Hardware

PC Hardware 129 Technologie 233 ThinkPad 16

WiFi a 280 škůdců na počítači

Virus Attack

Dostal se mi dnes do rukou notebook jednoho mého velice nadaného, velice inteligentního, a obchodně mimořádně schopného známého. Notebook mu nefungoval, popřípadě fungoval velice pomalu, což je nepříjemné (nemá si kam zapisovat svoje výsledky z odpoledního či ranního golfu). Ten člověk je i technicky poměrně velice slušně nadaný, přesto, když se v hotelu připojuje na místní WiFi, aby se podíval na email, golf, či kurzy NASDAQu a NYSE, pro jistotu si vypíná i tu vestavěnou Windows firewall. Aby to fungovalo...

Na jeho počítači (Dell Latitude 600) se vyskytlo:

230 ad-aware zápisů do registrů
77 ad-aware souborů
12 ad-aware adresářů
38 virů a trojanů dle NOD32
27 programů se spouštělo při startu Windows

A co dál?

Místo MSIE, který jsem fyzicky smazal z disku, byl instalován Firefox, místo Outlooku, napojení na GMail.com (mám pořád nějaké nové pozvánky, ale už mě to nebaví rozdávat), jeho hotmail.com účet přesměrován na GMail.com, a místo interní vypnuté firewall ve Windows tam přišel zakoupený ZoneAlarm Pro 5.1 (velice slušný firewall, včetně CA antiviru, integrovaného). Místo MSN Messangeru, který jsem odinstaloval, tam přišla Miranda.

Konfigurace firewallu nebyla zase až taková sranda, ten notebook má WiFi připojení na vnitřní síť s dynamicky přidělovanou IP adresou, také se připojuje ale na libovolné WiFi v hotelích, přes Bluetooth má připojení na GPRS Eurotelu, přes interní modem na telefonní linku Českého Telecomu, přes USB GTrans modem zase na CDMA Eurotelu, a přes Ethernet rozhraní na Dreambox (což je velice dobrá věc, pokud se rádi díváte třeba na sport). Pět až šest interface na jednom stroji, s dynamickými IP adresami, lahůdka 🙂

Nicméně, povedlo se, v tuto chvíli by měl být jeho stroj již navěky virus-free, jako veškeré moje počítače už takových 555 let.

0 komentářů

Dokonalá konfigurace Firefoxu

Firefox

O Firefoxu, jako nejlepším Open Source browseru jsem psal již dříve. Operu7.54 používám na svém domácím počítači, na firemních počítačích ovšem ne, tak jsem se pokusil nakonfigurovat Firefox, aby mi nabídnul to samé, co Opera. Podařilo se to? Řekl bych, že ano, po zhruba hodinové konfiguraci a instalaci cca 25 extensions toho Firefox, v některých ohledech, nabízí dokonce i více než Opera (jedná se zejména o nástroje pro webové vývojáře).

Firefox po dokončení této konfigurace bude obsahovat emailového klienta (napojení na GMail.com), RSS a Atom čtečku, IRC klienta, řadu zlepšení jeho uživatelského rozhraní, ovládání gesty myší, a důležité nástroje pro vývojáře.

Celý článek 0 komentářů

P2P sítě a Open Source

Stolen

Začala to KaZaA, pak WinMX, a dnes tu máme řadu nových P2P protokolů a jejich variant, jako je Gnutella2, Gnutella1, eDonkey2000/eMule a BitTorrent protokol. Klienti pro tyto protokoly již nejsou komerční produkty s uzavřeným kódem a hromadou spyware a adware, ale kvalitní open source software. Některé z těchto protokolů (jako třeba BitTorrent) byly původně navrženy jako snaha o levnou a jednoduchou distribuci software (Microsoft by například takto mohl s výrazně nižšími náklady distribuovat Service Pack 2, protože čím více lidí BitTorren používá, tím se kapacita sítě a přenosu zvyšuje), nicméně, v praxi jsou používány z 99% pro sdílení hudby, videa a komerčních programů.

Je zajímavé se podívat na sourceforge.net. Nejvíce stahovaný program je eMule, tedy open source eDonkey2000 P2P klient, jedná se přitom o jeden z nejstarších P2P protokolů, na místě druhém je Azureus, což je výborný Java klient pro BitTorrent, poměrně nový protokol, na místě třetím je samotný BitTorrent, na místě čtvrtém je DC++, klient pro Direct Connect protokol pro sdílení souborů, na místě pátém je CDex, tedy program pro ripování CD do MP3 formátu (a jejich následné sdílení klienty uvedenými výše), na místě šestém je VirtualDub, tedy program pro práci s videem (včetně DVD), a na místě osmém je ABC, nativní BitTorrent klient pro Windows, a na místě devátém guliverkli (sada programů pro práci se zvukem a videem).

Celý článek 0 komentářů

JEdit - spouštění

Pár lidí se ptalo na to, jak spouštět JEdit, aby měl dostupné více paměti, je to možné provést velice jednoduše, přes zvýšení heapu alokovaného Javou (místo 64 můžete zadat násobek 16, až po hodnotu 128):

"C:\Program Files\Java\j2re1.4.2_01\bin\javaw.exe"
  -mx64m 
  -jar "C:\Program Files\jEdit 4.2\jedit.jar"

Dostupný je rovněž screenshot JEditu na mém počítači.

0 komentářů

JEdit - nejlepší programátorský editor

JEdit

JEdit, nejlepší programátorský editor, používám v práci, i doma, mám tam Solaris 8 a Linux (MDK 10), je to javovská aplikace, pod licencí GNU GPL, a je to jednoznačně nejlepší editor, co existuje.

Proč je JEdit lepší než PSPad, UltraEdit, TextPad, Dreamweaver?

  • Je psaný pod Javou, funguje tedy na mých Windows, MacOS X, Solarisu i Linuxu. Všude mám stejné prostředí.
  • Přestože je psaný pod Javou, tak je neuvěřitelně rychlý.
  • Jehu GUI se dá skvěle konfigurovat, moje verze vypadá cosi jako Opera, kdyby Opera byl editor.
  • Pokročilé hledání a nahrazování.
  • Je to editor dělaný programátory v Javě, což je taková vyšší dívčí programování (společně s C++), multiplatformně, přes všechnu úctu ke skvělému PSPadu, JEdit má mnohem více praktických vychytávek pro praktické programování.
  • Podporuje 50 (!) kódování, včetně iso-8859-2, windows-1250 a utf-8.
  • Podporuje architekturu pluginů, a jejich automatickou aktualizaci. Ve svém systému mám pluginy BufferTabs, Character Map, Code2HTML, Console, Docker, Error List, FastOpen, Mouse Gesture Plugin, JDiff Plugin, Mouse Snap, PHPParser Plugin, Project Viewer, Quick Notepad, Rename, Sidekick, TextTools a XML.
  • Dobrá podpora pro XML/XSLT.

Pro instalaci JEdit editoru musíte mít na stanici JRE 1.4.2 nebo vyšší.

Celý článek 0 komentářů

WAP verze WELL.DONE

WAP

Zprovoznil jsem na http://wap.hulan.cz/ WAP verzi tohoto webu. Testováno na Siemens SX1. Je nutné si v telefonu upravit default encoding ve WAP browseru na UTF-8.

Na hlavní stránce se zobrazí odkazy na 10 posledních článků, po kliknutí na odkaz se zobrazí celý článek, a dole u každého článku je ještě odkaz na komentáře k němu. Tedy plný WAP komfort. 🙂

0 komentářů

Nepoužívejte alternate stylesheet!

alternate stylesheets jsou možnost jak jednu stránku ostylovat více různýmí způsoby, možností podporovanou například Firefoxem, či Operou. Nicméně, jedná se zjevně o špatné řešení tohoto problému. Podívejme se na to blíže:

Špatné řešení pro Firefox a Operu:

<link rel='stylesheet' 
  type='text/css' href='primary.css'/>
<link rel='alternate stylesheet' 
  type='text/css' href='gray.css' title='Šedá'/>
<link rel='alternate stylesheet' 
  type='text/css' href='red.css' title='Rudá'/>
<link rel='alternate stylesheet' 
  type='text/css' href='green.css' title='Zelená'/>

V čem je toto řešení špatné?

  • Prohlížeč načítá nejen aktivní stylesheet, ale i veškeré ostatní CSS soubory, a to již při prvním zobrazení stránky (můžete si to ověřit, nainstalujte si výborný Proxomitron). Tímto se zbytečně přenáší desítky až stovky KB dat!
  • Při změně aktivního stylu a přechodu na jinou stránku neumí Firefox ani Opera tento styl udržet i nadále aktivní, čtenáři se tudíž zobrazí primární styl. Což je velice matoucí.
  • Mnoho lidí používá na trvalé přepínání alternativních stylů JavaScript, ale často špatně napsaný JavaScript (používal jej třeba Rony), který Operu identifikuje jako browser údajně nepodporující alternate stylesheet.
  • Microsoft Internet Explorer, zastaralý, ale stále používaný browser, alternativní CSS soubory nepodporuje vůbec. Jeho uživatelé uvidí jen primární styl.

Správné řešení pro veškeré browsery?

Správným řešením je samozřejmě alternate stylesheet vůbec nepoužívat, a přepínat alternativní styly třeba skriptem na straně serveru. Jedno takové řešení jsem již publikoval dříve. Na jeho praktickou realizaci se můžete podívat na demo.blogcms.com.

0 komentářů

Proč nikdo nevyrábí dokonalý telefon?

Siemens S65

Nemám zájem o SmartPhone. Pokud potřebuji PDA, mám na to svůj iPAQ s WiFi a Bluetooth. Nicméně, telefon v dnešní době plní stále více funkcí, počínaje zábavou, a konče datovými přenosy. Tři nejlepší kusy obyčejných telefonů jsou dnes jednoznačně SonyEricsson K700i, Nokia 6230 a Siemens S65.

Plusy a mínusy:

SonyEricsson K700i - recenze

PlusMínus
  • skvělé zpracování
  • kvalitní software pro PC
  • Mophun platforma (rychlejší než Java)
  • kvalitní displej
  • dobrý UI
  • 40MB interní paměť
  • nemá EDGE
  • průměrný foťák
  • nemá MMC kartu
  • nejvyšší cena (cca 12.500 Kč s DPH)

Nokia 6230 - recenze

PlusMínus
  • podpora EDGE
  • skušná rychlost OS
  • pro stávající tarifní zákazníky cena u T-Mobile jen 9.900 Kč (včetně DPH)!
  • MMC karta
  • mizerné zpracování (zadní kryt)
  • průměrný foťák
  • malý displej Series 40 (128x128)
  • zastaralé (již 5 roků stejné) UI

Siemens S65 - recenze

PlusMínus
  • skvělé zpracování
  • 1.3Mpx foťák
  • možnost uživatelského upgrade firmware
  • dobrý UI
  • MMC karta
  • cena jen 9.500 Kč včetně DPH!
  • nemá EDGE

Takže, kdo je vítězem?

Z tohoto porovnání mi jednoznačně nelépe vychází Siemens S65.

Siemens S65 má oproti SE K700i rovněž 40MB paměti (jenže s měnitelnou MMC kartou), má sice mírně horší displej (ale stále je to velice dobrý displej; podstatně lepší než Nokia 6230), možnost domácího upgrade firmware přes sériový kabel, a poměrně velice slušný foťák na občasné momentky (telefon má člověk pořád u sebe, foťák ne!), a je rovněž, překvapivě, nejlevnější.

Nicméně, jedna věc zde přebíjí všechny ostatní, a to je (ne)-podpora EDGE. Pokud T-Mobile rozběhne za 3 měsíce EDGE, budu rozhodně jeden z prvních, kdo si jej k CDMA Eurotelu aktivuje. Mobilní data potřebuji. Otázkou je, zda mizerný displej a zpracování Nokie 6230 versus podpora EDGE za to vůbec stojí. Pokud by výrok zněl ano, byla by právě Nokia 6230 právě tou nejlepší kompromisní volbou.

0 komentářů

XHTML a semantický kód versus realita

XHTML, pokud by se používalo, tak jak má, je jazyk sémantický. Na rozdíl od HTML. Fakt je ale ten, že na velké většině dnešních XHTML 1.0 STRICT validních webů té sémantiky moc není. Je tam spíše k vidění 3x do sebe vnořený DIV, který není o nic víc sémantický než známá posloupnost TR, TD, TR, TD.

Takový XHTML validní web sice používá CSS pro formátování, ale to je také v podstatě celé. Vypadá to, jako by někteří web-designéři zcela zapomněli na to, kolik sémantických značek (X)HTML zavádí.

Podívejte se třeba na tento thread na forum.blogcms.com. Jeden zmatený uživatel tam chce, aby v defaultní instalaci BLOG:CMS bylo místo:

<h1>The Weblog for Jeremiah Kemper</h1> 

přesně toto:

<div class='blogtitle' id='topblogtitle'>
 <span class='blogtitletext' id='topblogtitletext'>
   <h1>The Weblog for Jeremiah Kemper</h1>
 </span>
</div>

Když jsem se na to podíval, chtělo se mi zvracet. Doslova. Mezi tím, co tento člověk chce, a 1px širokými GIFy v tabulkách není naprosto žádný rozdíl!

Celý článek 0 komentářů