Kritika instalace Linuxu (a Windows)

Tento článek měl být nejprve jednostrannou kritikou Linuxu (nejnovější distribuce Fedora 7), ale nakonec do toho musím přimíchat i Windows Vista. Oba systémy totiž občas nejdou nainstalovat.

Linux nejde nainstalovat

Před 14 dny jsem instaloval v jedné firmě kamaráda nový server. Vcelku standardní hardware založený na Intel základní desce, Intel P965 chipsetu, Intel ICH8R a Intel C2D Q6600 procesoru s 4GB RAM.

Stáhnul jsem si x64 Fedora 7, distribuci zhruba 3 týdny starou a zahrnující podporu pro onen nejnovější hardware. V BIOSu jsem zapnul "Memory Remap", což má zpřístupnit celé 4GB RAM pro 64-bitový operační systém. Nefungovalo to, bootování z instalačního DVD skončilo po 5 sekundách na "Kernel Panic". Vyzkoušel jsem tedy 32-bitovou distribuci, a to samé, "Kernel Panic".

Nakonec mě napadlo vypnout "Memory Remap", čímž ze 4GB bylo najednou dostupných jen 3.5GB, nicméně 64-bitová instalace se konečně rozjela. V serveru jsou 3 interní SATA disky, jeden menší se používá pro operační systém a další dva stejné jsou v RAID-1 pro data (/home). Čtvrtý disk je externě zapojen přes Firewire a slouží pro zálohování (jednoduchý CRON job, který ve 2 hodiny ráno nakopíruje změněné soubory z /homena /mnt/backup).

Instalace proběhla bez problémů, ručně jsem vytvořil RAID-1 se softwarovým mirrorem sdb a sdc, na sda jsem dal systém. Jako sdd byl rozpoznán externí Firewire disk. Nainstaloval jsem grub a nastavil jej na sda.

Reboot, a nic. Kernel (2.6.20) nechtěl naběhnout, klikací instalace nezafungovala.

Následoval tedy další pokus. V BIOSu jsem vytvořil "hardwarové" RAID-1 zařízení z druhého a třetího disku (přestože jsem preferoval softwarový RAID z důvodů možné budoucí změny HW), externí Firewire disk fyzicky vypnul, udělal novou instalaci, vše běželo i po restartu, a až poté zapnul a připojil zápisem do fstab externí disk. Jelo to.

Stáhnul jsem si následně z oficiálního repository Firestarter, což je jednoduchá utilita pro sdílení internetu mezi eth0 a lokální eth1 sítě a nastavení DHCP serveru, a nastavil jsem "klikacím nástrojem" Sambu. Stanice se ovšem nechtěly připojovat, nefugovalo (občas) DHCP. Zjistil jsem, že první start Firestarteru, v němž se DHCP nastavuje a spouští se, znamená kolaps DHCP serveru.

Následovala tedy odinstalace Firestarteru, ruční konfigurace DHCP, Samby, iptables a dalších komponent, a vše se rozběhlo. Tedy až na podporu plných 4GB RAM, ta prostě nefunguje (kernel panic, i s 2.6.21). Windows Vista na podobném stroji přitom nemá s 4GB RAM žádný problém.

Extrémní množství problémů a chyb na triviální Liunuxové instalaci, nepodpora 4GB RAM v x64, běžně k vidění kernel panic. Nadával jsem, a byl téměř rozhodnut příště zakoupit Windows 2003 Server.

A Windows Vista také ne

Jeden kamarád si zakoupil 32-bitová Windows Vista Home Premium, a chtěl je nainstalovat na 2 roky starý Toshiba M40 notebook, stroj za 43.000 Kč. Intel procesor, Intel chipset, Intel Wifi, ADI zvuková karta. Klasika, prostě rozšířený stroj, pocit že to "musí" fungovat.

Instalace proběhla vcelku hladce, ale po prvním restartu a pokusu o naběhnutí Windows Vista celý systém zatuhnul na crcdisk.sys. Domníval jsem se, že problémem je 80GB PATA disk, jsou na něm známé chybné sektory. Vyměnil se tedy disk, udělala se nová instalace, a opět výtuh na crcdisk.sys.

Následovalo hledání na internetu. Řešení je paradoxně smazání souboru pcmcia.sys v c:\windows\system32\drivers a případného pcmcia.inf, který na oné Toshibě nějak vadí, tedy třetí nabootování z Windows Vista DVD, oprava systému, spuštění konzole, a ruční výmaz tohoto souboru.

Následně Windows Vista konečně naběhnou, ale samozřejmě nefunguje PCMCIA karta a ani vestavěná SDIO čtečka, výrobcem je Texas Instruments. PCMCIA karta se dá rozchodit tak, že její ovladač zavedete v uživatelském (a nikoliv kernelovém) režimu po ovladači disku, musíte ji nejprve zakázat, provést restart, povolit, ručně editovat registry, a opět restart.

SDIO karta se rozchodit nijak nedá, prostě nefunguje, nejsou na ni ovladače. 2 roky stará značková Toshiba, výrobce podporu pro Vista neplánuje. Jeho chyba, kamarád si Toshibu už nikdy nekoupí. Zvuková karta napoprvé také nefunguje, ale naštěstí se SoundMax ovladače stáhnou automaticky přes Windows Update.

Normální uživatel nemá šanci Windows Vista nainstalovat na 2 roky starém (kdysi) high-endovém notebooku. Ruční mazání pcmcia.sys a editace registrů opravdu není řešení pro masy. Toshiba zcela kašle na podporu. Nadával jsem, pokud máte notebook starší než 3 měsíce, zapomeňte na Windows Vista a zůstaňte u XP (nebo si dopředu podrobně ověřte podporu veškerého HW, a to i u značkového stroje).

---

Doplnění: Windows Vista jsou koncepčně i provedením úžasný OS, který má jediný zásadní problém - jsou moc pokroková, a tudíž se nehodí na stará PC, ale pouze na nová. Problém neexistujícího ovladače na SDIO kartu v Toshibě není samozřejmě problém Microsoftu, ale problém Toshiby. Microsoft není zodpovědný za vývoj ovladačů pro veškerý existující HW. Například Dell ovladače má.

Microsoftu by šlo vyčítat snad jen to, že nutnost nového HW příliš nezdůrazňuje. Osobně používám 64-bitové Vista Ultimate na 3 měsíce starém extrémně výkonném stroji (Intel Q6600 quadcore CPU, 4GB RAM, NVIDIA 8800GTX), a absolutní spokojenost. Potíže nastávají jen u „starého“ HW typu ona Toshiba M40; bohužel jen u mírně starších věcí kompatibilita Vista není samozřejmá, což dosud u všech předchozích Windows platilo.

---