Ostatní » Zásadně racionální blog

Nejčastěji to znamená potápění se, skákání do vody nebo vrhnutí se někam. Existuje ale ještě jeden zajímavý význam tohoto slova, který se týká světa sportu. Simulování.

Nečestné a nesportovní, přesto potápění v některých sportech docela kvete. Hlavně ve fotbalu, protože okolnosti této hry k němu skoro vybízejí. Ve fotbalu pobíhá po rozlehlém trávníku jeden jediný hlavní rozhodčí a nesmí se do hry moc plést. Navíc samozřejmě nestíhá. Placatí se někde na půlce, pak musí trochu blíž jedné bráně, kde se zrovna odehrává to podstatné, a najednou obránci získají míč, kopnou daleký pas dopředu na sprintujícího útočníka a rozhodčímu nezbývá než beznadějně makat za ním. Samozřejmě nemá nárok tam být včas, a ze třiceti metrů a mlhou před očima pak pořádně nevidí, co se to vlastně stalo. Ve fotbalu padá málo gólů. Ano, i přesto může být zápas skvělý, ale ehm...pořád je jich málo. Když přes padesát procent mačů končí remízou nebo výhrou o jeden gól, úplně to vybízí ke zkoušení různých ponorů, které mohou rozhodnout. Taková penaltička nebo přímáček, v nejhorším se hodí i nějaká ta karta pro soupeře. Samotný dive také není nijak nepříjemný. Padá se kvalitní travnatý polštář, hráč si odpočine, zejména musel-li předtím trochu víc běhat, během následné hádky se objevuje příležitost posilnit se napitím. Prostě samá výhoda.

Když jsem minule napsal, že se příště budu věnovat teorii o 9/11, upletl jsem si na sebe pěkný bič. Nápad to byl docela prostý. Zaměřím se na pár „zaručených" důkazních údajů z videa, které mi tehdy přišly absurdní, zpochybním je, a bude vymalováno. Videí mezitím ale přibylo a počítají se na desítky. Každé disponuje trochu jiným obsahem, takže už nevím, které bylo to původní. To mě docela zaskočilo. Co takhle nějaké textové shrnutí? Stránek s touhle konspirační teorií existují rovnou stovky, a každá se snaží odkazovat kam to jen jde. Vida to kvantum informací, rázem se mi přitížilo.

Hrubě jsem podcenil možnosti dnešní doby. Tohle už není obyčejná velká konspirační teorie. To je moloch obludných rozměrů, nové náboženství. Takže jak z toho teď elegantně ven... Nedá se nic dělat, ustupuji. Nemíním ztrácet spoustu času bez naděje na úspěch. Tohle už není o šesti, sedmi základních nesouladech. Píší se o tom celé knihy. Co je proti tomu pár odstavců, které jsem chtěl obětovat tady. Ať bych připravil cokoliv, vystavím se jenom dalším a dalším protiargumentům. Vedlo by to donekonečna. Neznamená to, že bych se ocitl tváří v tvář dokonalé teorii v úzkých, to rozhodně ne, pouze se mi nechce bojovat s větrnými mlýny.

Asi před půl rokem mi přišel odkaz na video, které zpochybňuje oficiálně známé události z 11.září. Podle komentáře v onom dokumentárním snímku obě věže WTC spadly ne kvůli roztavení konstrukce, ale z důvodu řízené demolice. Do Pentagonu prý žádné letadlo nenarazilo, šlo prý spíše o nějaký druh vojenské střely. Samozřejmě všechna tvrzení se snaží opírat o důkazy v podobě videozáběrů, očitých svědectví a názorů odborníků. Typická konspirační teorie.

Definovat tento pojem je poměrně obtížné, protože se těžko určují mantinely. Vzhledem k přídavnému jménu ve spojení se jedná o teorii, kde je eliminován faktor náhody a za absolutního hybatele se na rozdíl od oficiálního názoru považuje vlivná skupina lidí (organizace), která vyvolala inkriminovanou událost kvůli vlastnímu prospěchu. Zároveň platí, že ji předem naplánovala tak, aby v očích veřejnosti zůstal její podíl utajen. V širším slova smyslu jde o jakoukoli alternativní interpretaci, která je v přímém rozporu s veřejně známým názorem, ale stále platí, že v pozadí stojí někdo velmi mocný, byť mohou být jeho pohnutky nejasné.

Dávat do blogu odkazy na jiné blogy je možná divné, ale chtěl bych na jeden upozornit. Nemá speciální název, je umístěný na idnes a svou kvalitou zašlapává ostatní do země. Alespoň mi to tak připadá, nemám o tamních autorech nějak široký přehled. Nahlédl jsem tam jednou za čas, jestli mě něco nezaujme, ale kromě filipik proti Paroubkovi nebo Topolánkovi se člověk stěží setkal s něčím originálním. Časem jsem se soustředil na tři tamní blogery a tím nejpřednějším z nich je Petr Chalupa. Zmíněný pán (na obrázku) velice vtipným způsobem vzpomíná na léta svého dětství a dospívání v padesátých letech. Doporučuji začít třeba cyklem příspěvků -Šedí baroni-, kde bez servítek popisuje svou "kariéru" učně v zařízení pro děti z třídně nespolehlivých rodin.

Nadpis se dá vyložit dvěma způsoby.
A) Zbraň, která je schopna zabít nejvíce lidí najednou. Tam je situace jasná.
B) Typ zbraně, která zabila nejvíce lidí napříč časem.
Tady si to chce stanovit nějaká kritéria. Buď můžeme za jeden typ považovat množinu zbraní se stejným mechanismem účinku. Všechno co střílí malé jednotlivé projektily (pistole, puška, kulomet) do jednoho pytle, všechno co vybuchuje a zraňuje střepinami (ruční granát, dělostřelecká munice, tanková střela) do jiného atd. Nebo se to dá rozdělovat podrobněji a jako jeden typ brát zbraně i do vzhledu a rozměrů podobné. Takže pistole a puška by měly každá svou kategorii. Co myslíte, která zbraň by vyhrála "první cenu"?

Zatím jsem napsal tři články stylem "každý pes jiná ves". Tak si říkám, že se musím na něco zaměřit, aby tu nebyla akorát snůška všeho možného, ale vznikla taková nějaká blogová jistota.
Zkrátka jsem se rozhodl, že priority budou dvě.
1) Uvádění čehokoli na pravou míru
2) Významné události v dějinách, hlavně českých
Čili tu nečekejte nic o Paroubcích a Topoláncích, radarech a knihovnách, hardwaru, vlastní zážitky, recenze na filmy a tak dále.

I když...nikdy neříkej nikdy. Čili není to definitivní.