Jak dnes vznikají peníze? - podrobněji

MyEgo.cz

home foto blogy mywindows.cz kontakt

Jak dnes vznikají peníze? - podrobněji

Peníze 10.11.08

Dnes bych rád volně navázal na článek Jak dnes vznikají peníze?. Důvody jsou v zásadě dva. Zaprvé byl zmíněný článek dlouhou dobu ten nejčtenější ;-). Zadruhé se v diskuzi nezřídka ukazuje, že v něm uvedené skutečnosti mnozí shledávají jakožto překvapivé a zároveň v tom zřejmě kdekdo nemá zcela jasno.

Budu dnes tedy podrobnější a uvedu konkrétní příklady, které by případné nejasnosti měly jednou provždy odstranit. Zároveň předpokládám znalost faktů uvedených v původním článku. Nejpodstatnější věci samozřejmě zopakuji a přidám několik postřehů, které jsem tehdy nezmínil.

Všichni už tak vědí, že zdaleka největší množství nových peněz dnes vzniká při poskytování úvěrů obchodními bankami nebankovním subjektům (tzv. úvěrová expanze).

Zcela obecně nové peníze vznikají pokaždé, když obchodní banka kredituje účet nějakého klienta, aniž by zároveň s tím došlo ke snížení jiného klientského účtu v bankovním systému. Do toho krom poskytování úvěrů spadá například i výplata mezd zaměsnancům banky či koupě aktiva (zboží, služby) od nebankovního subjektu.

Obchodní banky podléhají nucené centralizaci. Každá z nich musí spolupracovat s centrální bankou (ČNB) a má u ní založeny minimálně dva účty. První z nich slouží k udržování povinných minimálních rezerv (PMR) a k zúčtování platebního styku. Druhý slouží k výběru oběživa (bankovek a mincí) obchodní bankou na základě její žádosti předané centrální bance (běžný účet).

Prostředky obchodních bank uložené na účtech u centrální banky se nazývají mezibankovní likvidita. V masmédiích lze likviditu občas potkat pod zavádějícím názvem „pracovní kapitál“, který zřejmě novináři z celkem nepochopitelných důvodů považují za stravitelnější pro běžného čtenáře. Důležité je ovšem chápat korektně obsah pojmu. Jak si ten obsah nazveme je irelevantní.

Likvidita se používá k udržování rezervních požadavků, vypořádávání platebního styku, k obchodním operacím mezi bankami (včetně centrální banky), k výběru oběživa obchodní bankou. Součet likvidity a oběživa se běžně nazývá „peněžní báze“ („money base“, „monetary base“, „narrow money“).

Ohledně tvorby likvidity platí mezi centrální bankou a obchodními bankami (jejími vynucenými klienty) stejné principy jako ohledně tvorby peněz mezi obchodními bankami a jejich klienty. Mezibankovní likvidita vzniká pokaždé, když CB kredituje účet nějaké obchodní banky, aniž by zároveň s tím došlo ke snížení jiného bankovního účtu u centrální banky ve stejné výši.

Při opačných operacích peníze či likvidita samozřejmě zanikají.  

Nyní se v detailu podíváme, co musí být splněno, aby obchodní banka mohla běžnému klientovi poskytnout úvěr 1 milion Kč.

Banky v ČR jsou povinny udržovat na svých rezervních účtech u ČNB minimální zůstatek ve výši 2% vkladů, jejichž splatnost nepřevyšuje dva roky. Protože poskytnutím úvěru banka vytvoří vklad ve výši 1 milionu Kč, měla by na svém rezervním účtu mít minimálně 20 tisíc Kč. Kde se tam vzaly je úplně jedno – mohou být klidně půjčené od jiné banky či vytvořené bankou centrální.

Stav účtu je samozřejmě okamžikovou veličinou a v praxi se tak počítá chronologický průměr zůstatků za určité období. V některých zemích jsou povinné minimální rezervy nulové.

Zároveň banka musí všechna riziková aktiva zčásti pokrýt vlastním kapitálem. Tato část je dle mezinárodně přijímaných pravidel o kapitálové přiměřenosti od Basilejského výboru pro bankovní  dohled rovna 8% z rizikově vážených aktiv. Úvěry běžným klientům mají rizikovou váhu 100%, oněch 8% se tak počítá z celé výše poskytnutého úvěru. V našem případě tak banka musí mít vlastní kapitál ve výši minimálně 80 tisíc, který zatím žádná riziková aktiva nekryje.

Je dobré si uvědomit, že vlastní kapitál je položkou pasiv. Netýká se tedy formy majetku, tj. neodpovídá na otázku co to je. Týká se zdroje financování, tj. odpovídá na otázku čí to je. Banka jednoduše musí vykázat část vlastního kapitálu, jež zatím žádné rizikové aktivum nekryje. Zda to fyzicky je budova, automobil, akcie (část nějakého podniku), nakoupené dluhopisy (nárok na budoucí peníze) či cokoliv jiného, je lhostejné.

Z výše uvedeného vyplývá, že banka nepotřebuje ani korunu vkladu, aby poskytla úvěr.  Úvěry dnes nejsou poskytovány z vkladů. Banky nejsou „zprostředkovateli mezi přebytkovými a deficitními jednotkami“. Jsou producenty národních měn.

Jejich zprostředkovatelská role zcela nezanikla, netýká se však zprostředkování mezi vkladateli (poskytovateli úvěru bance) a dlužníky (příjemci úvěru od banky). Poskytování úvěrů dnes s přijímáním vkladů (úvěrů) jednoduše nesouvisí. Vklady jsou vytvářeny úvěry („loans make deposits“), nikoliv naopak.

Bystrého čtenáře možná napadne, co se stane, když takto vzniklé peníze mají být převedeny do jiné banky. Platební styk přeci probíhá s mezibankovní likviditou a v případě převodu prostředků jinam musí potenciálně odejít likvidita v celé výši úvěru?

Tato úvaha je správná, pro banky však v praxi nepředstavuje žádné omezení. Každá banka má jak odchozí, tak příchozí platby. Po vypořádání platebního styku jsou mezi bankami čistí plátci a čistí příjemci likvidity. Banky s přebytkem likvidity ochotně půjčí bankám s nedostatkem likvidity. (Mimo jiné proto, že prostředky na rezervních účtech převyšující rezervní povinnost nejsou centrální bankou úročeny.) Tyto mezibankovní úvěry jsou sjednávány za mezibankovní úrokové sazby (PRIBOR, LIBOR, EURIBOR atd.).

Banky mají navíc možnost od CB získat tzv. kolaterizovaný vnitrodenní úvěr. Jedná se o vnitrodenní repo obchod, kdy banka poskytne jako zástavu „bezrizikové“ cenné papíry (státní pokladniční poukázky, poukázky ČNB, dluhopisy České konsolidační agentury apod.) a obratem získá likviditu ve výši 98% poskytnutého kolaterálu. Pokud tuto likviditu vrátí do konce dne, neplatí žádný úrok.

V opačném případě se z transakce stává lombardní repo úročené lombardní sazbou (v současnosti 3,75%). O sjednání lombardního repa může banka požádat též kdykoliv jindy. Jeho podstata je stejná jako u vnitrodenního úvěru, není však bezúročné a je minimálně jednodenní.

O nedostatek rezervní likvidity z důvodu vypořádávání platebního styku se tak banky opravdu nemusejí bát. Celkové množství likvidity se při něm nemění. Pokud se nesníží celkové množství likvidity, nesníží se ani potenciál bankovního systému úvěrovat své klienty.

Nyní by čtenář měl být schopen korektně interpretovat zprávy, že „centrální banky snížily své klíčové sazby“. Klíčovou sazbou u nás je dvoutýdenní repo sazba, která klesla na 2,75%. V našem kontextu to znamená, že banky budou méně ochotné půjčovat likviditu ČNB. V eurozóně to znamená, že banky budou více ochotné půjčovat si od ECB. Výsledek je v obou případech stejný – více likvidity v rukou bank.

Poznámka na závěr.

Některé věci jsem záměrně zjednodušil, aniž by tím utrpěla podstata sdělovaného. Například kapitál pro výpočet kapitálové přiměřenosti není shodný s vlastním kapitálem vykazovaným bankou v rozvaze. Kapitál pro regulační účely je rozdělen do několika kategorií (Tier 1, Tier 2, Tier 3). Tier 1 je nejdůležitější a všechny jeho položky jsou zároveň položkami účetního vlastního kapitálu. Kapitálová přiměřenost vzhledem k Tier 1 tvoří pouze 4%. Do Tier 2 se potom zahrnuje i termínový podřízený dluh, který je v účetnictví závazkem. (Věřitelé podřízeného závazku jsou v případě likvidace banky uspokojeni až po všech ostatních věřitelích a zároveň před majiteli - ti jsou vždy poslední). Zmíněných 8% platí pro poměr celkového regulačního kapitálu a rizikově vážených aktiv.

V nadcházejících článcích bych se rád zaměřil zejména na historický vývoj bankovnictví, finančních systémů a s tím neoddělitelně související historii finančních krizí. Občas to proložím článkem/překladem komentujícím současné dění.


Komentáře

  1. 1 PF 10.11.08, 00:42:24
    FB

    Perfektní, už jsem se začal bát, že jste přestal psát.
    Na články o historii se moc těším a navíc bych ocenil, kdybyste takto podrobně popsal Vámi předpokládaný ideální stav.
    Prostě, kdybyste se zítra stal finančním diktátorem (nejlépe s rozdělením na možnosti celosvětového diktátora a národního), tak jaké reformy byste zavedl.
    Víc takových článků.

  2. 2 Jiri Peinlich 10.11.08, 07:51:18
    FB

    Dobrý den,

    mohl bych se, prosím, zeptat, jak souvisí výše vkladů bank na účtech povinných rezerv s garancemi za vklady klientům, kdy do určité výše vkladů banka ručí za 90% prostředků?

  3. 3 Jiri Peinlich 10.11.08, 07:52:09
    FB

    [2] Jestli tedy tyto dvě věci vůbec nějak souvisí...

  4. 4 Ondřej Moravec 10.11.08, 12:11:48

    [2] Zůstatek na účtu rezerv a "pojištění vkladů" spolu nijak nesouvisí. Každá banka je do 31. ledna běžného roku povinna za předchozí kalendářní rok na účet Fondu pojištění vkladů přispět částkou ve výši 0,1% z průměru objemu pojištěných vkladů. Tuto částku samozřejmě hradí ze svého účtu u CB, což je jediná souvislost. Viz zákon o bankách, Část třináctá, § 41a a následující (http://www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_o_bankach.pdf...)
    Toto "pojištění" však má odlišnou ekonomickou podstatu od toho, co je běžným obsahem termínu "pojištění" (tak je to např. i se "sociálním pojištěním"). Toto je celkem bez obalu vyjádřeno větou "Na pojištění pohledávek z vkladů
    se nevztahují zvláštní předpisy o pojišťovnictví." (Zákon o bankách, § 41a (2).

  5. 5 Jiri Peinlich 10.11.08, 15:44:58
    FB

    [4] mockrát děkuji za vysvětlení

  6. 6 Martin Běťák 10.11.08, 17:02:03
    FB

    chtěl bych se zeptat vy jste ekonom pracující pro nějakou banku ? nebo nějaký profesor z vš

  7. 7 Ondřej Moravec 10.11.08, 20:12:52

    [6]
    <off-topic>
    Popis mé současné pracovní pozice zní "Financial controlling and reporting L'Oréal ČR & SR". Pedagogická kariéra taky přijde, ale zatím na ni mám dost času (a potenciálu k realizaci jinde ;-)). Při vhodnější příležitosti napíšu nějaký osobnější článek.
    Tímto OT považuji za uzavřený.
    </off-topic>

  8. 8 Martin Štěpaník 13.11.08, 11:14:16
    FB

    Já mám malý dotaz. Neustále si tu vysvětlujeme, protože jsme nechápavý a Drugstar má svatou trpělivost:), jak vznikají peníze úvěrovou expanzí při uložení 100 Kč apod. s využitím peněžního multiplikátru. Já jsem narazil na obchodování bank s deriváty, peněžní, nemovitostní apod. trady. Chápu to velmi zhruba, jen princip a postup, ale zdá se mi, že tohle je hlavní zdroj úvěrové expanze ne ty vklady. Kdybys to Drugstare mohl vysvětlit, tak bych byl vděčen, přece jen, prodávat penněžní derivát za 40 procent hodnoty ležících pěněz na ůčtě, které leží na kontě s tím, že prodávající i kupující si celou hodnotu dá do aktiv a prodá ten derivát zase dál s tím, že jsou to většinu časově omezené operace, kde poslední v řadě platí zisk všech účastníků mi logicky sedí, ale způsob fungování by to chtělo znát do hloubky.

  9. 9 Ondřej Moravec 13.11.08, 14:04:19

    [8] Zdarec.
    1. Většina peněžní nabídky je dnes tvořena výše popsanými úvěrovými penězi.

    2. Peněžní multiplikátor jsem nikde nezmínil. Jestli tím myslíš vztahy popisující změnu v peněžní nabídce (M1, M2) atd. v závislosti na změnu peněžní báze (např. delta M1 = (1 + k(MC))/(r(DD) + r(TD)*k(TD) + k(MC) + r(ER))*delta MB, kde delta M1 = změna v peněžní nabídce, k(MC) = poměr oběživo/běžné vklady, r(DD) = poměr PMR/běžné vklady, r(TD) = poměr PMR/termínové vklady, k(TD) = poměr termínové vklady/běžné vklady, r(ER) = poměr PMR/rezervy nad PMR), tak to je sice hezká teorie, ale špatná praxe - jako všechny ostatní makroekonomické "multiplikátory". "Peněžní multiplikátor [...] je chybnou teorií, která žádnou CB na světě skutečně nezajímá a jež měla dávno být vymazána z učebnic ekonomie." - Peníze a měnová politika, profesor J. Jílek, vrchní expert ČNB na finanční trhy (citace volná).

    3. Zkus být s těmi deriváty trochu podrobnější, nejsem si jist, na co se ptáš. Odpovědět však mohu celkem obecně: při samotném obchodování s deriváty žádné nové peníze nevznikají (nezvyšuje se peněžní nabídka). Pokud derivát obsahuje nástroj, jehož spotovou podstatou je zvýšení peněžní nabídky (např. poskytnutí úvěru za 6 měsíců za úrokovou míru, která bude rovna absolutní hodnotě teploty v onen den naměřené v Klementinu), ani obchodování s ním před datem vypořádání nebude obsahovat tvorbu peněz. Bude obchodován za svou reálnou hodnotu (která bude v tomto případě velmi těžko stanovitelná, protože závisí na předpovědi počasí) a ani fakt, že jej v rozvaze může mít uvedeno více účetních jednotek (protože ho nějaký šílenec třeba přijal jako kolaterál) neznamená, že jsou vytvořeny nové peníze.
    Jestli jsi tím myslel, že nominální hodnoty derivátů vykazovaných finančními institucemi jsou obrovské, tak to je pravda, ale s tvorbou peněz to nemá nic společného.

  10. 10 Vladimír Krupa 13.11.08, 20:01:02
    FB

    [9] Nejsem si jistý, jestli bych tady s prof. Jílkem tak úplně souhlasil. Záleží na tom, jak se člověk na ten peněžní multiplikátor dívá. Pokud se na něj dívá jako na vysvětlení toho, jak postupně docházelo k vršení pyramidy úvěrových peněz na základně oběživa, tak to imho má svoje použití.
    Pokud se na to dívá jako na nástroj, jak spočítat, kolik bude v ekonomice nakonec penězv těch různých Mkách, tak to holt fungovat nebude.

  11. 11 Ondřej Moravec 14.11.08, 09:54:31

    [10]
    Dívat se něj můžeš jak chceš a pořád je to ten samý vzorec, který se tváří, že když do něj dosadíš změnu v peněžní bázi a ostatní veličiny, vyjde ti změna v peněžní nabídce.
    K určení úvěrového potenciálu bankovního systému ani k pochopení úvěrové expanze jej nepotřebuješ. Notabene dnes jsou větším omezením úvěrové expanze požadavky kapitálové přiměřenosti než PMR, a ty v peněžních multiplikátorech nikde nevidíš.

  12. 12 Martin Štěpaník 14.11.08, 11:10:19
    FB

    [9] Mně bylo řečeno, že právě ten fakt, že banka použije garanci, tzn. že na účtě leží určitý počet peněz, u peněžních tradů, peníze tam leží a banka je má v aktivech. Tu garanci - derivát - prodá třeba za 30 - 40% hodnoty jiné bance, ale ta banka si dá do aktiv taky 100% hodnoty jako ta první a zase ji může prodat. Vždy se předem stanoví, kdo je poslední v řadě. Je tam ta podmínka, že ta první banka se zaváže, že nakonec, protože jsou to časově omezené obchody, koupí tu garanci zpět, ale právě jak tam jsou ty úroky, tak na tom strašně vydělá každá banka v řadě a konečný účet zaplatí ta poslední. Co z toho chápu, tak banka má najednou v aktivech 100% hodnoty tý garance za zlomek ceny, takže má hned co půjčovat, tím si vysvětluju, že nejsou potřeba vklady ani půjčka od CB.

  13. 13 Vladimír Krupa 14.11.08, 19:05:43
    FB

    [11] OT - dostal si mejl?

  14. 14 Ondřej Moravec 14.11.08, 20:53:14

    [12] No moc ti nerozumím ;-).
    1. O čem se přesně bavíme? O obchodování s deriváty nebo o poskytování záruk? (Ekonomická podstata některých úvěrových derivátů je podobná ekonomické podstatě záruk, ale >není shodná<. Vždy lze tyto dva nástroje odlišit, resp. určit, kdy úvěrový derivát je či není zárukou.)
    2. U derivátů musíš odlišovat nominální hodnotu a reálnou hodnotu. Nominální hodnota je hodnota podkladového aktiva a ta je vykazována v podrozvaze. Reálná hodnota je vykazována v aktivech, a to na straně aktiv v případě, že je kladná, a na straně pasiv v případě, že je záporná.
    Nominální hodnota "nic neznamená". Drtivá většina derivátů není vypořádána dodávkou podkladového aktiva, nýbrž přímou platbou ve výši reálné hodnoty. Reálná hodnota je pro obě strany držící derivátový kontrakt >až na znaménko< shodná. Pokud má tedy jedna strana z derivátu pohledávku v reálné hodnotě 100 na straně aktiv, partner derivátu má v pasivech závazek 100. V okamžiku přecenění/vypořádání derivátu jsou tyto částky zúčtovány do nákladů či výnosů.
    Při obchodování derivátů mezi bankami peníze v žádném případě nevznikají.

  15. 15 Kotas Slavomír 19.11.08, 20:59:36
    FB

    Rád bych zmínil zjednodušený video výklad na téma článku v první části filmu Zeitgeist: Addendum. Viz.: http://www.csfd.cz/film/249470-zeitgeist-addendum.... Film ke shlédnutí např. zde: http://video.google.com/videoplay?docid=4642167330989213588...

  16. 16 vrum krum 21.11.08, 05:56:58
    FB

    Dobry den,

    nejsem si jist, ze tomu uplne rozumim. Mohl (mohli) byste me pripadne zkontrolovat?

    Je to tedy takto?

    Tradicne se rika, ze banky vytvari penize z vkladu.

    Bilance:
    Stradatel: akt. 100 kc vklad v bance
    Banka: akt. 90 kc pujcka, 10 kc PMR; pas. 100 kc zavazek vuci stradateli
    Dluznik: akt. 90 kc penize; pas 90 kc + urok dluh bance

    Vzniklo tedy 90 kc, ktere ma u sebe dluznik?

    Tady nerozumim tomuto: pokud dluznik penize splati, pak je preci na konci stejny stav jako na zacatku? Proc by to tedy mel byt z ekon. hlediska problem?

    Vy rikate, ze vklady ale v procesu nejsou nutne. Je to tedy takto?

    Banka nekde sezene 10 kc PMR (napr. akcionar vlozi do banky penize? Je to mozne? Pak - 10 kc aktiva PMR, 10 kc pasiva zavazek vuci akcionari) a nasledne pujci 90 kc dluznikovi, protoze ma PMR podminku splnenu? Doopravdy neni nutny zadny vklad?

    To mi pripada nemozne, pak by banka mela bilanci

    Banka: aktiva 10 kc PMR / pasiva 90 kc pohledavka vuci dluznikovi
    Dluznik: akt. 90 kc / pas. 90 kc + urok

    Vzdyt se ale u banky nerovnaji aktiva pasivum.

    ---

    A jeste mensi dotaz: stejna situace by mohla nastat i s komoditnimi penezi? Vlozim 1kg zlata, dostanu nejaky poukaz, banka ca 1kg zlata pujci..

    A nakonec jeste jeden: v jednom ze starsich clanku jste psal, ze zlato je idelani druh penez - nerozumim tomu, proc? Jakou ma "hodnotu navic" oproti beznym penezum? Je vzacne, ale to i spousta dalsich veci. Je vyuzitelne, ale to i mnoho dalsich veci... Proc tedy radeji zlato nez bezne penize? Oboji je preci zalozeno jen na duvere. Verim, ze hodnota zlata zustane, ze ho prijmou jako platidlo etc. Podobne je to s penezmi.
    Dekuji za trpelivost se mnou, pokud jsem napsal nejakou ekonomickou hloupost, tak se predem omlouvam.

  17. 17 Ondřej Moravec 21.11.08, 16:33:56

    [16] Ahoj.
    V tom účetnictví máš trochu zmatek ("závazek vůči akcionáři", "pasiva-pohledávka vůči dlužníkovi").

    Banka (poskytováním úvěrů) vytváří peníze >nad likviditou< a regulačním kapitálem. Do likvidity samozřejmě spadají i vklady neúvěrového původu. Tyto vklady však zdaleka nejsou jediným zdrojem likvidity, proto lze s klidem říci, že banka vklady k poskytování úvěrů nepotřebuje. Veškerá likvidita může být teoreticky vytvořená (půjčená od) CB.

    Dle druhého příkladu se zdá, že to chápeš dobře, jen jsi to správně nezaúčtoval (četl jsi první článek?). Banka při poskytování úvěru >navyšuje v aktivech pohledávky za klienty a v pasivech závazky za klienty - běžné účty<. Sežene si tedy někde likviditu 10 Kč na PMR a může půjčit (při PMR 10%) 100 Kč. V aktivech zaúčtuje 100 Kč pohledávku a v pasivech 100 Kč závazek (běžné účty). To jsou ty nové peníze. Aktiva a pasiva se rovnají vždy, jedná se o dva pohledy na to samé ;-).

    Vytváření nových peněz poskytováním úvěrů nesouvisí s tím, zda se jedná o vynucené (papírové/elektronické) či nevynucené (komoditní) peníze. Souvisí s částečným krytím vkladů na viděnou (běžných účtů). Zejména v dobách standardu zlaté devizy (který od konce 19. století začal nahrazovat zlaté/stříbrné standardy právě proto, že tisknout nové papírové peníze pod ním bylo jednodušší) byl podíl nekrytých (falešných, vytvořených) bankovek velmi vysoký. Tesně před pádem akciových trhů v roce 1929 byl podíl zlato/bankovky v USA menší než 4%, i když všechny bankovky byly oficiálně směnitelné za 100% své jmenovité hodnoty. Více než 96% peněz tak bylo vytištěno (vytvořeno) bankami. V komoditních standardech tak nové peníze nejsou vytvářeny nad likviditou, ale nad určitou komoditou. To je jediný rozdíl.

    Co se týče zlata jakožto "ideálních peněz". Kvalitní zlatý standard je určitě dobrou alternativou. Ideální peníze jsou z mého hlediska peníze >svobodné<. Takové, které vybrali účastníci dobrovolných směn v miliardách transakcí. Vždy to v každé vyspělejší civilizaci byly vzácné kovy, zlato pro větší tranaskce, stříbro pro běžné každodenní (stříbro v některých zemích výrazně převažovalo nad zlatem) a pár dalších pro ty nejdrobnější. Svobodné peníze může produkovat každý, nikdo nestanovuje "zákonné platidlo", nikdo tě nenutí pod pohrůžkou trestu přijmout něco jako protihodnotu ve směně. Svobodné peníze jsou jediné slučitelné se svobodným trhem (kapitalismem). "Kapitalismus" s vynucenými penězi není kapitalismus, ale finanční socialismus + zbytek možná kapitalismus, tj. "smíšená ekonomika".

    Názor, že "peníze jsou založeny na důvěře" jsem komentoval již jinde. Peníze nejsou na důvěře založeny o nic více než jakékoliv jiné jednání obsahující v sobě nejistotu (což je každé). Peníze nakupuješ, protože předpokládáš, že je později prodáš. Maloobchod nakupuje zboží, protože předpokládá, že je později prodá. Bereš si holku, protože předpokládáš, že ... s ní budeš šťastný.
    O "důvěře" musíš mluvit buď ve všech těchto případech nebo v žádném. Zavádět nové pojmenování pro odhad ve světě nejistoty ("důvěra") je v souladu s Ockhamovou břitvou absolutně zbytečné.
    Lidé nakupují peníze, protože >vědí<, za co je při >očekávané< kupní síle v určitý budoucí okamžik budou moci prodat. Stejně tak >víš<, že pokud půjde vše jak >očekáváš<, budeš s tou holkou šťastný.
    Peníze jsou navíc (z definice) nejprodejnější směňovaný statek. V tvé terminologii tak jejich budoucí prodej na "důvěře" spočívá méně než prodej čehokoliv jiného, tj. nejistota obklopující jejich budoucí prodej je nižší než u jakéhokoliv jiného statku.

    A piš prosím česky, tj. s diakritikou.

  18. 18 vrum krum 22.11.08, 00:32:21
    FB

    Tak tedy česky :-)

    Tu pohledávku účtovanou do pasiv jsem teda pěkně zblbnul (6 ráno, no :-) ) I když prosím vysvětli, co je špatně na "závazek vůči akcionáři"?
    Úplně problém pořád nechápu. Tak tedy banka je na tom takto:

    Aktiva:
    100 kč pohlédávka
    10 kč PMR

    Pasiva:
    10 kč zdroj PMR

    Ale těch 100 kč bežný účet - to mi jasné není. Kde se vzaly?
    K zlatu mám ještě dvě připomínky:
    1. Nabídka závisí na težbě (předpokládám) - nemůže to být trochu nestabilní? Např. v případě nálezu nových ložisek by mohla vzniknout nečekaná inflace.

    2. Když by nebylo žádne vynucené platidlo, jak by se platily daně? Jak by bylo možné vypořádat dluhy?

  19. 19 Ondřej Moravec 22.11.08, 01:36:39

    [18]
    Nic jako "závazek vůči akcionáři" neexistuje. Podnik má určitý majetek (aktiva). Část z nich financuje z cizích zdrojů (závazky). Aktiva - závazky = vlastní kapitál (majetek akcionářů).
    "Závazek vůči akcionáři" je jako říci, že tvůj dům je závazkem vůči tobě samému, tj. že ty máš vůči sobě závazek v hodnotě domu, protože jej vlastníš. Zjevný nesmysl. Závazky máš vůči věřitelům, nikoliv sám k sobě. Tvůj vlastní majetek nikdy není tvým závazkem.

    "Ale těch 100 kč bežný účet - to mi jasné není. Kde se vzaly?"
    No kde se vzaly? Byly přeci vytvořeny. Banka jednoduše připíše klientovi na účet 100 a zároveň za ním vytvoří pohledávku ve výši 100. Je to jen účetní zápis. Toto je tvorba peněz.

    Nabídka komoditních peněz samozřejmě není dokonale konstantní (těžba je dlouhodobě udržována na úrovni, při níž dochází k realizaci běžného výnosu z investice napříč ekonomickým systémem). Ve srovnání s jakýmikoliv vynucenými penězi ji však lze pro všechny praktické účely považovat konstantní. Viz jakýkoliv graf vývoje peněžní nabídky z posledních pár století. Snaha obhajovat vynucené peníze odkazem na "stabilní peněžní nabídku či peněžní hladinu" je mysticismem nejhrubšího zrna, který zavírá oči před veškerými fakty. Citace:
    "Začal jsem nedávnou prezentaci před velkou skupinou pěstitelů dobytka (R-CALF USA) ukázkou dolarové bankovky a stříbrné mince. Slova "jeden dolar" jsou napsána na obou. Papírový dolar koupí čtvrtinu galonu, kdežto stříbrný více než pět. Vysvětloval jsem obecenstvu, že spotřebitelské ceny nejsou vysoko - to papírový dolar ztratil většinu hodnoty. Bez ohledu na růst dolarových cen, stříbrný dolar stále koupí galon za dvacet centů, stejně jako v dobách Velké deprese. Papírový dolar se však vzhledem k cenám roku 1940 znehodnotil na 5 centů." - D. Brownfield

    Jak se platí daně a vypořádávají dluhy bez zákonného platidla? No přeci v penězích. Jaký je rozdíl mezi "vypořádáním dluhu" a běžnou transakcí? Ani zlato, ani stříbro nebyly vynucenými penězi a nikdo je nemusel zavádět jako "zákonné platidlo", aby je lidé chtěli používat jako všeobecný prostředek směny (peníze). Ke vzniku peněz donucení nepotřebuješ. Peníze na trhu vznikly z potřeby efektivního provádění směn, stejně jako na trhu vznikly mobilní telefony z potřeby efektivní komunikace. Nikdo nemusel pod pohrůžkou trestu nařídit, že si lidé musí kupovat mobilní telefon. Zlato a stříbro byly penězi mnohem dříve, než pojem zákonného platidla vůbec začal existovat. Pokud určitá strana nechce přistoupit na transakci s nabízeným statkem, nikdo by neměl mít právo ji k tomu nutit. Takové právo měl tradičně stát/vláda a vynucené placení daní ve státních papírových penězích bylo důležitým prostředkem pro zajištění alespoň minimálního přijímání vysmívaných papírových peněz poddanými občany. Ten spor není na konkrétní rovině "zlato versus papír", nýbrž svobodné (dobrovolné) peníze versus vynucené peníze. Má vláda právo nutit ti "zákonné automobily", "zákonné mobilní telefony", "zákonné spodní prádlo"? Ne? A proč tedy peníze? Jsou jen jedním z miliard směňovaných statků. Ano, ten nejpřitažlivější (nejprodejnější). To je důvod vzniku "zákonného platidla".

  20. 20 vrum krum 23.11.08, 01:15:06
    FB

    Ad "závazek vůči akcionáři" - Aha, chápu.

    Ad těch 100 kč v pasivech.

    Musím říct, že mi to, jako normálnímu člověku, nějak nejde do hlavy. Položím otázku, která ti asi bude připadat dost hloupá: Jak to funguje, když si dlužník nechá peníze rovnou poslat na účet jiné banky?

    Poslednímu odstavci taky moc nerozumím. V jakých penězích? Co když mi někdo způsobí škodu (nabourá mi auto) a rozhodne se mi to zaplatit v papírku, na kterém napíše 1 milion?

  21. 21 David Pelikán 24.11.08, 20:42:40
    FB

    Na podobné dotazy už jsem odpovídal často, takže (s dovolením) i zde:

    Vkladatel přinese 100 Kč vkladu, bilance vypadá takto:
    Aktiva-pokladna 100 Kč
    Pasiva-závazek vůči vkladateli 100 Kč

    Banka poskytne na tomto základě 90 Kč úvěr a bilance je následující:
    Aktiva-pokladna 100 Kč (nikam se nehnuly)
    -pohledávka za dlužníkem 90 Kč
    Pasiva-závazek vůči vkladateli 100 Kč (trvá)
    -závazek vůči dlužníkovi 90 Kč (slib úvěr na viděnou vyplatit)

    Dlužník nechá převést úvěr do banky XY:
    Aktiva se nemění, v pasivech je vypořádaný závazek vůči dlužníkovi nahrazen závazkem vůči bance XY.

    K druhé části otázky - pokud papír s nápisem 1 milion přijmete, proč ne? Může to být třeba směnka, nebo je bourající majitelem servisu a papír je poukázka na opravu v hodnotě jeden milion :-) Přijmete jej ale patrně jen v tom případě, když si budete jist, že za něj zase od někoho odpovídající protihodnotu (třeba opravu auta)obdržíte.

  22. 22 Louma Jaroslav 25.11.08, 14:50:09
    FB

    Problematiků účetního zachycení poskytování úvěrů bankou a tvorby peněz v ekonomice lze nalézt ve starvitelné podobě v pracech prof. Bílka a Ing. Kovandy. Je dobře, že touto problematikou se v poslední době zabývá stále více lidí a hledají odpovědi na otázky, které na střední ani vysoké škole neprobírali (úsměvné obrázky typu vkladatel z pravé starny strká peníze do banky a peníze z levé strany banky plynou k žadatelům o úvěr). Základ celého problému spočívá v pochopení zaúčtování úč. sk 21 MD - Pohledávka za příjemcem úvěru a zároveň úč. sk 22 D - Závazek vůči klientovi (bezhotovostní připsání peněz na jeho účet). Pozor jedná se účetnictví banky ne klienta. Zajímavé jsou i jiné způsoby tvorby peněz v ekonomice obchodními bankami (úročení, přiznání mezd zaměstnancům banky,...). Bude dobře, jestliže v budoucích článcích a diskusích na tato téma budou občas použity více pojmy jako aktiva a pasiva a MD a D.

  23. 23 David Pelikán 25.11.08, 19:44:27
    FB

    [22]

    Celý problém je v systému frakčního bankovnictví, odsud pochází i obava z "runu" na banku. Bance vzniká v tomtéž okamžiku závazek vyplatit na požádání 190, ačkoli má v kase jenom 100.
    Celý problém by byl vyřešen požadavkem 100% krytí, kdy by pro úvěrování byly použitelné jen termínované vklady - samozřejmě za patřičný honorář (úrok) vkladateli. Pak by banka byla skutečně prostředníkem mezi věřitelem a dlužníkem a její zisk by plynul z úrokového diferenciálu.

  24. 24 Ondřej Moravec 26.11.08, 12:33:37

    [20]
    "V jakých penězích? Co když mi někdo způsobí škodu (nabourá mi auto) a rozhodne se mi to zaplatit v papírku, na kterém napíše 1 milion?"
    Přesně tohle se dneska děje. Dneska se platí papírky s čísly (oběživo), popřípadě pouze účetními zápisy (elektronické peníze) znějící na jednotku "národní měny". Evidentně si dobře uvědomuješ, že kdyby byla produkce peněz svobodná, penězi by nemohly být papírky/účetní zápisy samy o sobě. K tomu potřebuješ (státní) donucení.
    Existence peněz (tj. všeobecně akceptovaného prostředku směny) však obecně se státem/donucením nemá nic společného. Peníze na trhu vzniknou z potřeby efektivního provádění směn. Jsou produktem svobodné spolupráce ekonomických subjektů v rámci majetkových práv. K jejich vzniku nepotřebuješ ani stát, ani zákon (krom majetkového práva), ani donucení.
    Místo prostředku směny zaujme komodita, která pro to má (dlouhodobě) nejvhodnější vlastnosti. Tyto vlastnosti jsou zejména: relativní vzácnost, snadná dělitelnost, trvanlivost, homogennost, dobrá skladovatelnost.
    Historicky toto místo vždy postupně zaujaly drahé kovy, zejména zlato a ještě ve větším měřítku (zvláště pro každodenní transakce) stříbro. Všechny mincovny byly původně soukromé a zlato a stříbro byly soukromé peníze - peníze produkované na trhu bez jakéhokoliv donucení a určování "zákonného platidla".
    Razit mince znamenalo pouze označit daný kus peněžní komodity její vahou. Preferovány byly mince z mincoven poskytující nejlepší služby (zejména tedy korektní označení váhy + výměna opotřebovanějších mincí); jméno "dolar" je odvozeno od Jáchymovského tolaru, stříbné mince proslulé svou kvalitou, kterou razila mincovna českého hraběte Schlicka).
    Důvody, proč se skupina disponující donucovací mocí (vládci atd.) vždy snažili uzurpovat si finanční systém, snad netřeba rozvádět. >Peníze samotné jsou však produktem trhu (dobrovolných směn)<. Vlády se pouze postupně (a dělo se to vždy a všude) snažily získat kontrolu nad penězi a jejich produkcí (výsadní práva, ražebné, zákonné platidlo, nakonec papírové peníze). Teprve ve 20. století uspěly dle svých představ, z velké části i díky apologetice ze strany "progresivní" (rozuměj zpolitizované) ekonomie.

  25. 25 Fedor Babayev 23.12.08, 01:11:14
    FB

    Zdravím autora,

    Pane Moravče, vaše články jsou velmi zajímavé, působi suverenně. Chci Vás poprosit uvést informaci o sobě a to z toho důvodu, že přílišná anonimita autora vrhá stín na věrohodnost publikaci takového autora. Působi dojmem obavy z reakce čtenářů a nepřesvědčením v napsané.

    S pozdravem,
    FB

  26. 26 Ondřej Moravec 23.12.08, 20:53:02

    [25] Šťastné a veselé :-),
    Jak jsem již uvedl v komentáři č. 7, při vhodnější příležitosti napíšu osobnější článek. Tato příležitost přijde cca za 2 měsíce.
    Osobně nechápu, proč by jakýkoliv autor měl mít "obavy z reakce čtenářů" či z jejich "nepřesvědčení v napsané", jejichž zdrojem by měla být autorova "přílišná anonymita".
    Čtenář by vždy měl mít na zřeteli >co< čte, jaký to dává smysl, je-li to konzistentní, co z toho vyplývá a co ne. K vyjasnění otázek je zde diskuze.
    Ano, některá z témat jsou poměrně komplexní či odborná a čtenář bez adekvátní průpravy nemusí být schopen korektně zhodnotit relevanci napsaného, protože mu chybí příslušný znalostní a konceptuální rámec. Někteří by tak rádi našli zkratku ke znalostem a jistotě odkazem na "autoritu". Ač tomu rozumím, je mi tento postoj cizí.
    Výše napsané neznamená, že je nesmyslné vybírat si své informační zdroje dle autora. Preference autora by se však měla zakládat na tom, >co píše< (podružně jak to píše), nikoliv na tom, >co píše o sobě< (ani na tom, co o něm píší druzí). Před postojem "napište o sobě něco důvěryhodného a já vám budu věřit" zcela obecně >důrazně varuji<. Je negací nezávislého myšlení zaměřeného primárně na >obsah<, nikoliv na formu či autoritu. Nevidím žádný proces, jimž by se zveřejněním informace o autorovi (v jakékoliv situaci) změnil obsah či smysl jím napsaného (mohou vyjít najevo jeho motivace).
    Čtenáře sdílející názor vyjádřený v předchozím komentáři tak v zájmu jejich duševního rozvoje vyzývám, aby se místo zkratek vydali na méně pohodlnou cestu vlastního studia a myšlení. Pokud mám mluvit sám za sebe, většinu vzdělání, jehož si cením, jsem nezískal na přednáškách a cvičeních při oficiální výuce, ale v knihovně při čtení literatury, která zpravidla nebyla v seznamu doporučené četby (a následným myšlením).
    Bitva na poli poznání se vede argumenty, nikoliv autoritou. Toto je esence a cesta vědy. Kdo z ní sejde, otevírá dveře zpět do temného středověku, kdy "pravda" rovnala se "autorita" rovnala se "moc/síla" (ať již "nadpozemská" - náboženství, či fyzická - vládce a jeho vojska).
    Jedinou autoritou by měl být váš rozum a vaše poznávací schopnosti. Nesnažte se je nahradit vírou v autorovu "neomylnost" odvozenou od osobních informací. Dá se toho tak krásně využívat ;-)...
    Čtenáři dychtící po troše bulváru nechť si dva měsíce počkají. Budu mít narozeniny (změnilo to něco? :-)).

  27. 27 Oldrich Dvorak 19.11.10, 17:55:14
    FB

    [24] Děkuji za nádherné články, které problematiku stravitelnou formou vysvětlují.
    Co mi není jasné na zlaté/stříbrné rezervě, tedy na měně v této formě, jak k ní lidé přijdou. Stejně jako nyní tvoří peníze banky, tak tam to bude majitel dolu, ne? Asi nyní nejsem schopen přemýšlet v širším měřítku, ale nedochází mi, kde přijdu ke zlatu, které vložím do sejfu v "bance", za kterou dostanu tu poukázku....
    Jestli mě můžete odkázat na nějaký článek či stručně odpovědět, budu Vám ještě více vděčný, než jsem nyní. :)

  28. 28 Oldrich Dvorak 19.11.10, 17:57:42
    FB

    Prosím Vás, v současné době mohou i "kampeličky" družstevní záložny půjčovat peníze pouze s 2 % krytím PMR respektive s 8 % vlastním jměním? Nebo to je pouze výsadou bank?

    Děkuji. Oldřich

  29. 29 Ondřej Moravec 19.11.10, 18:42:37

    [27]
    V případě svobodného finančního systému, kdy má každý právo produkovat peníze, se standardními penězi (historicky) staly ušlechtilé kovy, protože se pro tuto roli hodí více než cokoliv jiného. Nikdo to nenaplánoval, byly vybrány v miliardách dobrovolných směn jako nejvhodnější - jsou relativně vzácné, snadno dělitelné a v podstatě nezničitelné (velmi trvanlivé).

    Tyto kovy se samozřejmě těží (a soukromé mincovny z nich posléze razí mince, jak tomu bylo v jistých historických úsecích), oboje však je podnikání jako každé jiné. Ani majitel zlatého dolu, ani mincovna nerealizují (dlouhodobě) nadprůměrný výnos z kapitálu. Majitel dolu řeší stejné otázky jako ostatní podnikatelé - bude rozšíření produkce profitabilní? Bude množství dodatečně vytěženého zlata/stříbra větší než náklady na něj vynaložené?

    Jinak řečeno, majitel dolu a mincovna netvoří peníze "ze vzduchu" či přesněji "jediným tahem tužkou/pár úhozy na klávesnici", jak tomu je v systému bankovnictví s částečným krytím závazků splatných v současnosti (a používání peněžních substitutů - bankovek v běžných transakcích; v tom případě je jedno, že standardními penězi je zlato či stříbro - banka tiskne a půjčuje více substitutů, než kolik má standardních peněz).

    Produkují a prodávají peníze stejně, jako jsou produkovány a prodávány ostatní statky (v každé transakci jsou obě osoby jak prodávajícím, tak nakupujícím - jedna prodává peníze a nakupuje nepeněžní statek, druhá nakupuje peníze a prodává nepeněžní statek; protože peníze jsou v každé rozvinutější ekonomice součástí téměř každé transakce, první osoba se pro zjednodušení nazývá nakupující a druhá prodávající, což hezky zachycuje fakt, že peníze nikdo nenakupuje pro ně samotné, nýbrž vždy jako prostředek pro nákup jiných statků a hodlá je v budoucnosti prodat)

    [28] Peníze při poskytování úvěru tvoří pouze obchodní banky.

  30. 30 Jiří Šíma 16.02.11, 04:06:09
    FB

    [19] Vláda si vynucuje své právo na užívání její měny, protože v ní vybírá daně. Pokud by je od ní nikdo nebral, nemohla by si za vybrané daně nic pořídit, takže by jí byly k ničemu. Takže důvod je dobře popsaný ve větě: "Takové právo měl tradičně stát/vláda a vynucené placení daní ve státních papírových penězích bylo důležitým prostředkem pro zajištění alespoň minimálního přijímání vysmívaných papírových peněz poddanými občany." Stačí jen dodat, a je tomu tak stále.

  31. 31 Vojta Tranta 24.05.12, 00:33:50

    Když jsem se o úvěrové expanzi posledně zmínil před profesorkou na ekonomii málem mě vyhodila ze třídy, že to prej je totální hovadina, tak nevim, kde je pravda. Osobně teda vidím a věřím logice úvěrové expanze, že o tom není ani slovo ve zpracování maturitních otázek z ekonomii mi nadzdvihává obočí.

  32. 32 Ondřej Moravec 24.05.12, 11:22:27

    Předpokládám, že jsi ještě na střední a slovem "profesorka" myslíš středoškolskou učitelku. Vzhledem k jejich obecně velmi tragické kvalifikaci mě to nepřekvapuje. Zkus jí k Vánocům pořídit nějakou vysokoškolskou učebnici, třeba Jílkovu Peníze a měnová politika, případně jí doporuč, ať si zapíše nějaký vhodný kurz na VŠE či FSV UK a rozšíří si obzory. A potom tě vyhodí ze školy :-). I v té nejzákladnější u nás používané vš učebnici, jíž je Revendova Peněžní ekonomie a bankovnictví, se v kapitole o peněžní nabídce řeší úvěrová expanze (pod názvem multiplikace vkladů). Úvěrová expanze je neoddělitelnou součástí bankovnictví s částečným krytím běžných/spořících (netermínových) účtů. A není to nějaké "tajemství", teorie bankovnictví a peněžní nabídky se však běžně řeší až na VŠ.

  33. 33 Radek Ovčáčík 26.07.12, 11:43:14

    Zdravím, velice zajímavý článek. Nemohu přijít na to, co se děje s penězi ze splaceného úvěru.

    Příklad:
    Banka "nějak" (třeba úvěrem od jiné banky) získá 20 000 Kč na PMR (2 %) a 80 000 Kč z vlastního kapitálu (8 %). Klientovi poskytne úvěr v hodnotě 1 000 000 Kč a v účetnictví si vytvoří pohledávku a závazek, aby jim nevznikla "bota".

    Klient, po letech práce, bance vrátí 1 000 000 Kč a úroky. Neznamená to pro banku de facto 900 000 Kč zisk? Banka zpět získala 100 000 Kč (jejich úvěr 2 % a jejich vlastní kapitál 8 %) a 900 000 Kč od klienta. V minulosti by těchto 900 000 Kč představovalo vklad střadatele, ale tyto peníze vznikly bez vkladu a tudíž se ani žádnému střadateli nevrací. Co se s nimi tedy stane?

    Podle mé selské logiky by těch 900 000 Kč měla banka opět "zničit", když vlastě tyto peníze vznikly z ničeho (bez práce, bez vkladu).

  34. 34 Ondřej Moravec 31.07.12, 16:43:35

    Při splácení úvěru bankou poskytnutá jistina zaniká (v aktivech banka snižuje pohledávku za klientem, v pasivech snižuje běžný účet klienta), banka tedy úvěrové peníze skutečně "ničí". Výnosem se stává pouze inkasovaný úrok, stejně jako u jakéhokoliv jiného úvěru, ať jej poskytuje banka či jiný ekonomický subjekt.

Nový komentář

Pro přidání komentáře se musíte nejdříve  registrovat Facebookem

Banan.cz