Hrajete hry? Ne? Tak hrajte!
Pokud běžnému člověku řeknu, že je mi více než 30 let a pokládám počítačové
hry za naprosto úžasnou věc, a extrémně perspektivní, a že mě dokonce baví
zhruba 1 hodinu
týdně tyto hry hrát, začne většina z těchto lidí
mnou intelektuálně opovrhovat (zhruba tak za deset minut je to přejde, tedy
ihned poté, co to zapomenou).
A mě je to naprosto lhostejné. Proč? No, jednak tito lidé neví, co to moderní počítačová hra je, většina „zná“ hry jen jako pár stereotypů z novin, nikoliv z praxe (a nemají na moderní hry ani dostatečně výkonný počítač a grafickou kartu), a jednak má takový člověk moc málo tolerance pro odlišné názory než ty středo proudé a „jediné správné“.
Moderní hra, to je umělecké dílo, virtuální realita, a moře emocí k tomu. A emoce ve všech formách jsou krásné. Bez emocí je člověk mrtvola. Takový Half-Life 2, Doom 3, PainKiller či Manhunt je úspěšný právě proto, že dech beroucí grafika (v podstatě to je realita) je spojená s vytvářením tak hutné atmosféry, že ji v běžném životě jen těžko zažijete.
Pokud se díváte na ten nejlepší horor v televizi, budete se v porovnání se situací, kdy o půlnoci zůstanete sám v rozlehlém domě, zhasnete světla, zvuk a subwoofer dáte na maximum, a spustíte si k tomu Doom 3, dokonale nudit.
Doom 3 Vás pohltí (a slabší jedince zničí), horor v televizi Vás pak maximálně jen rozesměje.
Stejné je to s Half-Life 2, desítky různých prostředí, jízda ve čtyřkolce po dokonale vymodelovaných krajinách, kdy se na Vás sápou zmutované zrůdy všude kolem, to je co do množství produkce endorfinu ve Vašem těle srovnatelné zhruba s tím, že si vezmete reálně Chevrolet Corvette s motorem o výkonu 400 hp a v noci si jdete maximální rychlostí (a jen při zapnutých potkávacích světlech) projet stovky zatáček po staré cestě z Třebíče do Jihlavy.
Ale i takové primitivně brutální likvidování stovek a stovek příšer, které lezou z hrobů ve střílečce PainKiller má něco do sebe, je to prostě požitek z toho, že máte plně saturovaný Váš zvířecí instinkt. Člověk který nevyzkoušel neuvěří jaký to je bezvadný pocit počkat si až odporný hnusák přijde těsně k Vám, a pak mu spravedlivě raketometem či kolíkovačem rozmetat hlavu po celém širém okolí.
Zcela s Vaším názorem souhlasím. Avšak řekl bych, že není moc lidí, co "ve Vašem" věku spustí tyto hry na plné detaily, aby mohli vychutnat ten pravý požitek... Či spíše je plno lidí, kteří tyto hry ani nespustí, ale přesto jimi opovrhují. Jinak snad bych ještě doplnil skvělou hru Mafia, která pocházi z českých krajů, avšak dokáže zaujmout spíše atmosférou a příběhem, než grafikou, která ale i tak není nejhorší.
Je mi ještě o šest let víc než tobě a taky si občas zahraju :o)) Momentálně Flatout a NHL. Btw. nedávno jsem si vzpoměl na svojí vůbec první hru. Někdy v osmdesátých letech táta přivezl z Německa krabičku , která se zapojila do televize a na obrazovce pak dvě čárky za monotoního pípání odpalovali čtvereček a říkalo se tomu tenis..:o)) pak přišel Commodore 64 , to snad mělo dokonce už osm barev a kapacitu paměti asi jako dneska digitálky...jo to byly časy..:o))
'srovnatelné zhruba s tím, že si vezmete reálně Chevrolet Corvette s motorem o výkonu 400 hp a v noci si jdete maximální rychlostí (a jen při zapnutých potkávacích světlech) projet stovky zatáček po staré cestě z Třebíče do Jihlavy' - A sakra, to abych si pořídil obrňené horské kolo s výstražnými světly, až tě hry přestanou bavit :)).
Já se snažím vždy dělat to, co mě baví a na názor okolí se snažím, pokud je to společensky přijatelné, z vysoka kašlat. Podobně to platí i u her. 10 - 20 minut fotbalu ve Fifě je prima odreagování ;-)
... no jéje :)) !! Hraju taky a nejsem sám!
Xbox, 4 ovladače, 5.1 DolbyDigital zvuk dekódovaný přes domácí kino a moji 3 klucí (6,8,9 let).
Gamesky jako: Halo, Halo2, FIFA05, NHL05, ColinMcRae Rallye04, TonyHawks Underground2, MidtownMadness3 ... apod. a o zábavu není nouze.
Nemáme žádné podobné hry v článku uvedené (možná to Halo by se dalo uvažovat), ale nedavno jsem stáhl pár ingame akcí ze hry Punisher, a takovou virtuální realitu já nemusím a dětem ukazovat nebudu. 2/3 soubojů "akčního hrdiny" bych totiž nazval lacinými popravami!
Existuje fůra her co maj báječnou grafiku, sound nebo jinak výtečnou atmosféru, ať je to na PC nebo na konzolích. Sdílené zážitky u cooperativního módu nebo u deatmatche (novodobé "člověče nezlob se") se tím ještě znásobují.
V mém případě je ke všemu daleko lepší koupit kvalitní hru než vzít "rodinu" do kina. "Lupeny, ňákej popkič, ňáká kola" a litr v háji ... za 100minut!
To se u hry nestane :))
to je jako fór? jednu hodinu týdně? to jako nemluv o hraní, ale o zkoušení co to je. Když se hraje, tak se hraje aspoň 2 hodiny v kuse a určitě ne jednou za týden....
no neviem, ale myslím si, že existujú aj iné typy hier ako FPS - tento pojem by sa dal preložiť do češtiny ako "střílečka prachsprostá". a ľudia ktorí sledujú dianie na poli počítačových hier, určite vedia o čom je reč. prirovnal by som to k hudbe - komerčná a tá iná...:)
Proti gustu žádný dišputát. Hry nehraju. Několik super realistických her jsem zkoušel, ale přišli mi jako nuda. A tak jediná hra kterou se odreagovávám je stará klasika Worms World Party. Pokud si chceš užít adrenalin, pojeď si s námi dát freeride na kolech.
Přiznám se, že se her spíš bojím. Naposledy jsem před pár lety ujel na Starcraftech, kdy jsme s kamarády strávili několik měsíců téměr nonstop (s občasnou pauzou na několikahodinový spánek a občas do školy) v herně a hráli jsme jak o život. Bylo to super! Ale ten žrout času. Tři měsíce mého života zmizeli...
Dneska mám radši jednoduché hry bez složité grafiky, které se dají hrát třeba jen pár minut a pak zase pokračovat v práci. Mezi moje nejoblíbenější hry patřil třeba Sokoban (skladník šoupající krabice). Nebo teď jsem ujel na DaNiXu na KBounce (musí se izolovat lítající míčky do co nejmenších prostor) .
Ja som mal Sharp MZ-800 a najradšej R-Type, Flappy-ho a Last Ninja 2. ;-) To boli hry, ktorých hrateľnosť prekonáva mnoho súčasných. Dnes už moc nehrám, ale na Worms Armagedon nedám dopustiť. Uvidím, čo mi v tomto smere pripraví môj nový Mac mini. ;-)
[7] no, pokud 15 hodin denně strávíš těžce intelektuální činností, právě akční hry (rozhodně ne jen střílečky, to je z nich PainKiller) tě prostě perfektně odreagují.
Kdybych makal v dole, asi si potom spíše zahraju nějaké RPG ;)
no, nevím 1 hodina, dvě hodiny...... Zkuste hrát CS a třeba i ten Source - je fakt ohodně pěknější než starý counter :-) a uvidíte, že Vámi vzpomenuté časové délky hraní jsou dosti zajímavé :-). Navíc boti jako protivníci u uvedených her fakt nic moc. Když už boti, tak zkuste Vietcong alespoň na těžkou - lépe však na vietnam, je to dobrý adrenalin i bez tak oslńujíci grafiky jako Far Cry či Doom 3. Mimochodem, PainKiller je lepší zábava než celý Doom 3 a o zábavu, o tu jde ve hrách především, ne ?
[12] Z tvého hlediska je možná CS:S lepší (má hezčí grafiku apod.), ale u 1.6ky se bavím mnohem víc. Navíc si zajít do PG Cyber Café s pár kamarády :D Super zábava.
silnice třebíč - jihlava ... znám ... osobně :) chevrolet bych tam nevzal ... by se rozbil :)))))))
Troufám si říci, že Painkiller se stává až nudným, když v jedné misi máte zabít kolem třeba 300 monster...
Jo, CS 1.6 je imho taky lepší.
A doporučuji zkusit třeba Silent Hill4: The Room s vynikající atmosférou.
ahoj!
hraju počítačové hry již od roku 1988, to mi bylo 8 let. postupně jsem vyzkoušel: ZX Spectrum, Mega Drive, PC/DOS, PC/Windows, PC/Linux.
Oblíbené hry mám asi Civilization a její následovníky (freeciv), Wizardry a jiná tahová RPG (včetně nethacku, adomu a podobných), adventury od lucasarts, Legacy dooma...
článek mě potěšil, ať žijí počítačové hry!
Sice nespadám do věkové kategorie nad 30 let :) ale přidám svůj komentář. Dost sem hrál CS (hlavně z koleje), ale nyní mě hodně pohltil World of Warcraft. Pokud je CS nebo starcraft žrout času, tak co je potom tato hra :) Mějte se.
Asi jsem nejstarší (40). Hry hraji pořád. Dovolte mi malou senilní vzpomínku. První hry jsem si udělal na začátku 80. let s motoroláckým "integráčem". Měl číslo 8808, nebo tak podobně ( je to už let ). Bylo tam několik her v podobě bílých čárek běhajících po černo-bílém televizoru. Taky jsem si udělal joystick z uříznutého vršku lyžařské hůlky, krabičky pro lištový rozvod a pěti mikrospínačů. Fuj, to byla strašná doba.
Já jsem autovej a hraní jsem po několika letech podprůměrných her na PC skoro vzdal. Potom jsem podlehnul fenoménu jménem Gran Turismo a koupil si kvůli němu PS2. To, jak autoři důslednou optimalizací dosáhli takové "živosti" a reálnosti hry, mi bude do smrti vrtat hlavou, ale zábava se 700 vozy na padesáti tratích je to každopádně geniální. Je mi 27 let. V 11 letech jsem začínal na Didaktiku Gama. Mému otci je čerstvě 50 a občas se od IL-2 Sturmovika na PCtaky nemůže odtrhnout.
Naprosto souhlasím. Člověk, který si nehraje zakrní. Rád si stáhnu a nainstaluju nějakou hříčku, s kterou pak travím volné chvíle, než se zkompíluje nějaký pracovní nástroj apod.
Člověk není robot a není stvořen jen k praci. Tak si hrajme! :)
[16] Silent Hill4 je fakt super,ale nevím jak přejít přes mlhu,kde se vracím pořád na stejné místo. Prosím,nechcete ni někdo poradit?
[16] Hraju Silent Hill4,ale mám zásek. Nevím jak dále přes mlhu, kde se stále vracím na stejné místo. Jsem už zoufalá
Se sokobanem jsem taky jednou ale stravil 14h v kuse...zcela nekontrolovane.