Notebooky a jejich reproduktory

Za dobu svého recenzování jsem měl možnost poznat kvalitu reproduktorů nespočetně mnoha notebooků. Při tomto poznávání neustále narážím na jeden paradox, který mi moc nejde do hlavy. Které z běžných notebooků si myslíte, že mají nejlepší zvuk? Ty multimediální? Ale no tak – to je až příliš logické :-).

Multimediální notebooky

Vzpomínám si na drahý ASUS, který se chlubil nějakými speciálními reproduktory s věrným zvukem. Nakonec to nemělo žádné basy a výšky byly takové „vykřičené“. Kde může být chyba? Opravdu mají na Taiwanu tak odlišné vnímání zvuku? :-)

Acer. Ha, teď bych mohl větu skončit a už by to mělo myšlenku – ale ne, budu pokračovat. Když jsem poprvé (před rokem) měl možnost otestovat Acer Aspire 5920G, tedy první zveřejněný model v Gemstone šasi, tak se výrobce chlubil použitím speciálně tvarovaného plastu (?) nad reproduktory, který má zvyšovat věrnost zvuku. Zvuk sice nebyl vyloženě špatný, ale zároveň nic extra zajímavého. Víc asi pomohl malý subwoofer na spodku, který zastal půl práce těch za plastem schovaných repráčků. Ty hrály po odpreparování té tvarované blbinky úplně stejně. Předpokládám, že za vývojem a celou realizací zmíněného zlepšováku muselo stát od začátku do konce jen a jen marketingové oddělení.

Nové Acery Gemstone Blue se chlubí dokonce šesti (!) reproduktory, které by měly umět nabídnout plně prostorový vjem. Uznávám. Malinko jsem ho i poznal v několika málo filmech, co jsem si extra kvůli tomu pustil. Prostorový vjem je samozřejmě fajn věc, ale řešil bych jej až v případě, kdy samotná reprodukce zvuku má odpovídající kvalitu. Radši bych místo šesti reproduktorů viděl dva pořádné, které nemají tak děsivé problémy s celou střední částí frekvenčního pásma. Stačí vypnout subwoofer (bohužel i ne moc silný) a člověk zjistí, že dalších 5 reproduktorů jsou pravděpodobně jen „výškáče“, které bez nej hrají spíš jako zvonkohra.

Možná teď trochu přeháním, ale celkově je prostě fakt, že u multimediálních notebooků se z velké části považuje za maximální úspěch přidání hloubkového reproduktoru a tím to končí. Vyvážený zvukový projev už nikoho moc nezajímá. Hlavní je mít pod klávesnicí velkou nálepku informující o „křišťálově čistém zvuku“. Realita už je výrobcům putna.

Business notebooky

V tomto segmentu reproduktory nikoho moc nezajímají. V mnoha recenzí se takových notebooků dokonce nikdo reproduktorům ani nevěnuje. Přesto někdy dokážou velmi překvapit.

Výbornou zkušenost mám s notebooky HP Compaq (těmi klasickými černými/grafitovými). Jejich reproduktory hrají lépe než reproduktory většiny rádoby multimediálních notebooků. Hloubky jsou sice malinko slabší, ale středy jsou zas velmi prokreslené, takže aspoň hlas nezní jako z plechové krabičky. Je to samozřejmě stále jen notebook, ale v rámci možností to ještě jde.

Aktuálně recenzovaný Lenovo Thinkpad X300 mě velmi příjemně překvapil (to je i důvod, proč jsem tento zápisek napsal). Na to, že jde vlastně o ultra-portable, kde je ta kvalita reprodukce obvykle neuvěřitelně chabá, je to prostě nezvyk. Takové reproduktory nemá polovina multimediálních notebooků.

Aby náhodou někdo nedostal pocit, že je tohle pro business notebooky pravidlem, tak musím vytáhnout i nějakou špínu. Nejlepším příkladem budiž řada notebooků FSC Esprimo (12“ U9200 a 14“ M9400). Něco tak strašného jsem neslyšel od doby prvních notebooků se zvukovou kartou 15 let zpět (ještě s procesory 386/486). Jsou slyšet jen při nastavené hlasitosti od dvou třetin výš a zvuk je horší než z těch nejlevnějších vietnamských sluchátek „vohulených naplno“ a položených 2 metry od hlavy. Vím, že od (value) business notebooku nikdo super zvuk nečeká, ale tohle je stejné, jako by tam nic ani nebylo.

Jaký notebook má nejlepší zvuk?

Tak takhle otázka má celkem jednoduchou odpověď. Bezkonkurenčně nejlepší zvuk jsem zatím zažil na notebooku Toshiba Qosmio G40. Víte, ono se to všude píše, že Qosmio má zvuk hodně vymazlený (od Harman Kardon). Ale když jsem to slyšel na vlastní uši, tak jsem zůstal zírat s otevřenou pusou. Tak malé reproduktory a přitom tak kvalitní zvuk. Zvuk je sice „jen“ stereo ale pracuje na něm pět reproduktorů. Jeden hloubkový na spodku, dva středové nad klávesnicí a dva výškové po stranách displeje. Jenom ty středové mají větší průměr než některé subwoofery jiných notebooků. Celkový zvukový projev je prostě špička. Je velmi hlasitý a prokreslený. Je to vlastně první notebook, kde jsem kolikrát neměl ani potřebu připojovat externí reproduktory, když jsem poslouchal nějakou hudbu.

Přemýšlím, kdo má po Toshibě druhý nejlepší zvuk. Ono je to asi jedno, protože ten rozdíl mezi prvním a druhým místem je tak propastný, že se to ani nedá srovnávat.