Je racionální strach ze zmije?

Jak se to vezme :)

Vipera berus patří mezi hady s nejrozšírenějším areálem výskytu. Od Španělska po Severní Koreu, od Řecka za severní polární kruh. Zajímavé je, že se nevyskytuje v nížinách, lze ji spatřit pouze v nadmořské výšce cca 500-2000 metrů nad mořem. Pod a nad těmito hodnotami pouze vzácně. Zmije má zcela typický vzhled, který je všeobecně známý, splést si ji lze výjimečně snad jen s užovkou. Podrobnosti k jejímu chování, potravním zvyklostem, rozmnožování apod. lze najít v odkazu.

Zmije má u nás coby jediný jedovatý had velmi kontroverzní pověst. Jedové žlázy dospělého jedince obsahují průměrně 5-10mg suchého jedu, zcela výjimečně až 30. Letální dávka pro dospělého člověka s hmotností 70kg přitom činí cca 20-25mg. Samotný jed má velmi nepříznivé složení, převažují látky s účinkem na cévní řečiště, které vyvolávají paralýzu kapilár, zvyšují jejich permeabilitu, interferují s hemoglobinem a srážecími faktory. Stručně řečeno, uštknutá kořist, např. hlodavec, rychle zmírá za příznaků celotělového masivního otoku, zvýšené krvácivosti, rozpadu červených krvinek a celkového šokového stavu. A co člověk?

Z prostého srovnání 30mg suchého jedu versus 20mg coby případná letální dávka by se mohlo zdát, že zmije patří mezi jednoznačně život ohrožující hady i pro člověka. V potaz je ale nutno vzít i následující údaje.

- Objem jedu závisí na stáří zmije, její aktivitě, ročním období a dalších vnějších okolnostech. Drtivá většina jedinců disponuje max. 12ti miligramy, 20 a více je raritních
- Zmije má schopnost regulovat výstřik jedu a je pro ni kontraproduktivní vypotřebovat celou jeho aktuální zásobu najednou. Pro paralýzu kořisti ji stačí zhruba pětina až třetina dávky, při obraně je význačná část kousnutí takzvaně suchých, kdy zmije jed vůbec nepoužije, v případě že ano, obětuje většinou rovněž pouze jeho část. Při průměrném obsahu jedu 7mg tak standardní dávka bývá asi 2-3mg, u nadité zmije pak do 7mi.
- Zmije je ohrožený druh, navíc plachý, a proto náhodné "šlápnutí" na ni patří mezi opravdu výjimečné události. Přítomnost zmije na nějakém místě vůbec neznamená, že bude k setkáním docházet častěji. Rozhodně také sama nevyhledává přítomnost lidí a v případě, že bude někde šikanována a donucena k ústupu, už se tam nevrátí. Častěji dochází ke kousnutí při cílené neodborné manipulaci s jejím tělem. Počtem případů za rok se kousnutí zmijí ani nepřibližuje např. otravě houbami.

Dospělý zdravý člověk tedy na 99 procent po kousnutí zmije nezemře a to i bez jakékoli léčby, proto není na místě přehnaná panika, která pouze zhoršuje příznaky. Horší vyhlídky mají malé děti a starší nemocné osoby, přesto, při adekvátní nemocniční nespecifické terapii se i v těchto skupinách úmrtnost počítá na jednotlivé případy v desetiletých obdobích.

Pokud už ke kousnutí člověka dojde, injekce jedu se přesvědčivě ohlásí do několika minut až půl hodiny lokálním otokem. Není-li otok, bylo s největší pravděpodobností kousnutí suché a nedostaví se ani žádné další příznaky. V případě větší dávky jedu bývá otok výrazný a přidá se celková reakce - nevolnost, zvracení, potivost, žízeň. Bledost a tachykardie značí pokles krevního tlaku a těžší intoxikaci. U predisponovaných osob může dojít i k vážné anafylaktické reakci, která však nesouvisí s přímým toxickým působením jedu, může se objevit po bodnutí hmyzem a z desítek jiných příčin.

Co se týká první pomoci, jako jindy se uplatňuje zásada "Call first". Okamžitě je možné pokusit se vysát jed ústy. Ačkoli se tato metoda často odmítá pro nízkou účinnost, je bez rizika pokud "vysávač" nemá v ústech otevřené poranění. Jed zmije totiž nepřekoná sliznici a v žaludku se rozloží. Je žádoucí okamžitě obnažit postiženou končetinu a sejmout z ní ozdoby a cokoliv co by se mohlo po rozvoji otoku stát nesundatelným. Pak stačí v klidu vyčkat na záchrannou službu nebo se do blízké nemocnice nechat někým odvézt. I při suchém uštknutí totiž bývá aplikováno protitetanové sérum. V případě vážnější reakce si člověk poleží pár dní na v nemocnici na lůžku za terapie, která se nijak neliší od jiných příčin šokových stavů. Serum antiviperinum se aplikuje jen ve skutečně těžkých případech, neboť jeho podání má řadu častých nežádoucích účinků.

Pro zajímavost: zmije se pohybuje na zemi a jako nestromového hada je možné ji uchopit za ocas a zvednout do vzduchu. Bude jen viset, nevyvine sílu na to zvednout tělo a kousnout ruku, která ji drží. Ale samozřejmě to nedoporučuji zkoušet :)

Odkazy: http://tera.poradna.net/article/view/2-zmije-obecna