Proč nemám rád ExpressCard

Za svůj život jsem vystřídal nespočet notebooků. Většina z nich měla v sobě PCMCIA slot a ten, který mám teď, ho má také. S ExpressCard slotem jsem měl pouze jeden notebook, a to předchozí FSC Amilo Pro V3205. Tenkrát jsem viděl v tomto slotu velkou budoucnost, dnes už jsem ovšem radši zas jen za PCMCIA (samozřejmě kombinace obojího by byla nejlepší). Tímto článkem se pokusím odkrýt svých několik důvodů, které vzešly až z reálného použití, protože na papíru je ExpressCard vskutku výborný.

Dvě velikosti karet

S tímto slotem nově přišlo dělení na úzké a široké karty. To je možné díky sériovému rozhranní, které nevyžaduje tolik kontaktů. S tím ovšem také přišel jeden problém. Drtivá většina notebooků má samozřejmě široký slot. Jenže většina karet je zas úzká. Zkuste si ovšem používat kombinaci širokého slotu a úzké karty. Velmi rychle narazíte, protože karta v něm vůbec nedrží. Stačí se jí tak letmo dotknout (což není žádný problém, protože všechny přesahují), karta najednou není kolmo a z půlky se odpojí. Následuje tedy opětovné připojení a to znamená další problémy. Pokud vám vypadne například internet, tak se karta třeba opětovně nemusí chtít detekovat a není to takové, že by ji stačilo jen znovu zasunout a ihned lze pokračovat dál.

ani ASUS XG Station není bez problému

Pouze u jednoho zařízení jsem se setkal, že by byl přibalen plastový prvek, který se na kartu přicvakne, a doplní tak její tvar do široké varianty.

Nekompatibilita

O tomto problému mnoho lidí ani moc neví a je to z prostého důvodu – většina základních karet, jako jsou bezdrátové modemy, využívá jen USB 2.0 části a PCIe 1x část vůbec nepotřebují. USB samozřejmě funguje vždy a všude. Problém přichází v případě komplikovanějších zařízení. Během své práce v redakci NOTEBOOK.cz jsem měl možnost otestovat hned několik náročnějších ExpressCard zařízení, které využívaly PCIe 1x linku (externí grafické karty, dokovací stanice, různé převodníky,…).

Implementace ExpressCard evidentně není tak striktní a díky tomu, že vlastně nejde o žádný řadič, je tato implementace závislá i na implementaci vlastní PCIe sběrnice na desce a BIOSu, který musí za běhu přiřazovat potřebné prostředky (což se ukázalo také jako velký problém). Praxe je ovšem taková, že ne všechny karty chodí ve všech noteboocích. Problém je také v tom, že nejde přímo říct, které notebooky jsou špatné, protože každá karta má problém v jiných. Mezi speciální případy pak řadím například právě svůj bývalý FSC Amilo Pro V3205, který snad tu PCIe 1x linku vůbec neměl zapojenou. Jinak si nedovedu vysvětlit, že všechny takové karty celkem bez problému úplně odignoroval.

Závěrem

Po všech těch četných zkušenostech jsem při ohlášení nějakých složitějších ExpressCard zařízení spíše rozpačitý. Nechci tento slot úplně odsoudit, ale něco mi říká, že opravdové použitelnosti se u něj dočkáme pravděpodobně až za nějaký ten rok/dva, až se objeví více karet a výrobci se budou snažit odladit své notebooky. Já si zatím raději budu používat svůj PCMCIA slot, kde mi fungují všechny karty (i ty 15 let staré) a žádné problémy nemusím řešit. V dnešní době vidím jediné rozumné využití pro ExpressCard v eSATA řadiči (ale ten zas pro mě nemá velký význam). To ostatní zatím funguje dobře i v PCMCIA.