Hardware

Splinter Cell: Chaos Theory je jedna z mnoha nových her, které používají Shadery 3.0 a HDR. Protože si řada lidí (co si koupili ATI) myslí, že ATI může NVIDIA konkurovat v kvalitě obrazu, rozhodl jsem se udělat takový malý test.

Na následujícím obrázku uvidíte tu samou scénu s NVIDIA 6800ULTRA SLI a ATI X800XL. Myslím si, že rozdíl hovoří za vše, NVIDIA má mnohem vyšší dynamiku barev a scéna je rapidně lépe prokreslená. Obě karty běžely v 1280x1024 rozlišení, s AF 16x, na maximální detaily včetně softshadows, v případě NVIDIA bez AA (s HDR jej není možno použít).

NVIDIA - excelentní kvalita obrazu

ATI - mizerná kvalita obrazu, samá černá plocha, chybí některá světla

Důvodem pro tento obrovský rozdíl v kvalitě obrazu je implementace Pixel a Vertex Shaderů 3.0 u NVIDIA, které ATI neumí, její karty X.00 jsou v podstatě jen mírně zlepšenou variantou tři roky staré ATI 9800.

Hrát Splinter Cell: Chaos Theory na ATI kartě je v podstatě nemožné, protože polovinu věcí neuvidíte. Prohlédněte si třeba dobře pravý dolní roh obou obrázků, nebo třeba odlesk na palandě, který ATI vůbec nezobrazí. Gamma na obou kartách byla nastavena identicky.

Pokud máte ještě nějaké MS-DOSové programy (třeba Účto98 psané v PC Fandu), je často problém z těchto programů tisknout ve Windows, protože natvrdo přistupují na LPT1, zatímco dnešní tiskárny bez výjimky používají USB port.

Naštěstí existuje jednoduchý trik, jak toto lze obejít, a to přemapovat LPT1 port na sdílené jméno tiskárny:

net use  LPT1  \\počítač\tiskárna  /Persistent:Yes

Následně na LPT1 nainstalujte Vaši dosavadní USB tiskárnu, a v sekci "Vlastnosti / Upřesnit" si zvolte tlačítko "Tiskový procesor" a v něm datový typ TEXT (namísto standardního RAW formátu).

A takto můžete dané mapování smazat:

net use  LPT1  /delete

MS-DOSová aplikace poté bude zcela normálně komunikovat. Občas je dobré v dané aplikaci, pokud to umožňuje, zapnout i takzvaný Windows 95 mód, což není nic jiného než překlad diakritiky z Latin 2 do CP1250.

Nejdříve bych zdůraznil, že Logitech MX1000 je dobrá myš. Hodně lidí si dokonce myslí, že je nejlepší, protože laser, ale tak jednoduché to není. Laser je jen marketing, můj předchozí test to nakonec dokazoval. Vracím se k tomu ještě jednou, protože jsem k tomuto tématu obdržel dost emailů. Je nutné si uvědomit, jak myš funguje, jaká je její koncepce, a že zde není mezi optickou a laserovou myší žádný podstatný rozdíl.

I laserová myš je v principu optická, jen má jako zdroj "světla" nikoliv infra diodu či modrou diodu, ale laserovou diodu. Tento paprsek se poté zcela shodně odráží od stolu či od podložky, a poté jej snímá miniaturní CMOS prvek o velikosti cca 30 x 30 px, stejně jako u "běžné" myši MX510 či MX518, který pohyb předává integrovanému obvodu, a ten jej převádí do USB portu o frekvenci 125Hz (a více).

Více se o myších a jejich snímačích můžete dozvědět na webu ida.net.

Výhoda laseru je v jediném - jeho odrazivost by neměla by být tolik závislá na kvalitě povrchu. Nicméně, pokud nemáte skleněný stůl, popřípadě pokud dokonce používáve speciální podložku, je rozdíl v odrazivosti mezi laserovou diodou a modrou či červenou diodou nulový. Tudíž žádná výhoda laseru. Hlavní zůstává CMOS prvek.

Technicky: Logitech MX1000 versus DiamondBack Razer

Osobně používám Razer RZD-1600C Diamondback Plasma s Razer RV-1001 eXactMat podložkou, což je současná nejlepší možná kombinace, která předčí i Logitech MX1000. Logitech MX1000 je totiž bezdrát, a přestože jsem ji považoval za super kvalitní myš, po vyzkoušení Razeru si to už nemyslím. Její přesnost a lag se s Razerem nemůže měřit.

Špičková myš přitom není potřeba jen pro hry, jak si někteří myslí, i běžná práce ve Windows jako je klikání na tlačítka a zavírání oken, až po editaci velkých projektů ve Photoshopu, je s Razerem snazší a pohodlnější.

Z této tabulky je jasně vidět, proč je Razer lepší, má sice "jen" modrou diodu, místo laserové diody, jako zdroj "světla" (což ale, opakuji, s kvalitní podložkou není absolutně žádný problém), nicméně disponuje podstatně lepším snímačem 1600 dpi versus 800 dpi, a je rovněž tato data schopen do PC přenášet frekvencí až 1000 Hz, oproti 125 Hz u bezdrátového Logitech MX1000.

V této recenzi se podívám na dva levné zástupce PDA, tedy osobních organizérů, s operačním systémem Windows Mobile 2003 a Microsoft Pocket 2003. Jedná se o Asus MyPal A620 Bluetooth v ceně 8,800 Kč a HP iPAQ rz1710 v ceně 6,800 Kč. Obě zařízení k recenzi poskytla společnost CzechComputer.cz.

K čemu vlastně PDA?

Nutno předeslat, že nejsem příznivce PDA, o čemž asi po tomto článku uveřejněném na MobilMania.cz nikdo nepochybuje. Osobně nerozumím tomu, proč PDA používat, protože kromě mírně většího displeje nenabídne PDA oproti platformě Symbian 8.0 / SmartPhones nic navíc. Nejsem také příznivce pomalého psaní na dotykovém displeji PDA, kdežto externí Bluetooth klávesnice pro chytrý mobil mě dokáže nadchnout. A v neposlední řadě se mi nechce tahat v jedné kapse obyčejný telefon i PDA, když chytrý telefon zastane tutéž práci. Toliko k úvodu.

Na druhou stranu je nutno říci, že hlavní devizou PDA je větší displej, ten zatím do SmartPhones nedorazil (i když nová Nokia N90 má rozlišení displeje úžasných 352 × 416 px), takové čtení knížek na rozlišení 240 x 360 px jde přece jenom trochu lépe než na 178 x 208 px u současné Nokie 6630/6680/6681.

Nevýhodou PDA je naopak nižší dostupnost software, přes větší displej je prohlížení internetu na SmartPhone s Operou 8.0 lepším zážitkem než na PDA s vestavěným a značně omezeným Pocket Internet Explorerem.

Po více než roce, co jsem se bavil s PHP 4 a potom s PHP 5, pociťuji nesmírnou úlevu a potěchu, že zase něco smysluplně produkuji ve skutečném programovacím jazyku, a to hned v tom nejlepším a nejmocnějším, tedy v C++.

Pokud si člověk zvykne na věci jako header files, šablony, přetěžování operátorů, properties, exceptions, thready, a mraky dalších věcí, dělá se mu z jazyků jako je PHP dokonale špatně. C++ je jazyk pro špičkové programátory, na rozdíl od Javy, C# či Object Pascalu (Delphi) pro střední programátorskou třídu či VisualBasicu pro naprosté začátečníky.

Historicky jsem programoval v assembleru, C, QBasicu, Borland Pascalu, Borland C++ pro DOS, PL/SQL v Oracle, Paradoxu a Accessu, Borland C++ pro Windows (VCL) a Sun Forte C++, Object Pascalu (Delphi), PHP 4/5, Javě a Pythonu, ale C++ je z těchto jazyků bezkonkurenčně nejmocnější. Na druhou stranu, jeho mocnost znamená pro méně nadané programátory noční můru, a spíše obtěžuje, než by jim pomáhala.

Psát v C++ aplikace, které nejsou real-time, je zřejmě zbytečné, jazyky jako je Java s garbage collector a bez řady pokročilých rysů C++ zde postačí, osobně ale stejně C++ i na takovéto projekty preferuji, možnosti tohoto jazyka nemají totiž konkurenci, a já se nerad omezuji 🙂

Programování v C++ je pro mě typicky zábavnější věcí než šéfovat pár desítkám lidí. To druhé je totiž mnohem méně intelektuálně náročné, a osobně nerad "krním". Nechci tím říci, že takové řízení lidí je snadné (dosáhnout třeba po několik let po sobě nulové fluktuace zaměstnanců, jejich vysokou motivaci, funkční controling, nezvyšované fixní platy, a pracovní dobu minimálně 10 hodin denně je skutečně již mírně složité), ale s vývojem v C++ se to nedá srovnávat. A to mám dlouhodobé zkušenosti z obou oblastí 🙂

Výhodou C++ je i to, že pokud je člověk dobře zná, je schopen programovat téměř v čemkoliv jiném na solidní úrovni během 24 hodin…

PS: pro lidi, co to nechápou, nesrovnávám zde možné a vhodné použití jazyka, ale jeho obecné možnosti, koncepci a návrh. Skuteční programátoři to pochopí 🙂

Na root.cz vyšel článek, který bych pokládal skoro za aprílový, a který tvrdí, že BFU (=Běžný Franta Uživatel či Bloody Fucking User) je zkratka vzniklá a rozšířená jen v ČR (a SR). Moc zajímavé.

Jeden z mých zhruba měsíc starých Hitachi SATA-II 160GB disků se rozhodl umřít. Poznal jsem to podle S.M.A.R.T. technologie, kde „Raw Read Error Rate“ nebezpečně stoupá a predikce je, že za několik měsíců disk zkolabuje.

Tak jsem kontaktoval CzechComputer.cz a dobrá zpráva je, že takovýto disk se dá reklamovat již teď, na základě údajů ze S.M.A.R.T., a není tudíž potřeba čekat na to, až umře.

Potřebuji poradit, dělám dlouhodobě veškeré kompilované projekty v produktech Borlandu, jmenovitě Borland C++ Builder 6, a dříve také Borland Delphi 6, nicméně, potřebuji teď pár projektů převést z Builderu (ano, používám zde Borlandí VCL místo OWL či MFC) převést do Microsoft Visual C++. A Visual C++ neznám.

Pro začátek by stačilo alespoň převést .bpr (Borland Project) do podobného formátu .dpr či .dsw ve Visual C++, naopak to umím, ale touto cestou ne. Existuje na to nějaká utilita?

A hlavně, je možné bezproblémově importovat Borlandí VCL knihovny do Visual C++ a používat zde i Borlandí resources? Ušetřilo by mi to mraky času…

Mimochodem, Visual C++ 2005 Express Edition Beta 2 je k dispozici ke stažení zdarma. Pokud tedy již rovnou nemáte kompletní Visual Studio 2005 zdarma (kromě C++ obsahuje i C#, Basic a J++, MS SQL, dokumentaci a Team Foundation Server).

Pokud Vám někdo říká (jisté „recenze“ na svethardware.cz či pctuning.cz), že běžný uživatel čtoucí zmíněné servery vlastně vůbec nepotřebuje dvoujádrové procesory, nevěřte mu. Je to člověk, co dosud nechápe, že většina lidí je schopna na počítači mít spuštěno více aplikací zaráz, než jen Firefox browser či jeden herní test.

Vytížit dvouprocesorový počítač na 100% není skutečně žádný problém:

chcete více pikantních detailů?

Pointa je samozřejmě v tom, že se singlecore procesorem typu Athlon 64 (či modely FX) můžete dělat jen jednu náročnější věc zároveň a nic víc. Je veřejným tajemstvím, že tyto procesory nezvládají multitasking, takže pokud si třeba pustíte vypalování DVD, a k tomu chcete začít pracovat ve Photoshopu či kompilovat něco v Delphi a nečekat 20 minut než to vypalování skončí, máte smůlu. Zde se projeví skutečná výhoda Pentium 4 HT procesorů se dvěma virtuálními jádry, a potom samozřejmě Athlon X2 a Pentium D procesorů, které obsahují dvě fyzická jádra.

Pocit, kdy se nemusíte „bát“ spustit cokoliv, aniž by se systém zahltil, a například spadlo vypalování DVD, realtime ripování televize do DivX či MPEG2, ona zmíněná kompilace, či řada dalších věcí, to je situace, kterou Vám zajistí jen dualcore procesor, a to velice kvalitně i na současných Windows XP SP2.

A příjemným bonusem jsou samozřejmě i aplikace, které jsou schopny zatížit obě jádra současně, pokud preferujete maximální výkon.

Byl jsem vysazen v nějaké vlakové stanici. Prý nadešel můj čas. Z ampliónů promlouval hlas vousatého charismatického vůdce připomínajícího Fidela před 40 lety, a všude kolem byla spousta vojáků v černých vestách. Bylo zcela jasné, že jsem se dostal někam, kde mi jde hrubě o kejhák. Nepřestával jsem ale doufat, mé pevné kroky a zaměřovač zbraně vedou totiž dva nejlepší a zcela přesně reagující modely robomyší, a to Razer DiamondBack a Logitech MX518. Pokud nemám tu armádu nepřátel pozabíjet s nimi, zachránit celý svět, a následně si získat srdce vyvolené ženy, tak s čím tedy?