Ekonomická krize a ruka trhu

MyEgo.cz

home foto blogy mywindows.cz kontakt

Ekonomická krize a ruka trhu

Ekonomie 16.03.09

V posledních měsících prosakují zprávy o „receptech na krizi“ i k mediálním ignorantům mého kalibru. Příslušníci hlavních politických stran se všude na světě předhánějí v předkládání „záchranných balíků“ a „stimulačních opatření“ na „roztočení ekonomiky“ (tento obrat mi přijde obzvlášť úsměvný; znamená zřejmě „zvýšení agregátní poptávky“). Jejich obsah více či méně souvisí s proklamovanými hodnotami dané partaje a běžný občan tak může několikrát za den zaslechnout desítky kolidujících opatření, která by měla přinést stejný efekt. Celkem oprávněně tak nabývá dojmu, že ekonomové zřejmě vůbec nic nevědí a jen „střílí od boku“ různá dílčí opatření, jejichž opora v kvalitní teorii je nulová. Občas mají pravdu.

Dnes ponechám stranou hlubší analýzu vzniku ekonomických krizí a jejich „léčby“ všeobecně. Okomentuji jeden dílčí návrh na řešení ekonomické krize, a to konkrétně „nechat krizi ruce trhu“, „nechat trh, ať to vyřeší sám“. Mnoho jeho zastánců totiž pořádně neví, co říká. Tento přístup lze nejčastěji nalézt u jedinců zastávajících konzistentní postoj ke svobodné ekonomické spolupráci (trhu). Tito lidé, ať již z řad ekonomů, podnikatelů či jakýchkoliv jiných, zpravidla chápou zásadní roli instituce soukromého majetku při tvorbě bohatství (ekonomickém pokroku, zvyšování produktivity). Pokud máme majetková práva, máme následně i směnu (obchod), směnný poměr (cenu), prostředek směny (peníze), cenovou strukturu a všechny ostatní přirozené znaky kapitalismu. Všechny se vyvinou jakožto důsledek (osobních) majetkových práv.

H.H. Hoppe: Theory of socialism and capitalismTito lidé vědí, že trh funguje lépe než centrální řízení. Zpravidla ze zkušenosti, méně potom z nějaké ucelené teorie. Něchtějí jej z fleku odepsat a ptají se: Proč by v krizi měly platit jiné ekonomické zákonitosti, snad nějaká „speciální ekonomie pro období krize“? Proč by opatření (znárodňování, vysoká inflace peněžní nabídky, omezování ekonomické svobody), která jsou běžně vnímána jako zátěž pro ekonomický rozvoj a produktivitu, najednou měla pomoci z krize ven a uspíšit růst produktivity? Opravdu je svět tak nešťastně mystický, nekonzistentní a ubohý jako minulý prezident USA, jenž byl „nucen opustit své svobodně-tržní principy, aby trh zachránil“?

H.H. Hoppe: Economics and ethics of private propertyMajetková práva opravdu jsou alfou a omegou svobodné ekonomické spolupráce. Jsou nutnou a postačující podmínkou pro kvalitní fungování trhu. „Kapitalismus“ je synonymem pro „konzistentní aplikaci a vynucování osobních majetkových práv“. Pokud dobře funguje majetkové právo, bude dobře fungovat trh. Trh je pouze realizací a manifestací majetkových práv jeho účastníků. Zničíte majetková práva, zničíte trh. Přesně o toto usiloval a usiluje socialismus ve všech svých formách. Ani v těch nejtvrdších formách socialismu se majetková práva (a trh) zcela zničit nepodařilo. A nikdy nepodaří. Vlastnictví začíná vlastní vůlí a tělem, které tato vůle ovládá. Pokračuje plody vlastního úsilí a je manifestováno ve směně těchto plodů s jinou produktivní osobou. (Svobodná) směna plodů vlastního úsilí je stejně přirozená jako možnost zvednout ruku bez souhlasu někoho jiného. Obojí jsou manifestací stejných majektových práv.

Pokud trh nefunguje, nefungují (někde) dobře majetková práva. Mohou být skvěle sepsaná na papíře, nefungují však v realitě jednání. Právě zmíněné je dle mého názoru nejdůležitější ekonomickou lekcí, jíž se komukoliv může dostat. Pokud vám někdy někdo bude tvrdit, že porušováním majetkových práv lze zlepšit fungování trhu, zvýšit produktivitu a zajistit pokrok, rychle utíkejte. Před vámi nestojí ani ekonom, ani právník, ale zloděj wanna-be, který by rád pro své (třeba jinak i ušlechtilé) cíle získal utilitaristické posvěcení ve formě „porušením majetkových práv osoby A se zvýší celkový užitek“. Zřejmě vás poté oslní kalkulací toho užitku, zejména užitku osoby A. Absurdita „kalkulace užitku“ a jeho porovnávání mezi osobami je snad zjevná každému, kdo na tom nehodlá založit svou akademickou nebo politickou kariéru.

Tvrzení, že porušováním majetkových práv lze zlepšit fungování trhu, (vynecháme-li  fyzické násilí) znamená „budeme-li více krást, budeme celkově bohatší a produktivnější“. I pětileté děti chápou, že se jedná o cestu do pekla a nikoliv do nebe. Chápe to jistě drtivá většina dospělých, ať již rozumem, nebo jen na základě jim předané tradiční výchovy. Kde je tedy kámen úrazu? Kde je problém, když to je tak křišťálově jasné? Spočívá v neschopnosti (či záměrné neochotě) identifikace porušování majetkových práv nad rámec jeho nejzjevnějších podob.

Majetková práva nejsou statický ani jednoduchý koncept. Jejich pochopení u běžných lidí v lepším případě končí (správným) pocitem, že pokud jejich soused pálí pneumatiky a oni kvůli tomu nemůžou řádně užívat svůj majetek (např. sušit prádlo nebo jen být na zahradě), „není to dobře“ (jsou porušovány jejich majetková práva). Nejsou schopni rozlišit žádnou „sofistikovanější“ formu porušování majetkových práv přesahující situaci, když jim někdo přímo tahá něco z kapes. Dokonce i při tom dochází k rozdílnému vnímání na základě způsobu provedení. Zaměstnanec, který se setkává pouze se svým zdaněným výdělkem a ten skutečný (superhrubou mzdu) nikdy nepotká, zřejmě nepociťuje takový útok na svůj majetek jako někdo, kdo by měl zaplatit stejnou procentuální daň jednou ročně z majetku, který již „měl v kapse“. Přímý pocit pro spoustu lidí představuje mnohem zásadnější formu poznávání než abstraktní myšlenka a zřejmě tomu nikdy nebude jinak.

Po stručné rekapitulaci podstaty trhu (svobodné ekonomické spolupráce) a jeho nutného předpokladu ve formě kvalitní instituce osobních (majetkových) práv, již zřejmě bystřejším svitlo, kam dnes směřuji. Zastánci přístupu „nechat krizi ruce trhu“ dosud uvedené chápou více či méně hluboce a komplexně. Důkazem o velmi povrchním pochopení diskutovaného je potom názor, že „nechat krizi ruce trhu“ znamená „nedělat nic“. Opak je pravdou a pokud by vlády měly nechat krizi ruce trhu, měly by více práce, než s upřednostňovanou alternativou zvyšování státního vlivu na ekonomický život občanů. Ekvivalence „nechat krizi ruce trhu“ = „nedělat nic“ totiž vychází z bláhového předpokladu, že kolem sebe máme něco jako svobodný trh. Ha ha hi hi he he. A já myslel, že mé vtipy jsou špatné…

Podívejme se podrobněji, co kolem nás je v rozporu se svobodným trhem, tj. s (osobními) majetkovými právy. Pořadí též hrubě vyjadřuje relevanci pro vznik, případně léčbu ekonomických krizí:

  1. Existence vynucených peněz a kartelizovaného bankovního systému s centrální bankou v čele. Nejedná se o nic jiného než o slabší verzi centrálního řízení přímo v srdci ekonomiky – finančním systému. Právě ten by měl fungovat nejlépe a na co nejtvrdších tržních základech.
  2. Striktně vzato veškeré zdanění. Zdanění je porušením majetkových práv, dokud se nejedná o převod majetku, který by byl proveden i bez hrozby násilí. Nehodlám z toho dělat obecnou diskuzi na téma „společnost bez zdanění“, každopádně čím větší zdanění, tím méně trhu a naopak. Výše zdanění se tedy počítá a trhu není jedno, zda to je dnes obvyklých agregátních 40 - 50%  anebo 10 – 20%. Jakékoliv snížení zdanění je tak krokem k trhu, zvýšení potom od něj.    
  3. Drtivá většina pracovněprávní legislativy, zákony o minimální mzdě a odborových organizacích. Stručně řečeno vše nad rámec smluvní svobody plus všeobecných zvyklostí v pracovních vztazích (například určitá doba mezi výpovědí a skutečným odchodem zaměstnance, ať již z popudu zaměstnance či zaměstnavatele – pokud se nejedná o odchod z nestandardních důvodů). U odborových organizací není problém jejich samotná existence, nýbrž jim delegované prostředky prosazování zájmu, které nezřídka porušují majetková práva zaměstnavatelů.
  4. Zásadní účast státu ve „strategických“ odvětvích, tj. zejména energetika a komunikace. Fakt, že tato odvětví se ve srovnání s ostatními vyznačují neustálými „nedostatky“ a nízkou kvalitou poskytovaných služeb, není náhoda. Snad nikdo netrpí představou, že když jsou energetické společnosti oficiálně soukromé, tak působí na svobodném trhu. Kdo ovládá energie nám nedávno v přímém přenosu předvedli političtí sympaťáci z východu. Ti ze západu na tom nejsou o moc jinak. Do tohoto bodu lze přidat i školství a zdravotnictví.
  5. Většina antimonopolního zákonodárství a zákonů na ochranu hospodářské soutěže. Ve své aplikaci jsou zpravidla více než cokoliv jiného zvýhodňováním méně schopných (produktivních) na úkor schopnějších (produktivnějších), buď prostřednictvím dotací těm méně produktivním, či prostřednictvím pokut těm více produktivním. Ochrana hospodářské soutěže má spočívat v zamezení situacím, kdy jeden subjekt jinému brání v realizaci jeho majetkových práv (např. vstupu do odvětví), nikoliv v přerážení rukou těm, kteří jsou schopni vyrábět lépe, kvalitněji a levněji než ostatní. To je podstatou hospodářské soutěže a taková společnost může a bude mít „dominantní postavení na trhu“. Dokud však neporušuje něčí majetková práva, neporušuje hospodářskou soutěž.
  6. Celá patentová legislativa.

Ano, mí snílci o ruce trhu, tento výčet alespoň zhruba zachycuje vliv státu na ekonomický život občanů (trh). Ruka trhu vyrůstá ze státního těla. „Nechat krizi ruce trhu“ by tak znamenalo mnoho aktivních zásahů ze strany vlády – likvidace centrálních bank a vynucených měn, postupné snižování zdanění (ruku v ruce se snižováním příjmů musí jít snižování výdajů, bohužel nelze lusknout prsty a ze dne na den demontovat práci socialistů za posledních sto let), smluvní svoboda jakožto základ pracovněprávních vztahů, odstup státu ze strategických odvětví, zrušení většiny antimonopolní legislativy, patentové legislativy a dalších předpisů a nařízení, jejichž podstatou není ochrana, nýbrž porušování majetkových práv.

G. Reisman: Capitalism„Nedělat nic“ dnes znamená „nechat podlomenou a svázanou ruku trhu dále se přetahovat s rukou státu“. Neznamená to nechat trh vyřešit krizi. Udržování statu quo dnes není udržováním laissez-faire kapitalismu (trhu), ale „smíšené ekonomiky“, kde je stav zápasu „trh versus stát“ s přimhouřením oka přibližně jedna jedna. Je to jako pít pivo a chtít střízlivět „neděláním nic“. Tělo má schopnost střízlivět, „nedělání nic“ však znamená pokračování v pití piva…


Komentáře

  1. 1 Vojtěch Rylko 16.03.09, 16:16:28
    FB

    Kapitalismus je velmi špatný a lehce zneužitelný systém (Jak zabránit sousedovic svobodnému pálení gum? Budu sušit prádlo a stěžovat si...), proto je bezpodmínečně nutné, garantuje-li nám stát svobody, vytvářet proti-svobody (omezení trhu). Zakazuje-li mi stát vyhrožovat a napadnout fyzicky prodejce, jako protihodnotu tedy musím požadovat xletou záruční dobu na zboží. Atd.

  2. 2 Ondřej Moravec 16.03.09, 17:42:32

    [1]
    Evidentně jsi nic nepochopil. Zkus si pro začátek přečíst odkazovanou literaturu (má dohromady cca 2000 stran), abys vůbec tušil, co to ten kapitalismus je. V jedné větě jsi schopen dokonale demonstrovat svou zmatenost. "Omezení trhu" , tj. "omezení svobod" jsou právě ona majetková práva. Svobodný jsi pouze na svém majetku, nikde jinde.
    "Jak zabránit sousedovic svobodnému pálení gum?" - jedná se o porušení tvého majetkového práva, takže to řeší právní/donucovací systém, stejně jako vraždu/krádež/porušení kupní smlouvy apod.

    "Zakazuje-li mi stát vyhrožovat a napadnout fyzicky prodejce, jako protihodnotu tedy musím požadovat xletou záruční dobu na zboží."
    Co je tohle? Prosím čtenáře o smysluplné komentáře...

  3. 3 Radek Hulán 16.03.09, 18:02:33

    [2] myslím, že s rozpuštěním spodiny na Novinky.cz se jich část přesouvá na jiné weby, počínaje iDNES.cz, přes Root.cz až sem ;)

  4. 4 Michal Gebauer 16.03.09, 20:41:42
    FB

    Pěkně sepsáno!

    Víra v neviditelnou ruku trhu (a jeji prozřetelnost) je stejně zábavná a absurdní jako víra v boha, protože přece věci musí mít účel smysl a směr a pokud věci mají směr něco je musí řídit... umyslná záměna příčiny a důsledku, která se vždy stává nástrojem v rukou lidí toužících po moci.

  5. 5 Ondřej Moravec 16.03.09, 21:10:56

    [4]
    "Neviditelná ruka trhu" je metafora, která popisuje podstatu fungování ekonomické spolupráce v rámci majetkových práv. Ta "ruka" je neviditelná proto, že není pouze jedna jediná a snadno identifikovatelná. Trh je decentralizovaná struktura, v níž každý subjekt provádní vlastní ekonomické plánování a všechny tyto plány jsou harmonizovány cenovým systémem a kalkulací výnosů a nákladů, která umožňuje zjistit smysluplnost ekonomické činnosti. Stejně jako třeba internet tak trh postrádá centrální autoritu vydávající konkrétní příkazy (tvorba standardů jakožto obecných pravidel je něco jiného; viz článek Internet je spontánní řád). Na trhu tak probíhá mnohem podrobnější a efektivnější plánování ekonomické činnosti, cenová struktura (interakce nabídky a poptávky) koordinuje bezpočet plánů dohromady a výsledkem je obdivuhodně pružný a funkční systém produkce, který díky neustálé kalkulaci zisku bohatství vytváří, nikoliv spotřebovává.
    "Viditelnou ruku" lze potom nalézt v centralizovaném/autoritářském řízení ekonomických vztahů, kdy původcem ekonomického plánování je velmi omezená a ze své podstaty nepružná skupina jedinců seskupená okolo svrchovaného diktátora.

  6. 6 Marek Bryša 16.03.09, 21:45:33
    FB

    Předně: máš velmi dobré a osvětové články, škoda, že lidí jako ty není víc :-)
    Jen kdybys prosím mohl trochu rozvést tu patentovou legislativu. Mně se právě spíš jeví jako prostředek ochrany majetkových práv na vynález, jehož vývoj logicky není zadarmo.
    Díky.

  7. 7 Miroslav Pavlovský 17.03.09, 12:18:18
    FB

    [5]
    Nesouhlasím s Vámi.
    Domnívám se, že kapitalismus došel tak daleko, že se bez nějaké formy centrálního řízení neobejde. Možná ovšem, že se už nebude moci nazývat kapitalismem. Rozhodně půjde o zbyrokratizovanou společnost.

    Vlastnictví jako takové je zřejmě v krizi. Klasické římské pojetí (ius possidendi, disponendi, utendi et fruendi) lze použít už jen v klasických občanskoprávních vztazích. Ovšem jinak se poněkud rozplývá. Musíme totiž rozlišit majetková práva, o kterých hovoříte, a předmět vlatnictví. Vlastnictví věci či pohledávky se nezměnilo. Ovšem rozšiřuje se předmět vlastnictví, které je těžce definovatelné, koneckonců i ono je symptomem oné krize. Jde o vlastnictví práv či "práv".

    Občan (a o něm hovořím) už těžko rozezná, co vlastně vlastní. Pokud jste držitelem akcie společnosti, která vlastní podíl na jiné společnosti, která vlastní podíl na fondu, který vlastní podíl na jiném fondu, který vlastní podíl na společnosti, jejíž akcii vlastníte, co vlastně vlastníte? Jistě, lze odpovědět, že vlastníte akcii, tedy papír, nárok.
    Ve skutečnosti vlastníte pouze naději. Od disposice se svým vlastnictvím jste odtržen (s výjimkou prodeje), neboť o ní rozhoduje někdo jiný. A to vynechávám různé opce, apod.

    To vše, dle mého, bylo založeno vznikem akciových společností, které na druhé straně byly nutným produktem vývoje - bylo nutno akumulovat kapitál.

    A tuto deformaci (nebo změnu) vlastnictví žádnou státní regulací neodstraníte, naopak, objektivní vývoj ji bude posilovat. Bude se zvyšovat její ochrana, lhostejno, zda to budou zákony či ekonomický tlak velkých společností.
    Société anonyme = propriété anonyme.
    Vlastníkovi zůstává z onech klasických vlastnickýc práv pouze ius possidendi a fruendi. Disposici prováději "odborníci". A pak to dopadá, jak to dopadlo.

    Je to nutný vývoj vedoucí k centralizaci, ať chcete nebo ne.
    Ochrana tohoto vlastnictví je něco jiného než ochrana vlastnických práv majitele domu před výpary ze sousedova kompostu.

  8. 8 David Lister 17.03.09, 12:55:59
    FB

    Osobně se mi zdá, že základní problém spočívá v termínech, které se mezi ekonomy ustálily a pro běžného člověka jsou nesrozumitelné, takové klasické zmatení pojmů - viz. ta "neviditelná ruka trhu" i to, že necháme trh "aby se řídil sám" to podle mě nejsou termíny adekvátní tomu, co chtějí liberálové realizovat a pokud tím chtějí oslovit majoritu, měli by je přestat používat.
    Mnohem srozumitelnější se mi zdá označení, které používal třeba Mieses tzn. centrálně řízená ekonomika vs. ekonomika řízená poptávkou spotřebitelů (spotřebitel řídí vývoj jednotlivých odvětví poptáváním toho, co mu přináší největší užitek). Technicky zaměřeným lidem by zase dle mého názoru byl blíž termín "decentralizované řízení", protože většina z nich ví, že decentralizované systémy jsou mnohem stabilnější, než centralizované.
    Samozřejmě existují i lidé, na které žádné teoretické přesvědčovací metody platit nebudou - vsadím se, že každý zná aspoň jednoho člověka, do kterého můžete opakovaně hučet jak nelépe umíte měsíce a on se prostě nechytí vůbec ničeho. Na takové lidi se musí přes jejich peníze. Pokud by si každý spočítal, jaké sumy se za něj odvádí státu a co za to dostane zpátky, tak prostě není možné, aby majorita volila levici.

  9. 9 Ondřej Moravec 17.03.09, 14:07:23

    [8] "Domnívám se, že kapitalismus došel tak daleko, že se bez nějaké formy centrálního řízení neobejde. Možná ovšem, že se už nebude moci nazývat kapitalismem."
    Přesně o tomhle článek pojednává. V kapitalismu nedochází k systematickému porušování majetkových práv. V článku můžete najít (neúplný) výčet oblastí, v nichž k tomuto systematickému porušování dnes dochází. Kolem sebe dnes opravdu nemáte kapitalismus, ale smíšenou ekonomiku.
    Trh (realizace majetkových práv jeho účastníků) centrální řízení nepotřebuje. Potřebuje jen ta majetková práva a jejich korekní vynucování. Každá intervence do trhu poté přináší "vedlejší efekt" (+snížení celkové produktivity), který "vyžaduje" další intervenci. Intervence do trhu je "samoživící se" proces, říká se tomu dynamika státních intervencí - každý zásah přináší nezamýšlený efekt, který je řešen dalším zásahem. Tento proces se vrací zpět, když je produktivita příliš podlomená (pravicové reformy v současných smíšených ekonomikách) nebo když politická reprezentace již není schopna násilím občany zdržovat od jejich přirozených majetkových práv (případ pádu socialistických režimů na přelomu 80. a 90. let 20. století, včetně ČR a SR).
    Vznik akciových společností apod. opravdu není zdrojem problémů. Akcie je potvrzením o vlastnictví podílné části vlastního majetku podniku (s případným nárokem na pravidelné vyplácení části tohoto podílu - dividendu). Je pouze na vlastníkovi, zda se stará o způsob řízení společnosti, jejíž akcie vlastní. Vlastnictví jedné společnosti druhou není odlišné od vlastnictví jiného majetku. Vše vidíte v konsolidované účetní rozvaze, detaily vlastnických vztahů poté v příloze účetní uzávěrky. A navíc je nepotřebujete znát k tomu, abyste zjistil, zda vaše investice dává smysl. K tomu vám stačí čísla z konsolidované rozvahy/výsledovky. Je to podobné pronajímání domu či auta, kdy vlastník svůj majetek neužívá, ale pronajímá. Též se neúčastní jeho každodenního užívání a je jen na něm, jakou tomuto užívání bude věnovat pozornost. Minortní podílníci v akciových společnostech snad ani neočekávají aktivní účast na řízení (často k ní ani nejsou kvalifikovaní, pokud se domnívají, že ano, mohou založit vlastní a akcie držet neveřejně) a jedná se tak často jen o pasivní investici z jejich rozhodnutí. Mohou ji prodat, pokud s její výkonností nebudou spokojení, stejně jako majitel nájemního domu jej může prodat, pokud to uvidí jako lepší alternativu než jeho pronájem (třeba proto, že se již nechce zatěžovat s řešením konfliktů s uživateli jeho majetku - nájemníky).

  10. 10 Miroslav Pavlovský 17.03.09, 17:01:54
    FB

    [10] Má státní byrokracie jakoukoliv motivaci zmenšit tlak na omezování vlastnických práv občanů? Jakou?
    Má podniková byrokracie, tzv. management, čili odborníci, jakýkoliv motiv ke zprůhledňování svého rozhodování o majetku společnosti? Jejich setrvání ve funkci závisí na rozhodování akcionářů, velkých akcionářů, což jsou povětšinou opět velké společnosti, zastoupené jinými byrokraty.
    Vlastnictví samo, jeho výkon, je omezováno, a ním i možnost vstupu na trh. Domnívám se, že je to v zájmu obou výše uvedených skupin. Vytváří se totiž pozvolna jednoduchá struktura - byrokracie na straně jedné, zaměstnanci na straně druhé.
    Velmi pěkně jste popsal disposici občana s investicí ve formě akcie. Tak jak je pozvolna ztěžován vstup na trh, má občan možnost pouze někam svěřit své prostředky, jeho jediné rozhodování je komu, sám o jejich použití již nerozhoduje.
    Relativně svobodná disposice mu zustává, pokud disponuje se svou pracovní silou. Jako bychom se obloukem vraceli k Marxovi ....
    Zaměstnanec, který svěří někomu prostředky, aby je na konci utratil. Vzpomínáte na "odcizení"?

  11. 11 Ondřej Moravec 17.03.09, 17:37:37

    [6] Patenty jsou pouze udělením monopolního práva státem. Nejsou "prostředek ochrany majetkových práv na vynález, jehož vývoj logicky není zadarmo". Jsou zdrojem >monopolních zisků za vynález, které by vynálezce neinkasoval bez porušování majetkových práv ostatních<.
    Produkce čehokoliv není zadarmo. Každý producent musí prvně vyrobit, než prodá - a nikdo mu prodej negarantuje. Neměl by producent jablek dostat patent (tj. monopolní právo) na jablka, která prodává (tj. být kompenzován ostatními prodejci jablek)? Jejich produkce též nebyla zdarma...
    Patentová legislativa neobstojí ani před právní analýzou (jakožto ochrana majetkových práv), ani před utilitaristickou analýzou (jakožto prostředek pro vyšší produktivitu).
    Kdybychom patent přijali jakožto součást majetkových práv, určitě bychom požadovali konzistentní aplikaci patentování. Pokud se skutečně jedná o majetkové právo, proč je časově omezené na pár desítek let? Proč vlastnictví tvého domu není omezeno na pár desítek let a potom se každému nepovolí, aby jej užíval stejně jako ty?
    Patentují se nejčastěji různá odhalení přírodních zákonů. Patent platí bez ohledu na to, zda ty daný objev učiníš nezávisle na tom, kdo ho nechal patentovat. Dle zákona mu musíš platit držiteli patentu, i když k patentovanému objevu dojdeš nezávisle na něm - jedná se o útok na tvůj majetek, aniž bys ty útočil na majetek držitele patentu.
    Utilitaristické hledisko, že patenty "podporují vědecký vývoj", též nemá žádné důkazy. Existují spíše důkazy o opaku. Nedávno vyšla kniha Against intellectual monopoly od dvou ekonomů z Washington University (M. Boldrin a D.K. Levine), kteří se zaměřili právě na empirické posouzení této obhajoby. Vzali si na mušku i Jamese Watta a jeho parní stroj. Výsledek je následující:
    Watt na svou myšlenku přišel roku 1764. Patent dostal 1769. V roce 1775 byl patent prodloužen do roku 1800. Po obdržení patentu se Watt soustředil na pronásledování všech vylepšovatelů jeho nápadu a žil z těchto poplatků. Mnoho vylepšení parního stroje od jiných vynálezců (W. Bull, R. Trevithick, A. Woolf) bylo drženo v tajnosti až do vypršení Wattova patentu, protože nechtěli skončit jako několik před nimi. Ve 31 letech během Wattova patentu se každý rok v průměru vyprodukovaly stroje v celkovém výkonu 750 koní. Ve 30 letech po zrušení patentu to bylo v průměru více než 4000 koní ročně. A nejlepší na celém příběhu? Po vypršení Wattova patentu vyráběl více než předtím za stejnou cenu. Zaprvé se konečně začal soustředit na produkci a vylepšování místo sbírání poplatků, zadruhé byl znám svou kvalitou, takže měl stále dostatek zákazníků (Thompson, 1847; Lord 1923).
    Na závěr pro pobavení uvedu pár US patentů :-):
    “Method of Exercising a Cat,” U.S. Pat. No.
    5,443,036, Aug. 22, 1995 (shining a laser light
    onto the floor to fascinate a cat and cause it to
    chase the light);
    “Method of Preserving the Dead,” U.S. Pat. No.
    748,284, Dec. 29, 1903 (preserving dead person’s
    head in block of glass).
    Takže doufám, že jestli si někdo z vás hraje s kočkou s laserem nebo má doma něčí hlavu zalitou ve skle (i když ten už asi vypršel), tak držitelům těchto patentů řádně platí poplatky!!! :-DDD

  12. 12 Ondřej Moravec 17.03.09, 18:02:43

    [11]
    Management společnosti je odměňován dle dosažených výsledků v podobě zvýšení vlastního majetku společnosti (akcionářů). To je onen zájem na korektním rozhodování o majetku společnosti.
    Konflikty mezi vlastníky a managementem samozřejmě existují, stejně jako ve všech ostatních vztazích. Je úlohou vlastníků, aby se starali, jak s jejich majetkem je nakládáno - ti, kteří to dělají dobře, vlastníky zůstanou (a jejich majetek bude růst), ti kteří to dělají špatně, jimi být přestanou. Jinak snad nikdo, kdo se kdy dostal do blízkosti top managementu opravdu velké a úspěšné společnosti, v souvislosti s ním nepoužije termín "podniková byrokracie". Alespoň pokud můžu mluvit z vlastní zkušenosti. Mezi řízením v soukromém a státním sektoru je opravdu velký rozdíl...
    A hlavně: výkon vašeho vlastnictví vám nikdo neomezuje. Nikdo vás nenutí kupovat si akcie a mít pocit, že se "dostatečně nepodílíte na řízení společnosti". Můžete svůj majetek spravovat sám, pokud se domníváte, že vaše schopnosti nejsou dostatečně oceněny a že to dovedete lépe než najatí manažeři. Brání vám někdo, abyste založil svou společnost a řídil ji, jak nejlépe umíte? Abyste si místo akcie pořídil pár uncí zlata a schoval je do trezoru? Není trochu naivní očekávat, že pokud se váš podíl v nějaké společnosti počítá na setiny procenta, že o ní budete rozhodovat?

  13. 13 Ondřej Pilný 17.03.09, 18:43:49
    FB

    Každý člověk má právo na produkt svého vlastního úsilí, tj. i produkt své mysli. Řečeno jinak - stejně jako nikdo nemá právo na můj materiální majetek, nemá ani právo na můj duchovní majetek. Patenty jsou tedy nezbytné pro ochranu práva na majetek.
    Je evidentní, že jistý vynález by byl dříve či později objeven někým jiným, proto by měla být ochrana vynálezce časově omezená.

  14. 14 Ondřej Moravec 17.03.09, 19:01:51

    [14] Mýlíš se. Opravdu to není tak jednoduché. Patentová legislativa nespadá do majetkových práv a není slučitelná se svobodným trhem. V tom se mimochodem všichni teoretici svobodného trhu shodnou, stačí si přečíst pár monografií tomu tématu věnovaných... Patentová legislativa je porušením majetkových práv, nikoliv jejich ochranou.
    "Je evidentní, že jistý vynález by byl dříve či později objeven někým jiným"
    Čím je to evidentní? Jak stanovíš správně ono "období platnosti" toho "majetkového práva" (ve skutečnosti monopolního privilegia) v podobě patentu? Křišťálovou koulí?

  15. 15 hledající a nalézající 17.03.09, 19:41:53
    FB

    Trh je odvozen od slova trhat? A to je blízko slovu brát, rvát? Dlouhé pojednání o čemkoliv ať už správné, částečně správné nebo zcela nesprávné je možno psát a psát a diskutovat. Nevím pro kolik nás lidí je šance pro probuzení ocitnout se v N.W.O. a dobrovolně si vybrat zotročení, aby se jim konečně ulevilo a byli "šťastni" nebo ještě se vzpamatovávat z poblouznění a uvědomovat si "centrální" autoritu podle které, když nenasměrujeme své bádání, tak se budeme točit v kruhu. Tato autorita jsou přírodní, vesmírné či jinak nazvané zákonitosti fungující miliony let. (samozřejmě s vědomím, že nejsme jen toto tělo (bez ohledu na členství v církvi=nepodstatné!)). A proto není možné se řídit zákonem trhu(pokud se míní hlavně zisk bez svědomí), ale zákonem dávání a braní, jehož úplné pochopení je nám teď hodně vzdáleno, natož jeho plné žití. Celý vesmír je protkán "nervy" = zákony a pokud nějaká i malá jeho část by se chtěla osamostatnit ve smyslu, jít zcela mimo tyto dokonalé zákony, potom musí počítat dříve či později, že celé toto dokonalé soustrojí začne pracovat na změně, která kdyby nenastala, zatlačí rušivou část ke sféře rozkladu (dnes poznané jako černé díry). S poznáním zákona dávaní a braní je potom možné i správné nastavení pozemských záležitostí včetně finančnictví. Intuitivně nebo i rozumově se tomu může někdo blížit či vzdalovat.

  16. 16 Ondřej Moravec 17.03.09, 21:09:12

    [16] Přeji ti, abys někdy našel (nějaké kvalitní vzdělání). Off-topic komentáře budou mazány.

    [14] Ještě k těm patentům.
    "Je evidentní, že jistý vynález by byl dříve či později objeven někým jiným, proto by měla být ochrana vynálezce časově omezená."
    Tenhle argument je úplně nesmyslný. Zaprvé to evidentní není. Dle této teorie jsou narušiteli majetkového práva držitele patentu všichni krom těch, kteří daný objev učiní nezávisle na někom jiném. Proč tak hloupě a paušálně rušit toto majetkové právo vůči všem? (Mimochodem, >majetková práva by měla platit pro všechny bez výjimky.<). Proč jej nerušit jen vůči těm, kteří skutečně nezávisle objeví daný kauzální vztah/přírodní zákon?
    99% lidí nikdy nepochopí kvantovou teorii, natož aby ji nezávile vymyslela. Bez kvantové teorie se dnes neobejdou výrobní postupy pro jakoukoliv komplexnější elektroniku (procesor, lcd atd.). Porušují lidé používající produkty nevyrobitelné bez kvantové teorie majetková práva Maxe Plancka a ostatních fyziků podílejících se na její formulaci? Proč rušit patent vůči nim, když je mnohem více evidentní, že nic takového nikdy nevymyslí?
    A co děti učící se/aplikující Pythagorovu větu? Porušují snad majetková práva Pythagora, protože nezávisle nedošli ke zjištění, že součet druhých mocnin délek odvěsen je v pravoúhlém trojúhelníku roven druhé mocnině délky přepony?

    Velmi vtipně to popisuje fyzik R.P.Feynman ve své autobiografii "To nemyslíte vážně, pane Feynmane!", str. 157 - 160, nazváno "Chci svůj dolar". Vláda USA rozeslala všem fyzikům pracujícím v Los Alamos (na vývoji jaderné bomby) dotazník s tím, aby sepsali všechny své nápady okolo využití jaderné energie (za účelem jejich patentu pro vládu USA).
    Feynman: To je trochu šílená myšlenka, abychom vám říkali o každém svém nápadu. Takových využití je milion...
    Důstojník: Jako třeba?
    Feynman: ponorka, letadlo, raketa...
    "Za tři měsíce se důstojník ozval a povídá: Ponorka už je obsazená, ale ostatní je vaše. A za pár let mi volá chlapík z leteckých závodů, jestli bych nechtěl být ředitelem jejich laboratoře. Prý našel mé jméno na patentu letadla s jaderným pohonem..."
    Vtipné též je, že ty nápady si nechala patentovat vláda USA ;-D.

    Patentová legislativa nemá na (svobodném) trhu co dělat, je útokem na majetek subjektů donucených platit držiteli patentu za jeho monopolní právo udělené státem. Nemůže být součástí právního systému laissez-faire kapitalismu.

  17. 17 hledající a nalézající 17.03.09, 21:57:09
    FB

    ... díky za upozornění. Věty typu: Majetková práva opravdu jsou alfou a omegou svobodné ekonomické spolupráce. , se mi líbí a připomenou mi, že jsme všichni a vše okolo nás MAJETKEM a správci majetku(dobří nebo špatní) a snažím se hledat vůli Majitele. Na o něco nižší pozemské rovině potom musím obdivovat superkvalitní mozky typu Drugstara se vzděláním, ne lépe, majitele(duše) těch mozků, jak to pěkně píší a snažím se chápat, jestli mi vůli Majitele přežvýkávají správně i když o žádném Majiteli třeba nepřemýšlejí ... Myslím, že jsem právě popsal Nejvyšší majetkové právo a všechna další následují. Přeji mnoho zdaru k dalším článkům, protože i ty předchozí se mi líbily.

  18. 18 Miroslav Pavlovský 18.03.09, 16:17:16
    FB

    [13] Samozřejmě, že výraz "byrokracie" se nepoužívá. Užívají se jiné, dynamičtější, modernější výrazy. Ale to je jen terminologie. Nechtěl jsem Vás jím pobouřit.
    Také jsem stál při vedení jak velkých státních, tak mezinárodních společností. Zdá se mně ovšem, že Parkinsonovy zákony platí obecně. Hlavní charakteristikou byrokrata je, že rozhoduje o majetku a postavení jiných, snaží se minimalizovat svou odpovědnost a postupovat výše po služebním (podnikovém) žebříčku. To je hlavní rozdíl mezi členem dozorční rady a majitelem fabriky, která mu opravdu patří.

    Výkon vlastnictví nikdo neomezuje? To je stejná fikce, jako že jsme si všichni rovni. Přístup na trh neomezují jen velké firmy, ale též desetisíce správních norem, které neustále přibývají, nejen národní, ale i nadnárodní.
    Jako člověk znající poměry ve velkých firmách jistě víte např., že EU tiše po roce 2000 začala měnit zákonodárství antimonoponí v promonopolní. A že se tiše uvažuje, a začíná se lobovat pro předpisy proti tzv. outsiders. Atd.

    Nepsal jsem o tom, že mám pocit, že se dostatečně nepodílím na řízení. Chtěl jsem vyjádřit mínění, že vývoj spěje k tomu, že lidé ztratí zájem o to, podílet se na řízení, protože byrokratizací a ztížením přístupu na trh jim nezbude než stát se drobnými investory.
    Asi mně chybí optimismus.

  19. 19 Ondřej Moravec 18.03.09, 21:15:09

    [19] S tímhle vaším komentářem zcela souhlasím.
    Vždyť článek právě konkrétně pojednává o porušování majetkových práv/výkonu vlastnictví v současných smíšených ekonomikách. Proto je v žádném případě nelze nazývat laissez-faire kapitalismem. Je to v "lepších případech" státní kapitalismus.

    Nesouhlasím s tím, že by akciová společnost byla nějakou "problémovou formou vlastnictví", která by (sama o sobě) omezovala výkon vlastnických práv. Minoritní vlastníci nemohou očekávat a snad ani neočekávají aktivní účast na řízení. Nikdo vás nenutí svěřovat svůj majetek do řízení někomu jinému formou nákupu akcií. Můžete investovat způsobem, při němž budete mít 100% kontrolu (z hlediska řízení) nad svým majetkem. Nikdo vás nenutí realizovat nákup akcií, který by vám přinesl přílišný pocit "bezmoci" a "odcizení" od svého majetku. Ale jako minoritní vlastník prostě nemůžete očekávat velký vliv na řízení společnosti a >víte to před nákupem<. Nikdo vás ani implicitně nepodvedl, takže neomezuje vaše majetková práva.

    Ohledně byrokracie to vypadá, že tento fenomén považujete za osobní charakteristiku, čistě osobnostní rys. To je dle mého názoru z větší části omyl. Jedná se o rozdíl mezi státním a soukromým sektorem, který vychází ze samotných principů jejich fungování. Pokud se soukromý podnik začne "byrokratizovat", je to začátek jeho konce, když zároveň nebude po ochrannou rukou státu. Na (svobodném) trhu takový podnik rychle skončí nebo bude převzat jiným. Zatímco ve státním sektoru neexistuje skutečná majetková odpovědnost a majetek je získáván prostřednictvím zdanění od produktivní části obyvatel, na trhu je majetková odpovědnost prvním a posledním kritériem rozhodování. Toto kritérium může být oslabeno a tak vést k "byrokratizaci", nemůže však být oslabeno institucemi samotného (svobodného) trhu.
    Pro kvalitní a komplexní analýzu fenoménu byrokracie viz L. von Mises: Bureaucracy (http://mises.org/books/bureaucracy.pdf...), vyšlo i v češtině (http://www.libinst.cz/etexts/mises_byrokracie.pdf...).

  20. 20 Aleš Drobek 20.03.09, 12:22:26
    FB

    Ad patenty - přiznám se, že jsem s protipatentovým postojem některých lidí na mises.org dlouho vnitřně bojoval, teď už se k němu začínám přiklánět, ačkoli si pořád myslím, že zastánci bezpatentové společnosti jsou trochu příliš optimističtí, když tvrdí, jak krásně by nám bez patentů bylo. Ve skutečnosti nemá nikdo nejmenšího tucha, jak by takové uspořádání vypadalo. Možná by šel vývoj opravdu podstatně rychleji kupředu, ale možná taky ne.

    Je třeba si uvědomit, že nemalé procento soukromé vědeckovýzkumné aktivity je motivováno právě vidinou návratu nákladů díky budoucím patentům a licencím. Takže pokud někdo přirovnává současný technologický vývoj k mohutné řece rdoušené nejrůznějšími přehradami a překážkami, které kdyby se odstranily, tak by se řeka začala valit vpřed svobodně a bez zábran, odpovídám na to, že je klidně možné, že by pak sice řeka tekla svobodně, ale místo mohutné Amazonky by z ní byla jen obyčejná Dyje. Dnešní výzkum a vývoj je příšerně drahý, hnacím motorem už nejsou nadšenci, kteří ve sklepě dělají pokusy za pár drobných, jako na začátku průmyslové revoluce. Bez možnosti "monopolizovat" si výsledky svého výzkumu, na kterém se často podílí stovky lidí během mnoha let a za stamilionových nákladů, by se motivace rozjíždět nové výzkumné projekty podstatně snížila.

    Takže shrnuto a podtrženo - jsem víceméně příznivcem zrušení státních patentů, ale jen velice opatrným. Nemyslím, že ti, kteří tuto myšlenku prosazují s extrémním nadšením, jsou dnes schopni dohlédnout do všech důsledků.

  21. 21 Aleš Drobek 20.03.09, 12:36:50
    FB

    A ještě jedna moje troška do mlýna - co jiná autorská práva, například umělecká? Sám jsem překladatel, takže to pro mě je blízké téma. Kolik vydavatelů by mi bylo ochotno platit desetitisícové částky za překlady knih, kdyby je pak mohl legálně kdokoli distribuovat po internetu? Kolik autorů by bylo ochotno strávit celá léta sepisováním románů, kdyby se pak mělo spoléhat na dobrovolné příspěvky spokojených čtenářů?

    Takový Cory Doctorow, spisovatel sci-fi, který je největším bojovníkem za zrušení autorských práv, třeba všechny své knížky uveřejňuje zdarma na svém webu. Jenže žije z toho, že si pak lidé kupují jeho knihy i v tištěné podobě.

    To je jistě legitimní a skvělý obchodní model v dnešním světě, ale co za deset, dvacet let? Pokud bude trend elektronických knih a čteček pokračovat tempem, jaké nabral od uvedení prvního Kindlu (a já si myslím, že nástup e-knih a postupné odsunutí papírových knih do role vzácných sběratelských kousků je nevyhnutelný), pak se model, kdy elektronické knihy zdarma slouží jako reklama na papírové verze, zhroutí. Z čeho bude žít Cory Doctorow a miliony dalších spisovatelů pak?

    Osobně nevidím problém, když některé společnosti a vydavatelé nabízejí obchodní modely s DRM a jiní bez DRM. Na to opravdu není žádná státní legislativa o autorských právech potřeba. Trh sám rozhodne, co je lepší. Pokud budou vydavatelé i čtenáři upřednostňovat uzavřený a chráněný systém ála Kindle, pak je to podle mě naprosto v pořádku. Ale odpůrci intelektuálního vlastnictví brojí i proti tomu! A to už mi přijde jako nepřijatelné zasahování do vlastnických práv.

  22. 22 Michal Černoch 21.03.09, 18:52:25
    FB

    Polemika s autorem článku:
    Určitě jste někdy hrál stolní hru "Dostihy a sázky".
    X hráčů bojuje o omezené množství zdrojů a potenciálních výrobních prostředků (koně, peníze). Jakmile jeden z hráčů získá převahu, tedy ovládá velké množství zdrojů (koní), získá oproti ostatním hráčům výhodu a dříve nebo později ovládne všechny zdroje a peníze, ostatní zbankrotují a hra končí.
    Podobná je i hra "život", kterou všichni z nás žijeme. X miliard lidí bojuje o omezené množství zdrojů planety Země. Jakmile určitá skupina lidí získá převahu a ovládne o dost větší část zdojů, než ostatní, získává oproti ostatním lidem výhodu a dříve nebo později tato skupina lidí ovládne úplně všechny zdroje a výrobní prostředky, ostatní zbankortují a přijde konce hry, světová hospodářská krize = kapitalismus
    Pokud je hra "život" korigována a regulována, žádná část lidí nezíská převahu a hru "život" lze hrát donekonečna = sociálně-tržní ekonomika
    Pokud je hra "život" korigována a regulována příliš, nikdo nemá zájem hrát a hra je nezáživná a strnulá = komunismus.

  23. 23 Ondřej Moravec 21.03.09, 18:53:40

    [21] Pokud ti nestačí právní analýza, jejíž závěry jsou jednoznačné (patenty nejsou ochranou majetkových práv, nýbrž udělením monopolního privilegia a útokem na majetek subjektů donucených platit držiteli patentu) a toužíš po hlubší utilitaristické/empirické analýze (než po vlastním pocitu případné "katastrofy" při absenci patentové legislativy) viz odkazovaná kniha Boldrina a Levineho. Vědecký výzkum opravdu není potřeba podporovat jeho monopolizací, stejně jako nic jiného. Soutěž je mnohem efektivnější prostředek k nalézání správných řešení a "majetková argumentace" zde neobstojí.

    Co se týče copyrightu, jeho zásadní rozdíl od patetnů spočívá v možnosti definovat jej >smluvně<. V kupní smlouvě lze specifikovat, že kupující se zavazuje neposkytovat dále dílo bez autorova souhlasu. V případě porušení tohoto závazku kupujícím se hlediska smluvního práva jedná o >implicitní krádež<, tj. situaci, kdy jedna ze smluvních stran (autor) by na transakci býval nepřistoupil, kdyby věděl, že jeho podmínky nebudou respektovány. V případě copyrightu se tak spíše jedná o pronájem (licencování) díla bez převodu úplného práva dispozice s daným majetkem. Obdobdnou situaci tvoří například pronájem bytu/automobilu se závazkem nájemce nepronajímat/neposkytovat daný majetek třetí straně.

  24. 24 Ondřej Moravec 21.03.09, 19:08:03

    [23] To je opravu vtipná (směšná) analogie :-). Přirovnávat ekonomický život ke hře "Dostihy a sázky" je opravdu velmi krátkozraké a dětinské. Doporučuji trochu více vzdělání v oblasti ekonomie než Dostihy a sázky a čtení ekonomické přílohy MF Dnes či něčeho podobného. Potom byste možná zjistil, že na >trhu nemůže dojít k situaci, aby jeden podnik vlastnil všechny (ani převažující část) výrobních faktorů.<
    Tuto situaci se násilím (porušováním majekových práv, což je také jediný způsob jak ji přivodit) snažil zrealizovat socialismus a komunismus, kdy majitelem všech výrobních faktorů byl jeden subjekt - stát. Přesně toto je důvodem velkolepého ekonomického selhání všech socialistických režimů a v ekonomii najdete odpověď proč. Trh zajišťuje pravý opak - aby nikdo převažující část výrobních faktorů vlastnit nemohl. Nejedná se o elementární téma (a hra Dostihy a sázky vás ke korektnímu závěru opravdu nepřivede), ale díky za dobrý námět na článek.
    Jinak tvrzení, že původcem světové hospodářské krize je kapitalismus, je směšné z důvodů uvedených v článku. Žádný kapitalismus kolem sebe nemáte, máte tu "sociálně-tržní" (smíšenou) ekonomiku, a to i v USA.

  25. 25 Michal Černoch 22.03.09, 14:34:28
    FB

    [25]
    a) Trh přirozeně spěje k monopolizaci. Neslyšel jste někdy termín "nepřátelské převzetí", kdy největší hráč na trhu koupí svého největšího konkurenta ? Zrovna nedávno například největší pivovarnický kolos InBev koupil svého konkurenta, skupinu Anheuser-Busch.
    Příklad z ČR: Skupina Agrofert Holding pana Babiše koupí svého konkurenta Agropol Group. Antimonopolní úřad vše sleduje, protože Agrofert by v některých oborech mohl ovládnout 80% českého trhu.
    b) Nemám ekonomické vzdělání. Jsem vzdělán v přírodních vědách a ty jsou společenským vědám nadřazeny (ekonomické zákony vycházejí z přírodních zákonů, nikoliv naopak).
    Navíc většina ekonomických modelů stejně neplatí, žádný ekonomický model nepředpověděl dnešní krizi. Takže nevidím důvod studovat neplatné a chybné ekonomické teorie. Stačí mi zdravý úsudek či používání analogií (například "Dostihy a sázky") plus pár všeobecně platných ekonomických zákonů (nabídka, poptávka atd.)

  26. 26 Ondřej Moravec 22.03.09, 15:04:19

    [26] Máte velmi omezený pohled. Uznávám, že jsem jej měl také, v době kdy jsem přírodní vědy považoval za "jediné pravdivé a možné". Po gymnáziu jsem šel studovat matematiku a fyziku na Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou... a potom statistiku na VŠE.
    Takže vás trochu poopravím.
    1. Ekonomické zákony nevycházejí z přírodních. Demonstrujete pouze své nevzdělání v oblasti a děláte ukvapené závěry na základě primitivních analogií. Těžko tím oslovíte někoho, jehož znalost ekonomie není tak plytká jako vaše.
    2. Přečtěte si článek "Nemovitosti: příliš dobré...", abyste zjistil, že signály i korektní závěry existovaly. Můžu vám poskytnout odkazy na více článků, jejichž autoři (ano, ekonomové) upozorňovali, kam tehdejší politika Fedu v kombinaci se situací na hypotečním trhu zřejmě povede.
    3. Fakt, že úspěšné společnosti (tj. ty, které poptávku spotřebitelů uspokojují lépe než ostatní), kupují ty méně úspěšné, opravdu nijak nevede ke scestnému závěru, který jste prezentoval ve svém prvním komentáři. Na (svobodném) trhu nikdy nemůže dojít k situaci, aby jeden podnik vlastnil většinu nebo dokonce všechny výrobní faktory. Existuje pro to naprosto fundamentální důvod (stejný, který vysvětluje ekonomické fiasko všech minulých, současných a budoucích socialistických režimů), který nelze komplexně vyložit v jednom komentáři. Napíšu o něm článek, abych vás a podobně smýšlející vyvedl z omylu. Patří mezi těch "pár všeobecně platných ekonomických zákonů (stejně jako poptávka a nabídka), který jste bohužel ještě neměl tu čest potkat.

    Jinak jaké společnosti dnes v kontextu světové ekonomiky (když jste mluvil o světové krizi) ovládají "převažující část výrobních faktorů?" Podíl ani tak gigantických společností jako je Microsoft se nepočítá na tisíciny procenta. Trochu přemýšlejte o faktech, než budete prezentovat další podobný blábol... Každá větší společnost dnes působí v rámci světového trhu. Pokud si vhodně definujete oblast (stát, kraj, okres, obec), dojdete k závěru, že potraviny v Horních Kotěhůlkách jsou nebezpečným monopolem, protože jsou jediným obchodem široko daleko...

  27. 27 Ondřej Pilný 22.03.09, 18:13:59
    FB

    [15] „Patentová legislativa nespadá do majetkových práv a není slučitelná se svobodným trhem. V tom se mimochodem všichni teoretici svobodného trhu shodnou.“ Právo je abstraktní pojem a jeho odvození je doménou filozofické discipliny epistemologie. Shoda teoretiků svobodného trhu má jaký význam? – proč bych se měl řídit jejich závěry? Například kdejaká „vysvětlení“ sociologů o způsobení hospodářské krize jsou stejně absurdní jako fantastická. Kdo je to teoretik svobodného trhu a proč bych měl respektovat, jak definuje práva a nedívat se na ně jako na ony sociology?

    Nějaké citace z Capitalism: The Unknown Ideal (A. Rand):
    Patenty a autorské práva jsou zákonnou implementací základu všech majetkových práv: práva člověka na produkt své mysli.
    (Poznámka: to přece není žádný utilitarismus.)

    Patenty a autorská práva uznávají prvořadní roli duševní úsilí při výrobě materiálních hodnot, tyto zákony chrání přínos mysli ve své nejčistší podobě: ochraňují původ myšlenky. Předmětem patentů a autorských práv je duševní vlastnictví.
    (Poznámka: diskuze by se měla nejdříve zabývat definicí pojmu právu, z čehož následně vyplyne, zda člověk má práva na duševní vlastnictví, či nikoliv.)

    Myšlenka jako taková nemůže být chráněna, dokud jí není poskytnuta fyzická podoba. Než je vynález možné patentovat, musí být zakotven ve fyzikálním modelu; příběh musí být v písemné nebo vytisknuté podobě. Patent či autorské právo není chránění fyzického objektu jako takového, ale myšlenky, kterou ztělesňuje. Zákazem neoprávněného kopírováním objektu zákon ve svém smyslu prohlašuje, že fyzická práce kopírujícího není zdrojem hodnoty objektu, že tato hodnota je vytvořena původcem myšlenky a vynálezy nesmějí být použity bez jeho souhlas. Tím zákon stanovuje právo na vlastnictví mysli na to, co bylo uvedeno do existence.

    V této souvislosti je důležité upozornit, že objev nelze patentovat, patentovat lze pouze vynález. Vědecký nebo filozofický objev, které identifikuje zákon přírody, princip, nebo skutečnost, která není dosud známá, nemůže být výhradním majetkem objevitele, protože: (a) nezpůsobil ji a (b), jestliže se stará o to, aby jeho objev byl veřejný, a zároveň tvrdí, že je pravdivý, nemůže požadovat, aby lidé i nadále pokračovat ve sledování nebo praktikování lží kromě jeho svolení.
    (Poznámka: ona kvantová teorie nemůže být patentována, pokud jsem u těch procesorů, tak například fotolitografie může být předmětem patentu.)

    Vláda "neuděluje" patenty nebo autorská práva darem, privilegiem nebo laskavostí, vláda pouze toto právo zabezpečuje, tj. vláda potvrzuje původ nápadu a chrání vlastníkova výhradní práva k používání a disponování jeho duševním vlastnictvím.

    Vzhledem k tomu, že práva duševního vlastnictví nemohou být uplatňováno na věčnost, je jejich časové omezení nesmírně složitý problém...
    (Poznámka: myslím, že například autorská právy by měla platit po celý život tvůrce)

    Jako námitku proti patentovému právu někteří lidé uvádějí, že dva vynálezci mohou pracovat nezávisle celé roky na stejném vynálezu, ale jeden předběhne druhého o hodinu nebo o den na patentovém úřadu a tím získá exkluzivní monopol, zatímco práce poraženého pak bude zcela zbytečná. Tento typ námitky je postaven na chybném srovnáním potenciálu a skutečnosti. Skutečnost, že člověk by mohl být první, nemění nic na faktu, že není. Jelikož se jedná o obchodní
    práva, ten, kdo v takovém případě prohrál, se musí smířit se skutečností, že při snaze o obchodování s ostatními musí čelit možnosti, že jeho konkurent v závodě zvítězí, což platí při všech druzích závodů.

  28. 28 Ondřej Pilný 22.03.09, 18:48:23
    FB

    Omlouvám se za překlepy :-)

  29. 29 Ondřej Moravec 22.03.09, 18:50:52

    [28]
    1. Ayn Rand se v části "Patents and Copyrights" jejího "Capitalism: The uknown ideal" dopouští hned několika základních omylů. Mimo jiné chybně předpokládá, že držitelem patentu je ten, kdo se o něj prvně přihlásí. V USA to tak ale nefunguje a A.R. celou svou obhajobu "mimochodem" staví na zčásti mylném předpokladu.

    2. "Myšlenka jako taková nemůže být chráněna, dokud jí není poskytnuta fyzická podoba."
    Opět se (v kontextu dneší i minulé patentové legislativy) mýlíš. Viz příběh vyprávěný R.P. Feynmanem z jeho účasti na vývoji jaderné bomby. Letadlo s jaderným pohonem svou fyzickou podobu nemá dodnes, přesto si jej ve 40. letech 20. století nechala vláda USA patentovat (jako mnoho dalších myšlenek bez fyzické podoby).

    3. "fyzická práce kopírujícího není zdrojem hodnoty objektu, že tato hodnota je vytvořena původcem myšlenky"
    Toto má být vzkříšení marxistické pracovní teorie hodnoty a její aplikace na duševní sféru? Tomu se každý vysměje. Hodnocení (hodnota) statků se neodvíjí od fyzického ani duševního úsilí vynaloženého na jejich produkci...

    Svůj postoj k patentové legislativě si samozřejmě musíš vytvořit sám na základě vlastního myšlení, vzdělání a znalostí. Zjevně jsi odolný všem argumentům ukazujícím na absurditu patentové legislativy a její skutečnou podstatu (monopolizace).
    Neslyšíš ani na argument, že (žádná) majetková práva nemohou být explicitně časově omezená. Pokud jsou patenty skutečná majetková práva, musí mít stejnou podstatu jako majetková práva - být časově neomezená, převoditelná na kohokoliv jiného (např. potomky) atd. Testem majetkoprávní konzistence takový paskvil jako patenty opravdu neprojde...

  30. 30 Michal Černoch 22.03.09, 19:28:04
    FB

    [27]
    1. Člověk (a veškerý život) je hříčka přírody. Proto i lidské činy musí vycházet z přírodních zákonů. Tak například kdyby se všech 6 miliard lidí rozhodlo, že všemi lidskými silami sestrojí perpeetum mobile, nepůjde to. Porušit zákona zachování energie nejze. Celá ekonomie jsou v podstatě aplikace zákona zachování hmoty či energie :-)
    Třeba takový zákon nabídky a poptávky. Nabízí se krásná analogie se zákonem zachování energie: Představte si nabídku jako studené těleso, poptávku jako teplé těleso. Rozdíl teplot je hnací silou vedení tepla z teplějšího tělesa na druhé. Rozdíl cen je hnací silou dalších ekonomických subjektů nabízet daný produkt. Systém směřuje k rovnováze - tedy stejné teplotě obou těles a stejné poptávané a nabízené ceny :-)
    2. Ano, samozřejmě, lepší ekonomové věděli, že krize přijde. Ale žádný z nich nedokáže v krizi modelovat, kdy přijde oživení, jaký bude pokles atd.
    3. Necpochopil jste mou analogii s hrou "Dostihy a sázky". Představte si jednotlivé trhy samostatně. Trh s ocelí. Trh s obilím. Trh s nemovitostmi. Trh s elektřinou. Uvědomte si, že velká část trhů je národních - americkou elektřinu či americké rodinné domy nelze dovážet do Evropy a naopak.
    4. Co se týše ekonomické neschopnosti tzv. komunistických režimů, vysvětlil jsem vám to už na hře "Dostihy a sázky": Komunistcká hra Dostihy a sázky vypadá tak, že hráči mají předem určeno, kolik má kdo koní. Bavila by vás taková hra ?
    Lze samozřejmě udělat i analogii s přírodními zákony: Máte nějaký děj. Pokud je v rovnováze (komunismus), tak děj ustrne. Pokud je v nerovnováze (sociálně-tržní ekonomika), děj probíhá. Pokud je nerovnováha příliš veliká (kapitalismus), může dojít k výbuchu či jinému destrukčnímu ději.

  31. 31 Ondřej Moravec 22.03.09, 19:56:34

    [31] Vaše analogie mezi přírodními a společenskými vědami jsou velmi zábavné :-D. Naštěstní s nimi nikde neprorazíte...

    Zákony poptávky a nabídky z přírodních zákonů žádným způsobem neodvodíte. Odvodíte je pouze porozuměním lidskému jednání. Následně (a posteriori) můžete zkonstruovat podobně připitomělou analogii o "teplém a studeném tělese" :-D.

    "Modelovat krizi" opravdu nemůžete. Právě z důvodu, že ekonomické zákony nevycházejí z přírodních. Ekonomické veličiny jsou důsledkem lidského jednání a neexistují mezi nimi konstatní vztahy (ani pravděpodobnostní), které existují mezi veličinami fyzikálními.

    Vy jste (zatím) nepochopil, že na celý ekonomický systém nelze nahlížet jako na jednotlivé trhy. Některé situace, které mohou platit pro část ekonomického systému, nemohou nastat pro celý.

    "Komunistická hra" v realitě vypadá tak, že stát je jediným vlastníkem výrobních faktorů. To je definice socialismu. Jaká byla prosím vás v komunismu "rovnováha"? Byla to jedna velká hospodářská krize charakterizovaná systematickými nedostatky v jedněch odvětvích a systematickými přebytky v jiných. Tomu říkáte rovnováha? To je směšné... Udělejte si výlet do Severní Koreje, abyste poznal chaos, který nazýváte rovnováhou.

    Nerozumíte mechanismu vzniku ekonomických krizí (a ekonomickým fenoménům obecně) a prezentujete obecné řeči o "příliš veliké nerovnováze" na základě dětinských analogií. Předpokládám, že nic hodnotnějšího do diskuze již nemáte, takže se můžete zdržet opakování téhož. Své revoluční myšlenky můžete sepsat (zřejmě nezaberou více než jednu stranu A4) a odeslat na prominentní katedry ekonomie po celém světě. Doktoráty na sebe zřejmě nenechají dlouho čekat...

  32. 32 Michal Černoch 22.03.09, 21:41:52
    FB

    [32] Analogie jsou v přírodních vědách často používány. Podívejte se třeba na Fickův, Fourierův a Ohmův zákon. Zjistíte, že každý z nich je analogoií toho druhého, akorát že jeden popisuje difuzi hmoty, druhý vedední tepla a třetí vedení proudu.
    Proto nevidím problém, když se analogie platných přírodních zákonů použijí i ve společenské vědě. Jak říkám, člověk je pouhá součást přírody, je to vysoce organizovaná forma hmoty, proto i jeho jednání musí být v souladu s platnými přírodními zákony. Všechny pochody v lidském těle se řídí přírodními zákony.
    S tou rovnováhou jste mě špatně pochopil. Rovnováha v lidském měřítku je rovnost - v ekonomii jsou hlavní veličinou peníze a bohatství - tedy rovnost zdrojů, rovnost příjmů atd. Rovnost platů v komunistických režimech znamenala, že nikdo neměl motivaci více pracovat, být lepší než ostatní. V přírodních vědách se této motivaci říká "hnací síla děje". Hnací silou difuze je rozdíl koncentrací, hnací silou vedení tepla je rozdíl teplot ... no a hnací silou ekonomiky je rozdíl příjmů, rozdíl bohatství.
    Nemám ambici lézt ekonomům do zelí, já se jim pouze z dálky směji.
    Smál jsem se například tomuhle:
    http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/pavel-kohout.php?itemid=5907...

  33. 33 Ondřej Moravec 22.03.09, 22:08:17

    [33] V komunistických režimech byla rovnost platů? Ve kterých?

    Vaše mechanistické pojetí člověka je poměrně smutné. Kdyby se lidské jednání řídilo přírodními zákony, mohl byste jej popsat stejně snadno jako fyzikální děje. Zkonstruoval rovnici, dosadil proměnné a dostal výsledek. Tak to nefunguje. Fakt, že já si například cením více učebnice ekonomie než učebnice fyziky a vy si (možná) naopak ceníte více učebnice fyziky než učebnice ekonomie >nelze odvodit z přírodních zákonů<. A jsou to právě tato fakta, která vytvářejí ekonomické veličiny a fenomény!

    "Nemám ambici lézt ekonomům do zelí"
    To je doufám tečka za prezentací dětinské "ekonomické teorie a historie". Máte velký potenciál, avšak malé vzdělání v oblasti, jíž se snažíte komentovat. Byl jsem na tom kdysi stejně a fyzika pro mne byla jedinou "skutečnou vědou". S odstupem času se směji svým vlastním závěrům, které jsem tehdy o společenských fenoménech (ekonomické nevyjímaje) dělal. Tak před 5 lety bychom si perfektně rozuměli ;-). Ano, je těžké se vzdát přesvědčení, že "vaše věda" nemůže zodpovědět vše...

  34. 34 Michal Černoch 23.03.09, 11:12:46
    FB

    [34]
    Přírodní vědy si ani nedělají nárok zodpovídat na společesnké otázky. Člověk je samozřejmě příliš složitý na to, aby šel popsat rovnicemi. Ale ždáný jeho čin nemůže být v rozporu s přírodními zákony.
    Psychologie či sociologie jsou vyloženě vědou o člověku, zatímco ekonomie je na půl cesty mezi přírodními vědou a vědou o člověku. Proto si myslím, že u ekonomie lze používat analogie z přírodních věd.

  35. 35 Ondřej Moravec 23.03.09, 16:57:24

    [35] Názor, že "ekonomie je na půl cesty mezi přírodními vědou a vědou o člověku" jsem se (jako každý jiný) dočetl v prváku na VŠE. Pár let mi trvalo zjistit, že >není ničím podložený<. Ekonomické fenomény jsou >specificky lidské< a ekonomické veličiny jsou důsledkem faktů (subjektivních preferencí jednajících), které nelze popsat nástroji přírodních věd. Ekonomická interakce generuje jeden typ veličiny (směnný poměr), což u někoho bohužel vytváří zdání, že matematika je správnou cestou k analýze ekonomických jevů.

    Směšujete povrchně dvě nesouvisející věci. Pro ekonomickou analýzu je irelevantní, že "žádný čin nemůže být v rozporu s přírodními zákony". >Obsah lidské mysli žádné zákony nemá.< Myslet si můžete, co chcete, a na základě toho hodnotit, jak chcete, ve vašem subjektivním pořadí. Můžete se domnívat, že roh nosorožce má léčivé schopnosti, hodnotit jej výše než penicilin a dle toho jednat (být ochoten zaplatit více za roh nosorožce než za penicilin). Omyl ohledně existence jistého kauzálního vztahu (léčivých účinků rohu nosorožce) nezmění nic na faktu, že vstoupíte do směny a vygenerujete ekonomickou veličinu (cenu rohu nosorožce). Ekonomické fenomény jsou důsledkem preferencí jednajících, které se odvíjejí od jejich motivací. A motivace mohou být v rozporu s přírodními zákony a skutečnými kauzálními vztahy - jsou obsahem mysli. Že takovým jednáním nedosáhnete svého cíle (protože roh nosorožce je nevhodný prostředek pro daný cíl) nemění nic na faktu, že jednáte a vytváříte ekonomické fenomény...

    Abyste sám viděl absurditu své metodologie v podobě arbitrárních analogií, rozpitváme další...
    „S tou rovnováhou jste mě špatně pochopil. Rovnováha v lidském měřítku je rovnost- tedy rovnost zdrojů, rovnost příjmů“; „hnací silou vedení tepla je rozdíl teplot“; hnací silou ekonomiky je rozdíl příjmů“
    „Rovnováha“ v přírodních vědách popisuje >stav, ke kterému všechny přírodní děje přirozeně směřují.< Na základě jakéhosi lingvistického kotrmelce potom prohlásíte „rovnováhu v lidském měřítku za rovnost“. „Rovnost“ je >stav fundamentálně nedosažitelný<, nikdy dosažen nebyl, nikdy nebude a v >žádném případě se nejedná o stav, k němuž „přirozeně“ společenské procesy směřují<!

    1. „hnací silou“ vedení tepla je rozdíl teplot a přirozeným koncem tohoto děje je tepelná rovnováha. Správně.
    2. „hnací silou“ ekonomiky je rozdíl příjmů a přirozeným koncem tohoto děje je… rovnost příjmů? Ne? Opravdu ne? Není s vaší analogií něco špatně? Proč se chudáci socialisté namáhají, když „hnací silou“ rovnováhy - rovnosti příjmů je jejich rozdíl? Dle této analogie byste musel státními zásahy >rozdíly zvyšovat<, abyste mohl „hrát hru donekonečna“ (aby „neustala“ v rovnovážném stavu).

    Ano, trochu ve vašem myšlení poznávám sám sebe před pár lety :-). Pokud byste chtěl začít se seriózním studiem ekonomie (a nejen "hádat" na základě povrchních analogií), rád vám doporučím něco do začátku. Uznávám, že v ekonomii není snadné nalézt něco, co dává smysl od A do Z, a že vaše rozčarování a výsměch některým ekonomům má mé pochopení. Měl jsem z ekonomie stejné pocity první dva roky na VŠE :-).

  36. 36 Miroslav Pavlovský 26.03.09, 16:51:18
    FB

    [36] Dovolte mně ještě jeden komentář. V mnohém s Vámi souhlasím. Ale pokud polemizujete s různými majetkovými právy či pseudoprávy, tak jistě máte svoji představu o vlastnictví a vlastnických právech; ovšem z Vašich reakcí není příliš zřejmá.

    Jaký je dle Vás obsah pojmů "vlastnictví" a "majetková práva"?
    A ještě dál - jak vzniká vlastnictví? Kdy je vlastnictví legitimní?
    Nelze vycházet z vlastnictví jako danosti. Výrazy jako jako "podmínkou je nerušený výkon vlastnických práv", "majetková práva nemohou být časově omezena" jsou bez definování pojmu a obsahu nicneříkajícími floskulemi.

    Totéž lze samozřejmě říci o nabytí vlastnictví koupí, darem, děděním. Vždy vyvstane otázka vzniku, tedy legitimity.

    Omlouvám se, pokud tyto otázky považuje za triviální.

  37. 37 Dvořák Petr 26.03.09, 18:02:20
    FB

    [36] Pokud je pro ekonomickou analýzu irelevantní že "žádný čin nemůže být v rozporu s přírodními zákony", pak pro jsou tyto ekonomické analýzy irelevantní pro reálný svět, který v rozporu s přírodními zákony být nemůže. Klidně můžete zkoumat stav lidské mysli, ale to co lidé chtějí nebo si myslí nikdy nepřekoná to co lidé mohou a pokud do své analýzy nezahrnete omezení reálného světa, tak výsledek analýzy bude fungovat maximálně v učebnici ekonomie.

  38. 38 Kružík David 26.03.09, 20:01:09
    FB

    Tycoonovi i zxc bych doporučoval přečíst "Kontrarevoluci vědy" od F.A. Hayeka, kde zcela jasně vysvětluje, proč sociální vědy nelze redukovat (a to ani v principu ne) na vědy přírodní.
    Jedním z těch důvodů je určitě "subjektivnost" sociálních věd, tj. že jednání člověka není určeno bezprostředně "objektivní realitou", ale spíše tím, co si o ní člověk myslí.
    Lidské jednání samozřejmě nemůže být v rozporu s přírodními zákony, ale ty rozhodně nedostačují k určení toho co je či není ekonomicky (nebo obecně sociálně) možné. Např. nám nedají odpověď na takové otázky jako: "Je možné vybudovat fungující centrálně plánovanou a řízenou ekonomiku?", "Zvýší regulace nájemného dostupnost bydlení?" nebo "Můžeme účinně léčit ekonomickou krizi pumpováním peněz do ekonomiky?"

  39. 39 Dvořák Petr 26.03.09, 21:13:32
    FB

    [39] Než mi začnete něco doporučovat bych si dovolil upozornit, že sociální vědy na přírodní nijak neredukuji a netvrdím, že přírodní vědy dávají odpovědi na výše uvedené otázky, ale že dávají odpovědím na tyto otázky nepřekročitelný rámec, což je něco trochu jiného.

  40. 40 Ondřej Moravec 27.03.09, 11:12:37

    [38]
    "Pokud je pro ekonomickou analýzu irelevantní že "žádný čin nemůže být v rozporu s přírodními zákony", pak pro jsou tyto ekonomické analýzy irelevantní pro reálný svět"

    Bohužel nechápete, co komentujete. Pro ekonomickou analýzu je relevantní jedině fakt, že >lidé mají (volí) cíle a používají prostředky pro jejich dosahování, tj. jednají<. Z toho (spolu s několika málo dalšími předpoklady, jako např. vzácnost) lze odvodit celou ekonomickou teorii.
    Pro ekonomickou analýzu >jsou irelevantní motivace jednání<. Ty zkoumá psychologie a ekonomii nezajímají. Ekonomii nezajímá, zda jste si koupil rohlík, abyste ho snědl, někomu dal, nakrmil s ním holuby, vyhodil ho do řeky. Ekonomii zajímá pouze fakt, >že< jste provedl směnu.

    Tvrzení, že "pro ekonomickou analýzu je irelevantní, že žádný čin nemůže být v rozporu s přírodními zákony", znamená pouze to, že ekonomii >neodvodíte z přírodních zákonů<. Ekonomické kategorie (směnný poměr, spotřební/kapitálový statek, struktura produkce atd.) jsou specificky lidské. Ekonomii je prostě úplně ukradené, že při atmosférickém tlaku v nadmořské výšce 300 m neohřejete vodu na 200 stupňů Celsia. Klidně se o to můžete pokoušet a jednat vzhledem k tomuto cíli. >Ekonomii nezajímá, že používáte nevhodné prostředky k dosažení určitého cíle, nebo že tyto cíle samotné jsou nedosažitelné.< Zajímá ji pouze to, že máte (volíte) cíle a používáte prostředky k jejich dosažení.

    Ano, vaše úsilí vyjde nazmar, pokud vaše cíle jsou principiálně nedosažitelné (jako např. socialismus nebo perpetuum mobile) nebo pokud používáte prostředky nevhodné k dosažení určitého cíle. V průběhu tohoto marného úsilí však >máte cíle a používáte prostředky k jejich dosahování<, a to je pro ekonomii relevantní.
    Zajímá ji, >že< jednáte, ne proč jednáte, ani jak smysluplně ("efektivně", "racionálně") jednáte. >Tyto konkrétní informace lze použít k analýze konkrétních situací, avšak nepotřebujete je k vybudování obecné ekonomické teorie<.

    Stručně a jednoduše, >k vybudování ekonomické teorie nepotřebujete znalost přírodních zákonů a ekonomická teorie je platná i ve světech, v níž by přírodní zákony měly jinou konkrétní podobu - dokud by platily předpoklady samotné ekonomie, tj. existence vzácnosti, (volby) cílů a prostředků k jejich dosahování.<

  41. 41 Ondřej Moravec 27.03.09, 12:17:18

    [37]
    Tyto otázky nejsou vůbec triviální :-), naopak. K jejich zodpovězení nemůže postačit ani jeden komentář, ani jeden článek. Jsou diskutovány na tisících stranách textů o teorii (majetkových) práv.
    Vynechám nyní otázku samotného vzniku vlastnictví, která je nejkomplexnější a opravdu ji nelze probrat ve stručnosti. Pokud již skutečně něco vlastníte, jste nositelem veškerých užitků a rizik s majetkem spojených a můžete s ním libovolně nakládat, dokud neporušujete majetková práva někoho jiného. Legitimní převod vlastnictví může proběhnout pouze skrze >dobrovolný kontrakt<, tj. bez útoku na majetek jedné ze zúčastněných stran v případě jeho neprovedení.
    Vím, že vás nejvíce zajímá otázka vzniku/zániku vlastnictví. Ty opravdu stále nejsou uzavřené a v některých případech neexistuje (úplná) shoda ani mezi zastánci téže (např. přirozeně-právní) teorie. V článku jsem si určitě nekladl za cíl to podrobněji diskutovat, jednoduše na to není místo. Každopádně >za nelegitimní v rámci majetkového práva může být považováno pouze porušení již existujících majetkových práv<, jinak řečeno, >pokud svým jednáním neporušujete něčí majetková práva, nemůže být prohlášeno za nelegitimní<. Ano, toto předpokládá existenci vlastnictví/majetkových práv a jasné vymezení těchto pojmů, včetně jejich vzniku. Ale v tomto případě prostě nelze "začít na začátku a skončit na konci" :-), protože by to vydalo na několik knih...

  42. 42 Dvořák Petr 27.03.09, 14:25:46
    FB

    [41] Tvrzení "pro ekonomickou analýzu je irelevantní, že žádný čin nemůže být v rozporu s přírodními zákony" neznamená to samé co tvrzení "ekonomii neodvodíte z přírodních zákonů". I když přiznávám, že tento obor matematiky nikdy nebyl můj šálek kakaa. Pokud to teda není nějaká speciální ekonomická definice.

    Ale možná už to začínám chápat. Ekonomické teorii je jedno, jestli jsou cíle a prostředky reálné nebo nereálné. Ona na základě nich udělá nějaké teoretické závěry podle pouček v učebnici a že to pak v reálu dopadne jinak, protože model reálného světa je jiný než ten teoretický, už je vedlejší, protože reálný svět ekonomickou teorii nezajímá.

    "Tyto konkrétní informace lze použít k analýze konkrétních situací, avšak nepotřebujete je k vybudování obecné ekonomické teorie<." - no, nevim, ale mám pocit, že reálný svět není obecný a že se skládá z velkého množství konkrétních situací.

    Jaký je vůbec smysl a účel ekonomické teorie?

  43. 43 Ondřej Moravec 27.03.09, 17:21:17

    [43]
    "Ona na základě nich udělá nějaké teoretické závěry podle pouček v učebnici a že to pak v reálu dopadne jinak, protože model reálného světa je jiný než ten teoretický, už je vedlejší, protože reálný svět ekonomickou teorii nezajímá."

    Tohle není správný závěr. Samozřejmě, že účelem jakéhokoliv vědního oboru je >co nejlépe popisovat realitu< a používat metodologii adekvátní zkoumanému předmětu. Ano, v ekonomii, zvláště matematické, lze nalézt spoustu modelů, jejichž vztah k reálu se blíží nule a jsou jen zábavou pro hrstku akademiků. To je důsledkem používání metodologie neadekvátní zkoumanému předmětu.

    Znovu opakuji, že ekonomie se nezabývá tím, jaké cíle byste měl volit (to je oblastí např. etiky), ani jaké prostředky byste měl používat k jejich dosažení (to je oblastí technologie). Ekonomie >považuje za předpoklad, že lidé mají (volí) cíle a používají prostředky k jejich dosažení<. Ekonomická teorie platí bez ohledu na konkrétní obsah vašich cílů a prostředků k jejich dosahování. Tyto prostředky (technologie) mohou být scestné (např. modlitba nebo oběť pro zvýšení úrody), to však ne-neguje závěry ekonomické teorie. Rozumíte? Ekonomii nezajímá, zda-li svým jednáním dosáhnete svého cíle, nýbrž >že jednáte, tj. máte (volíte) cíle a používáte prostředky k jejich dosažení<.

    "Jaký je vůbec smysl a účel ekonomické teorie?"
    Analýza (ekonomického) jednání, tj. jednání ve světě, kde existuje vzácnost. Bez vzácnosti neexistuje (ekonomické) jednání - co není vzácné, tj. co lze získat bez jakéhokoliv úsilí, není předmětem (ekonomického) jednání. Může se jednat o všeobecnou a nutnou podmínku existence (vzduch), ale dokud není vzácná, není předmětem (ekonomického) jednání.
    Ekonomie studuje >důsledky nutnosti volit mezi alternativními (různě hodnocenými) cíli v prostředí s omezenými (vzácnými) prostředky k jejich dosahování<. Předmětem ekonomie je tak >proces tvorby bohatství<, věda o směně (katalaxie), formace směnných poměrů (cen) a jejich funkce, (časová) struktura produkce a kapitálu atd., prostě >všechny fenomény, které jsou důsledkem (ekonomického) jednání.<

  44. 44 Jiri Janicek 27.03.09, 23:06:38
    FB

    V zásadě s vámi souhlasím. Jediné s čím mám problém je ochrana patentů. Uvedu příklad. Dejme tomu, že akcionáři farmaceutické firmy se rozhodnout, že omezí svoji současnou spotřebu a použijí zisk (případně si ještě půjčí) na vývoj nového léku. To může stát miliardy a oni tak učiní pouze za rozumného předpokladu, že se jim investované peníze se ziskem vrátí. Pokud nebude existovat právní ochrana výsledku výzkumu či vývoje, tak v okamžiku, kdy lék vyvinou, zmocní se ho i konkurence. Konkurence nevynaložila náklady na vývoj a může tak prodávat za nižší cenu, ktera neobsahuje naklady na vyvoj. Firma, ktera lék vyvinula nejspíš zkrachuje, protože prostředky vložené do vývoje se jí nevrátí. Proč by za této situace akcionáři vůbec do vývoje investovali?

  45. 45 Ondřej Moravec 28.03.09, 02:55:10

    [45]
    Musíte si uvědomit jednu zásadní věc - >majetková práva nejsou a nemohou být právem na hodnotu majetku<. Podnik může vydat miliardy na libovolné vstupy (nemusí to být jen vědecký vývoj, může to být cokoliv, počínaje pracovní silou a materiálem, a konče vědeckým vývojem), nemůže mu však být zákonem garantováno, že od někoho „dostane zpět investovanou hodnotu“. Proč by taková garance měla zahrnovat jen výdaje na vědecký vývoj? Proč ne všechny ostatní výdaje?

    Relevantní otázka zní: Může být patentová legislativa součástí majetkoprávní legislativy? Pokud ano, jakým způsobem subjekty donucené platit držiteli patentu porušili jeho majetková práva? Pokud někdo jiný nezávisle objeví stejný kauzální vztah/dostal stejný nápad, jakým způsobem porušil majetková práva držitele patentu? Proč by tato majetková práva měla být explicitně časově omezená (když např. vlastnictví vašeho auta explicitně časově omezeno není)? Mohou být ideální objekty v podobě kauzálních vztahů vůbec předmětem vlastnictví? Může někdo vlastnit fakt, že pokud zalijete lidskou hlavu do skla (U.S. Pat. No.
    748,284, Dec. 29, 1903), odolá neobvykle dlouho biologickému rozkladu? Může někdo vlastnit fakt, že kočka reaguje na paprsek světla (U.S. Pat. No.
    5,443,036, Aug. 22, 1995)? Ne? Proč potom může vlastnit nějaký jiný?

    Jakýkoliv akt produkce je aktem používání mysli k transformaci vstupů do podoby, která bude někým ceněna. Při veškeré produkci používáte technologickou znalost jakožto prostředek transformace vstupů do požadovaného výstupu. Pokud si před opékáním na ohni naříznete buřta, víte, že bude lépe propečný, a proto to děláte. Porušujete tím majetková práva toho, koho to napadlo jako prvního? Nebo toho, kdo by si to první nechal napsat na úřadu?

    "Proč by za této situace akcionáři vůbec do vývoje investovali?"
    Proč? Protože na (svobodném) trhu musíte být neustále lepší než konkurence, pokud chcete přežít. Musíte neustále dokazovat, že přání zákazníků uspokojujete lépe než ostatní. Když to neuděláte vy, udělá to někdo před vámi. Zisk (nad úroveň přirozené úrokové míry) na trhu nikdy netrvá věčně. Patentová legislativa toto období pouze uměle prodlužuje, je zdrojem monopolních zisků pro držitele patentu a všeobecně vyšších cen dotčených produktů. Ano, je klidně možné, že tyto monopolní zisky budou držitelem patentu reinvestovány a výsledkem bude další super-užitečný objev. S tímto utilitaristickým tvrzením lze polemizovat pouhým tvrzením opaku, hlavně se však jedná o cestu do pekla, kdy vaším kritériem legitimity přestane být (majetkové) právo, a začne jím být velice ohebný pojem „užitku“.

    Pokud mohu mluvit z vlastní zkušenosti finančního kontrolora (tj. vidím všechna ta čísla ve výsledovce :-)) společnosti, která celosvětově zaměstnává 2500 vědců a provádí vlastní základní výzkum, náklady na vědecký vývoj jsou v porovnání například s marketingovými či operačními náklady zanedbatelné… (celosvětově: výzkum 3,3% obratu, marketing/promo/reklama: 30% obratu, operační/administrativa: 21,2% obratu, přímý náklad na prodané výrobky: 29%)

  46. 46 Jiri Janicek 28.03.09, 09:55:13
    FB

    [46] Jsem v tomto případě na opačné straně než obvykle. Já s vámi souhlasím a chápu teoretické důvody, které uvádíte. My jsme si přečetli Misese, Hayeka a spol. a máme pocit, že je nám to jasné. Problém někdy nastává, když to máme vysvětlit, těm, kteří o Hayekovi ci Rothbardovi nikdy neslyšeli (a to by snad mohlo být naším úkolem, že?). Takoví lidé uvádějí námitky z praxe a naše teoretické zázemí je nám na prd, pokud neumíme na takové námitky věcně reagovat. Možná protože nemám tak rychlé a analytické myšlení jako vy, někdy také protože neznám potřebná fakta, dostávám se občas do argumentační nouze i když cítím, že pravda by měla být na mé straně. V takovém případě je povzbuzující možnost konzultace s někým jiným. Snad vám nevadí, že jsem si vybral právě vás.

    Ale zpět k tématu. Obecně se má za to, že duševní vlastnictví nelze ochránit jinak než zákonem. Dlouhá desetiletí patentové a autorské legislativy tuto představu dostatečně petrifikovala. Pokud tedy dnes prohlásíme, že tato ochrana vůbec není potřeba, tak musíme být schopni na konkrétních příkladech ukázat, jak to může fungovat bez ní. Musíme ukázat, že se vyplatí investovat do vývoje i při absenci jeho právní ochrany. Bez toho své posluchače nepřesvědčíme. Myslím, že dobrým příkladem je internet, kde jakákoliv ochrana selhává. Filmy, hudba, software jsou na internetu k dispozici často dříve než v oficiální distribuci a přesto filmoví producenti a softwarové domy těžce vydělávají. Tito investoři se naučily jak přežít i bez funkční právní ochrany. (Nechávám stranou celkem směšnou a minimalně efektivní softwarovou policii jako je BSA, RIAA a podobně). Nejde ale jen o velké firmy. I začínající programátor dnes chápe, že model "ted budu dva roky vyvíjet super program a pak ho budu dva roky prodávat" dnes nefunguje. Začne tím, že svůj program dá volně k dispozici a pokud se osvědčí, tak k němu začne nabízet placená školení, placenou nadstavbu pro firmy, nabalí na něj nějakou reklamu a podobně. Ti dobří časem začnou vydělávat docela slušně i bez právní ochrany.

    Je otázka, jak by to fungovalo v případě již zmiňované farmacie, kde je vývoj dlouhý a drahý a přitom jeho výsledek lze bez problémů ukrást. Nedošlo by například ke zpomalení vývoje léků v důsledku pochybné návratnosti investic do něj? Není výhodnější čekat, až někdo jiný s velkými náklady vyvine něco zajímavého a pak to prostě začít vyrábět a peníze ušetřené za vývoj dát třeba do marketingu?

  47. 47 Honza Sigl 28.03.09, 20:27:36
    FB

    Vážený Drugstare,

    tímto článkem jste mi připomněl kdesi přečtený výrok „z ekonomie má smysl jen účetnictví a finanční řízení“ a také rozsáhlejší publikaci Ing. Josefa Víta s názvem „Ekonomie - věda nebo náboženství?“
    Protože se mi již nepodařilo najít odpovídající odkazy, dávám nouzově odkaz na náhodně nalezený, ale obsahově podobný článek „Proč současná ekonomie krizi nepředpověděla? Že by to nebyla věda?“ (http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2009032201...). Se všemi těmito myšlenkami, které zpochybňují ekonomii jako vědu, se víceméně ztotožňuji a mohl bych přidat další důkazy z teorie i praxe.
    Z mé perspektivy se mi jeví i Váš blog jako potvrzení těchto tezí – na jedné straně máte vynikající příspěvky popisující podrobně vznik peněz, fungování bankovního systému apod., ale na druhé, když opouštíte tyto omezené oblasti směrem k „reálnému světu“, kde téměř žádné teoretické poučky neplatí, tak opěvujete téměř nábožně jakýsi Svobodný Trh. Sám přitom uvádíte, že nikde neexistuje (a asi ani nikdy nikde neexistoval), ale že k Němu máme směřovat a Jemu má všechno sloužit, aby On fungoval.
    V tomto přípěvku jste jeho poznání nám maličkým ještě zkomplikoval, protože uvádíte poněkud protimluvnou logiku:
    Základem svobodného trhu jsou majetková práva, jejichž omezením jsou, jak uvádíte, daně státu a některé zákony. Jenže majetková práva Vám (v civilizované zemi) zaručí jenom stát a jeho soudní a policejní aparát. Když mu na to nedáte žádné prostředky (konečně svobodný trh), tak Vaše majetková práva poruší každý, kdo bude jen o trochu silnější (nemusí jít jen o fyzickou sílu). Tím pádem konec předpokladu svobodného trhu. Takže trochu rozpor ne?
    Dále odmítáte všechnu „práci socialistů za posledních 100 let“. Zřejmě osmihodinová pracovní doba, volné soboty i neděle, rovné hlasovací právo pro všechny včetně žen, levné vzdělání apod. Vám je proti srsti, ale musíte si uvědomit, že to je výsledek demokratických procesů. Tedy svobodných individuálních projevů, kterých se jinak dovoláváte. Současné demokratické řízené státy nejsou ideální, ale politiky si volí všichni občané jednou za čas svobodně. Tedy i uspořádání, které takto vzniklo je výsledkem určité „dynamické rovnováhy“ vytvořené svobodnými individui. Systém, který navrhujete – komoditní peníze, žádný stát, potažmo ani zákony – se nejvíce podobá období v našich zemích kolem 10. století. A nemyslím, že by se tehdy jednalo o zvlášť efektivní ekonomiku ani o kvalitu života.

  48. 48 Ondřej Moravec 28.03.09, 20:50:15

    [47] Ano, farmaceutické firmy vynakládají velké prostředky na výzkum a vývoj. Vezmeme si tedy příklad 4. největší farmaceutické společnosti na světě: Sanofi-Aventis (mimo jiné vlastní Zentivu). Údaje za rok 2008, mld. Euro:

    Čistý obrat: 27,568 (100%)
    Příjmy z patentů: 1,249
    Náklad na prodané zboží: - 7,335 (26,6%)
    Výzkum a vývoj: - 4,575 (16,6%)
    ...
    Operační zisk: 9,762 (35,4%)
    Zisk před zdaněním: 9,492 (34,4%)

    Bez příjmů z patentů by se zisk před zdaněním snížil na 8,243 miliardy Euro, relativně na 29,9%, což je stále vysoce nad průměrem a >opravdu daleko od nějakého krachu<.

    Patentová legislativa, stejně jako centrální bankovnictví, jsou bohužel výsledkem touhy podnikatelů po monopolních ziscích, která prostředictvím úspěšné lobby našla odraz v právních systémech všude na světě. Argumentace případnou katastrofou při jejich absenci je pouze vyvoláváním strachu u těch, na jejichž úkor jsou tyto monopolní zisky vposledku realizovány - spotřebitelů. Strach se přemění v lidovou moudrost a samotné oběti argumentují proti sobě...
    Zastánci patentové legislativy nemají v ruce žádná čísla, pouze vágní argumenty o "katastrofě", "všeobecném krachu", "nezbytnosti" apod. Již jsem odkazoval na knihu Boldrina a Levineho: Against intellectual monopoly, která si vzala za cíl provést empirickou analýzu "prospěšnosti" různých forem duševního vlastnictví. Autoři nejsou Rakušané.
    Ano, držitelé patentů by přišli o své monopolní zisky, žádná katastrofa by se však nekonala. Jejich ziskovost by se snížila a přišli by o část kapitálu, kterou díky těmto ziskům přitahují. Ten by byl produktivně zapojen někde jinde. Dobří podnikatelé nepotřebují monopolní privilegia ke generování zisku...

  49. 49 Ondřej Moravec 28.03.09, 21:14:00

    [48] Bohužel nechápete, co komentujete, respektive máte velmi omezené znalosti toho, k čemu se vyjadřujete.

    "rovné hlasovací právo pro všechny včetně žen" - Toto je prací socialistů? Co to melete?

    "Systém, který navrhujete – komoditní peníze, žádný stát, potažmo ani zákony – se nejvíce podobá období v našich zemích kolem 10. století."

    Vaše znalosti historie, ekonomie a práva jsou tristní. Obsah a rozdíl pojmů feudalismus a kapitalismus vám zřejmě uniká. Máte střední školu?
    Zákony (jakožto pravidla mezilidské interakce) vždy byly a vždy budou. Jedná se o jejich konkrétní podobu a odvození. Jinak "to, co navrhuji", se nejvíce z historie podobá USA 2. poloviny 19. století, samozřejmě stále s mnoha výhradami (tehdejší existence otroctví, jiných práv mužů a žen a podobných primitivností neslučitelných se svobodnou společností). Kdyby vaše znalosti historie překračovaly pátou třídu, věděl byste, že posledních 30 let 19. století bylo v USA zřejmě nejdelším obdobím produktivity, s ročním růstem GDP přes 5%, >komoditními penězi< (zlatým standardem) a minimem státu. Krize přišla až po založení centrální banky a nadměrné emisi papírových bankovek...

    "V tomto přípěvku jste jeho poznání nám maličkým ještě zkomplikoval, protože uvádíte poněkud protimluvnou logiku"
    Zdrojem té "protimluvné logiky" jsou pouze vaše omezené znalosti...

    „Proč současná ekonomie krizi nepředpověděla?"
    Kvalitní ekonomie upozorňovala na tendence, které ke krizi vedly. Viz článek "Nemovitosti..." od M. Thorntona. Můžu vám poskytnout odkazy na několik dalších se stejným závěrem. Fakt, že něčí ekonomické vzdělání nepřesahuje čtení ekonomických příloh masmédií, a za ekonomy považuje osoby typu P. Krugmana, ne-neguje platnost kvalitní ekonomické teorie. Takoví lidé potom jen brečí "proč to v těch novinách neříkali", a pouze demonstrují svou omezenost a nevzdělanost, díky níž musí lpět na "guru z masmédií a politiky". O tom, že krize přijde, jsem v průběhu třech let před jejím začátkem četl minimálně od čtyř různých autorů (ekonomů)...

  50. 50 Honza Sigl 03.04.09, 17:55:25
    FB

    [50] Milý Drugstare,

    neočekával jsem, že máte takové mezery ve vědomostech:

    "rovné hlasovací právo pro všechny včetně žen" - Toto je prací socialistů? Co to melete?

    Původně měly volební právo (aktivní i pasivní) jen určité privilegované skupiny obyvatel, ostatní lidé ho buď neměli vůbec nebo byli volebním systémem znevýhodněni. Protože privilegovaní se nechtěli, celkem pochopitelně, svých výhod vzdát, museli si ho ti znevýhodnění postupně vynutit politickým i jiným tlakem. A to pomocí svých organizací, což byly, vzhledem k sociálnímu zařazení nespokojených, převážně socialistické strany.

    Zalistoval jsem ve svých oblíbených Současných dějinách od r.1815 (autoři Seignobos&Métin, vydal Otto r.1908), kde jsem k tomuto tématu objevil: „Socialisté, zpočátku smíšení s anarchisty, sorganisovali se ve stranu socialistickou, která konala svůj první sjezd v r. 1888; byla to v Rakousku první strana utvořená bez ohledu na národnost; přijímala členy ze všech národů, a každý mluvil vlastním jazykem. Tato strana pořádala ve Vídni velké manifestace, žádajíc všeobecné právo hlasovací a osmihodinovou dobu pracovní.“

    Dále na feministických stránkách (http://www.feminismus.cz/fulltext.shtml?x=183881...):
    „Bohumír Šmeral (sociální demokrat, posléze komunista, pozn. autora) se ve svém komentáři pro Ženský list rozhorlil: Nový volební řád… "byl zejména nespravedlivý tím, že celou polovici obyvatelstva úplně bezdůvodně z volebního práva vylučuje: ženy... Nejvzdělanější žena nemá ani stín toho práva, které má každý i nejnevzdělanější muž!... To je těžkým ponížením, to je potupnou urážkou pro ženy." (ŽL, 11. dubna 1907)
    A dále: „Ženy sice neměly aktivní volební právo, ale přišlo se na to, že zákon z roku 1861 neříkal výslovně, že se poslancem nemůže stát žena. Nikdo zřejmě nepředvídal, že by k takové situaci vůbec mohlo dojít. V momentě, kdy se tato skutečnost odhalila, postavila ve volbách do českého zemského sněmu v roce 1908 sociálně demokratická strana na svou kandidátku první ženu - Karlu Máchovou (foto) ve vol. okrese Vyšehrad-Hradčany-Holešovice.“

    A nakonec, teprve v letech 1919/1920 získaly v našich zemích ženy volební právo; z projednávání tohoto zákona v Národním shromáždění (http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/stenprot/020schuz/s020006.htm...):
    „Dalo to mnoho, velmi mnoho práce, nežli naši zástupcové v ústavní komisi, zejména p. dr. Meissner a bratr Franke, probojovali se tak daleko, že konečně bylo ustanoveno aktivní volební právo pro 21leté muže i ženy a pro 26leté právo pasivní.
    V tom směru je volební předloha velkým, dalekosáhlým pokrokem. Zásluhu o to má český socialistický blok, čeští socialisté, sociální demokraté a česká strana pokroková.“

    A v Dojčlandu zařídili ženám volební právo také socialisté – viz http://www.wahlrecht.de/news/2004/02.htm....

  51. 51 Ondřej Moravec 04.04.09, 14:08:01

    [51] Omlouvám se za chybnou formulaci své výtky.
    Prezentoval jste to tak, jako by rovné hlasovací právo snad bylo spjaté výhradně či předně se socialismem. To je však hrubý omyl.
    Ideologie, která jako první přišla s myšlenkou rovných práv pro každého, je klasický liberalismus, jehož vyjádřením v ekonomickém životě je kapitalismus. Liberalismus se zrodil ještě před socialismem a jeho klíčovou myšlenkou jsou stejná individuální práva pro každého, tj. rovnost před zákonem. Bez ohledu na pohlaví, barvu pleti, společenský původ atd. Z klasického liberalismu se zrodily tehdejší evropské velmoci jako Velká Británie a Holandsko, následně USA.
    Tyto myšlenky však byly v mnohém v rozporu s dosavadními (feudálními) tradicemi, kdy existovali jasně identifikovatelné skupiny s rozdílnými právy a postavením před soudem - aristokracie a poddaní, bílí a černí, ženy a muži atd. Změny se tak děly postupně, v některých oblastech rychleji a snáze, v některých pomaleji (např. rasová otázka v USA). Po pádu monarchií v Evropě (jak korektně uvádíte) to byly právě "pokrokové", vesměs socialistické strany, které některé tehdy již staletí staré myšlenky uvedly do praxe a zbořily pár tradic, které jsou v rozporu jak s liberalismem, tak (demokratickým) socialismem. V USA ženy získaly hlasovací právo ve stejné době jako u nás, od tehdy "pokrokových" (ale těžko socialistických) demokratů. Jednalo se o všeobecný vývoj k demokratickým republikám po celém světě.
    Jaké tragické/tristní podoby všeobecné hlasovací právo nabylo v socialistických/komunistických státech, snad není nutné připomínat. Výsledek "svobodných" voleb v socialistických státech byl předem znám.
    Pokud mám mluvit sám za sebe, všeobecné hlasovací právo a současné demokracie opravdu nepovažuji za "ideální politickou organizaci" jako spousta lidí, pro něž se demokracie stala novou modlou. Hlavní výhoda všeobecného rovného (1 hlas pro každého) hlasovacího práva spočívá v odstranění konfliktů při volbě politické reprezentace, kdy každý "může volit", tak proč by remcal.
    Ironií je, že demokracie odstranila privilegia pro skupiny, které je tradičně měly (aristokracie, bílí, muži) a vytvořila je pro jiné - čistí příjemci ze státního rozpočtu (dotované podniky, chudí, "potřební"), podniky s monopolními výsadami, a mnoho dalších zájmových skupin, které jsou schopné vyvíjet efektivní lobby a vést politickou reprezentaci k přijímání opatření v jejich prospěch >na úkor jiných<.
    Problém je, že pokud vůli většiny povýšíte nad individuální práva, tj. z "vůle společnosti" uděláte hlavního arbitra dobra a zla, jste na stejné cestě do pekla jako předtím. Většina si klidně může odhlasovat, že by bylo dobré vyvraždit těch pár procent Židů/Romů, nebo že by bylo dobré vyvlastnit majetek nějakého boháče a dát ho jiným (progresivní zdanění), nebo že by bylo dobré jednou ročně obětovat náhodně vybranou osobu pro přízeň bohů atd.
    Stručně a jednoduše, rovnost před zákonem lze mít bez demokracie (kde opravdu není), a to je myšlenka klasického liberalismu/kapitalismu. Základem musejí být nedotknutelná >rovná individuální (majetková) práva<.

  52. 52 Mira Hedl 30.06.09, 20:43:19
    FB

    OFF TOPIC

    Rád bych Tě poprosil Drugstare, jestli by ses mohl (odborně, jako vždy) vyjádřit k dilku "The Obama Deception". Myslím, že by to mohlo být i na krátký článek (je to ale dost dlouhé).

    Udělal bys tak NEJEN mě velkou radost.

    P.S. Jsem matematik/informatik a díky Tvým článkům jsem se začal zajímat o ekonomii, kterou jsem vždy viděl jen jako podřadnou disciplínu; mám hodně dlouhou cestu před sebou. :-) Každopádně díky za výborné články, doufám, že budou i další.

  53. 53 Stan Novotny 02.05.10, 18:19:20
    FB

    RE Drugstar :
    celkem dobry popis status quo, az na tohle

    "Ano, mí snílci o ruce trhu, tento výčet alespoň zhruba zachycuje vliv státu na ekonomický život občanů (trh). Ruka trhu vyrůstá ze státního těla. „Nechat krizi ruce trhu“ by tak znamenalo mnoho aktivních zásahů ze strany vlády "

    Otazka totiz zni, kdo je vetsi snilek? Saskove v podobe ekonomickych poradcu dnesnich vlad nebo ti kteri veri ve volny trh. K tomu musim ponekud odbocit, samozrejme nema soucasny monetarni system s kapitalismem a volnym trhem nic spolecneho, k vyse uvedenemu vyctu pridavam jeste dva hlavni body bez kterych kapitalismus a volny trh nemuze existovat, totiz volna tvorba uroku bez manipulaci centralnich bank a povinnost ekonomickych subjektu nest rizika svych investic.
    Predstava Keynesianskych klaunu ze k prosperite se lze prodluzit je stejne detinska jako lecit alkoholika flaskou rumu.
    Z Tvych vyvodu vyplyva, ze nedelat nic si vlady nemhou dovolit, potiz je v tom, ze jedina vec kterou vlady ovladaji je delat dalsi dluhy, tim samozrejme nic nezachrani, pouze blizici se kolaps oddali. Californska universita UCLA nedavno spocitala, ze Roosveltuv New Deal prodlouzil depressi o 7 let. Je to videt i z efektivnosti dluhu v pomeru k rustu HDP, zatimco nekdy pred 10 lety vedlo zadluzeni 1$ zhruba k 1$ rustu HDP ( USA), byl tento pomer v nedavne dobe asi 7:1 a je jasne ze od jisteho bodu nezpusobi jakekoli dalsi zadluzeni vubec zadny rust. Je tudiz jasne, za vlady mohou vyrabet stimulacni programy az zmodraji, kolaps kreditni bubliny stejne prijde, jen bude mnohonasobne drazsi.
    Tisice bank v USA i jinde jsou technicky bankrot a existuji pouze diky bilancnim svindlum a politicke korupci. Jelikoz jediny trh, ktery nelze manipulovat je trh fyzickeho zlata (alchymisti jeste nepokrocili), znamena to ze v prubehu dalsiho nevyhnutelneho gigantickeho rustu monetarni baze dojde k explozi ceny zlata ktery nakonec politicke tajtrliky donuti k zavedeni kryte meny, akceptovatelnost bezcenneho papiru totiz nelze vynutit sebevetsi diktaturou.

  54. 54 Ondřej Moravec 03.05.10, 18:30:58

    [54] Byl bych opatrný s důvěrou k výpočtům ala "New deal prodloužil depresi o 7 let." Nepochybně ji prodloužil, ale relevanci takového výpočtu nelze nijak zjistit. "Jaké by to bývalo, kdyby..." je nemožné kvantifikovat u mnohem méně komplexních situací, notabene v celém ekonomickém systému. Předpokládá znalost všech relevantních kauzálních faktorů včetně jejich relativní váhy a její proměnlivosti v čase. Takže jestli v UCLA nemají křišťálovou kouli se zpátečkou, nedůvěřuji jim více než Jiřímu Paroubkovi.

    Ještě opatrnější bych byl s interpretací informací ala "před 10 lety vedlo zadlužení 1 dolar k 1 dolaru růstu HDP a nyní to je 7:1". Zvolit si jako nezávislou proměnnou zadlužení a jako závislou proměnnou růst HDP je sice hezké statistické cvičení na seminární práci k STP101, vypovídací hodnota je však nulová. Z daných informací lze vyvodit pouze to, že mezi těmi proměnnými neexistuje žádná rozumná korelace. O kauzalitě mezi nimi to nic neříká a formulace "zadlužení vedlo k růstu HDP" takovou kauzalitu jen tiše (a mylně) předpokládá. Kauzalita implikuje korelaci, opačné tvrzení však neplatí. Vzhledem k tomu, že tempo zadlužování bylo v posledních letech vyšší než tempo růstu HDP (což je přeříkání té převratné informace o změně poměru těchto veličin z 1:1 na 7:1), jakákoliv stabilnější veličina by vytvářela statisticky těsnější závislost s růstem HDP, což by ji však nekvalifikovalo na relevantní vysvětlující proměnnou.

  55. 55 Stan Novotny 04.05.10, 17:27:27
    FB

    Vazne?
    ja bych byl pro zmenu opatrny s duverou vuci keynesianskym zvanilkum kteri ve snaze vypadat odborne prokladaji kazdou druhou vetu vyrazy jako kauzalni faktory,relativni vaha, nezavislou promennou, kauzalita implikuje korelaci a podobnymi nesmysly, s tim bys mohl vystupovat v cirkuse, podobnych radoby ekonomu vyplivnou university kazdorocne tisice. Za poslednich 35 let jsem jich videl nescetne. Zrejme ti uslo ze i ten nejlepsi ekonom pracuje pouze s daty ktere jsou k dispozici a tech k tehdejsi dobe neni malo, UCLA pouzila data Bureau of Labor Statistics o prumernych mzdach a cenach napric 19 branzemi a za pouziti prumerneho rustu produktivity, to neni nic abstraktniho to jsou fakta, krome toho New Deal neni jedina ukazka selhani Keynesianskych vymyslu, podobnych programu ktere prinesly nulovy vysledek bylo vice. Samozrejme dnes predevsim v USA HDP uz davno neukazuje realny rust hospodarstvi, vzhledem k tomu ze prumyslova vyroba uz cini mene nez 40% HDP a zbytek sestava z presupovani dluznich smenek neboli IOU sem a tam, 40% zisku firem zastoupenych v S&P 500 pochazelo pocatkem krize z financniho sektoru, znamena to ze pomer dluhu k HDP relevantni byt musi, temer 65% HDP cini ostatne konsum a sice prevazne na kredit. O tom ze veskere stimulacni a zachranne balicky nebudou nic vic nezli psouk do vzduchu nemuze byt nejmensi pochyby, na kolaps kreditni bubliny totiz existuje pouze jediny lek, totiz bankrot, a pri pohledu na bilance bank je jedno jasne, tisice bank v USA a dalsich zemich jsou technicky bankrot a pujdou do kytek, existuji pouze diky bilancnim svindlum, tolerovanym zkorumpovanymi politickymi tajtrliky, ostatne dnesni reakce US burzy na "zachranu Recka" dava dobrou ochutnavku toho co jeste prijde.
    http://newsroom.ucla.edu/portal/ucla/FDR-s-Policies-Prolonged-Depression-5409.aspx?RelNum=5409...

  56. 56 Ondřej Moravec 04.05.10, 23:25:14

    Jen tě upozorňuji, že prezentovaná čísla jsou jedním z mnoha výsledků, které lze z používaných modelů vypočítat. Nestavím se k nim ani pozitivně, ani negativně, považuji použitou metodologii za chybnou. Nic více, nic méně. K "faktům" potřebuješ teorii, která ti objasní jejich souvislosti. Dat můžeš mít kolik chceš, o výsledku však rozhoduje z teorie odvozený model, jehož výsledky jsou pouhou spekulací omezenou jeho (zpravidla mylnými) předpoklady. Používat průměry k předpovídání budoucnosti či ke konstrukci neproběhlé minulé alternativy může být zvláště v ekonomické oblasti velmi drahé, o čemž se pravidelně v době "neočekávaných událostí" (které samozřejmě nejsou zahrnuty v minulých průměrech) přesvědčují finanční instituce a investiční fondy.

    Snad jsi rozpoznal, že zde na sympatie se státními zásahy do ekonomického života občanů, prosazované jistými ekonomickými teoriemi, nenarazíš. Považovat metodologii (základ každé vědy) za "nesmysly" je nebezpečně domýšlivé a nekriticky citovat cokoliv podporující můj světonázor dětinské. Rád bych se též oháněl čísly od UCLA, protože můj světonázor podporují, avšak jejich relevance je příliš snadno napadnutelná.

Nový komentář

Pro přidání komentáře se musíte nejdříve  registrovat Facebookem

Banan.cz