Kung-Fu Panda je film, u kterého jsem se skoro celou dobu smál. Líbí se dětem, ale svoje pokročilejší momenty a narážky si v něm najdou téměř neustále i dospělí. Je až neuvěřitelné, jak dobře se autorům podařilo nespadnout do klišé, přehnané parodie, nudy, naopak doslova každou sekundu se u tohoto filmu bavíte.
Tento pandastický zážitek prostě doporučuji! (společně s Wanted a Hancock)
Jsem jeden den bez kola a strašně moc mi to chybí. Chtěl bych opravdu moc vyrazit ven, ale naražená žebra to prostě neumožňují (aspoň pár dní, dle doktora na chirurgii to ale bude bolet aspoň měsíc).
Když člověk sedí každý den 12 hodin u počítače a namáhá jen mozek, tak se celou dobu opravdu nehorázně těší, až na sebe navlékne dres, cyklistické kalhoty, Shimano tretry, tep vyleze nad 150, a plíce začnou naplno dýchat. Je to úžasný pocit.
Cyklista je mimořádně svobodný člověk - na motoristu číhá za každým rohem buzerující kamera, takže se cítí neustále vydírán a šikanován, pěšák je zase pomalý a unaví se i při chůzi z kopce, zatímco cyklista je volný. Má rychlost, má svobodu, a záleží jen na něm, kam se dostane a rozhodne jet. S MTB zvládne (pokud mu to fyzička a technika dovolí) jakýkoliv terén.
Člověk, který vynalezl jízdní kolo, by měl dostat Nobelovu cenu. Byl to génius. Naprosto jednoduchá "pomůcka" umožňuje člověku pohybovat se relativně rychle, je snadno opravitelná, a masově dostupná.
To, co mě moc nebaví, je "babysitting", tedy jízda s holkou (pokud by to nebyla Tereza Huříková) nebo dětmi. Člověk musí jet opravdu pomalu (průměr klesá na 16-18 km/h), neustále se zastavuje, nuceně se kochá krajinou, na každém kopci čeká... Kolo mě baví jako sport, tedy společně s cyklopočítačem, sporttesterem (Garmin Edge 705) a zkoumáním statistik po dojezdu.
On takový GT Zaskar Carbon Expert se ani jinak nedá používat. Člověk s tímto kolem prostě nemůže dojet k vodě a jít si zaplavat, nebo to nechat se zámkem u hospody, se 100% jistotou by se s kolem totiž už nikdy neshledal. Špičková kola jsou určena pro sport, a ne pro běžné rekreační vyjížďky, a to mi dokonale vyhovuje.
Uff. Je mi prostě smutno po kole. Tak jsem se z toho musel aspoň vypsat 🙂
GT je americká značka vyrábějící jedny z nejlepších MTB a BMX kol.
Za poslední dva měsíce jsem vystřídal 3 kola, a s překvapením jsem zjistil, že mezi jízdou na Merida 500-V, Superior XP 920 a GT Zaskar Carbon Expert od Štěrba-kola.cz je hodně výrazný rozdíl.
Nejdříve jsem koupil levnější Meridu 500-V, protože jsem byl po těžké autohavárii (jako spolujezdec) a po dávnějším sražení autem (jako cyklista na silničce), a nevěděl jsem, co mi levá noha a kotník kdysi rozlámaný a zdrátovaný ze 30 kousků dovolí 🙂 Ale jde to, a baví mě to, tak jsem prodal Meridu a pak Superiora a zainvestoval do "konečné fáze" - GT Zaskar Carbon Expert. A ani jsem na tom moc netratil, navíc jsou právě na kola masivní slevy.
Je to jako u počítačů, základní model vyhovuje, ale výkonnější je poznat. Lidé mají přitom pocit, že nižší model je skoro to samé co 5x dražší, ale není to pravda 😉
Ale zpět k den starému GT - jel jsem na něm zatím 60km, spíše zkoušel co to umí, a dost pohádka. Celokarbonový monokok rám mi funguje tak, že mám při jízdě pocit "vzduchového polštáře", a to i v těžkém terénu, aniž bych ale tahal 14-15kg celoodpruženého kola.
Včera jsem představil Garmin Edge 705, především části cyklopočítače a sporttesteru, a dnes se budu věnovat vlastní navigaci. Jsem z ní nadšen, navigace na kolo je snad ještě užitečnější a potřebnější věc než v autě.
Pokud nejezdíte pořád tu samou trasu, tak vám za chvíli dojde inspirace kam jet. Garmin to řeší. Buď si stáhnete zajímavou trasu na internetu a uploadujete ji do zařízení, nebo si naklikáte stopu (složenou z bodů) pomocí MapSource a opět přenesete do Garminu. Alternativně můžete použít i OziExplorer a třeba rasterové SHOcart mapy (mapa v Garminu je samozřejmě vektorová).
MapSource - zde si naklikáte trasu z bodůNo a pokud chcete někam jet až v terénu, prostě se podíváte kde je v dosahu aktuální GPS pozice třeba koupaliště nebo nějaký zajímavý hrad (při výběru se ukazuje i vzdálenost v kilometrech a převýšení), a vyrazíte tam.
Tento článek je rychlé představení cyklopočítače, sporttesteru a navigace na kolo Garmin Edge 705, další podrobnější popis bude následovat.
Garmin Edge 705 je zařízení typu "všechno myslitelné v jednom" pro cyklisty. Pokud používáte sporttester, včetně snímače otáček kol a frekvence šlapání, můžete jej zahodit. Pokud používáte měřič tepové frekvence či navigaci na kole, také je můžete zahodit.
Edge 705 totiž integruje do malého těla o váze 105g veškeré tyto funkce.
Garmin Edge 705 - pohled na cyklopočítačZákladem je hlavní jednotka s barevným displejem o velikosti 176 x 220 bodů. Tato jednotka je odolná proti vodě, a je bezdrátově spojená na hrudní pás / měřič tepové frekvence, a na GCS čidlo, které sleduje otáčky kol (a tím i rychlost a vzdálenost) a tempo šlapání (kadenci).
Jednotka obsahuje i špičkový SiRF Star III GPS chipset, pro přesné určení lokace (přesnost v jednotkách metrů) a navigační aplikaci, a také barometrické čidlo pro ještě lepší určení nadmořské výšky než to umí údaje z GPS snímače.
Skvělé je, že pokud nemáte GPS signál (což se mi ale ani v hustém lese nestalo, SiRF Star III je vysoce citlivý a interní anténa zjevně dobře umístěná), sporttester stále funguje, bere údaje o aktuální rychlosti z GCS čidla.
Existuje několik balení Edge 705, základní obsahuje jen samotný přístroj, rozšířená balení obsahují i hrudní pás, GCS čidlo a Topo Czech 1.2 mapu (v ceně je i zdarma upgrade na vyšší verzi této mapy, která má být vydána v příštích týdnech).
O napájení se stará integrovaná (ale bohužel uživatelsky nevýměnná) Li-Polymer baterie, která má reálnou životnost kolem 15 hodin.
Vidět v jedné větě společně slova Antonio Vivaldi a Trance Nation musí jistým osobám způsobovat žaludeční vředy. Přesto je to právě skladatel klasické hudby Antonio Vivaldi a jeho Concertos / Trevor Pinnock, a kompletní set trance hudby v sérii Ministry of Sound nazvaný Trance Nation, co nejčastěji poslouchám při práci.
Při programování složitých a vznešených věcí je to právě Vivaldi, který mě doprovází celé hodiny při soustředění se na kód.
A při programátorské rutině je to zase Trance Nation, který udává tempo.
Zkoušel jsem i jiné interprety, ale nesedí mi. Například Bach (Johann Sebastian) při práci vyloženě ruší, jeho burcující přechody zcela zlomí a zničí tok myšlenek a přesměrují je jinam. S Bachem je nemožné pracovat. To už snad i Antonín Dvořák je lepší. Ladné plynutí Vivaldiho klasické hudby naopak mozek při práci stimuluje a masíruje.
Pro programátorskou rutinu je dobré naopak zůstat v "produktivním rytmu". Je to jako při šlapání na kole, důležité je držet stále stejné (či velice podobné) tempo šlapání, pak (alespoň já) jedu rychle, efektivně a s minimální únavou.
Trance Nation, tedy celé minuty se opakující jeden a ten samý rytmus, právě tuto rutinu a tempo navozuje, a mozek pak doslova chrlí vlastní kód rychleji a efektivněji než jej i trénovaný písař je schopen psát.
Populární interpreti se k práci mimochodem vůbec nehodí, poslouchat při programování Nirvanu, Infected Mushroom či Rammstein znamená po chvíli rozmlátit monitor i klávesnici, protože u toho nejde dělat vůbec nic.
Antonio Vivaldi versus Trance Nation. Krása, složitost a vznešenost versus efektivní tempo.
Díky nabídce Miloše Kašpara z časopisu Cykloservis se můžete stát prvními čtenáři novin, které zatím nevyšly, a dokonce ještě nebyly ani vyrobeny!
Stáhněte si toto PDF Cykloservisu 2008/12 (12MB), v klidu si počtěte, a až půjdete za pár dní kolem své oblíbené cykloprodejny, tak můžete hrdě prohlašovat, že toto jste četli už 2 dny dozadu. 🙂
A pokud vás zajímá cyklistika, tak za 24 Kč / měsíčně je ten časopis váš v papírové podobě, 2x měsíčně. Do konce roku dělá to předplatné nějakých 135 Kč, takže je to pro každého cyklistu téměř povinnost (udělat si tuto radost). Já moc časopisy nečtu, na Stereo & Video jsem nedávno nadával, ale tento se mi prostě líbí, protože tam polovině věcí nerozumím, a tak se konečně něco nového naučím.
Dokonce jsem si včera jako první člověk vůbec Cykloservis předplatil elektronicky (do té doby to šlo platit jen složenkou, ale než bych chodil na poštu a tam něco ručně vyplňoval, to jsem raději týden otravoval emailem majitele, ať nějak vyřeší předplatné online). A on to vyřešil!
Pár lidí mě na emailu žádalo o fotky Superioru XP 920 z terénu, tak zde jsou. S kolem opravdu velká spokojenost, ono v cenové relaci nad 30.000 Kč už se v MTB nedělají špatné věci (nehledě na to, že volba komponent je ve vyšší třídě stejně omezena z 95% na Shimano XT/R versus SRAM X-9 a vidlice 3 výrobců) 🙂
Posledních 14 let, co mám v autech automatickou klimatizaci, jsem v létě (permanentně) nachlazen. Venku je 32°C ve stínu, vlezete do auta, a tam na vás začne okamžitě foukat ledový vzduch o teplotě 12°C, dokud se teplota v autě nestabilizuje na (nastavených) například 24°C.
Moje průdušky a dýchací cesty to dlouhodobě nesnesou, ale potit se hodinu v košili v zácpě na Barrandovském mostě (a 5km před ním) taky zrovna nemusím. Otevřít okno není možné, všude je extrémní hluk z rozjíždějících se náklaďáků a smog.
Paradoxně lepší je (levnější) klimatizace manuální, kde si nastavíte jen mírné odvětrávání auta a nejsou tak výrazné ty prudké přechody teplot. Typicky tak v každém autě vypínám automatiku a řídím ofukování ručně...
Nicméně zatímco v autě to ještě mohu korigovat, řada restaurací a jiných podniků se řídí heslem "čím větší zima tím lépe". Při běžném obědu vám fouká na záda neustále ledový vítr, což je krátkodobě příjemné, ale příští den to člověk pozná. Kombinace chlad - vedro - chlad - vedro člověka zničí.
Největší extrémy tohoto typu jsem zažil v Asii, venku přes 40°C ve stínu, v lepší italské restauraci kolem 16°C. Prostě zima. To samé v dražších hotelech. Elektřina je levná, klimatizace je považována za luxus, a pod heslem "luxusu není nikdy dost" se z každého pokoje dělá šílená mrazící místnost.
Nevadí mi -20°C v zimě v Alpách, ledový vítr na 3km vysokém kopci, sněhová vánice, a (téměř) omrzliny na tvářích. To je pohoda. V zimě nikdy nejsem nachlazen ani nemocný. Ale v létě jsem měl prochlazené průdušky už mnohokrát 🙁
Většinou se to dá řešit tím, že člověk vyleze ven a nechá si "prohřát" celé tělo, než jej zase další 300km cesta klimatizovanýn autem a oběd v ledové restauraci odrovná... Škoda, že se už nestaví baráky s 1.5m širokými obvodovými zdmi, v těch je i v parném létě velice příjemně aniž člověk musí dýchat uměle ochlazovaný vzduch.
Dnes jsem byl zase projet nové MTB (mezi přeháňkami), a málem havárie. Představte si pustý les, lesní pěšina, prudký sjezd kde jsem dosud nikdy nikoho neviděl, člověk se tam skoro sám bojí.
Tak to z kopce pustím naplno, přičemž na takové jakási "křižovatce" 2 vodou vymletých lesních pěšin zleva vyjede (do té doby neviditelný a neslyšitelný) jiný cyklista. Rozevláté bílé tričko velikosti XXL a zděšený výraz ve tváři. Kolem je hustý porost mladých stromků, takže není vidět vůbec nic. Skončilo to dobře, on brzdil, já jsem zase přidal (dělat oba to samé, bude velkej průser, a většina lidí samozřejmě brzdí)... Minuli jsme se o pár cm.
Doufám, že jej tam nepotkám i zítra, zpomalovat kvůli němu nehodlám.
