Modří ptáci serou (nejen) svým voličům do huby
Nemám ve zvyku vyjadřovat se k aktuálnímu politickému dění, pokud přímo nesouvisí s ekonomií a nelze na něj naroubovat aspoň jednu nadčasovou ekonomickou pravdu. Tentokrát rád udělám výjimku následujícím komentářem k situaci, kterou zejména pražští voliči ODS musejí vnímat jako (bez prominutí) nasrání do huby od vlastní strany.
Výsledek komunálních voleb v Praze byl následující: ODS 29%, TOP09 22%, ČSSD 17%. V kandidátech na primátora se první dvě strany prohodily: Zdeněk Tůma 30%, Bohuslav Svoboda 23%, Jiří Dienstbier 18%. Nesocialističtí voliči museli jásat! Jejich velká část již v parlamentních volbách dala přednost nové alternativě, která se pro ně v politickém spektru zformovala. Nechtěli volit pražskou ODS, jejíž pověst a důvěryhodnost mezi občany během posledních let stabilně klesala ke dnu. Ještě méně však chtěli volit socialismus jakéhokoliv ražení.
Osobně jsem v parlamentních volbách považoval rozhodování mezi ODS a TOP09 za poměrně bezvýznamné, protože stejně přeci zformují koalici, ne? Do Poslanecké sněmovny jsem nakonec volil TOP09, u nás v obci (nejsem z Prahy) potom ODS. Se svými hlasy jsem stále spokojen, avšak kdybych hypoteticky volil ODS v Praze (což bych beztak reálně neudělal), byl bych po dění v minulém týdnu zejména jako volič ODS hrubě vyveden z míry.
Po původním ujišťování všech okolo o jasné prioritě pražské ODS v podobě vytvoření silné pravicové koalice, došlo k několika přestřelkám mezi lídry pražské ODS a TOP09, které však lze těžko považovat za relevantní důvod pro následný vývoj. ODS se nakonec ke všeobecnému rozhořčení (ne, TOP09 opravdu žádné protesty organizovat nemusela) rozhodla uzavřít koalici s ČSSD a poslat TOP09 do opozice s KSČM, která asi jako jediná mohla mít na tváři nepředstíraný úsměv skrytého vítěze. Sezobnout třešni bude pro holubici těžší, když se dobrovolně obklopila růžemi. Aneb když se dva perou, třetí se směje.
Výsledná preference (slabší) koalice s ČSSD před (silnější) koalicí s TOP09 vyřvává do světa jediné: naše chvilkové osobní zájmy řadíme vysoko nad hodnoty, které komunikujeme voličům, a na jejichž základě nám dávají své hlasy. V Praze se nejedná o žádné překvapení, takže ještě jednou zkusíme svým voličům zvysoka nasrat do huby. A tentokrát zcela otevřeně a bez jakékoliv přijatelné obhajoby, protože alternativa konzistentnější s našimi proklamovanými hodnotami existuje. Nejedná se o politickou nutnost, aby magistrát vůbec mohl nějak fungovat. Takhle nás to však mnohem víc baví!
Pražská ODS se ještě během horké ustavující schůze jala s nehorázným povýšením „osvítit“ rozhořčené občany o právní definici pojmu „zastupitelská demokracie“ rozdáváním kopií Ústavy s tím, že (z právního hlediska) je přeci vše v pořádku, ne? Proč ti „nevychovanci“ vyšilují a neustále přerušují zasedání, když dle Ústavy by jen měli poslušně přijmout vše, co si nyní s kýmkoliv vyjednáme? Krom právních norem však existuje též jistá morální odpovědnost k voličům, což prasatům zjevně zůstává skryto – zaslepenost mocí jim brání tuto dimenzi rozlišit.
Pan Svoboda byl po svém zvolení primátorem ještě bezostyšně schopen prohlásit, že „všem svým voličům přání splnil“. Ne pane Svobodo, většině svých voličů jste jejich přání (snad) nesplnil. Zřejmě vás to překvapí, ale nejedná se pouze o vás, nejste ten šampion, jehož sebepociťovanou osobní důležitost voliči automaticky nadřadí nad integritu vlastních hodnot. Splnil jste přání jen svým kamarádům a hrstce bezpáteřních voličů, kteří tam chtějí mít „toho svého“ za každou cenu.
Jsem si jist, že drtivá většina (pražských) voličů ODS by preferovala koalici s TOP09 než s ČSSD, i kdyby Bohuslava Svobodu chtěla za primátora (a stal by se jím nakonec dle mého názoru sympatičtější Zdeněk Tůma). Praha je volební základnou ODS a nejdůležitější politickou jednotkou po celé republice. Jedná se o poslední místo, kde by ODS měla ze svých voličů dělat volyče. Dříve či později bude muset sklidit plody své povýšenosti a zjevně dělá vše proto, aby dozrály do mimořádné hořkosti.
Jiří Dienstbier má můj respekt. Jako jediný se z obou nyní již koaličních stran otevřeně postavil proti, což jej velmi rychle v jeho vlastní straně proměnilo z lídra v psance. Jeho politická příslušnost (aneb konání „dobra“ na náklady jiných) mi blízká není, avšak z osobního hlediska vysoce oceňuji integritu hodnot, jíž v dané situaci projevil. Zásadový polosocialista mi osobně je sympatičtější než (údajně pravicové) hodnotově dezintegrované něco bez špetky sebereflexe a morální odpovědnosti.
Ano, reálná politika – zejména demokracie současného stylu – je o kompromisech. V menších městech jsou koalice mezi hodnotově výrazně odlišnými stranami běžné, protože se jedná o jedinou cestu k alespoň minimálně funkčnímu politickému řízení. V Praze však něco takového vůbec nebylo nutné. Preference většího politického kompromisu (koalice ODS+ČSSD vs. opozice TOP09+KSČM) před mnohem menším (koalice ODS+TOP09 vs. opozice ČSSD+KSČM) tak jednoznačně zavání chlévem. Prasata dosud žrala ještě relativně potichu, nyní však již zcela veřejně a hlasitě chrochtají!
Volili jste (pražskou) ODS? Snad vám příště ten zatím čerstvý zápach z úst připomene, co jste díky tomu museli překousnout…
ODS se pod vedením Nečase stala sebrankou neofašistů a jejich jednání (již ze samotné definice fašismu) má přímý dopad na ekonomii. Proto je samozřejmou povinností každého slušného a inteligentního člověka vyjádřit svůj nesouhlas s touto politikou, která pošlapala hodnoty obsažené v Ústavě republiky a Listině základních lidských práv a svobod.
Jasnou opozicí vůči fašismu pak představuje právě socialismus, byť i ten má své mouchy. Osobně absolutně nerozumím autorovým narážkám na ČSSD.
[1] Silná a především zmatená tvrzení :-).
1. "Ekonomie" je teoretická věda a Petr Nečas na ní nemá dopad ani nepřímý, i pokud jej někdo bude považovat za "neofašistu".
2. Fašismus či nacismus, celým jménem nacionální socialismus, je již z názvu formou socialismu. Jedná se o socialismus na úrovni národa, kdežto například komunismus jest socialismem mezinárodním-dělnickým. Historicky tyto formy socialismu stály proti sobě, avšak obě jsou socialismem (s jinými cíli). Opozici vůči oběma (fašismu/nacismu a komunismu) a vůči jakýmkoliv jiným formám socialismu (včetně sociální demokracie) tvoří klasický liberalismus, v jehož duchu je psán tento blog.
Případným dalším komentujícím bych rád předem poděkoval za hodnotný komentář. Pokud takový nemáte, nechte si jej pro sebe.
Myslím, že lidé, kteří se ztotožňují s liberálními ekonomickými hodnotami už z principu strany, jako jsou ODS, TOP09, volit nemohou. ODS již dávno upustila od pravicových hodnot a TOP 09 vznikla jako projekt útočiště pro nespokojence z ODS - jinak se jedná o směrově podobné partaje, které až na jisté výjimky poklonkují Bruselu. O (extrémně) levicovém větru, který z EU vane, není pochyb.
[3]
Z čistého principu je "lidé, kteří se ztotožňují s liberálními ekonomickými hodnotami" opravdu nevolí. Volí je proto, že ještě méně chtějí volit socialismus jakéhokoliv ražení. Pro mne osobně je bezpochyby lepší alternativou jít k volbám a poslat tam TOP09/ODS, než tam nejít a defacto dát hlas (tehdy) Jirkovi či KSČM. Nehodlám svůj hlas vyhodit na (pro mě) z principu bližší stranu, jejíž šance dostat se do parlamentu je (dle všech průzkumů) nulová - považuji to za iracionální. Volím (pro mne) nejlepší z >reálných< alternativ. Lepší napůl shnilé brambory, než zcela shnilé či vůbec žádné (což vyjde nastejno).
Dělat reálnou politiku není tak jednoduché a můžete založit stranu, která bude klasické liberální hodnoty reprezentovat lépe než kterákoliv ze současných (případně se připojit k nějaké již existující, jež toto splňuje, avšak zatím je zcela marginální). Až bude mít reálnou šanci dostat se do parlamentu, velmi rád ji budu volit. Do té doby se omezím na vzdělávání veřejnosti a volbu poloshnilých brambor :-).
Já si nemohu pomoci, ale...kdyby takhle uvažovali všichni, tak ty polochnilé brambory budeme mít navždy. Osobně jsem ty svobodné volil a hlasu nelituji, aspoň to svědomí je čisté.
[5]
Takhle to nefunguje. Pro TOP09 a VV se jednalo o první volby a voila – jsou v parlamentu, protože (mimo jiné) existuje efektivní poptávka pro jimi proklamované hodnoty. Hodit hlas straně, která má těsně před volbami podporu 0,xx%, je (pokud hodláte volit) přehlížením reality (iracionalitou) a ekvivalencí neúčasti ve volbách, nikoliv ušlechtilým činem v rámci vlastních hodnot. Ten hlas je (v daném kontextu) zbytečný a nic se jím nedosáhne – ani zvýšení povědomí o dané straně, ani zvýšení podpory jejích hodnot mezi veřejností.
Až bude mezi veřejností dostatečná podpora principů klasického liberalismu, kvalitně vedená strana tyto principy reprezentující nebude mít žádný problém dostat se do parlamentu. A tato veřejná podpora nevzniká tím, že donkichotovsky vyhodíte svůj hlas do koše (a reálně dáte zelenou tomu, proti čemu "bojujete"). TOP09 a VV jsou v parlamentu proto, že jejich podpora >existovala již před volbami<. Aneb volby jsou >vyjádřením již existující veřejné podpory, nikoliv okamžikem jejího vzniku.< Proto je tvrzení ala „kdyby takhle uvažovali všichni, podpora nikdy nevznikne“ zcela chybné.
Skutečná politická bitva se odehrává roky a měsíce před volbami, nikoliv v den voleb. Když již předem víte, že jste ji prohrál, a přesto nechcete dát průchod té nejhorší alternativě, musíte volit nejlepší z reálných (živých) alternativ (jinak dáváte průchod té nejhorší). Osobně bych neměl čisté svědomí, kdybych svůj hlas vyhodil z okna a teď by zde vládnul Jirka na třešni. Pokud svobodní během následujících let získají dostatečnou podporu (která se nezískává v den voleb, kdy je jen potvrzena!), rád tu svou potom vyjádřím krom blogování i politickým hlasem.
Sdílím vaše zklamání z uspořádání na pražské radnici, ale když ponecháme stranou emoce, tak povolební matematika je jasná. Druhý(ODS) měl možnosti ovládnout radnici pouze spojenim s třetim(CSSD). Pokud by ODS utvorila koalici s TOP09, tak by byla tím slabším. Proč by to dělala? Podle mně Tůma měl při prvním náznaku ODS, že chce primátorské křeslo, učinit neodmítnutelnou nabídku ČSSD. Pro ty, kteří se dojímají povídáním o zlých kmotrech a čistém Tůmovi, bych dodal, že politika je v první, druhé a třetí řadě o rozdělení moci. ODS vytěžila maximum možného. A co bude za 4 roky, jsou dnes čiré spekulace.
Tůma jako člověk, který zakládá firmu a matematické modelování, musel vědět, jak jsou karty rozdány a co z toho plyne. Proč se podle toho nazařídil?
Teorii >volby menšího zla< jsem opustil. Pokud se rozhoduji mezi menším a větším zlodějem, tak stále volím zloděje. A zloději se mezi sebou vždy domluví bez ohledu na to, kdo vyhraje. Typickým případem jsou tučné prebendy členů ČSSD z dozorčích rad za absolutní vlády ODS v Praze v minulém období. Proč jim to asi ta ODS věnovala? Výsledkem volby menšího zla, je trvalá vláda zla bez výhledu na zlepšení. Současný i minulý stav na pražské radnici je typickým výsledkem takového uvažování.
[7]
Pokud "teorií volby menšího zla" myslíte mé komentáře 4 a 6, zkusím to ještě jednou, i když jsem se vyjádřil dostatečně jasně:
Nejít k volbám (čemuž je ekvivalentní volit v danou dobu nějakou objektivně marginální stranu) je >aktivní volbou většího zla<. Volební preference pro danou stranu nevznikají v den voleb, jedná se o proces trvající měsíce a léta. Aneb "až bude mezi veřejností dostatečná podpora principů klasického liberalismu, kvalitně vedená strana tyto principy reprezentující nebude mít žádný problém dostat se do parlamentu", >i kdyby všichni přemýšleli jako já<.
Přeloženo do terminologie dobra a zla: dobro zvítězí, až jej lidé budou chtít, a současná preference menšího zla před větším nebrání dobru v jeho budoucím rozkvětu, zato mlčení (=neúčast či volba reálně nezvolitelných) nahrává většímu zlu v současnosti.
Nedělám si o politicích žádné iluze (což snad dostatečně vyjadřuji nejen v tomto článku), avšak za svou aktivní preferencí TOP09/ODS před ČSSD/KSČM si stojím, >dokud nebude k dispozici lepší reálná alternativa< (a strana s preferencemi 0,xx% týden před volbami takovou opravdu není). Tvrzení, že vláda TOP09/ODS vyjde nastejno jako vláda ČSSD/KSČM ("protože tam stejně téměř všichni kradou"), je dětinským zjednodušením nerozlišujícím politická opatření dané strany a jednání jejích individuálních členů.
Typickým výsledkem uvažování "nejdu k volbám/vyhodím hlas z okna" tak je >vláda většího zla<. Politická apatie a lhostejnost je horší než volba "nedokonalých" alternativ. TOP09 zaznamenala obrovský úspěch, protože lidé chtěli alternativu k ODS. Až budou chtít alternativu ještě liberálnější, zaznamená úspěch SSO (či podobná strana) a dostane můj hlas. Účastním se voleb, nevyhazuji své hlasy z okna a jsem schopen rozlišit rozdíly v politikách stran TOP09/ODS a ČSSD/KSČM (přestože jednání v osobní prospěch, tj. podíl prasat, mohou být ve všech stranách stejné a "stále volím zloděje").
Vážím si své možnosti volit natolik, že ji využívám pro nejlepší >reálnou< alternativu. Mezitím se (nejen) prostřednictvím svého blogu snažím pracovat na tom, abych třeba již v příštích či dalších volbách mohl dát hlas alternativě lepší.
[8] Shodou okolností jsem měl svůj předchozí komentář rozepsaný asi 2 hodiny, takže jsem v době jeho odeslání ještě nečetl váš komentář #6 . To co říkáte, jistě dává smysl. Na druhé straně liberální strana s 5% podporou nevznikne jen tak z ničeho. Petr Mach by si také mohl říci, že si počká az bude mit liberalismus dostatecnou podporu. A tak by všichni čekali a čekali a čekali....
[9] Samozřejmě nejde jen pasivně čekat. Kvalitní osvěta o (klasickém) liberalismu je díky informačním technologiím stále dostupnější a jakožto ideologie apriori nepopulární pro silný stát může z dnešní informační svobody jediněčně těžit. Zároveň sama strana takové principy reprezentující (u nás dnes tedy nejblíže SSO) musí nepřetržitě vyvíjet iniciativu, aby do příštích voleb zvýšila své preference. A dnes má (mimo jiné) mnohem více komunikačních možností než dříve.
Aneb volby jsou 2 dny ze 4 let. Každá strana má zejména tyto 4 roky, aby změnila své volební preference a posunula se z marginality do volitelnosti (tj. preference se formují z drtivé části mimo volební dny, ať již z iniciativy dané strany či jakýchkoliv jiných důvodů).
Odmítání volit (v okamžik voleb) jasně nezvolitelné není „nedáním jim šance a jejich odsouzením k věčnému pobytu v marginalitě“. Odmítání volit (v okamžik voleb) jasně nezvolitelné neudělá v současnosti z volitelných nezvolitelné a z nezvolitelných volitelné (což je pro tentokrát rozhodnuto již před volbami a jako takové bráno v úvahu). Zároveň to nijak nebrání tomu, aby se nyní nezvolitelná strana během příštích 4 let posunula z marginality do volitelnosti (a stala se tak alternativou, jíž v okamžiku příštích voleb budu brát v úvahu).
Před dvěma lety neexistující TOP09 se z neexistence/marginality posunula na 3. místo v parlamentních volbách a 2. v Praze a její volitelnost byla zřejmá již před samotnými volbami. Proto jsem ji volil jako v danou chvíli z mého hlediska nejlepší reálnou alternativu, i když jsem vůči ní přemýšlel zcela stejně - kdyby měla preference desetiny procent, (tentokrát) bych ji nevolil.
Takže ano, (klasicky) liberální (ani žádná jiná) strana s podporou 5% nevznikne z ničeho. Strany zformované ihned po revoluci to měly díky prázdné politické aréně a všeobecné touze po změně relativně snadné. Strana jako SSO se dnes může vymanit z jasné nezvolitelnosti pouze nepřetržitým úsilím a osvětou.
Až bude mít dle předvolebních průzkumů reálnou šanci na zvolení (tj. jednotky, nikoliv desetiny, procent), rád jí hodím svůj hlas. Nebudu litovat, pokud se do parlamentu přesto nedostane (případ např. Zelených či KDU), protože by měla reálnou šanci. V posledních volbách ji opravdu neměla, takže jsem svůj hlas raději použil na odvrácení většího zla v současnosti, než na mimořádně symbolickou podporu dobra :-).
[4] ... možná formy socialismu volit nechtějí, ale nevědomky tak činí - vzhledem k tomu, že dění v tomto státě, zákony, již z většiny určuje socialistická EU, která si v ničem (nebo minimálně v centrálním plánování) nezadá s bývalým SSSR či nacistickým Německem. Proto se strany, které nesouhlasí s ovládnutím Evropy (a trhu), do parlamentů nedostanou - jsou na ně pořádány mediální štvanice a jsou mediálně bojkotovány. Proto to neustálé vytváření (a mediální propagování) nových stran těmi samými lidmi. Tzv. volba menšího zla (shnilých brambor) je pořád volbou zla a pro člověka s otevřenýma očima je nepřijatelná. To kam nás tyto prý-nesocialistické strany vedou je podle mě zřejmé - jenže to vypadá, že historie (také ta ekonomická) 20. století, nebyla dost velkým varováním a budeme si ji muset opět (pokolikáte už) zopakovat. Jsem přesvědčen, že lidí, kteří vidí dál, než za menší zlo, je stále více - hlavně mezi mladými lidmi, což je dobře.
Já velice dobře rozumím vaší argumentaci. Dlouho jsem se rozhodoval podle stejných kriterií, jako vy. V jisté době to pro mě přestala být otázka kalkulace menšího zla, ale spíše otázka morálního principu nebo chcete-li otázka filosofická. Nevidím principiálně žádný rozdíl mezi legitimizací menšího a vetšího zloděje. Krádež je podle mně špatná a nelze ji zabránit tím, že volím toho, kdo krade o něco méně. Lze ji zabránit nebo významně omezit jen tak, že eliminuji v co největší míře příčinu a to umožňuje pouze "malý" stát svobodných občanů. Tuto cestu žádná z parlamentních stran nenabízí. Současné parlamentní strany nabízejí pouze různé způsoby krádeže srovnatelného rozsahu. Nevidím jiný způsob, jak ve volbách vyjádřit svůj názor, že krádež je špatná, než tím, že budu volit stranu, která má v programu odstranění příčin, které vedou ke krádeži. Například SSO.
Nenapsal jsem, že odmítám volit. Pouze už odmítám volit zloděje. Nesdílím váš názor, že to vyjde nastejno, jakkoliv chápu vaše argumenty. Máme prostě jiná kritéria pro to, co je správné a důležité. Ta moje se časem posunula od těch nynějších vašich někam jinam při plném vědomí toho, co píšete.
Jinou otázkou je, jakým způsobem a zda vůbec může liberální strana (ve smyslu klasického liberalismu, například pana Bastiata) dosáhnout hranice zvolitelnosti v typickém sociálním státu a jakou důležitost pro to mají hlasy, které ve svých počátcích dostává. O tom třeba někdy jindy.
[11]
[12]
Nesouhlasím s tvrzením, že EU "si v ničem (nebo minimálně v centrálním plánování) nezadá s bývalým SSSR či nacistickým Německem". Svůj nesouhlas zde nebudu sáhodlouze obhajovat, dostatečná znalost historie v kombinaci s dostatečnými rozlišovacími schopnostmi k němu nutně vedou. Podobnými obecnými a zkratkovitými přirovnáními těžko někoho vyhrajete pro klasický liberalismus.
Důvody pro své volební preference v minulých volbách jsem obšírně popsal v předchozích komentářích a nehodlám se opakovat. Samozřejmě s nimi každý nemusí souhlasit a může preferovat mimořádně symbolickou podporu (v současnosti nereálného) dobra před odvrácením většího zla. Snažím se své rozhodování zakládat na nejlepším možném posouzení (současné) reality, nikoliv jen na svých absolutních přáních. Místo o "menším zlu" se stejně oprávněně můžeme bavit o "největším reálném dobru" v našem kontextu.
Doufám, že všichni čtenáři (ať již se vyjádřili v komentářích či nikoliv) vášnivě se pohoršující nad mými "nedostatečně čistými" volebními preferencemi dělají tu skutečnou práci, která je nutná k uvedení mého a jejich přání v realitu - (efektivně) rozšiřují myšlenky, které považují za důležité a správné. Nebo mohou spolupracovat třeba s SSO a nabídnout jim nějakou formu "marketingové" podpory či cokoliv jiného.
Možností jsou tisíce a tak předpokládám, že ti čistí a nekompromisní nějakou z nich zajisté realizují. Hodit jednou za 4 roky hlas "té absolutně správné" straně žádné úsilí a čas nevyžaduje. Předpokládám tedy, že jejich zápal pro věc se realizuje nějakým skutečným úsilím pro to, aby těch hlasů pro dobro příště mohlo být více.
Pokud ne, je mou povinností je informovat, že současný (symbolický) hlas pro "čisté a nekompromisní" dobro není tím kauzálním faktorem, který pro něj přinese více hlasů příště. A v takovém případě též existuje opravdu velká mezera mezi jejich pociťovaným zápalem a nekompromisností a jejich reálným vlivem na (současný i budoucí) úspěch dobra.
Zdravím, koukám, že jsi teď nějak přitvrdil (že by nákaza od Radka?), ale k věci - stejně jako předchozí diskutující co podporuje SSO s tebou v přístupu volby "nejmenšího zla" nemůžu za aktuální situace souhlasit. Jde o to, že ty brambory jsou zleva doprava mnohem shnilejší, než si většina lidí připouští a v mnoha ohledech vyjdou takřka na stejno.
Dál bych neřekl, že společnost nepotřebuje k liberalismu samovolně dozrávat jako nějaké ovoce - liberalismus je hlavně otázka vzdělanosti a informovanosti lidí, která se dá ovlivnit mnoha způsoby. To, že se nějaká strana nedostane do parlamentu neznamená, že ten hlas neměl žádný pozitivní efekt - pokud se díky svým výsledkům aspoň objeví nějakým způsobem v médiích a dostane se do povědomosti lidí, tak už jenom to může být velký krok dopředu. Navíc nad 1,5% získá strana aspoň nějaké peníze za hlasy pro další fungování, bez kterých by třeba zanikla.
Osobně jsem přesvědčen, že je pro mě střední hodnota výhry zvolením SSO z dlouhodobého hlediska vyšší, než když zvolím jakoukoli jinou variantu - to není o tom, že bych to dělal jen pro nějaký dobrý pocit.
[14]
2 DaveLister. Pokud jde o ty penize, tak je to do 1 do 3 % 30,- Kč za hlas. To pořád můžu řešit tak, že jim pošlu 300,- nebo 3000,- a budu volit třeba TOP09. Podle mně je ale důležité, že lidé, kteří o něco usilují, cítí podporu. Kdyby všichni uvažovali jako Drugstar, tak by taková SSO dostala pár set hlasů od svých členů a řekla by si, že to asi fakt nikoho nezajímá a nejspiš by to zabalila.
Představa, že se společnost sama od sebe stane liberální není moc reálná. Posledních 100 let jde opačným směrem. Spontánní změnu myšlení směrem k liberalismu by mohl vyvolat nějaký opravu velký "řecký" malér v evropském měřítku. Potom by ovšem bylo nejlepší volit Paroubky, aby to přišlo co nejrychleji :-((
[13] Zkusím ještě jednou vyjádřit reakci na Váš komentář: "Z čistého principu je "lidé, kteří se ztotožňují s liberálními ekonomickými hodnotami" opravdu nevolí. Volí je proto, že ještě méně chtějí volit socialismus jakéhokoliv ražení. Pro mne osobně je bezpochyby lepší alternativou jít k volbám a poslat tam TOP09/ODS, než tam nejít a defacto dát hlas (tehdy) Jirkovi či KSČM." ---- pro mě to je obdoba alternativy v Německu v 30. letech - lidé, kteří nechtěli mít u moci komunisty a báli se bolševického převratu (tehdy velmi silná strana, která takový převrat chystala už od dob ruské revoluce), volili menší zlo - nacionální socialisty - v té době to byla v Německu nejlepší alternativa ze všech - důsledky této volby menšího zla jsou všeobecně známy.
Pokud volíte ODS /TOP09 jdete na ruku diktátu EU tak jako tak - dokonce jednání ODS v náhlé podpoře Lisabonské smlouvy, bych označil za zrádné - od tohoto momentu je pro mě ODS nepřijatelná partaj. O (účelovém) vzniku TOP09, existuje dostatek informací a není mi jasné, že i přesto je lidé volí - v konečném důsledku se totiž jedná o tutéž stranu, s těmi samými cíli. http://bit.ly/gzZpK7
[15] Už mne to příliš nebaví :-). Nikde netvrdím, že se "společnost sama od sebe stane liberální" (pokud se mi takovýto postoj snažíte připsat). Tvrdím pravý opak - vyžaduje to nepřetržité úsilí - bez ohledu na to, jestli první roky má váš blog návštěvnost pár desítek čtenářů či jestli vaše strana má v prvních (několika) volbách pár stovek voličů atd. A i pokud by (klasicky) liberální již byla, vyžaduje nepřetržité úsilí to udržet - aneb svoboda musí být získávána zpět každý den a nikdy nebude definitivní.
Píšu, protože to považuji za důležité. Samozřejmě mne potěší, když mi někdo vyjádří vděk, avšak vůbec se od toho neodvíjí, zda-li budu psát dále či nikoliv. Nechat se odradit prvními "neúspěchy" znamená nemožnost dosáhnout úspěchu - v jakémkoliv oboru lidské činnosti. Kdyby se SSO nechala odradit od další činnosti jen proto, že v prvních volbách (rok po svém vzniku) by dostala jen pár stovek hlasů od svých členů, v mých očích by ani nestála za zvolení.
Lidé z Mises Institute působili desítky let zcela na okraji a nyní začínají sklízet plody svého úsilí. Stejným příkladem (tentokrát z politiky) je Ron Paul, který se nyní stal členem rady dohlížející na činnost Fedu a po desítkách let neustálého úsilí (a výsměchu od ostatních) je konečně vidět. Ten hlavní motor vždy přichází zevnitř, nikoliv zvenku, jinak nelze dokázat zhola nic.
Tvrdím jediné - více budoucích hlasů nevznikne z hlasů současných (a každý politik toto musí vědět). Potom by každá politická strana minimálně s jedním hlasem mohla klidně čekat na zadku, až se jí hlasy z toho prvního rozmnoží. Takže bude lepší, když se zde přestaneme přetahovat o své názory (osobně preferuji odvrácení zla v současnosti než symbolickou podporu dobra, někteří čtenáři smýšlejí opačně) a budeme dělat něco konstruktivního pro větší úspěch SSO příště, než zde tlachat v komentářích...
Jenže právě dát hlas, je to nejmenší, co můžete udělat :)
[16]
Přirovnáním EU k SSSR či nacistickému Německu a ODS/TOP09 k NSDAP pod vedením Adolfa Hitlera si mě (ani nikoho jiného s dostatečnými rozlišovacími schopnostmi) nezískáte. Nejsem fanouškem politické centralizace v žádné formě (tj. včetně EU), tato obecná a zkratkovitá přirovnání však dělají více zla než dobra. Nejsme v Německu 30. let a volbou ODS/TOP09 se tam opravdu nedostaneme. Takový komentář je na úrovni prvního komentáře k článku.
Těch společných (i výchozích) znaků je víc než dost - ostatně nastudovat si to můžete sám. Pokud nejste fanouškem EU, tak je Vaše "human action" dosti rozporuplné.
ještě si dovolím odkaz .... http://bit.ly/gbV2sb
[20]
Rozporuplné není - "boj proti EU" nebyl v minulých volbách mou prioritou, toť vše. Jednal jsem v rámci svých priorit, nikoliv vašich, a z dostupných alternativ vybral tu nejlepší reálnou dle mého posouzení pro dosažení mého cíle (resp. souboru cílů, jejichž relativní váhy se mezi námi liší). Rozporuplnost nezakladá fakt, že různé osoby přikládají stejným faktorům různou váhu, resp. že jejich priority (a posouzení reality) jsou odlišné.
Rozporuplné je na jednu stranu nefandit EU a na druhou stranu ji podporovat - v tomto je rozpor zcela zřejmý.
[23]
Každá volba má své náklady a rozhodování je o prioritách. Zkuste přijmout, že naše priority (a posouzení reality - opravdu nehodlám EU přirovnávat k SSSR či nacistickému Německu) se liší, a tak provádíme jiné volby a používáme jiné prostředky k dosažení našich cílů. Toto je zcela zbytečná diskuze.
OK, není třeba již dále diskutovat - ostatně předpokládám, že mnohý inteligentní člověk studiem dospěje do bodu, kdy Vámi nepředstavitelné srovnání (výše) již tak nereálné nebude. Možná tomu nebudete věřit, ale já jsem k obdobným úvahám začal směřovat po přečtení Misesovy Byrokracie, kterou jste zde kdysi v diskusi komusi doporučil... :)
[2] Je lhostejné jak se ten či onen systém jmenuje. Důležité je, jak je vnímán svým okolím. Nacionální socialismus se za Hitlera stal fašismem a genocidním rasismem. Stalinský komunismus zas sebezničujícím despotismem. Až když Hitler napadl SSSR dostaly se tyto dva systémy do konfliktu.
Mám pocit, že socialismus (kapitalismus s lidskou tváří) v některých zemích Evropy byl po druhé světové válce zaveden proto, aby se lidé nevrhli na znárodňování boháčů, jak to provedli komunisté na Východě.
Jak už jsem naznačil, socialismus je spíše kapitalismem s lidskou tváří. Na východě se jednalo o jakýsi státní kapitalismus, který byl na jedné straně k některým velice nelítostný, na druhé velmi rovnostářský (každý musel pracovat, bydlet atd.).
Na západě byl lidštější jiným způsobem.
Takovýmto způsobem vnímají někteří lidé socialismus-kapitalismus. Možná, že použité názvosloví nejni přesné, ale důležité je, jak je to či ono vnímáno lidmi.