Homeopatie - proč je tak rozšířená?

Upozornění: tento článek není nestranný, ba právě naopak.

Homeopatie je podvodný směr alternativní medicíny vycházející z naprosto scestné teorie. Ta říká, že malé množství nějaké látky dokáže léčit onemocnění, které stejná látka, ale ve vysokém množství, vyvolává. Čím méně látky se v preparátu nachází, tím větší by měl být účinek, což je v přímém rozporu se základy farmakodynamiky. Mechanismus účinku je odbyt tvrzením, že látka zanechala v roztoku otisk a působí tedy na organismus nějakým záhadným způsobem, který zaostalá věda zatím není schopna popsat. Podrobněji viz. relevantní položka ve skeptickém slovníku. Také ZDE..

Neschopnost přijatelně vysvětlit jak vlastně funguje se poté skrývá za rádobyvědecké studie a zejména tristní kazuistiky zrcadlící jakoby vynikající efekt. Homeopaté buď nehledají příčiny onemocnění nebo si vymýšlí nějaké svoje originální, absurdní (třetí odstavec), a podle nich nasazují léčbu. Funkčnost přípravků se posuzuje zejména na základě subjektivních zkušeností. Když si někdo koupí homeopatický lék a po nějaké době má pocit ústupu příznaků nemoci, posílí se jeho důvěra v tuto metodu, a co je horší, často ji doporučuje i přátelům a známým.

Pravděpodobné mechanismy "účinku":

• Vlastní funkční imunitní a opravné mechanismy. Uplatňují se všude tam, kde onemocnění není charakteru příliš závažného a kde nedošlo k nevratným změnám. Díky ní se člověk vyléčí z většiny nezávažných akutních onemocnění sám i bez jakýchkoli vnějších zásahů. Po nasazení homeopatika se proto pacient běžně vyléčí (což by se událo tak jako tak), ale navíc získá pozitivní zpětnou vazbu.
• Placebo efekt. Známý efekt, založený na předpokladu, že psychický stav může významně ovlivňovat fyzický, což je prokázáno, zejména ve zvláštní kategorii psychosomatických onemocnění. Uplatňuje se v různé míře u čtvrtiny až poloviny osob, spíše senzitivnějších a sugestibilnějších. Jeho vliv může být značný u chronických stavů s psychosomatickou komponentou (migrény, bolesti orgánů, poruchy trávení, kožní onemocnění) a může do určité míry ovlivnit příznaky i u jiných, většinou nepříliš závažných chorob.
• Koincidence. Některá onemocnění např. alergie, ekzémy apod. mohou probíhat v mírné formě po dlouhou dobu (měsíce, léta). Pacient se vytrvale léčil klasicky (kde ale nebývá medicína příliš úspěšná), a ze zoufalství zkusí alternativní metodu. A hned třeba po měsíci přijde úspěch. Pozitivní zpětná vazba je potom obrovská. Faktory, které ke zrušení expozice antigenu/alergenu pravděpodobně vedly (změna zaměstnání, bydliště, jídelníčku, životního stylu nebo třeba jen povlečení či nádobí) naprosto uniknou pozornosti.

I když je zcela zřejmé, že homeopatie nemůže nijak fungovat, kombinace těchto tří mechanismů působí určitý pseudoúčinek, takže u jednotlivců vyvolává falešnou důvěru. Ale to by nevysvětlovalo, proč se těší tak velké oblibě. Na tom se podílejí následující faktory.

• Mnohdy strohý a cynický (na první dojem až nepřátelský) přístup nemocničního personálu k pacientům. Pro to není omluva. Naopak vlídný přístup homeopatů, kteří za to jsou ale nadstandartně odměněni. Z toho odvozené přesvědčení: "Nepotřebuji nepříjemné lékaře, mám super alternativu, to jsem na to vyzrál".
• Orientace na nevysvětlitelné duchovno, coby nevědomá kompenzace vědomého ateismu nebo pocitu přetechnizovaného světa (tato věta se mi moc nepovedla, ale nenapadlo mě jak to stručně podat jinak). Z toho plyne důvěra v iracionální výmysly a pavědy. Těží z toho i např.astrologie.
• Opovržení moderní vědou a její kritika. Rozšiřuje se ve společnostech, které dosáhly takové úrovně rozvoje, že aplikace nejnovějších vědeckých poznatků představuje běžný standart. Zatímco na začátku 90. let probíhala celonárodní sbírka na Lekselův gama nůž a čekaly se od něj zázraky, dnes jsou léčebné metody klasické medicíny s oblibou označovány za škodlivé, léky za jedy, a ideál spočívá v "souznění s přírodou", které homeopatie naplňuje.
• Pocit výjimečnosti. "Léčím se netradičně", musím o tom všem povědět. Tak se rychle šíří povědomí o homeopatii. Naproti tomu "Měl jsem angínu a vyléčil jsem se penicilínem" by nikoho nezaujalo, o tom se nevykládá.
• Přehnaná hyperprotektivita matek, které by rády do svých dětí stále něco preventivně ládovaly, na což ale klasické léky nejsou vhodné. Při vyjádřeném onemocnění se pak nadměrně obávají vedlejších účinků klasické farmakoterapie. U drtivé většiny běžných dětských onemocnění přitom výborně funguje efekt vlastní imunity (a rychlé vyléčení), který ale matky považují za vliv homeopatika. Rády se pak o své poznatky při nejrůznějších příležitostech dělí s jinými matkami.
• Homeopatie se za nemalý peníz prodává v lékárnách coby doplněk stravy a vytváří nezanedbatelnou část zisku. Lékárníci se tak nezdráhají ji doporučit, když vědí, že neuškodí.

Homeopatie z principu ublížit opravdu nemůže, existuje ale možnost, že svou nulovou účinností uškodí sekundárně. Kromě benigních onemocnění si totiž činí nárok i například na léčbu maligních nádorů a jiných závažných stavů. Každý okamžik, kdy si pacient pomocí nich snaží léčit stav, kde vlastní obranné pochody selhaly a placebo efekt se nemůže uplatnit, situaci jen zhoršuje. A kdyby kvůli ničemu jinému (ať si jinak každý dělá co chce), tak kvůli tomu se myslím vyplatí na homeopatii, ohromný podvod, upozorňovat.