PC Hardware » MyEgo.cz - Radek Hulán webzine

Jan Procházka mi dnes dodal zbrusu nový Dell 3008WFP, tedy současný nejlepší 30" LCD monitor (pokud chcete cokoliv od Dellu, a nemusí to být jen monitor, tak jej klidně kontaktujte, má rozhodně moje doporučení). Mám jej na stole pár hodin, a nebudu zatím psát recenzi, spíše souhrn prvních dojmů.

Testoval jsem už předtím jiný 30" monitor s rozlišením 2560x1600, HP LP3065, a nebylo to ono. Zatímco menší 24" HP LP2465 je ve všech směrech vynikající, tak 30" HP měl jakési "moaré" a opravdu nedobré podsvícení v rozích. Udělat kvalitní 30" monitor a zpracovat přes 4 milióny bodů 60x za sekundu prostě není tak snadné jako vyrobit "běžnou" S-PVA čtyřiadvacítku.

Dell UltraSharp 3008WFP ovšem sliboval výrazně lepší podsvícení, nejmodernější S-IPS panel, AdobeRGB barevné spektrum (117% NTSC gamutu, tedy ještě lepší barvy než 30" HP), hardwarový upsample (takže do něj pustíte třeba 720p do libovolného vstupu a on to resampluje na 2560x1600), hromady vstupů (VGA, 2x DVI s HDCP, HDMI, DisplayPort, kompozitní, komponentní, S-Video), obraz-v-obraze, 10bitové zpracování barev, plné nastavení monitoru přes on-screen menu (což 30" HP také nemá) a úžasný vzhled.

Podle prvních dojmů se to Dellu vše povedlo, 3008WFP je zřejmě současný nejlepší 30" monitor. V ceně monitoru je i tříletá NBD záruka, vztahující se i na jediný světlý bod.

Dell 3008WFP

Bohužel starší Sony kompakt (DSC-P200) nezvládne dodatetečně dobře zachytit kvalitu obrazu tohoto monitoru, ale je vynikající. Sytá a reálná (ostrá) červená, zelená i modrá. Lépe podané fotky a video jsem na LCD monitoru ještě neviděl. Navíc elektronika monitoru je velice rychlá, nezaznamenal jsem žádný input lag, a to ani při upsample z 1920x1200 na 2560x1600 při hraní FPS her.

Někteří lidé nerozumí tomu, proč si kupovat kvalitní napájecí zdroje k počítači. Někteří si dokonce myslí, že udávaný maximální výkon zdroje (ve W) znamená kolik zdroj neustále "žere" ze sítě. To je naprostá hloupost. Zdroj ze sítě bere vždy jen tolik, kolik odebírají komponenty na něj napojené, plus samozřejmě jeho "overhead" (který je přímo závislý na efektivitě zdroje).

Každý napájecí zdroj spotřebuje část výkonu odebíraného ze sítě pro svoje vlastní fungování a část se přemění na teplo. Obecně platí, že se zvyšující se zátěží (od určité hranice) a se zvyšující se teplotou klesá efektivita zdroje. Takže pokud má 600W zdroj dodávat komponentám 300W, může to dělat s efektivitou třeba 85%, zatímco přehřátý a jedoucí na hranici únosnosti 400W "noname" zdroj to bude dělat s efektivitou třeba 60%.

V praxi to znamená, že pro 300W dodávaných komponentám bude 600W zdroj brát ze sítě 352W, zatímco jeho levný přehřátý bráška rovných 500W, tedy o 148W více!

Kvalitní 600W zdroj běžící na pouhou polovinu jeho udávaného maximálního výkonu bude samozřejmě také dodávat méně zvlněné napětí, lépe stabilizované, a nebude zahřívat celou skříň. Bude tedy výrazně šetřit vaše komponenty a podporovat stabilitu celé sestavy.

Neznamená to, že je hned vhodné kupovat si 600-800W napájecí zdroje pro každou sestavu, zcela nezatížený zdroj má (i výrazně) nižší než 85% účinnost, ale pokud máte přetaktovaný quadcore procesor, hromadu RAM (4-8GB), pár disků, výkonnou grafickou  kartu a nějaké ty DVD vypalovačky, tak přestože celkový odběr sestavy nemusí být nad 300W, je vhodné se přesto podívat po kvalitních 600W zdrojích než po běžných 400W.  Ušetříte totiž na spotřebě elektřiny a systém nebude náhodně padat. Dobrý kompromis mezi cenou a kvalitou jsou pak značkové 500W zdroje.

Maximální výkon je jen jedna z charakteristik zdroje.  Řada levných zdrojů jej navíc není schopna nikdy (dlouhodobě) dodávat, spíše se přehřejí a shoří. Důležitou charakteristikou je i ona účinnost, která by měla přesahovat (u dobrých zdrojů) 80% a blížit se 85%.

A v neposlední řadě je důležitá hlučnost. Ne každý zdroj s 12-14cm větrákem musí být tichý, vynikající a přitom extrémně tiché zdroje s heatpipe dělá třeba Zalman. Například jeho high-endový ZM850-HP je opravdu skvost.

Uvedená sestava je dle mého názoru absolutně nejlepší volbou pro pracovní / programátorský / kreativní (grafik) počítač a jiné náročné uživatele. Skládá se výhradně z otestovaných značkových komponent a podporuje další možnost rozšíření. Zároveň je velice tichá.

Pokud máte registraci na CzechComputer.cz, můžete se na sestavu podívat online (a třeba si ji rovnou jako celek objednat). Za uvedené peníze si nic lepšího nepořídíte.

Jako doplněk této sestavy se samozřejmě hodí jen a pouze 24" kvalitní monitor (popřípadě větší). Vynikající poměr cena/výkon má HP LP2465 v ceně 14.000 Kč + DPH s S-PVA obrazovkou či LG L245WP-BN v ceně 12.000 Kč + DPH s A-MVA obrazovkou.

Western Digital před pár měsíci představil novou řadu jeho externích disků nazvanou My Book. Osobně se mi velice líbí řada Home, která má nejen klasické USB 2.0 rozhraní, ale také Firewire a především eSATA. Jedná se o sympatický malý box, nepříliš přesahující  fyzické rozměry 3.5" SATA HDD.

Co je to eSATA?

eSATA není nic jiného než SATA rozhraní známé ze všech moderních disků a základních desek, ovšem vytažené ven. Externí eSATA konektor je mírně jiný než interní SATA, protože interní konektory jsou dělané jen na zhruba 50 cyklů zapojení/odpojení, zatímco externí eSATA konektor musí vydržet podstatně hrubější zacházení a minimálně 5.000 cyklů zapojení/odpojení kabelu.

Hodně moderních desek už má vzadu jeden či dva eSATA porty, ale i pokud je nemáte, postačí koupit SATA - eSATA redukci (za 100 Kč) a datový kabel (opět za 100 Kč), a eSATA bude fungovat i na vaší desce.

Základem je použít AHCI volbu v BIOSu pro disky (popřípadě volbu RAID, která AHCI zapíná také), poté se používají pokročilé (e)SATA funkce. Na emulaci SATA přes IDE nebude eSATA fungovat. Tuto volbu (AHCI) je doporučené zapnout před instalací Windows XP či Vista, ale existují i postupy, jak ji zapnout i po instalaci systému.

WD My Book Home 1TB

WD My Book Home s kapacitou 1TB koupíte za zhruba 6.500 Kč. To je úžasná cena, protože cena samotného 1TB disku se pohybuje kolem 6.700 Kč, a k tomu musíte samozřejmě připočítat externí box pro USB/Firewire/e.SATA za minimálně 1.300 Kč, takže pokud si externí disk vyrábíte podomácku, vyjde vás na 8.000 Kč.

S WD My Book prostě ušetříte, vypadá hezky, a navíc to spolu bude 100% fungovat.

WD My Book Home 1TB s USB / Firewire / eSATA

Zhruba měsíc používám na své domácí pracovní stanici Adaptec RAID SAS/SATA 3405 řadič, a jsem mimořádně spokojen. Tento SOHO řadič diskového pole podporuje RAID-0/1/5/6/10 a nabízí jeden interní konektor SFF-8087, rozšiřitelný pomocí speciálního kabelu na 4x SATA-II konektory. Pojme tedy nejen SAS, ale i běžné levné SATA-II disky.

Vyrábí se ještě Adaptec 3805 varianta, která nabízí dva SFF-8087 porty, respektive osm SATA-II konektorů. Na domácí použití (pro výkonnou pracovní stanici) ovšem 4x 500GB RAID-5 bohatě postačuje a je cca o 40% levnější.

V dnešní době je běžné, že se používá virtualizace a více operačních systémů na jednom vývojářském PC. Dříve se to řešilo přes více fyzických serverů, dnes to naštěstí, s nástupem quadcore procesorů, není nutné. Úzké hrdlo samozřejmě zůstává diskové pole. Někteří sebevrazi rychlost diskového pole řeší formou RAID-0, a zapojení klidně více disků do stripe, čímž říkají, že na jejich datech jim absolutně nezáleží.

Lepší řešení je samozřejmě RAID-5, které maximalizuje úložný prostor při zachování bezpečnosti a přitom poskytuje slušnou rychlost čtení. Problém u RAID-5 je rychlost zápisu, běžné Intel ICH8/9R či NVIDIA nForce RAID desky neumí počítat XOR (paritu) v řadiči, a nechávají to na hlavním CPU.

Zde právě nastupuje řadič typu Adaptec 3405, který obsahuje dedikovaný 500MHz Intel XOR procesor, a zápis je u něj tak okamžitý. Paritu pro RAID-5 počítá přímo řadič, a nikoliv ovladače k řadiči. Rovněž se dodává se 128MB cache, takže výkon pole dále stoupá.

K dalším výhodám samostatné RAID karty patří nezávislost na desce či operačním systému, protože je takovéto RAID pole skutečně hardwarové a nikoliv softwarové, a není tedy tvořeno jen ovladači pod Windows, je zcela transparentně dostupné pro libovolný OS, a je 100% čitelné i po výměně základní desky či přechodu na jiný chipset.

Adaptec 3405 se připojuje na PCIe 4x rozhraní (konečně jej nějaká karta použije), a po zapojení do desky vypadá nějak takto:

Adaptec 3405 a RAID-5 pole

Pro hodně lidí nevěnujících se hardware bude tento elementární článek překvapující - LCD monitory nejsou stejné, jsou mezi nimi obrovské rozdíly . Neexistuje cosi jako "obecný LCD monitor" či "LCD technologie", na trhu je naopak celá řada typů a sub-typů LCD obrazovek, z nichž některé jsou vyloženě špatné a některé naopak skvělé (tedy podstatně lepší než nejdražší dostupná CRT).

Typ „TFT“ o LCD panelu vlastně nic neříká…

V dnešní době se v podstatě veškeré LCD panely vyrábějí TFT technologií, což označuje "aktivní panel" (dříve se hodně používala třeba levná "pasivní" CSTN technologie, hlavně na noteboocích, která vypadala ovšem naprosto úděsně). Pokud tedy ve specifikaci monitoru uvidíte písmena "TFT", nic to neznamená. Podstatné je podrobnější rozlišení, konkrétně sub-typ TFT panelu, který bývá nejčastěji TN, MVA, PVA, S-PVA a S-IPS.

V zásadě se dá říci, že pokud se výrobce příliš nechlubí sub-typem TFT panelu, bude to nejlevnější TN. TN se vyznačuje opravdu špatným podáním barev, přepálením barevného podání, nedostatečným pozorovacím úhlem, a často i pouze 6-ti bitovými skutečnými barvami (zobrazuje jen stovky tisíc barev místo desítek miliónů).

Standardní PVA a MVA panely jsou na tom lépe, nabízejí lepší barvy i lepší pozorovací úhly. S-IPS je z hlediska kvality barev na tom nejlépe, a kvalitou podobně je na tom i inovované PVA, s označením S-PVA.

Jinak řečeno, pokud si kupujete nový TFT (LCD) panel, měl by mít S-IPS či nejlépe S-PVA matici.

S-PVA je dle mého názoru preferovaný typ panelu, má totiž (typicky) oproti S-IPS navíc lepší kontrast, použitelnější pivot režim, a kratší odezvu, přičemž kvalita barev je srovnatelná (tedy skvělá). Největším výrobcem S-PVA obrazovek je Samsung, ve svých LCD monitorech je poté používá například HP, Dell, FujitsuSiemens a další.

Odezva panelu

Odezva panelu znamená, jak rychle monitor zvládá překreslovat informace na obrazovce. Staré LCD panely měly odezvu v desítkách ms, a při pouhém pohybu kurzoru myši na obrazovce byl vidět nepříjemný "duch" neustále pronásledující kurzor. Použití pro hry či video bylo nemožné.

Moderní panely jsou na tom s odezvou již podstatně lépe, a de-facto jakýkoliv monitor s reálnou odezvou pod 12 - 16 ms je použitelný na libovolnou činnost, počínaje grafikou a konče videem a hrami. Důležité je to slovo reálná odezva, řada výrobců levných a nekvalitních TN panelů se snaží nalákat zájemce na (například) 4 ms deklarovanou odezvu, nicméně, realita je vždy zcela někde jinde, klidně na 20 ms. Jinak řečeno, pokud požadujete opravdu nízkou odezvu, ignorujte marketingové bláboly výrobců, a orientujte se pouze a jedině podle testů na seriózních webech. Méně seriózní výrobci ve svých specifikacích lžou.

Někteří výrobci aplikují rovněž masivně overdrive techniku, která sice reálně zlepšuje odezvu, ale zase dále zhoršuje barevné podání a způsobuje "šum" na obrazovce. Jinak řečeno, výrobcem udávaná podezřele nízká odezva může být pro použití v grafice spíše na závadu…

Mám pocit, že nejchybovější součástí dnešních počítačů jsou DDR2 paměti, na svém počítači jsem je již 5x reklamoval.

Když jsem si v listopadu 2006 pořizoval nové PC založené na Core 2 Duo (a později Quad), vše fungovalo, ale 4x1GB Geil DDR2-800 CL4 paměti jsem musel ihned reklamovat (stovky chyb v Memtestu, nestabilní Windows XP) a vyměnil jsem je za Corsair DDR2-800 CL5. Jedno balení dualchannel Corsair pamětí bylo ovšem vadné, tak jsem je opět reklamoval a obratem obdržel funkční kus.

Později jsem Corsair DDR2-800 CL5 prodal a přešel na A-Data Extreme Edition DDR2-1066 CL5, opět 4x1GB moduly. Dva měsíce vše fungovalo zcela korektně a naprosto stabilně, paměti běžely na výrobcem doporučených 2.250V @ 1080MHz, ale ve čtvrtek večer počítač zkolaboval do modré obrazovky. Podruhé již Windows Vista neběhla, ale zahlásila při spouštění "Memory Error". Spustil jsem tedy Memtest, a zhrozil se, po pár sekundách testu nalezeno přes 19 tisíc chyb paměti:

Memtest86+ (foceno mobilem)

Paměti jsem tedy v pátek ráno reklamoval, a dostal 4x1GB nové A-Data Extreme Edition 1066 (tedy ten samý model). Zapojil jsem je do počítače, nejprve 2GB, ale počítač nenajel ani do BIOSu, prostě zcela vadný nový dualchannel kus. Druhý dualchannel kus již fungoval, Windows naběhla, tak jsem spustil pro jistotu i Memtest86+, ale ten odhalil jeden problém na 1408.6MB.

Takže opět reklamace, cesta k prodejci, tentokrát jsem se domluvil na vrácení 4x1GB A-Data 1066, a zakoupil jsem Patriot 2x2GB DDR2-800 CL5 (dostal jsem mimochodem dobropis na A-Data 1066, takže mi dokonce byly vráceny peníze, protože Patriot je levnější).

DDR2-800 CL5 není nic úžasně rychlého, ale Patriot by měl být spolehlivý, je to americká společnost s výrobou v USA. Paměti zapojeny, běží na DDR2-800 CL5, overclock pamětí nechci (hlavní je stabilita, což je lepší než 3% výkonu navíc), vše 100% stabilní a Memtest86+ běžící přes celou noc neukázal jedinou chybu. Navíc mám příjemnou možnost provést upgrade na 8GB, pokud někdy bude potřeba, protože se jedná o 2x2GB moduly.

Za naprosto úžasné a skvělé řešení všech reklamací směřují díky na CzechComputer.cz, lepší péče o zákazníka v případě vadného zboží v ČR neexistuje.

Na ixbt.com vyšel nový test grafických karet podporujících DirectX10, a to precizní porovnání výkonu Pixel Shader 4.0, Geometry Shader a Vertex Texture Fetch pomocí nového benchmarku RightMark3D 2.0.

Situace vypadá pro AMD karty velice nevesele, nepovedená, hlučná a topící ATI 2900XT podává v DX10 zhruba 30% výkonu NVIDIA 8800GTS/GTX/ULTRA, a srovnávat se tak dá spíše s low-endem ve formě NVIDIA 8600GT(S).

zdroj: ixbt.com

Fortron Epsilon 600/700W GLN patří k absolutní špičce ve zdrojích, a to jak z pohledu spolehlivosti, tak kvality vnitřního návrhu. Jediná věc, která se dá Fortronu vytknout, je relativně hlučnější ventilátor (patří sice stále k tomu nejtiššímu co si lze v 600/700W kategorii zakoupit, ale mohlo by to být ještě lépe).

Ve svém PC založeném na fantastické Stacker 830 skříni jsem vyřešil k naprosté spokojenosti chlazení i hluk ostatních komponent, nejhlučnější nakonec zůstal právě větrák Forton zdroje. Výměna větráku je ovšem velice snadná věc.

Fortron Epsilon GLN

TWIMTBP je značka pro partnerský program NVIDIE, který AMD/ATI zcela postrádá. Pokud si spustíte nějakou novou hru, 90% z nich bude mít v úvodu reklamu "NVIDIA - The Way It’s Meant To Be Played" a jen ojedinělé kousky budou nést rudé logo ATI.

Vtip je ovšem v tom, že TWIMTBP není pouze reklama. NVIDIA totiž v rámci programu TWIMTBP nabízí vývojářům her zdarma pomoc při optimalizaci her. Vývojářské společnosti jsou většinou spíše kreativci, grafikové, ale už ne tak dobří programátoři a výkonností optimalizátoři například složitých 3.0/4.0 shaderů.

Taková společnost poté přijde za NVIDIÍ, vysvětlí jí svůj projekt, ať už se jedná o Lost Planet (DirectX 10) či Crysis (opět DirectX 10), a parta špičkových programátorů NVIDIE pro tuto společnost zdarma napíše kód shaderů, samozřejmě optimalizovaný pro nejnovější generaci NVIDIA grafických karet.

Výsledek může být ten, že ATI 2900XT má v dané hře dvoj až troj-násobný propad, protože kód je optimalizován pro NVIDIA karty.

Samotné NVIDIA 8800GTX a 8800ULTRA karty jsou technologicky pokročilejší o desítky procent oproti ATI R600 jádru, nicméně, rozhodně ne o 100-200%. Takto astronomické rozdíly ve hrách má na svědomí právě TWIMTBP a optimalizace shaderů NVIDIÍ.

V rámci programu NVIDIA dává zdarma k dispozici i vývojářské nástroje NVPerfHUD a FX Composer. Tyto nástroje stojí NVIDIA milióny dolarů, jejich vývoj, ale dostupné jsou pro vývojáře zdarma. Dokonce i pro vývojáře pracující na ATI kartách…

Ten fakt, že se NVIDIA angažuje téměř v každé hře má za výsledek i velice vyrovnaný a stabilní výkon NVIDIA karet, zatímco ATI v některé hře funguje poměrně slušně a v jiné je absolutním propadákem a fiaskem. V průměru je například NVIDIA 8800ULTRA o 60% výkonnější než ATI 2900XT a pokud ATI bude prodávat jen (opožděný) hardware, a nic kolem něj, tato situace se na další roky nezmění.

NVIDIA se angažuje i v oblasti použití grafických karet pro masivně paralelní matematické výpočty, v programu nazvaném NVIDIA CUDA. V tomto prostředí můžete programovat 8800GTX karty v běžném C-překladači, podporována je návaznost na Matlab, jako prostředí fungují Windows i Linux. Opět, na toto se ATI může jen smutně dívat. NVIDIA poté prodává i celá hardwarová řešení, nazvaná NVIDIA TESLA, složená z 8800GTX karet, která mají výkon superpočítačů.

relativní cena akcií za poslední rok: NVIDIA +100%, AMD -40%

NVIDIA je jistota a hromada služeb kolem, AMD/ATI je a zůstane risk a vždy částečné fiasko, pokud nezmění razantně svoji strategii.

Volně založeno na: Interview: TWIMTBP, DX10 and beyond.