Společnost a politika

O tom, že si dělám z vesnice zvané Brno občas na tomto webu srandu nemůže býti pochyb, nakonec i Marek Lutonský či Vilém Málek jsou z Brna. A vždy se najdou nové podněty, abych v této zábavné činnosti pokračoval.

Dnes jsem vstával extrémně brzo, v 8:30, protože jsem se potřeboval dostat do jedné vesnice kousek za Brnem v úřední hodiny. Zhruba 250 km cesty tam bylo pouze středně šílené, nikoliv maximálně šílené, jak je v zimě na D1 obvyklé. Celou cestu jsem měl puštěné stěrače, protože dvoumetrové závěje sněhu na krajích dálnice roztávaly a tvořily ladné řečiště, ve kterém se jezdilo a stříkalo a klouzalo.

Na úřadě, na nějž jsem zavítal, mě přivítala sympatická cedule „Úřední hodiny: středa 8:00 - 17:00“. Protože bylo právě 11:00, pln očekávání jsem zaklepal na dveře. Nikdo. Zamčeno. Vedle v sekretariátu také zamčeno.

Jdu tedy pryč a po cestě potkám první živou osobu, jedinou známku života v jinak prázdné obří a nákladně rekonstruované budově Městského úřadu. Ptám se oné osoby, kde všichni jsou, zda není cvičení požární ochrany, že všichni museli utéci kamsi ven, ale dozvídám se jen nevrlé „tož musíme obědvat, ne?!“.

No dobře, tož se jdu také naobědvat, za bratru 119 Kč si dávám tonic s citronem, cibulovou polévku a kuřecí prsa se sýrem, šunkou a rýží. Je to mimochodem značně nevalné chutě.

Ve 12:00 se opět blížím k budově Městského úřadu. Jsem si jistý, že doba pro „tož musíme obědvat“ už dávno uplynula, ale to jsem se hrubě mýlil. Veškeré dveře jsou stále zamčené.

Postávám 5 minut na chodbě, a v tom vidím starší osobu se psem jak vylézá z jídelny. Ptám se jí, zda zde dnes někdo pracuje. Ona starší osoba se psem (německý vlčák) říká, že ano, ona tu pracuje, a nerušeně se sune dál, se svým psem na procházku ven, přestože je jasné, že bych od ní cosi potřeboval.

Úděsné. Nechávám starší osobu se psem jít na zdravotní procházku a zapřísahám se, že do Brna a okolních vesnic už nikdy nepojedu. Maximálně tam pošlu plnou moc pro advokáta, ať to zařídí za mě. Jak osvěžující byl příjezd do Prahy 🙂

Češi tradičně rádi kradou, ovšem pouze tehdy, pokud je minimální šance, že je někdo bude stíhat. Dělalo se to už za první republiky, maximální rozkvět poté panoval za komunismu, a nakonec i za místního socialistického kapitalismu jsme se tohoto nepěkného zvyku nezbavili. Již dříve jsem napsal článek o tom, že Warez je nemoc psychopatů, a dnes bych se k tomu rád vrátil.

Ve Velké Británii začíná první vlna lovu na nelegální domácí (firmy v drtivé většině případů software kupují) sdíleče a stahovače software. Těmto lidem hrozí minimálně 2 roky vězení natvrdo. Problém je v tom, že kdejaký uhrovitý teenager si dovolí ukrást software v hodnotě několik set tisíc Kč, protože hrozba postihu byla pro něj zatím minimální, ale ukrást v obchodě auto by se bál, tam je to riziko podstatně větší. Je to přitom ale to samé, krádež jako krádež, výrobce auta či výrobce software při krádeži, tedy jeho užívání bez zaplacení, přichází o příjem a zisk.

Znamená to například, že díky zlodějům software zkrachuje vývojářská společnost, propustí desítky či stovky lidí, a má to vliv na celý průmysl. Nebýt zlodějů, software by mohl být ještě dokonalejší a vlastně i levnější než je dnes.

Zloději software jsou zkázou a zhoubou pro celý průmysl.

Pokud ovšem zlodějům software ve Velké Británii hrozí 2 roky vězení natvrdo, je to zcela jiná situace. Zde se uhrovitý teenager začne bát. Dva roky natvrdo s natrženou „prdelí“ a stotisícovou pokutou, to už jde sranda stranou. Poté si náš teenager místo ukradeného Adobe Photoshopu CS2 stáhne třeba Gimp, místo Microsoft Office začne používat OpenOffice, a konečně si zlegalizuje Windows. Rovněž místo desítek her, které dosud nakradl, si jich zahraje a koupí jen pár ročně. Odměnou mu bude nádherný pocit, že není zlodějem, a rovněž panenská „zadní část těla“.

Jsem si zcela jistý, že podobná aktivita bude velice brzy i u nás, respektive v celé EU, a 90% teenagerů, co dnes kradou software, bude mít velký problém.

Veškeré sítě jako je DC++, Kazaa a další slouží jen k nelegálním účelům, jiné využití nemají, bylo by tudíž nasnadě tyto sítě zakázat, stejně jako to velice moudře udělali v Austrálii. Je dobře, že politikové se shodují na tom, že proti zlodějům je potřeba postupovat rázněji, budeme na tom totiž profitovat my všichni.

Méně zlodějů znamená, že dostaneme mnohem lepší a přitom levnější software.

většinu domácího SW mám zakoupen přes internet, ale najde se i čtyřicet krabic

Zatímco u nás veřejnost a novináři poměrně slušně bdí nad tím, co který politik dělá a v čem má on (či jeho manželka) podíl či „dlouhé prsty“, v takovém Thajsku si s tím nedělají starosti. Thajský premiér Tchaksin Šinavatra je dlouhodobě majoritním majitelem největšího Thajského mobilního operátora. A aby se zbavil nařčení z konfliktu zájmů, tak část svého podílu za 1.87 miliardy USD prodal.

Nutno říci, že dynastie Šinavatra je v Thajsku nesmírně vážená, a být byť její vzdálený příbuzný je cesta na absolutní vrchol. Podobnou důvěru si v Thajsku zaslouží tradičně jen král a jeho rodina. Zajímavé je, že řadovým Thajcům, se kterými jsem mluvil, miliardové podnikání premiéra nevadí, naopak jej obdivují pro to, co dokázal.

Jiný kraj, jiný mrav… Pravdou ale je, že Thajsko za vlády Tchaksina Šinavatry spolupracuje velice úzce s USA, a život řadových Thajců se drasticky zlepšil. I tak je ale současný průměrný příjem ve výši zhruba 1.500 Kč / měsíčně zanedbatelný.

V Thajsku jsou veškerá média pod kontrolou státu, i takový anglicky píšící Bangkok Post si nedovolí zveřejnit nic proti premiérovi či královské rodině (vůči té panuje doslova posvátná úcta). Spíše bych tedy současný prodej části společnosti než na „řešení konfliktu zájmů“ viděl na to, že Tchaksin potřeboval 2 miliardy USD v hotovosti na zaplácnutí běžných výdajů 🙂

Zhruba jednou za půl roku mně dojde trpělivost s neustálým přívalem emailů a ICQ zpráv žádajících o pomoc, a musím to zkritizovat. Fakt je ten, že řada lidí si myslí, že mám jakousi povinnost jim pomoci. Moje IT (a jiné) znalosti jsou denně demonstrovány na tomto webu formou odborných článků, a tito lidé si poté zvráceně myslí, že jim jaksi musím pomáhat. Pletou se. Nemusím.

Dokonce bych takovéto emaily s popisem Vašeho problému (ano, Vašeho problému, nikoliv mého) do jednoho označil za nevyžádanou poštu, neboli SPAM.

Ještě horší jsou ale lidé (tedy, nikoliv lidé, teenageři to jsou!) vytrvale otravující na ICQ zda „tu jsem“. Takovýto teenager se je schopen 20x zeptat zda „tu jsem“, prostě neustále otravuje. V poslední době to řeším velice jednoduše, jak se někdo zeptá „jsi tu?“ dostane na ICQ ban, a už se mě nikdy na nic nezeptá, libovolná jeho zpráva se mi totiž už nikdy nezobrazí.

Tedy, stane se, že občas na nějaký email odpovím, ale je to naprosto výjimečná situace. Pokud si pletete můj soukromý email s poradnou zdarma, máte smůlu. Pokud mi nejprve pošlete na účet 1000 Kč za můj čas, a poté se na mě obrátíte, budu se Vám ovšem s radostí věnovat. Pro 6.500 čtenářů denně není možné poskytovat servis zdarma…

pouze ilustrativní ukázka člověka, co má ban

Dnes ve 20:00 jsem si po dlouhém čase pustil VyVolené. Myslel jsem si, že mě to za 5 minut přestane bavit a budu se věnovat něčemu jinému, ale neodtrhnul jsem se od toho celé dlouhé tři hodiny. PRIMA TV uspořádala výbornou show, perfektně zorganizovanou, svižnou, nápaditou, vhodně doplněnou mimořádně dobře vybranou hudbou. Obrovské gratulace PRIMA TV, pokud to porovnám s typickou show na NOVĚ, tak je to zcela jiná dimenze. TV NOVA dělá show ve starém ustrnulém komunistickém stylu, pokleslé varieté, prostě tupé, nudné a nenápadité show.

PRIMA to prostě umí lépe. Nezbytnou součástí této prima show je Tereza, dle mého názoru současná nejlepší česká moderátorka, která se vrátila doslova z hrobu (i pro svého syna Samuela) a zvládla to výborně. Je citlivá, pohotová, dynamická, se zkušeností z „druhé strany“.

Vlastní průběh, brečící Vladko (ale jo, má i moje sympatie), nadšeně řvoucí a ze všeho nadšený a vždy spokojený Jindra, odevzdaná tloustnoucí Kačenka, mraky emocí, to je opravdu skvělá režie. Pokud někdo cokoliv namítal proti reality show, tak dnešní závěrečný díl veškeré námitky smetl, byl impozantní, skutečně jsem se bavil.

PS: tu větu „Samueli, máma je zpátky 🙂“ řekla Tereza v přímém přenosu poté, co vyhlásila vítěze. Hodně toho kdysi dávno pokazila, a poté ještě více napravila. Ona je také vítězem.

Když jsem dnes četl článek na Bleskově o tom, že hloupoučká Katka Langerová se vrací s dvojnásobným počtem hlasů zpět do hry, nechápal jsem to. A jsem smutný z lidí, co hlasovali. Preferovat nulu, která nic neumí, nic nedělá, nic nezná, jen se přiblble usmívá, nad holkou, která je aktivní, opravdová, má city, dobré srdce a snaží se, to jsou dle mého názoru preference zvrácené.

Už jednou jsem psal o tom, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale nemyslím si, že je proto dobrý člověk, je to spíše takové bezvýznamné nic. Podle mého názoru je Katka nejenom naivní a hloupá osoba, ale navíc i mimořádně sebestředná, nezajímá ji nikdo jiný víc, než ona sama. Je dost dobře možné, že její prostota našla zastání u stejně prostých lidiček, kteří nemají co dělat, a pravidelně a každý den koukají na televizi a „fandí“, a tito jí posílají své hlasy. Tedy, chtěl bych věřit v to, že je tento morální obraz obdivu k nule nikoliv průměrným obrazem českého národa jako celku, ale jen těch reality-show sledujích dnes a denně (předpokládám, že nikdo jiný než tito „fanatici“ hlasy neposílá).

Každopádně je to hezký kouřový signál pro mladé slečny, které moc dobře vědí, že nevadí být hloupá, nudná, usměvavá a sebestředná husa, ale pokud máte pěknou tvářičku, všechno vám projde, a ostatní vás budou ještě uctívat, rozmazlovat a nosit na zlatém podnose.

Myslím si, že přesně z těchto vlastností pramení i despekt některých mužů k „pěkným blondýnám“, předpokládají u nich totiž automaticky (a občas oprávněně) právě onu hloupost, nudu a sebestřednost. Katka je jejím dokonalým představitelem (až na to, že je bruneta). Za utužení tohoto mýtu a tvorbu dalších hloupých husiček můžeme nyní poděkovat i reality-show.

Takovéto husičky nemohou inteligentního chlapa zaujmout, a to ani v posteli, když je člověk chce opíchat, mají spoustu problémů, nohy nejdou dát nahoru, něco je bolí, jsou mimořádně pasivní, a přitom je to jediná úloha, na kterou se hodí. Konverzace to určitě není…

Představte si, že je Vám 18 let, jste docela pohledná žena, prostě takový kus k opíchání, co bude mít sice za chvíli celulitidu a povislá prsa (pokud tedy má co být povislé), ale zatím je to píchatelné, a přitom netušíte, co znamená „k.o.“, slovo „pohotový“, nevíte kdo nebo co je to Fidel, netušíte co se stalo v roce 1968, nemáte páru kdo zpívá „Like a Virgin“ (přestože na tuto písničku předtím tancovala), nevíte kdy byla rozdělena ČSFR na ČR a SR, a neznáte řadu dalších běžných věcí. Pokud Vám někdo dá konkrétní otázku, tak odpovídáte zásadně „nevím“, popřípadě „jo … anebo ne?“.

Tak přesně takové je to nejtupější stvoření, co jsme zatím mohli vidět na televizní obrazovce, tedy Kateřina Langerová z reality show VyVolení.

A toto stvoření se jen usmívá se svojí hezkou tvářičkou (což není její zásluha, ta tvářička), a ostatní lidé kolem jí to žerou. Ach jo. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, je to tudíž dobrý člověk, ne? Na tomto příkladu je moc pěkně vidět „oblíbenost“ některých primitivů, pokud primitiv nic nedělá, většina národa jej tudíž neodsuzuje, není za co, a pokud se k tomu přiblble usmívá, kus z tohoto národa jej má dokonce rádo.

Mám takový pocit, že na casting ve VyVolených chyběla jedna zásadní věc, IQ test, a podmínka dosažení minima 100 bodů. Také doufám, že Kachna není typickou představitelkou mladé generace, jinak, Bůh nás opatruj… Osobně tyto mimořádně tupé mladé kusy snesu jen jako další tělo k opíchání, jednou, a pak ji vyhodit ven. Na nic jiného se takový kus prostě nehodí, a za pár let, až bude starší a tlustá, tak ani na toto ne.

Je to takový ten typ, který za pár let užene nějakého bohatého chlapa, nic nebude dělat, a bude si ve své omezené hlavičce myslet, co všechno ona sama nedokázala…

Představte si, že jako student vezmete po večerech práci řidiče, abyste si vydělal na studia, děláte ji pouhé dva týdny, a poté Vás na dva měsíce strčí do kriminálu, přesněji do vazební věznice. Tak toto se stalo Michalovi Frašovi, jednomu z nejzajímavějších a nejchytřejších VyVolených.

Bavil jsem se o tom s jedním kamarádem, a ten mi říkal, jak do vazby šli naprosto všichni lidé, co měli s danou eskortní agenturou jakoukoliv spojitost, a jak si je následně přehazovali po různých věznicích. Michal skončil v Teplicích, což je jeden z nejhorších post-komunistických kriminálů v ČR.

Je to ze strany státního zástupce, který to posvětil, dost nepřiměřená nátlaková akce, jak podezřelé vystresovat. Dokážu si představit rodiče, přítelkyni a kamarády Michala, kteří to celé dva měsíce určitě velice těžce nesli, nehledě na Michala samotného, který věděl, že je zavřený jako zcela nevinný člověk. To musí být psychicky velice nepříjemné. Chápal bych uvalení vazby na jednatele dané agentury, ale nikoliv na běžné „poskoky“, kteří tam pracovali pouhé 2 týdny, a s údajnou trestnou činností neměli zjevně žádnou spojitost.

Nehledě na to, že cosi jako „escortní agentura“ by měla být běžná živnost, nikoliv cosi trestně postižitelného, ty holky to dělají rády a dobrovolně, pro peníze, nikdy ne z donucení.

Představa, že člověk s čistým svědomím nastoupí do nějaké práce, a poté se bez vlastního zavinění ocitne na 2 měsíce v kriminále, je opravdu neuvěřitelná, navíc Vás stát nemusí nijak odškodnit.

Tento článek pochopitelně není psán na základě znalosti veškerých skutečností, a nemusí být tudíž plně objektivní.

WELL.DONE je nejnavštěvovanější seriózní weblog v ČR (neptejte se, proč je zařazen mezi webziny). Chcete vědět, jak dosáhnout toho samého u Vašeho plátku, který zatím čte jen 20 lidí denně? Tento článek by měl na tuto otázku přinést definitivní odpověď.

Nejdříve je ale nutno vyvrátit oblíbenou a často prezentovanou myšlenku, že „na návštěvnosti mi nesejde“. Tuto úžasnou myšlenku můžeme slyšet z úst těch, kteří mají právě těch 20 návštěv denně, ale přitom neustále komentují a linkují na jiných webech, aby si jich někdo všimnul. Psát bez čtenářů je jako hrát divadlo bez publika. Dá se to, ale nikoho to nebaví. Hrát divadlo je show a slyšet divácký potlesk je následná odměna. Pro spisovatele a novináře je zase odměnou mít čtenáře, a to nejlépe stálé.

Položím tuto otázku ještě jinak - pokud Vám na návštěvnosti skutečně nesejde, proč se registrujete na Toplist.cz? 😉

Za sebe mohu ovšem zodpovědně prohlásit, že na návštěvnosti WELL.DONE mi skutečně nesejde. Jestli nějaký den je tu o 1,000 lidí více, a nějaký den zase o 1,000 lidí méně, je mi to skutečně lhostejné, stejně je tu pořád hromada lidí co si čtou archívy. Dokud je návštěvnost vysoká, „nesejde“ mi na ní. Důležité je jen udržet si tempo růstu, nezakrnět.

Druhou oblíbenou průpovídkou plátků co nikdo nečte je, že „nejčtenější neznamená automaticky nejlepší“, popřípadě formulovaný jako „nikdo mě nečte, ale ta kvalita, jó, ta kvalita“. Nerozumím tomu. Máme tu konkurenci. Na webdesign, Linux, Windows, bezpečnost, PHP, hardware, tuning PC, píchání mladých svěžích kusů a další věci se zaměřuje spousta webů, nikoliv jen tento. A pokud je tento nejnavštěvovanější, je zjevné, že v masivní konkurenci si jej volí nejvíce lidí, protože odpovídá nejlépe jejich potřebám, a je tudíž nejlepší.

Ano, je mi to líto, WELL.DONE je lepší než Váš průměrný plátek.

„Viddy viddy viddy well, little brother. Viddy well!“, říkají někteří na poslední redesign hulan.cz. „Naughty, naughty, naughty! You filthy old soomka!“, říkají na to jiní.

Kažpodádně celý webdesignový minisvět v ČR to komentuje. A tak to má být. Když nejnavštěvovanější, nejkomplexnější a nejvýznamnější weblog v ČR udělá redesign, bezvýznamní outsideři musí komentovat a linkovat. Očekává se to. Někteří z nich napíší jen pár negativních vět, pro posílení svého maličkého ušlápnutého ega. Kritizovat leadera znamená získat snadno žlutý puntík. Všichni chtějí žlutý puntík. A někteří napíší pár pozitivních vět, což je mnohem méně snadné, ale zase tím získávají podstatně hodnotnější modrý puntík.

„Excellent. He’s enterprising, aggressive, outgoing, young, bold, vicious. He’ll do.“

Jeden dosud neznámý teenager označí všechny čtenáře webu WELL.DONE za „Hulánovic poskoky“, protože dle onoho brašnovitého teenagera je vše špatně, a kdo s Hulánem souhlasí je okamžitě odpad společnosti. Zajímavé. Rovněž kdokoliv si koupí SonyEricsson P910i je „vlezdoprdelka“, tedy aspoň podle eLKy. To bychom ovšem nesměli vědět, že eLKa si koupil před týdnem Nokii 6681. To nasere.

„You needn’t take it any further, sir. You’ve proved to me that all this ultraviolence and killing is wrong, wrong, and terribly wrong. I’ve learned my lesson, sir. I’ve seen now what I’ve never seen before. I’m cured! Praise god! „

„You’re not cured yet, boy.“