Markoniuss - blog o ekonomice a počítačích

Představte si, že byste měli schůzi bytového družstva, a přišlo by tam čtyřicet procent nezvaných nájemníků, bezdomovců žijících ve sklepu a neplatičů. A nyní by se mělo o něčem hlasovat, přičemž demokraticky bezdomovec žijící v daném objektu ve sklepě je také nájemník, neplatič nájemného je také nájemník, a každý z nich by měl stejné hlasovací právo jako ti, kteří platí chod celého družstva. Nehlasovalo by se o konkrétních věcech, ale pouze o zvolení zástupce bytového komplexu.
Představte si, co by takový zástupce lidu nabízel. Delší splátky pro neplatiče, ledničku s chlazenými pivy pro bezdomovce, to asi ne, protože by ho nezvolili ti, co do družstva přispívají. Musel by si na svoji stranu bezdomovce  přiklonit jiným chytákem. Například by prohlásil, že ti co pracovali, ale z nenadálých příčin se stali bezdomovci mají právo na finanční výpomoc od ostatních v rámci solidarity (už mi to zní dobře v uších). Ti co neplatí nájemné, ale mají rodinu mají právo na odklad splátek v rámci podpory rodiny (no řekněte, nezní to úžasně). A takovýhle vyjímek bych nastavil celou řadu, aby ho absolutní většina lidí zvolila. V rámci administrativy – která by při tomto počtu vyjímek a nařízení vůbec nebyla jednoduchá, by najal pár lidí, kteří by mu s tím – samozřejmě ne zadarmo, pomáhali.
Dokážete si představit, jak by asi vypadalo hospodaření takového bytového fondu, a kolik by v takovém domě stál nájem? Asi si nikdo ani na minutu nepochybuje o tom, že by nechtěl být platícím členem takového družstva.

Chtěl bych si pořídit nový mobilní telefon, a můj rozpočet je velmi pružný, nicméně jsem narazil na problém, jak najít svůj telefon snů? Ono to totiž není vůbec jednoduché, spousta obchodů nabízí jenom těžké brikety – plastové náhražky, které vám o funkci smartphone řeknou leda tak prd.

Tak jsem hledal po Praze, zkoušel jsem najít nějaké Nokie, ale ty kupodivu neměli vystaveny ani na Novém Smíchově ve značkové prodejně. Tak jsem hledal Samsung, našel jsem pražské sídlo v Centrum Chodov, a tam jsem se jal zkoušet. Dostal se mi do ruky obyčejný Samsung Galaxy S, ten se mi sice líbil, ale do oka mi nějak nepadnul. Ani značková prodejna Samsungu mě nepotěšila, spousta telefonů vypnutých a nefunkčních.

Jal jsem se jít tedy dál a narazil jsem v Centru Chodov na značkovou prodejnu Vodafone, ze smartphonů byly k testování  jednodušší mobily, ale i třeba iPhone4. Už když jsem se podíval na cenu iPhone4 za 16.000 Kč, no zrak mě přecházel. Vzal jsem ten přístroj do ruky, a sice jako fajn, ale nijak mě nepřitahoval.

Tak jsem hledal na internetu dále, dále a dále. Narazil jsem na značku HTC, která mě zarazila, protože jsem si vzpomněl na značkový obchod společnosti. No nic, ani chvíli jsem neváhal a dorazil jsem na pražské Poříčí, hned vedle Náměstí Republiky. Prodejna HTC velmi mile překvapila, všechny telefony byly nabité a funkční, nicméně u některých z nich chyběla SIM – alespoň ten kredit tam dát mohli. Nicméně jak jsem chytil telefon HTC Desire HD do ruky, říkám si to pro mě bude něco.

Možná to ještě někteří z Vás nevědí, ale malá česká firmička se rozhodla založit relativně unikátní hosting. Rozhodli se, že vše udělají ve vlastním datovém centru v Hluboké nad Vltavou, protože pracovní síla je tam levnější, prostory tam jsou levnější a nejsou tam žádné zácpy jako v Praze.

Vzhledem k tomu se rozhodli nabídnout bezkonkurenční ceny, ať již někde na internetu naleznete nějaký slevový kupón - já jsem žádný aktuálně nenašel, nebo natrefíte na originální nabídku (aktuální 2 roky hostingu + doména na rok zdarma za 360 Kč s DPH) určitě si všimnete lepších cen než kdekoli jinde.

Ale k věci. Co mě asi nejvíce zaujalo bylo nepříliš kvalitní uživatelské rozhraní hned při registraci, když jsem se rozhodl zaregistrovat si doménu, ne a ne se mi podařit do košíku přihodit hosting. Naopak, když jsem se pokoušel zaregistrovat si hosting, doménu mi to rovnou zdarma vnutilo. Podle mého názoru když si registrujete doménu by měla být možnost si k ní nějak jednoduše přidat hosting - ale asi jsem moc zhýčkaný drahými službami u GoDaddy (protože mluvím plynně anglicky mám zkušenosti spíše se zahraničními hostingy).

Když se mi nakonec podařilo objednat doménu i hosting dohromady, jaké bylo mé překvapení, když mi přišla proformo faktura e-mailem. Marně jsem při registraci hledal políčko pro zadávání kreditní karty (opět jsem absolutně zhýčkaný platbami kreditkou), takže jsem byl v rozpacích. Až po pořádném prostudování e-mailu jsem se dočetl, že proformo fakturu mohu uhradit kreditkou. Než se ovšem moje transakce přes službu GoPay (u kreditky používají ne moc chvalně známou službu MoneyBookers) trvalo to celých 5 minut. Čekal jsem, že se peníze připíšou na účet v řádu 2 sekund, jak bývá zvykem, takže jsem celých 5 minut byl napjatý.

Jak pár lidí zde již ví, kdysi jsem vedl velmi úspěšný blog o počítačích a ekonomice, a proto bych se zde rád podělil o pár zkušeností, jak se návštěvníci doopravdy na webu chovají.

Pokud si přečtete hodně manuálů o tom, jak zvýšit návštěvnost webu, často se budou zabývat tím, jak přitáhnout návštěvníka na váš web. To je ovšem téma, které jsem já už řešit nemusel, z Google mi přicházeli na web stovky a stovky návštěvníků a mým úkolem bylo spíše něco s nimi udělat a udržet je na webu co nejdéle, nejlépe je nějak přimět, aby si vás přidali do své RSS čtečky.

Ač to může znít neuvěřitelně, vracející se návštěvník je kamenem úspěchu, a když budete sledovat chování návštěvníků například přes www.clicktale.com, můžete se hodně dozvědět. Já jsem si jednou povšiml toho, že většina návštěvníků, která na můj web přijde a článek se jim líbí si chtějí přečíst další. Není na tom nic zvláštního, ale weby a zejména blogy jsou většinou postaveny tak, že nabízí jenom možnost jednoduchého procházení archivu, který je zpravidla nepřehledný.

Tak jsem si říkal, jak to jen udělat, aby návštěvník můj web procházel logičtěji. Nakonec jsem se rozhodl pro zajímavé řešení, na konec každého článku jsem přidal odkaz na další tři články. Pokud si někdo přečetl můj článek, tak získal automaticky odkaz na tři další do archivu, náhodně vybrané - alespoň zpočátku.

Postupně jsem k těmto třem náhodně vybraným článkům přidal počítadlo kliknutí, které zjišťovalo u kterého článku se na které odkazy nejvíce kliká. Po čase jsem tedy nabízel jeden nejnavštěvovanější odkaz plus dva náhodné, na kterých jsem zjišťoval, na co lidi klikají. Ani si nedovedete představit, jak jednoduché je takovéto počítadlo s doporučovadlem doprogramovat v PHP - je to otázka pár hodin.

Ale zpět k tématu, podívejte se na Amazon.com, ten je úplně úžasný, zjišťuje co lidi se stejným zájmem jako vy také koupili a navrhuje vám u toho, co by se mohlo líbit vám. Nejde o žádný primitivní systém jako je například tagování autorem (které já považuji za zdlouhavé a navíc stejně nepřehledné) nebo řazení dle kategorií, které trpí stejnými neduhy. Jde o systém souvislostí, které mezi články/produkty vidí vaši čtenáři, a ten je mnohem sofistikovanější.

Paradoxně je tohle věc, kterou většina internetových obchodů i médií absolutně opomíjí! Média mají ohromné archivy článků, které zpravidla nejsou dohledatelné jinak než pomocí Google, protože stěží můžete očekávat, že váš návštěvník bude proklikávat archiv po dnech, aby našel to co hledá.

Stejně tak u českých elektronických obchodů málokdy vidím nějakou inovaci v tomto odvětví, přičemž ti největší by si ji rozhodně mohli dovolit, a ještě by jim to vydělávalo. Takže moje doporučení k návštěvnosti je takovéto, nechoďte s tupým stádem a nesnažte se získat urputně nové návštěvníky, ale povšimněte si těch stávajících.

Je mi téměř 30 let, podle demografický údajů bude v roce 2050 při zachování stejného důchodového věku 1,1 pracujícího člověka na 1 důchodce. Je mi jasné, že v 65 letech do důchodu nepůjdu, pravděpodobně ani ne v 70 letech, svůj důchodový věk spíše tak odhaduji na 80 let, pokuď se takového data kdy vůbec dožiji.

Vláda se honosí tím, jak bude problém důchodců řešit, ale jak? Tím, že mě z mého platu vezme peníze na důchod - kterého já nemám šanci se téměř dožít, a dá ho aktuálním důchodcům, kde mnozí z nich odešli dokonce do předčasného důchodu dříve než v 60ti letech a užívají si. Případně, že mi ještě zvýší DPH na potraviny a základní věci tak, aby se vše zdražilo, zvýší důchody a platy ponechá identické.

Důchodová reforma je blbost

V české republice je přibližně 6 miliónu pracujících lidí a 3 milióny důchodců (zamyslete se nad tím, jak silná je skupina těchto voličů!). Přičemž aktuálně je 1,78 pracujícího člověka na jednoho důchodce (promiňte mi chyby vinou zaokrouhlování). Podle mě není možné, aby tak málo pracujících lidí živilo důchodce, ale tupé stádo uvažuje jinak. Tupé stádo věří tomu, že když bude v roce 2050, 5 miliónů pracujících lidí a 5 miliónů důchodců, systém bude fungovat - vždyť přeci každá ovečka si zaslouží poctivý odchod do důchodu po tvrdě vydřených letech.

Ti nejtupější (rozuměj střední vrstva) už z tak tupého stáda věří, že když si začnou na důchod šetřit nyní, tak nastřádané peníze jim zajistí klidné stáří. Mnoho z těchto lidí pravděpodobně zapomnělo, co s jejich naspořenými penízkami udělá inflace a jak jsou dnešní úroky malinké. Jiní věří tomu, že do budoucna je zabezpečí byt, garáž či jiná nemovitost, která jim bude vydělávat. Tací pravděpodobně nemovitost nikdy nepronajímali, případně neví o problémech s tím spojených.

Znáte to, nějaká webová stránka po vás vyžaduje e-mail a vy se bojíte jí ho dát z toho důvodu, aby Vás nespamovali ještě půl roku poté, co jim e-mail dáte. Pokuď řešíte právě tento problém, pomůžou vám následující dvě služby.

Mailinator

Asi nejznámější služba tohoto druhu, stačí zadat adresu cokoliv@mailinator.com, přijít na www.mailinator.com a zkontrolovat si inbox pro cokoliv. Žádné heslo není třeba, stačí jen jméno schránky, které jste použili. Nevýhoda tohoto systému je ta, že mail nezůstane ve vaší poště a například mailinator.com není moc dobrý v zobrazování obrázků a různých příloh.

Melt Mail

Službu meltmail.com mám mnohem raději než Mailinator. Proč? Protože MaltMail vytvoří pro vaší e-mailovou schránku alias, který platí pouze po omezenou dobu (3-24 hodin). Výhody MeltMailu jsou jasné, poštu si přečtete ve svém e-mailovém klientu, kde je také uchovávána a zároveň nikdo nezná vaší e-mailovou adresu.

O autorovi

Autor píše blog markoniuss.blogspot.com, kde se o něm můžete dozvědět veškeré informace

Úvod

Před mnoha lety za mnou přišel jeden podnikatel s tím, že si chce koupit redakční systém přibližně za 300.000,- Kč, který má různé moduly a možnosti. Tak mu povídám, že do měsíce je možné redakční systém naprogramovat, moc tomu sice nevěřil, ale přesvědčil jsem ho tím, že jsem mu slíbil rozpočet 50.000,- Kč.

Ze všeho nejdříve jsem vymyslel způsob, jakým bude redakční systém fungovat a navrhl jeho architekturu. Ta počítala s tím, že do systému budou mít přístup externí redaktoři a jejich články budou procházet schvalováním. Dokonce to bylo vymyšleno tak, že každý redaktor se mohl přihlásit a sledovat své honoráře za články, status schválení apod. Jenalo se o funcionalitu, kterou nemá žádný z dnešních redakčních systémů, ale pro provoz serveru byla nezbytná.

Úvod

Android je operační systém od společnosti Google, který jak už asi většina z vás ví, se používá v hojné míře u mobilních telefonů. Ovšem v poslední době s příchodem iPadu - revolučního tabletu od Apple, se hodně čínských výrobců rozhodlo vytvořit jeho napodobeninu, a jako operační systém si vzali právě do ruky Android.

Odlišnosti v operačních systémech Android

Nějaké tablety se dodávají s operačním systémem Android 1.5 - ty nejstarší, jiné s verzí 2.1 a ty nejnovější s verzí 2.2. Přičemž hlavní CEO Google (již dříve zmiňovaný výrobce OS Android) se nechal slyšet, že pro tablety bude vhodný teprve až OS Android 3.0, který se na trhu objeví až příští rok. Značná výhoda OS Android 2.2 oproti OS 2.1 je podpora flash videí. Jinak většina dnešních tabletů - i těch nejlevnějších, je dodávána s OS Android 2.1, například oblíbený Gpad G10 na Pandawill , který můžete koupit za 150 USD včetně poštovného (přibližně 2.700,- Kč).

Přibližně před dvěma roky jsem si přečetl legendární knihu The Game ( k zakoupení na Amazonu ) od Neil Strauss, která pojednávala o tajné společnosti kluků, kteří se sházeli za jediným účelem - balení holek. Kolikrát jsem tak snil o té americe, jak budu členem téhle společnosti, než jsem se dozvěděl o české odnoži tajného spolku tzv. esdéčku (http://www.socialdynamics.cz/forum/).

Tehdy mé zkušenosti sahali do balení holek přes internet, které věřte mi, nebylo příliš úspěšné. Reálná šance, že s vámi holka z internetu, zajde na kafe je přibližně jedna ku stu. To znamená, že musíte obětovat ohromné množství času na to, abyste sbalili jednu holku, často nevalného vzhledu. Byly rande po internetu, z kterých jsem takřka utíkal, když jsem zjistil, že čarodějnice Saxana je v porovnání s mým úlovkem modelka. To bylo před dobou, než jsem potkal lidi z esdéčka (zkratka pochází z názvu S-ocial D-ynamics, SD => esdéčko).

Připravení HTML kódu

Úvod

Šablonovací systém Smarty používá jako šablony html soubory s příponou .tpl (i když jako příponu klidně můžete používat klidně .html). Před zpracováním libovolné šablony je potřeba Smarty přiřadit proměnné, se kterými se bude pracovat, v našem případě se jedná o proměnou DB_RESULTS, kterou níže v php přiřadíme pomocí $smarty->assign().

Protože Smarty používá pro označování svých tagů tyto závorky {}, je možné, že bude docházet ke kolizím například s CSS kódem, který tyto závorky využívá také. Proto je CSS kód ukryt do tagu {literal}{/litaral}
Dalším objektem Smarty je už samotná iterace, používá se klasický tag {foreach}, který s pole DB_RESULTS projede veškeré řádky a přiřadí je do objektu {$row_obj}, který obsahuje proměnné "id" a "name". O přirazení proměnných do objektu se postará databázový layer EzSQL.