Staré hry byly primitivní, škaredé a špatně ovladatelné
MyEgo.cz
Staré hry byly primitivní, škaredé a špatně ovladatelné
Občas se setkávám s názorem, že "jo dříve, to byly ale hry, tam šlo o hratelnost, ne grafiku jako dnes!". Naprostá hloupost. Hry před deseti, patnácti či dvaceti lety, to byl neuvěřitelně odporný zážitek, jen to naše očekávání bylo řádově menší, zkušenosti také, a nároky vlastně nulové.
Cokoliv bylo tehdy dost dobré oproti komunistické televizi skládající se ze dvou propagačních kanálů!
Psal se rok 1986 a já jsem poprvé u bratrance (Mirek Hulán) viděl Sinclair ZX Spectrum, neboli gumáka. Hra se načítala z kotoučového magnetofonu Tesla zhruba dvacet minut, což byl běžný loading time, a výsledkem byla pixelová kravina, bez fyzikálního modelu, kde skupinka dvaceti žlutých pixelů představujících třeba Indiana Jonese skákala na skupince třiceti hnědých pixelů představující žebřík, a občas spadla do spodní skupinky čtyřiceti červených pixelů představujících rozžhavenou lávu.
Všechno se to ovládalo neuvěřitelně neergonomickou mrňavou gumovou klávesnicí, popřípadě (později) šílenými joysticky (třeba na mém Commodore C128 s disketovou jednotkou 5.25").
Hry byly koncepčně i programátorsky špatně navržené, spoustu času člověk strávil jen tím, že hledal skrytý neexistující východ, který "grafik" zapomněl namalovat či programátor implementovat, a často to spadlo.
Hry dříve byly prostě děsné, ale stejně jsem, jako 12leté dítě, u toho seděl do 3:00 do rána, dvacet minut pln očekávání koukajíce na zrnění televizní obrazovky než se hra z kotoučáku načte.
Zkuste si osvěžit paměť, jaký to dříve byl hnus:
Jedna z nejúspěšnějších her byl mimochodem Frogger od Konami, žabka skákající v přesném sledu z jedné strany silnice na druhou. Byla to neuvěřitelná stupidita, ale milióny lidí u toho stejně strávili desítky miliónů hodin. Dnes si ji mimochodem můžete stále zahrát jako Frogger 2 i na XBoxu 360 (ano, z nostalgie jsem si jej také koupil; ne, nehraju jej). Druhá úžasně populární hra byl Tetris, z nebe padající kostičky od jednoho ruského programátora, lidé to hráli celé týdny...
A teď se zkuste podívat na engine, který pohání moderní hry, třeba Tomb Raider: Legend:
To je rozdíl, co? Parádní grafika připomínající film, dokonalé animace, úžasná Dolby Digital 5.1 hudba od kvalitních skladatelů, perfektně zpracované pohyby, propracovaný fyzikální model, skvělá hratelnost, a výborná ovladatelnost pomocí moderních kontrolerů, vše je prostě o několik řádů lepší.
Staré hry nejsou lepší než ty nové, to si jen někteří dospělí idealizují svoje dětství, a nadšení "pubescenta" pro novou věc zaměňují za neexistující dokonalost.
Neúprosný pohled zpět ale odhalí, že dnes je ve všech směrech lépe . Staré hry byly odporné, škaredé a špatně ovladatelné. Bavilo nás to? Jistě, a moc, ale dítě zabaví cokoliv...
Dnes si kupte XBox-360, slušnou FullHD TV, a užijte si konečně objektivně skvělé herní zážitky.
To je od jednoho extrémního klišé k druhému. Nesnáším taky kecy, že všechno je dneska špatně. Za ve všech směrech parádní FPSky dneška považuju například Bioshock, Half-Life, GoW. Je ale pravda, že kolikrát se hra blyští, ale hratelnost je na štíru. Neplatí to ale stoprocentně.
Jinak ona je ta nostalgie pochopitelná. Člověk jednak dospívá, druhak už nejsou hry nic nového a tak z nich člověk nebejvá tak odvařenej, jako kdysi ze čtverečků. A staří PCčkáři mimochodem často nadávají i na ovládání na konzolích. Ani já si doteď nezvykl na střílečku s gamepadem. Zlatá myš a klávesnice! :-)
Je sice pravda, že někteří PCčkáři jsou až moc ortodoxní a valí neustále Starcraft nebo Diablo1 a jiné hry vůbec a na nové pouze nadávají..ALE nenazýval bych je hned pubescenty. NĚKTERÉ staré hry byly a jsou stále nepřekonané(viz téměř všechny point and click adventury od Lucas Arts-Monkey Island počínaje Full throttle nebo exceletním Grim Fandago konče, Transport Tycoon a dodnes vyvíjený open source projekt OpenTTD,který mám nainstalovaný a který si kdykoliv rád pustím)..hry přece nejsou o grafice a tom,jak velký mám monitor/obrazovku. Hlavně vlivem konzolí jsou hry vyráběny jako mass product pro tupé lidi a pro jak vy říkáte pubescenty,kterým záleží pouze na grafice,ale nad hodnotou věci ohrnují nosánek(Perimeter,český Original War apod). Taky se rád podívám a zahraju pěknou hru s pěknou grafiku,ale tvrdit, že staré byly primitivní a hloupé..nebýt starých her,kde by dnes byl Halflife nebo Doom či Warcraft(10milionu hráčů a grafika co si budeme povídat nic moc) nebo Starcraft??????
Já si rád zahraju starší hry, nemyslím tedy úplně staré (Tetris, Prince..), ale osobně považuju hry jako Fallout 2, HoMaM3, Flashpoint, Mafia, Original War či stařičký Gothic (tedy 5 - 10 let staré hry) za vrchol herní produkce! Kam se na to hrabou novinky, které začnu hrát a po pár hodinách odložím do šuplíku, čestnou výjimkou je Flatout 2 a WoW :)
Myslím, že když někdo mluví o hrách, které byly "dříve", nemyslí ty na páskách z roku 86... ale třeba ty z přelomu tisíciletí. Hry které nebyly vyvíjené jen za účelem dosáhnout co nejvyšších zisků a které se soustředili více na příběh a originalitu, než na grafickou dokonalost. Dnes vychází takových titulů halda. Upoutají slušnou grafikou, ale originalita je nulová a často jsou například ještě plmé bugů, protože vývojářům se to již nechtělo ladit. Není divu, když mezinárodní společnosti chrlí hru za hrou. Řekl bych, že takových 10% vydaných titulů stojí za pozornost, zbytek je brak. Dříve bylo toto procento mnohem vyšší.
[4] Hry které nebyly vyvíjené jen za účelem dosáhnout co nejvyšších zisků a které se soustředili více na příběh a originalitu - co je to za hloupost? Už posledních 10.000 let je hlavním cílem korporace dosáhnout zisk pro své akcionáře, majitele. Kdo si namlouvá něco jiného, tak nechápe realitu.
Navíc vynikajících myšlenek a originality v takovém BioShocku je řádově více než v něčem starém 10 let. Nové technologie to naopak umožňují konečně realizovat, dřívější směšná GPU, pomalé procesory a nulová fyzika to prostě neuměla.
Je to jako s filmem, nápad je fajn, ale až vynikající (a drahý) scénář a herecké obsazení mu dá plně vyniknout. Levné studiové "Ordinace" tomu prostě nemohou konkurovat, přestože může být režisér génius (jakože není). Drahé seriály jako (teď běžící) Zoufalé manželky je převálcují ve všem, a hlavně v kvalitě, nápadech, realizaci.
tak některý hru pro grafiku nehraju, třeba asi 10 let starej Starcraft hraju pravidelně do dneška (a nádherně běží na 64b Viste :-))
stary C&C Generals mi přijde taky zabavnější než než C&C, co vydali vloni
nebo dlouhý léta jsem hrával CS 1.6 a rozhodně to bylo kvůli zábavě, protože v tý době už dávno byly graficky daleko lepší hry ...
a třeba Crysis jsem si šel zahrát jen kvůli grafice a hra me taky chytla hratelností nebo třeba celá série Splinter Cell se vždycky vyznačovala špičkovou grafikou, tak ta mě taky strašně bavila :-)
[5] Jenže uváděné hry Original War či Perimeter vyvíjela malá studia a nikoli korporace, tudíž povětšinou skupiny nadšenců, kterým šlo mnohem víc o to udělat kvalitní hru, než si na tom ve stylu EA napakovat kapsy..(netvrdím, že to nedělali pro peníze, ale ty v tom nehráli takovou roli jako u soudobé veskrze komerční tvorby)
A čo vravíte na staršie RPG-čka s pravidlami a vo štýle Dungeons and Dragons? Taký Planescape: Torment písal históriu RPG hier a mnohí tvrdia, že dejovo a pútavým spracovaním ho dodnes nič neprekonalo. Myslím, že za spomenutie stoja aj tituly ako Icewind Dale, ktoré vynikali komplikovaným a pútavým dejom, zložitosťou a podstatne realistickejším vyhotovením boja, ako iné hry rovnakého žánru.
Je mi to ľúto, ale ešte ma niečo napadlo, a nedokážem editovať svoj komentár.
Je úplne samozrejmé, že pre každého budú tie najlepšie hry tie, na ktorých vyrastal... Ja som vyrastal na hre, ktorá je dodnes moja najobľúbenejšia, hoci objektívne sú dnes na svete podstatne lepšie.
Hra bola od fenomenálnych Eidos/Lucas Art a volala sa Outlaws. Sú to nádherné spomienky, sú to tie staré dobré časy, a nič už túto hru u mňa neprekoná, ani keby bola objektívne podstatne lepšia.
Samozrejme teraz netvrdím, že tú hru ešte stále hrávam, alebo čo... Iba som si dovolil trocha zaspomínať :-)
[9] opět jen zbožné přání. Pár nadšenců téměř nikdy neudělá něco lepšího než velké studio (viz desítky let pachtící se Linux). A pokud ano, proč to prý šlo dříve a dnes ne? Logika nikde, co? ;-)
Jinak EA Games dělá asi 20 luxusních sportovních her, jejich NHL 08, Tiger Woods 08 a FIFA 08 považuji za velice povedené (verze pro XBox-360), ať už po stránce hratelnosti, multiplayeru, tak grafickém podání a ovládání.
[11] Chápem, čo sa snažíte tvrdiť. A súhlasím. Ja som nikde v tom príspevku nevyjadril svoj názor, mňa tie hry tiež nechytili, ale ten komentár je celý vlastne otázka. Ale objektívne si myslím, že je škoda, že do takýchto hier sa žiadne veľké firmy neobujú.
[9] podle mého názoru je nejlepší RPG polský The Witcher. Mimořádný příběh, luxusní grafika, hudba, výprava, ovladatelnost. Tomu pár kostičkovaných VGA pixelů nemůže konkurovat. Moderní technologie (grafika, hudba, prostorové efekty, fyzikální model) tvoří silné "immersion", které staré kostičkové pixely prostě nenabízejí.
Objektivně jsou staré hry špatné, ale jak říkám .. děti baví hromada věcí. Také jsem se moc bavil, ale nejsem senilní, abych si to idealizoval z dnešního pohledu. Být před 20 lety dnešní hry, měl bych otevřenou pusu úžasem ještě mnohem více :)
[13] V tom prípade máme rovnaký názor, s jediným rozdielom - ja senilný som :) Ale musím uznať, že Oblivion je geniálna hra. Hrával som to dlhé dni, kým som ešte mohol. Zaklínača som ešte nehral, ale keď si kúpim nový stroj, určite to skúsim :)
Druhou vecou je to, čo vám hra dá do života. Keď mi spomeniete niečo ako Gothic 2, Neverhood, Commandos a množstvo ďalších vecí, ktoré som hrával, len dosť matne sa mi spomína.
Za to - keď sa povie Outlaws, hneď sa mi vybaví tá legendárna country zvučka. Keď sa povie Oblivion, hneď sa mi vybaví ten geniálny soundtrack a nádherné vlnenie, odraz svetla od meča, dokonalá fyzika.
Keď sa povie Red Alert 2, hneď sa mi vybaví rozbaľujúca sa základňa, "Conscript Reporting" a skvelé in-game filmy.
Myslím si, že v hrách nejde len o to, čo vám dávajú práve v tú chvíľu, keď ich hrajete, ale ide aj oto, čo vám dávajú do budúcnosti, eventuálne na celý život. Je to iba môj názor, a samozrejme, nemusíte ho zdieľať ani vy, ani nikto iný.
no priklad moderni hry jako tomb raider:Legend neni zrovna moc dobry a kdyz pred 18 lety sme slintali jakou ma ta hra grafiku a ted ji opovrhujem ,to sami bude za 10 let ,take budem opovrhovat hrama ktere ted hrajem ,ze maji nekvalitni zvuk a spatne shadery a grafiku .Mimochodem ta lara mi moc zrovna jako film nepripada :-).Jelikoz se technogolie neustale vyviji a vznika furt neco noveho tak rikat ze stare hry byli primitvni,spatne ovladatelne a graficky hnusne mi pripada trochu smesne.Celkem by mne zajimal nazor za 20 let cloveka ohledne grafiky a zvuku napriklad dane lary croft nebo treba bioshocku :-)
No některé staré hry jsou opravdu hrozné, kvůli těm chybám co dotyčný uváděl v tom videu (taky nesnáším když není vůbec nijak zřejmé, co je potřeba udělat a lze na to přijít akorát tak náhodou, či když ve hře neustále umírám, kvůli každé blbosti), ale nemyslím že by všechny byly špatné.
Jako malý jsem hrával hry na dnes staré Sega Master System a poté Sega Genesis (Megadrive), hlavně moji oblíbenou sérii Sonic The Hedgehog.
I ty několik let staré hry dnes stále hraji (hlavně ze Segy Genesis) a dokonce se Soniců mám skladby v playlistu ve WMP.
V některých hrách na Segu Genesis byla hudba spíše jen nějaké hloupé pípání, ale to co dokázali autoři Sonica s omezeným hardwarem je úžasné. Ty skladby prostě mají pořád něco do sebe a mě baví je poslouchat znova a znova.
A vůbec. Nemyslím že pro kvalitní zábavu je potřeba mít nějakou super hyper grafiku s nadreálnou fyzikou a super 3D zvukem. Hlavní je, aby hra bavila. Když hra bude nudná, tak ji ani seberealističtější grafika nezachrání.
I ty staré hry ze Segy Genesis (a Master System) mi přinesly a stále přinášejí desítky hodin zábavy.
Neříkám že všechny nové hry jsou špatné, ale rozhodně všechny staré také ne. Nové a staré hry jsou prostě tak trochu jiné, některé z nich jsou špatné, ale některé přinesou spousty zábavy nehledě na technické možnosti.
Ono taky je nutno podotknout, že většina lidí v nostalogii zapomíná, že i tehdy vznikalo spousty mizerných her, pamatují si jen ty "dobré". Kdo si bude za 15 let pamatovat dnešní propadáky či jen prostě z nějakého důvodu neúspěšné
Nicméně řict o nějaké hře, že je pitomál, hnusná, nezábavná je trochu mimo, třeba k těm RPG, já se u starých kousků, jako je třeba téměř veškerá produkce Black Isle Studios (která je prakticky nadčasová a pochybuji, že ty hry upadnou do zapomění jen kvůli vizuální stránce), nebo z ještě starších nesmírně ukecaný a pekelně težký Albion či Betrayal at Krondor bavím stejně dobře jako u Witchera, Oblivonu, Two Worlds, KOTOR nebo třeba Mass Effect.
[13] Všiml jsem si, že máte -The Witcher- rád. Hry sice moc nehraju, ale tuhle jsem zkusil. Strávil jsem s ní celkem dost hodin, pořád jsem čekal, že přijde něco, co mě bude bavit. Nepřišlo. Musím se přiznat, že jsem nehrál verzi s českým dabingem, který určitě také hře dost přidá, ale aby mi hra pořád dokola ukazovala, kam mám na mapě jít a já jak vůl chodil tam a zpátky..., to mě opravdu nebaví. Spousta questů je postavená jen na tom, že se přemisťujete po mapě tam a zpět. Spíše mi to přišlo jako nějaký skrytý psychotest, než že by to člověka mělo bavit. Nevydržel jsem to a hru vymazal.
Tento článek má jistě něco do sebe. Ovšem zdá se mi, že zde srovnáváš jabka s hruškama. Těžko lze asi srovnávat rok 1986 a rok 2008. Odvětví herního průmyslu bylo tehdy ještě v plenkách. Je to prostě vývoj. kdyby pár programátorů tehdá na kolení nenaprogramovalo pár her pro spectrum atari a jiné tehdejší "luxusní quadcore" tak bychom teď asi těžko hráli moderní hry, které se vám tolik líbí. Možná bychom ani neměli tak výkoné počítače. Nejsem zastáncem hesel jako "Co je moderní je špatné" nebo "Staré hry sou nejlepší!" Ale považte kdybyste tehdá přišel za programátorem nějaké primitivní a škaredé hry a řekl mu, že to co udělal je hrozné a nikdy to nemůže mít úspěch. Věř, že by se tvářil úplně stejně jako kdybys to řekl týmu programátorů co dělají dnešní moderní hry. Vývoj se nedá zastavit a minulost ovlivnila přítomnost a ta zase spolu s minulostí ovlivní budoucnost. Cestování v čase ještě nikdo nedokázal. A je to tak správně.
Tak zrovna na ZX/Didaktiku jsem se něco nahrál a věci jako Starquake, Dan Dare, Defender Of Crown, Nether Earth, Silk Worm, legendární střílečka R-Type, Last Ninja II, nepřeberné množství Tetrisů, Arkanoidů a Tiltů, dokonce i letecké simulátory jako S.F.Harrier a Fighter Bomber a další byly hratelné výborně a leckdy těžké pekelně. Užil jsem si je a vůbec se za to nestydím. Ne že bych se vrátil od dnešní PS3 + FullHD TV + Gran Turismo 5 Prologue + volant Logitech G25 zpátky ale všechno má svůj čas a kouzlo a napsat takhle odsuzující komentář je stejné jako napsat, že puberta byla naprd a teď je všechno skvělý. Já jsem si užil každou chvilku svého života a nelituju ničeho, je to stejné jako s těmi starými hrami.
Staré hry môžu byť stále dobré napríklad civilization 1, settlers 1 a 2, stronghold tieto hry neboli najľahšie, mali intuitívne ľahké ovládanie, žiadne skryté steny neviditeľné dvere grafika bola trochu slabšia ale hry to boli parádne.
Srovnávat hry dnešní s těmi několik let starými je samozřejmě možné a dnešní hry jsou na tom opravdu lépe (ještě aby nebyly, při tak rychlém vývoji a nárůstu možností, které si mohou vývojáři dovolit). Na druhou stranu obdivuji, co programátoři dokázali vytáhnout ze starých Commodorů atd., i na tak pomalém procesoru dovedli napsat na svou dobu perfektní hry. Dneska je to samozřejmě někde jinde, výkonem se dost často plýtvá, ale to nevadí, protože lidi mají ty čtyřjádra, a až nebudou stačit, tak si koupí osmijádra...
V roce 1988 jsem dostal od rodičů svůj první počítač, ZX Spectrum. Byl jsem z něho celý nadšený, po nocích programoval, a hrál hry, od nejpitomnějších Pssst, přes Sira Freda až po Last Ninju. Byl jsem nadšený, bylo to úžasná doba.
V roce 1992 jsem si z brigády v Anglii přivezl svou první Amigu 600. Byl to neuvěřitelný progres a já byl šťastný, jednak z nového počítače, jednak že jsem si na něj vydělal již sám. Pařil jsem hry tehdejší doby, Gods, Battle Isles a hlavně Settlers 1.
Samozřejmě že jsem neviděl smysl v archivování starého spektráče ve skříni. Rozhodil jsem sítě a našel kupce. V sobotu odpoledne měl přijít. Já byl doma sám. Už ráno jsem Spectrum vytáhl ze skříně - ověřím, že počítač ještě funguje a zapařím ty staré úžasné hry, které pro mě tolik znamenaly. Nešlo to. Prostě nešlo. Radek samozřejmě provokuje a trochu přehání (jako majitel Spectra vím, že standardní hra se z pásky nahrávala plus mínus 5 minut), ale v principu má pravdu. Když už jsem se dočkal hry nahrané v počítači, zjistil jsem, že se to špatně ovládá, že to špatně vypadá a hlavně - že mě to vůbec nebaví.
Čas šel dál, já přes svou druhou Amigu 1200 přešel na pécéčka a hrát jsem přestal. V té době vznikaly první Wolfensteiny a mě to vůbec nebralo. Bylo to sice 3D, ale připadalo mi to jakési umělé a nezaujalo mě to. Věnoval jsem se prakticky jen programování, in-line bruslím, přítelkyni a Warhammeru. Hry jsem nechal plavat.
Před rokem se rozhodl upgradovat opravdu zastaralý domácí počítač (pracuji na služebním) a popadla mě chuť zahrát. Postavil jsem rozumně výkonný a tichý počítač, který jsem pak na konci loňského roku ještě doplnil 8800GT. Není to žádné dělo, ale BioShock nemá problém v maximální kvalitě dělat 60 FPS při 1680x1050. Když už hrát, tak abych si to mohl užít. Zakoupil jsem pár her a zase pařím.
Pokud se ohlédnu zpátky, dopadlo by to stejně. Tehdejší hry bych už dnes nehrál. Schválně jsem si našel na internetu obrázek z těch legendárních prvních Settlerů, v 320x256. Když zapojím představivost, tak poznám že těch 7 pixelů dělá panáčka. Když si ale spustím dnešní Settlers 6, hratelnost je obdobná (v některých detailech lepší, v některých horší), ale díky zpracování je to zážitek nesrovnalně lepší.
Dnešní technické možnosti dávají hrám úplně jinou atmosféru. Cadaver měl taky na svou dobu úžasnou atmosféru, ale nikdy jsem se u něj nebál. Spíš to byla taková pohádka. Dnešní hry ale nabízí atmosféru naprosto úžasnou. Ať již omílaný BioShock nebo třeba Assassin's Creed.
Nevím, v počítačových hrách jsem roky 1995-2006 prostě přeskočil. Vlastně hrál jsem pouze na herních modlách přelomu osmdesátých a devadesátých let. Na PC nic. Nic mi neříká StarCraft nebo Half Life 1. Na PC jsem začal hrát až loni. Podíval jsem se na ty starší pécéčkové legendy a dnes bych si je prostě nezahrál. Asi to byly dobré hry, ale mám-li si vybrat mezi áčkovou hrou dnešní doby nebo osm let starou, je můj výběr jasný.
Tak jako jsem se neuměl vrátit z Amigy ke hrám na Spektru, asi stejně budu pohlížet na dnešní hry za deset let. Dnes je dobrých her strašně málo, ale nikdy tomu nebylo jinak. Vývoj jde strašně dopředu a dnešní hry prostě strčí ty staré do kapsy. Pokud někdo vzpomíná na zlaté staré doby her a tvrdí, že dnešní hry nejsou tak dobré, pak si minulost pouze idealizuje.
S některými argumenty RH souhlasím .. hry jsou opravdu o něco zábavnější v tom smyslu, že nabízí dokonalejší podání reality ... nicméně opravdu hratelnost starých her nebyla překonána, problém vidím v obrovské jednoduchosti současných her (která je např. u FPS nahrazena na vyšší obtížnosti pouze tím, že prostě nepřátelé jsou rychlejší a jdou hůře zabít a hlavní hrdina vydrží méně) ..
i ve výše vyjmenovaných hrách je hráč vedem za ručičku, v Bioshocku nemůže jít kudy chce, hra ho vede, ve FAr Cry či Crysis je nucen projít danou lokaci kde nemá moc navýběr, prostě až to vyčistí tak se posune v příběhu dál, v The Witcher neustále vidí kam má jít a co udělat .. kde jsou ty hodiny a dny a týdny kdy si člověk lámal hlavu co má udělat ... jak má někam něco položit aby to fungovalo .. hlavní přínos starých her vidím v tom, že vlastně v jakékoliv hře, i akční, byly poměrně silné prvky adventure žánru, t.j. nutnost myslet a kombinovat a zkoušet, vracet se a zjišťovat ...
a nejlepší hra ... pro mě jednoznačne MUD StarWars, resp. jakékoliv MUD hry - pro neznalé, jedná se o textovou online hru, jakéhosi předchůdce dnešních MMORPG, kde ke hraní stačil terminál a hra se ovládala psaním textových příkazů a zpětně jste na obrazovce měli vypisováno, co vidíte a co se děje ... tam byla hratelnost neuvěřitelná, neboť v takovémto světe jste nebyli limitováni žádným engine, hra se pod rukama měnila, svět se vyvíjel, budoval, téměr věe bylo možné - prostě neco jako kniha která žije ... oproti filmu (moderní hry)
Ano, mám v plánu koupit si Xbox 360... Ale nic to nemění na faktu, že už přes deset let hraju Transport Tycoon, resp. jeho mírně předělanou verzi (OpenTTD)... Stejně jako Operace Flashpoint, grafika odporná, docela dost bugů (ale časem většinu opravili), ale dalo (a stále dává) mi to něco úplně jinýho, než CoD4...
[13] Vřele bych doporučoval si ty "staré kostičkované pixely" - Baldur's Gate sérii, Planescape: Torment (předchozí hry je možné hrát prakticky v libovolném rozlišení díky modifikaci) a Fallout sérii zahrát, pro porovnání, jaké byly špičkové RPG v dobách soumraku CRPG (a kterým současných pár "RPG" her bohužel nesahá ani po kolena - což není nostalgie (vzhledem k tomu, že se všechny uvedené hry hrají dodnes a čile se pro ně vyvíjí modifikace, questy či NPC).
Odsuzovat něco, co člověk vůbec nezná přece není úplně ok, ne? Pokud jde ovšem o odsouzení pouze na základě nemoderní grafiky, tak je to v pořádku.
"Immersion" nezávisí pouze na technologické stránce grafiky, ale především na té umělecké, řekl bych. Či čistě příběhové/textové - viz třeba Dwarf Fortress.
[24] vynikající komentář, tedy spíše, samotný článek :-) Děkuji!
[9]
Jojo, přesně tak. Black Isle... *fňuk fňuk*. Nehrál jsem lepší RPG od dob Fallout, Planescape, BG nebo IWD. Ještě asi Bethesda... pamatuju se, když jsem si v Morrowind za dlouhých deštivých nocí třídil v policích zbraně a brnění podle materiálů a pak se kolem nich procházel a koukal na ně.
Já to vidím tak že tyhle názory o grafice vychází z doby kdy se začali vyrábět první 3dfx akcelerátory. Vzpomínám si na tu událost kdy ve všech časopisech dělali reklamu na nějakou úžasnou hru, jakousi vesmírnou strílečku v letadélku "první hra která podporuje grafický akcelerátor". V té době byla grafika prostě "nedostatkové zboží" takže se všichni vývojáři vrhli tímto směrem a přesně z té doby je zažítá nálada že jsou hry jen o grafice. Nálada u některých lidí částečně přetrvala, jenže studia si tuto "chybu" velmi brzo uvědomili (respektive prodeje jim asi velmi jasně napověděli) a grafika se stala už jen prostředek, nikoliv cíl. Ostatně to samé se dělo i u filmů.
[30] Spíš je tu (obchodní) krok směrem k tomu oslovit co nejširší publikum - tj. i casual gamers či skupinu lidí, co hry nehráli/nehrají moc často (do této skupiny předpokládám patří i rADo). Větší publikum = víc prodaných kopií = větší zisk, prosté. Hraní současných mainstreamových her (s výjimkou multiplayerových) bych připodobnil návštěvě AAA filmu v kině či koncertu - jednorázový zážitek (trochu více interaktivní), svým způsobem výjimečný a zábavný prožitek.
Starší "hardcore" hry (roky 94-2001) prostě nemají šanci zaujmout tolik lidí, nenabízí žádné "instant gratification", vyžadují hodně času a úsilí či zkušeností. Což ovšem neznamená, že nemají své publikum. A hádám, že ač se občas tyto dvě skupiny prolínají, asi tady není moc porozumění :-)
Už jsem ani nečetl všechny komentáře, myslím že si dokážu představit, o čem budou...
Co se mně týče, tak bych k titulku dodal, že sice ano, ale tehdy šlo doopravdy o něco jiného než o grafiku. Ikdyž ty, Radku, si nejspíše potrpíš na high-end hardware, nejnovější hry na plné detaily atp., já pravidelně instaluju a hraju tento kolotoč her: Diablo 2, Fallout 1+2, NFS Most Wanted, WoW a na netu javovou RuneScape. Není to žádná extra grafika (ikdyž NFSMW už oproti ostatním ujde), a mě zabaví i stařičký Prince. Co se mě týče, hratelnost > grafika.
*****************************
Vem si třeba staré filmy. Nedávno hrál na Primě Predátor 2, myslím. Tehdy ještě nebyly extra efekty atd., ale zato ten film měl šťávu. Teď se hledí na kvantitu a ne na kvalitu.
Záleží na tom, kde je hranice, která určuje, kdy je hra jen stará, a kdy prehistorická. Já sám toho moc nepamatuji (je mi 'jen' 18, což je v tomto ohledu sakra málo), začínal jsem na Pentium 166MHz - z Vašeho pohledu asi ultra-rychlé CPU. Z her jmenuji Gex Enter the Gecko, S.C.A.R.S, z těch nejlepších Forsaken. Z mého pohledu jsou to hry staré, ale nějaký čas na to už začaly vycházet hry lepší. Například můj otec hraje již dlouhá léta Red Alert 2. Nic jiného, než strategie nehraje, ukazoval jsem mu třeba Tiberium Wars, ale dělalo se mu špatně při pohledu na interaktivní kameru, kdy se objekty oddalují/zmenšují v závislosti na vzdálenosti kamery od nich, navíc tato i ostatní nemají generování map, takže jakékoli jiné hry jsou pro něj prostě tabu. Co se mě týče, rád si zahraju The Witcher, CoD4:MW, ale rád se vrátím i k legendě Total Annihilation, za kterou jsem prostě nenašel náhradu. V zásadě ale souhlasím s článkem, je kravina obhajovat hry jako Jazz Jackrabbit 1, Prince of Persia 1, nebo Ugh! - to jsou prehistorické hry, které byly skutečně ošklivé a špatně ovladatelné, ale i přesto se najdou starší legendy, které lidé prostě hrají rádi - a ne proto, že by měli slabé PC, já sám mám velmi silnou sestavu :)
[32] Tak na toto vážně musím reagovat, díval jsi se na to video o starých hrách co Radek připojil k článku? Problémy starých her byli 3: grafika, obtížnost (nezaměřovali se na mainstream, k tomu se ještě vrátím) a ovladatelnost. Nedávno jsem taky podlehl jedné vzpomínce na hru, bylo to Diablo 1. Vzpomínal jsem si na to pěknou ponurou grafiku, originální provedení, atd. Nicméně pak když jsem se skutečně dostal ke hraní nevydržel jsem u toho ani 5 minut. Proč? Bylo to příšerný! Grafika sama o sobě mi taky nevadila, ale hra se prostě oproti modernímu pojetí nedala ovládat, spousta klikání, neintuitivní nastavení kláves které nešli změnit a celkově špatně navrhnutý koncept. Tehdy to nevadilo, skutečně nebylo nic lepšího, ale po letech se k tomu vracet by nebylo moudré. Příklad sám o sobě jsou počátku realtimeových strategii, pamatujete si ještě někdo první Dunu 2 a warcraft? Ano taky jsem to tehdy hrál, ale ovládání mi přišlo příšerné už tehdy.
Teď trochu odbočím od tématu, ale musím se zeptat... Predátor 2? To myslíte vážně? V tomhle případě je pokračování dokonce graficky (i jinak) podstatně horší než původní film.
[31] Co se týče toho mainstreamu: ano je to tak, do velké míry je to způsobeno obecným růstem zájmu o hry, dříve totiž skutečně dělali hry především nadšenci, to se ostatně až tak moc nezměnilo. Rozdíl však je že s tím jak se odvětví rozšiřuje se do vedení firem nahrnuli top manažeři a řídí vývoj her tímto směrem k mainstreamu.
Hry tenkrát byly dobré.Čas jde dopředu a hry stárnou a vycházejí dokonalejší hry.Před X lety když byly hry jako prehistoryk tak to byl zážitek.Dnes je to odpudivé.Kdyby vývoj dopředu nešel tak by jsme je hráli stejně jako dnes ty nové.
Někomu příjde ovladatelnost ve hrách u těch starších her lepší než dnes.Taky aby ne když tenkrát ke hraní stačil mezerník a šipky.
Třeba hra Cysis přinesla pouze supermoderní grafiku ale nic víc.Od Far Cry se to podle mě moc neposunulo.
Ale zkus si za 10 let porovnat nové hry s těmi dnešnímy.Třeba i ten Tomb Raider ti přijde odpudivý a budeš si říkat jak si u toho mohl strávit desítky hodin.
[35] Myslím, že na to článek ukázat nechtěl. Samozřejmě je to pravda, tenkrát to bylo super, protože... nic lepšího nebylo. Diablo 2 je žijící legenda a pamatuji se na hodiny hraní, ale když jsem si to chtěl zahrát s kamarádem minulý týden po LANu, tak jsme to vypli, protože je nadmíru tupé učit se 5 oblíbených spellů, přičemž najednou můžeš používat jen dva, a to za předpokladu, že nebudeš mít na jednom z tlačítek myši melee útok. Tenkrát to bylo fajn, dnes je to stará a dávno překonaná věc (Blizzard vypiplal interface k dokonalosti ve WoW a myslím, že ho přenese úspěšně do D3).
Není od věci si občas připomenout dobu něčím starším, když mě to prostě baví (u mě to je Total Annihilation), ale je blbost odsuzovat všechny moderní hry s tím, že Prehistorik a Prince 1 "měly nápad".
[36] Heh. Diablo 2 hrají dodnes tisíce lidí (ostatně jsem jeden z nich), přiznávám, že ta "kritika" mi přijde docela vtipná. Vážně by mě zajímalo, jak si představuješ používání 5ti oblíbených "spellů" najednou? :-)
[37] Pokud jsi hrál World of Warcraft, tak by ses takhle neptal, samozřejmě jednoduše, lišta s několika spelly v podobě obrázků, ve WoW defaultně 10 + dalších asi 50 volitelně, přičemž každý z nich můžeš nabindovat na nejrůznější kombinace (tlačítka myši a jejich kombinace, a kombinace na klávesnici), je to jednoduché a extrémně použitelné, z dnešního pohledu je ovládání Diabla 1 i 2 extrémně dementní (nic proti nim, ty hry jsem několikrát dohrál do konce a vim, že i dodnes je hrají tisíce lidí, já taky hraju Total Annihilation, kterému je snad už přes deset let, a takovým jako je třeba Ground Control, nebo Tiberium Wars nemůže v ničem konkurovat). Jinak doporučuju shlédnout screeny z Diablo 3, ten interface tam je výsledkem kombinace interfacu z Diabla 2 a World of Warcraft (oboje od Blizzardu)
[38] Já se ptal, jak je chceš používat najednou, když je ve hře timer a postavy mají zpravidla jen 2 ruce (tj. těžko můžeš současně vystřelit z luku, seknout mečem či něco zakouzlit.
V Diablu 2 můžeš (překvapivě) taktéž přiřadit různým dovednostem různé zkratkové klávesy (koneckonců tomu tak bylo už v Diablu, ač byly možnosti přizpůsobení omezené). Tedy, je mi jasné, že to víš, jen to chci "vypíchnout". To, že je aktivuješ klikáním levého a pravého tlačítka myši je přizpůsobené tempu a stylu hry, taktéž jejich množství je koneckonců dost omezené (až na několik buildů - u kterých hraje mikromanagement velkou roli (dle mě záměrně).
A máš pravdu, Ground Control nebo Tiberium Wars nemohou Total Annihilation v ničem konkurovat - možná pouze tak v grafickém provedení, jinak je TA (a hlavně její modifikace) v RTS tak trochu nepřekonaná (alespoň v tom, na co je určená) :-)
Plivat na staré hry mi přijde dost omezené a povrchní - koneckonců, Counter Strike či StarCraft se, hádám, nehrají nepřetržitě dodnes jen z nějaké dětské nostalgie. Je tu prostě rozdíl mezi casual a hardcore hráči. Jedněm jde hlavně o provedení a snadnou zábavu, druhým o něco trochu jiného.
[39] No, například v D2 za Paladina není možné mít zapnutou Auru, pravým tlačítkem sekat štítem (pulls target back & stun it) a levým útočit normálně na melee, najednou jdou jen dvě věci z toho, takže mi prostě přijde zbytečné mít u každé postavy na výběr až 3 různé buildy se spoustami spellů, když najednou můžu používat defacto jen dva, protože na horních numerech je obsah pásku, a jiné zkratky nenahmátnu tak rychle, jak bych potřeboval :)
A neříkal jsem, že TA je lepší, než ty dvě strategie, ale že jim naopak nemá čím konkurovat, ale i přes to ho hraju, protože je dobově jinde a hlavně ten styl hry je naprosto odlišný, líbí se mi a žádná z dnešních RTS (snad je to ta správná zkratka) se tomu nepodobá, proto to hraju a v mém osobním žeříčku to nemá konkurenci, realita je ale ovšem úplně jiná :) Závěrem (a snad konec jemného OT :) ) připomínám, že je zase nutné popřemýšlet nad hranicí starších a hranicí prehistorických/škaredých/špatně ovladatelných her. CS, W3, HL, to jsou hry které se hrají dodnes, musí být důvod, proč je mají lidé stále v oblibě, a myslím, že to lze připsat hlavně zpracování UI a 'hratelnosti', co je drží, protože graficky jsou na tom většinou už hodně špatně, zpravidla se ale DÁ říci, že staré hry jsou škaredé a špatně ovladatelné, u 90% případů to tak je (dokonce i u TA chybí prvky, které jsou v dnešních RTS samozřejmostí).
Hawk.
[40] Aha, je pravda, že aury v podstatě eliminují použití pravého tlačítka u Paladina (a celkově se trochu vymykají z této hry), nicméně množství jeho skillů je hodně omezené (v podstatě je tu nějaký hlavní a dále několik situačních - viz třeba zmíněný Smite - které není problém přepnout zkratkovou klávesou).
Zkratky mám nadefinované hned po ruce a nikdy jsem s nimi neměl problém (skilly konkrétně na klávesách QWER, ASDF, ZXCV) a představa, že bych je měl vybírat klikáním myši mi přijde strašně zdlouhavá. Každopádně jsem pro co největší možnosti přizpůsobení ovládání ze strany uživetele, o tom žádná - a D3 toho nabídne předpokládám ještě víc.
Ohledně TA - já jsem si všiml :-) Nicméně třeba Tiberium Wars kromě hezké grafiky nenabízí v podstatě nic nového, jen dále vylepšuje už původní "pravěký" C&C. Mít stejnou grafiku jako Generals nebo Tiberian Sun, asi ji tady nikdo z vás nezmiňuje (hádám, že stejně brzy zapadne do propadliště dějin jako mnoho podobných graficky povedených her - narozdíl od TA nebo StarCraftu) - a stane se z ní jen jedna z položek v sérii C&C - což ovšem neznamená nic špatného). TA (a open source(?) modifikace jsou neuvěřitelně populární dodnes a podle mnohých také dosud nepřekonané) - mně se pro změnu tenhle styl RTS (no vlastně ani RTS obecně) moc nelíbí, ale dívá se na ni hezky (a oceňuji její i na tuto dobu pokrokové možnosti nastavení - např. perfektní podpora widescreen, která chybí i u spousty současných her).
Za závěr - ze slov, které jsou např. v titulku mi nevadí "škaredé" - to je obecně osobní preference, ale "primitivní" a "špatně ovladatelné" jsou IMO hodně subjektivní záležitosti - ovládání je dle mého názoru součást hry a mělo by patřit k záměrům autorů. Klasická ukázka může být třeba série Resident Evil - někteří lidé na ovládání nadávají od prvního dílu (a koneckonců nadávají i na ovládání posledního - a tím de facto i na ovládání budoucího, které má být naštěstí stejné), jiným se naopak stalo druhou přirozeností a přispívá podle nich k atmosféře a stylu hru.
Pokud ovšem článek kritizoval pouze období Commodorů, ZX Specter, Didacticů M a podobných, tak se mu nejspíš nedá moc co vytknout (tedy kromě výběru Tomb Raider: Legend jako představitele kvalitní hry :-)
P.S. Remake původního Prince of Persia na Xbox360 jste hráli? :-)
Já ti nevím Radku. V každé době byly hry které hráči vnímali jako dobré a jako špatné. Jediný rozdíl je v technologiích. A ty skutečně srovnávat nejde. Dodnes si pamatuji nadšení když mi děda někdy v roce 1979 přivezl z Anglie "týví plej" co se připojilo k televizi. Černobílé pochopitelně. Takový ten tenis, dalo se to přepnout na 4hru nebo na fotbal. Pak ještě rychle a pomalu, případně se dala hrát zeď. Byli jsme z toho jak u vytržení. Nikdy by mě nenapadlo říkat že to byl hnus. Prostě proto že to ve své době hnus nebyl.
Až za deset dvacet let někdo náhodou nebo omylem narazí v nějakém archivu na tvé dílo, myslím nějaké "cool" stránky cos v poslední době dělal. Tak by mohl říkat že to je hnus. Z jeho pohledu to tak bude, ale srovnávat to nejde, protože zkrátka za těch dvacet let budou jiné technologie.
Takže srovnávat dvacet let staré hry s těmi dnešními "je vo hovně jesli mi rozumíš".
[11] Důvod je jednoduchý. Dnes se v tom točí řádově víc peněz (a těch řádů není málo). Stačí se třeba podívat, kolik jsou průměrné náklady na vývoj jednoho titulu na PS3 a bude to hned každému jasné.
Do samotného tématu diskuze nebudu zasahovat, ale na tohle jsem musel reagovat jakožto člověk, co má s hrama i pár zkušeností z té druhé strany a zná dost lidí, co se tím živí.
naprostý legendy: (u toho jsem seděl jako přibitej)
Transport tycoon
Albion
Civilizace
Tetris - spousty lidí spousty hodin - to nebude primitivní a škaredá hra se s špatným ovládáním :-D
7 dní a 7 nocí
TOO
Mafia
nové legendy:
Oblivion
NFS (čim novější, tim lepší)
Jelikož tu Radek píše o opravdu starých hrách, musím mu dát za pravdu. Ale ty méně staré hry jako Fallout, The Dig, Starcraft jsou ještě teď dobré.
Ale s jeho názorem že větší tým udělá lepší hru vůbec nesouhlasím a je to pěkná blbost. Ano, jsou velcí vývojáři, co dělají opravdu dobré hry, ale znám i velké týmy, co udělali fakt špatnou. Stejně tak znám vývojáře, kde je jich málo (klidně i jeden) a dokázali vytvořit naprosto perfektní hry (například Nifflas, 2D boys) .