nokie 6600, poskládal to do sebe, a ono to pak vesele, lépe a radostněji fungovalo.

Jen co seženu joystick z Nokie 6600, jdu do toho taky!

V následujícím seriálu článků bych se chtěl věnovat konfiguraci Opery 7.60 P3, tak jak ji osobně používám, a pár vychytávkám, které možná neznáte. V tomto prvním díle představím modifikaci hledání v Opeře pro potřeby českých uživatelů.

Modifikace search.ini

Hledání se v Opeře definuje v souboru search.ini, ten Opera hledá v adresáři instalovaného programu, popřípadě v podadresáři /profile/.

Sestavil jsem search.ini, které již delší dobu používám, obsahuje 15 vyhledávačů, překladačů a slovníků, které potřebuji a používám, včetně definice zkratek pro rychlé vyhledávání.

Pokud je například u google.com uvedena zkratka g, postačí v adresním řádku místo URL zadat g slovo, a už hledáte (stiskněte klávesu F2, a napiště g slovo!). Mimořádně rychlé a efektivní…

Nadefinované search engines a zkratky:

Celý soubor ke stažení: search.ini.

CDMA používá několik desítek tisíc lidí, a všichni mají, bohužel, stejnou IP adresu. Potom to znamená jednoho blbce, a vidíte toto:

Ne, nepotřebujete na to žádný log, a poznáte přesto přesně datum a čas, kdy Vás google.com indexoval. Stačí na Vaši stránku umístit datum a čas jejího vytvoření (to dělám v mém případě, protože se statické stránky vytváří redakčním systémem automaticky, po 30 minutách), nebo přímo aktuální datum a čas, a potom se podíváte na cache stránky google.com pro myego.cz/ a uvidíte:

vytvořeno v 05:29:39, 16.11.04 za 0.00075s | z cache: Ano 

Jinak řečeno, google.com můj web na novém webhostingu opět zaindexoval včera ráno…

Mozilla verze 1.8b2 nativně, a Firefox 1.0 s podporou URIid extension, podporují automatické unikátní id v body tagu a na něj navázané user stylesheets (uživatelské CSS). Opera 7.60 (a nižší verze) je podporuje již dávno, více než 5 let, od verze 4.0 (!).

K čemu je dobrá unikátní identifikace webu?

K čemu to je dobré? Profesionální uživatel si potom může přizpůsobit, pomocí speciálního CSS souboru, vzhled webů, které často navštěvuje, a kde mu něco vadí, nebo chce cokoliv pro sebe zlepšit (třeba tmavé pozadí zaměnit za bílé), právě pomocí uživatelského CSS.

Nicméně, problém je v tom, že uživatelské CSS je v Opeře, Firefoxu, i Mozille jen jedno. Nemůžete tedy napsat toto, protože by potom každý web, který navštívíme, měl bílé pozadí:

body {background:white} 

Řešením je přidat body tagu unikátní id identifikátor, který je obrazem URL, s . zaměněnou za -, což právě dělá Mozilla 1.8b2 nativně, v XHTML to tedy pro můj web bude vypadat takto:

Potom již můžete ve Vašem uživatelském CSS, společném pro všechny weby, psát toto, a promítne se to jen na webu mém:

body#hulan-info-blog {background:white}

Mozilla 1.8b2 umí id přidávat, na základě přepínače, do body tagu automaticky, Firefox na základě zmíněné URLid extension. Výborná funkce! Problém je ovšem, že id doplňuje, dle mého názoru, chybně do body, stylovat je totiž možné i html tag!

BLOG:CMS, nejlepší redakční systém, obsahuje plugin NP_Signature, který nedělá nic jiného, než právě do tagu html toto id automaticky přidá (podívejte se do zdrojových kódů tohoto webu). Každá instalace webu na BLOG:CMS je tak profesionálním uživatelem / čtenářem jednoduše přizpůsobitelná.

Gmail, bezkonkurenčně nejlepší freemail, s dokonalou ovladatelností a s kapacitou 1GB (i pro přílohy), zavedl oficiálně podporu pop3. Osobně to nepoužiji, síla Gmailu je právě v jeho webovém rozhraní, ale pár lidem (asi tak 20 miliónům) se to bude určitě hodit.

Konfigurace pop3:

pop.gmail.com
Use SSL: Yes
Port: 995

Konfigurace smtp:

smtp.gmail.com (use authentication)
Use Authentication: Yes
Use STARTTLS: Yes (some clients call this SSL)
Port: 465 or 587

Vyzkoušel jsem XPlite, skvělý produkt, který z Windows XP dokáže odstranit mraky balastu, nebezpečného a zpomalujícího, které tam Microsoft zanesl. Dokáže nejen zakázat různé services (jak jsem psal před 6 měsíci ve svém článku o bezpečnosti počítače s Windows), a odinstalovat je, ale hlavně to umí i pro services normálně nerozbrazené v services.msc. A těch jsou desítky…

V tomto článku bych chtěl ukázat, co vše se dá z Windows XP smazat, co jste dosud nikdy nepotřebovali, a potřebovat nikdy nebudete, co jen zabírá desítky MB paměti, zpomaluje drasticky celý Váš počítač, a činí jej méně bezpečným.

Moje domácí síť - konfigurace

Nejprve ale konfigurace mojí domácí sítě, tvoří ji jeden stolní počítač (P-IV/HT/3.2Ghz , 2x512MB DualChannel RAM) se SUSE 9.1 Linuxem (na druhém disku jsou ale i Windows XP SP2), potom Apple PowerBook G4 s MacOS X a Dell notebook s Windows XP SP2. Ty počítače jsou zasíťované gigabitovým ethernetem, a pro přenos a sdílení souborů používám tu nejlepší možnou metodu: FTP server na Linuxu a FTP server na MacOS X (oba jej nativně obsahují).

Pod Windows XP mám potom v Total Commanderu (Ctrl+F) nadefinováno připojení na FTP server PowerBooka a na SUSE Linux. Jednoduché, rychlé a funkční propojení tří rozdílných operačních systémů. Proč to popisuji? Protože osobně nepotřebuji věci jako je sdílení tiskáren, či samba klient na Linuxu, server či workstation služby na Windows XP, nebo ještě jiné služby na MacOS X. Vy ovšem možná ano.

Sun poslední roky sledoval, jak Linux začíná ohrožovat jeho pozice. Řešení Sunu přichází právě dnes, 15.11.2004, kdy je veřejnosti nabídnut nejnovější a nejlepší serverový operační systém na trhu, tedy Solaris 10, zdarma. Sun v Solarisu 10 dokonce dosáhl i zajištění kompatibility Linuxových aplikací, dále zlepšil podporu více procesorů, a nabídnul řadu bezpečnostních rysů, které jiné operační systémy nemají.

Pokud se před 5 roky velký investor automaticky rozhodoval pro Oracle 7 na Solarisu, tak před rokem již váhal, zda to nebude spíše Oracle 10g na SUSE 9.1 či RedHat Linuxu, místo Solarisu 9.

Dnes k tomu nemá důvod, nejlepší Solaris 10 jej nebude stát nic, navíc, bude mít za sebou podporu jedné z nejsilnějších softwarových společností. Je to dobrý krok, jak konkurovat Novellu, který se v Linuxové sféře silně angažuje.

O konfiguraci Firefoxu jsem už psal, několikrát, stejně tak jako o Opeře, a proč ji preferuji (lepší a mnohem rychlejší UI). Moox se nicméně tento handicap Firefoxu snaží mírně řešit, nabízí na svém webu Firefox M3, M2 a M1.

Firefox M3 je dostupný v milestone, branch nebo dokonce i trunk release (tedy poslední vývojový kód), a je optimalizován a zkompilován, v případě M3, s podporou pro SSE2, a s dalšími optimalizacemi pro nejnovější Pentium-IV, Athlon-FX a Athlon-64. Mluvím zde samozřejmě o Windows verzích, pod Linuxem není problém si vše zkompilovat a optimalizovat sám.

Vyzkoušel jsem na Windows XP verzi M3, a mám pocit, že je oproti obyčejnému release, který je kompilován pro i386, poněkud ovladatelnější a rychlejší v UI. Na Operu sice stále nemá (a kvůli koncepci UI mít nikdy nebude), nicméně, je zde znát zlepšení.

Kromě Firefoxu M3 je dostupná i M3 verze Trunderbirdu, tedy s podobnými optimalizacemi.

Narazil jsem i na zajímavé rozšíření, Preferential, které je lepší implementací about:config, a to ve stromovém pohledu a s komentáři, doporučuji 🙂 Je tak možno Firefox pár vhodnými úpravami dále vhodně zrychlit…

WikiWikiWeb, WackoWiki, Dokuwiki, nebo PmWiki? Nevíte o co se jedná?

WikiWikiWeb, zkráceně jen Wiki, je geniální nástroj pro tvorbu dokumentace, encyklopedií, a spolupráce více lidí na obsahu webu, aniž musí znát XHTML.

Podívejte se třeba na www.blogcms.com/wiki/, kde používám Wiki engine (konkrétně Dokuwiki) pro dokumentaci BLOG:CMS.

Wiki enginy jsou tak mocné a použitelné, že jsem se dokonce rozhodl je zařadit do standardní distribuce BLOG:CMS, viz demo.

Co Wiki enginy umí?

Především jsou zaměřené na to, aby lidé psali text, bez znalosti XHTML, aby rovněž kdokoliv mohl tento text opravit a doplnit, aby se termíny ve Wiki mezi sebou navzájem automaticky linkovali (například v jednom článku píšete o Jů a o Hele, a pak napíšete jiný článek, kde Jů opět vystupuje, a on se automaticky prolinkuje, přes to klíčové slovo Jů, na článek první, a naopak, takže se automaticky tvoří hypertextová struktura webu).

Wiki navíc umí vést revize dané stránky, zobrazit poslední změny, třeba i ve formě RSS, umí samozřejmě nastavit práva na jednotlivé stránky, tedy kdo je může či nemůže modifikovat, a hlavně, podporují speciální, a velice jednoduchou syntax.

Příklad Wiki syntaxe?

Například v XHTML musíte psát toto:

Počítače jsou:

modré
zelené
rychlé
sexy

A pod Wiki enginem píšete jen text, který se automaticky naformátuje:

**Počítače jsou:**

  * modré
  * zelené
  * rychlé
  * sexy

Psaní článků pomocí Textile?

Jednoduché a efektivní, ne? Toto formátování textu se nazývá textile, vymyslel je Dean Allen.

Používat textile můžete nejen ve Wiki, ale taky třeba v BLOG:CMS na psaní Vašich článků (díky pluginu NP_Textile). Generuje se Vám potom automaticky XHTML validní kód, a pro mě osobně je to rychlejší možnost psaní, než používat libovolný WYSIWYG editor. Navíc, mám nad článkem naprostou kontrolu…