Wikipedii máme díky "Rakušanům"!

MyEgo.cz

home foto blogy mywindows.cz kontakt

Wikipedii máme díky "Rakušanům"!

Ostatní 07.07.08

Wikipedia logo[Dick Clark]

O Wikipedii, devátém nejnavštěvovanějším místě na internetu, můžeme říct mnoho špatných věcí. Kritici například namítají, že encyklopedie, kterou může editovat kdokoliv, je náchylná k nekonečným chybám.

Tyto kritiky byly vzneseny při založení Wikipedie v roce 2001. Přesto nyní Wikipedie obsahuje 8,2 milionu článků v 253 jazycích. Anglická verze obsahuje kolem 2 milionů článků a celkový rozsah je patnáctkrát větší než Encyklopedie Britannica. Wikipedie je nejrozsáhlejší encyklopedie v historii lidstva.

Založil ji Jimmy Wales (přezdívaný „Jimbo“), bývalý manažer financí na Auburn University, poté, co mu americký ekonom a člen Ludwig von Mises Institute Mark Thornton navrhnul, aby si přečetl „The use of knowledge in society“, dnes již proslavenou esej od ekonoma rakouské školy a libertariána Friedricha von Hayeka. Nosnou myšlenkou eseje je tvrzení, že ceny na trhu reprezentují spontánní řád, který vzniká z interakce jedinců s rozdílnými cíli a tužbami a umožňuje jim spolupracovat, aby dosáhli svých komplexních cílů. Podle rozhovoru v červnovém vydání magazínu Reason to byl tento Hayekův vhled, který Walese vedl k založení Wikipedie. Ona vznešená vize, která inspirovala Walese? „Představte si svět, v němž má každá osoba volný přístup k veškerým lidským znalostem. Přesně na tom pracujeme.“

Zatímco tento konečný cíl ještě zdaleka nedozrál, o rozsahu a užitečnosti Wikipedie není pochyb. Ti, kteří zavrhli myšlenku, že encyklopedie editovatelná kýmkoliv by mohla soutěžit s tradiční monolitickou encyklopedií napsanou experty a organizovanou profesionálními editory, byli zcela jistě šokováni, když magazín Nature publikoval článek, v němž porovnal Wikipedii s Britannicou. Článek došel k závěru, že články na Wikipedii jsou přesností a podrobností srovnatelné se starší papírovou encyklopedií.

Podle studie Pew Research Center je Wikipedia zdaleka nejpopulárnější vzdělávací místo na webu, s téměř čtvrtinou celkového počtu přístupů k takovýmto stránkám. Podle této studie se „Wikipedia stala číslo jedna jako nejnavštěvovanější externí stránka po zadání vyhledávání na Googlu, s více než polovinou spojení přicházejících z vyhledávače.“ Tato čísla nezahrnují přístupy na stránky, které využívají obsah Wikipedie, jako třeba Ask.com.

Takovéto využívání je zdarma díky speciální licenci, kterou všichni přispěvatelé přijímají při modifikaci obsahu. GNU Free Documentation Licence (GFDL) umožňuje bezplatnou reprodukci v originální i pozměněné formě i pro ziskové účely. Zatímco některý obrazový materiál je používán pod „fair-use doctrine“, drtivá většina obrázků a textu podléhá pouze GFDL.

Jak je možné, že takováto decentralizovaná – dokonce anarchická – struktura, složená z editorů jednajících nezávisle a pro jejich vlastní účely, ústí v naprosto užitečný zdroj? Odpověď jde zpět k Hayekovské inspiraci tohoto projektu. Protože editoři mají z přispívání jak duševní uspokojení, tak hmotný užitek, projekt ve svém růstu začal zahrnovat pojistky, které garantují, že se bude vyvíjet pozitivním směrem – k obsáhlým a přesným příspěvkům, které se odvíjejí od spolehlivých a ověřitelných zdrojů.

Wikipedii lze vhodně popsat jako systém obecného soukromého práva. Encyklopedie má základní politiky – ústavu Wikipedie – která vyžaduje, že příspěvky budou psány bez hodnotových soudů (nestranně), používat ověřitelné zdroje a nebudou zahrnovat primární výzkum. Méně konkrétní jsou „směrnice“, což jsou pravidla založená na obecně přijímaných interpretacích základních politik – velmi podobná soudním precedentům v anglosaském právu – které uživatelům pomáhají přispívat v souladu s ústavou. Směrnice jsou obecně respektovány, protože byly komunitou přijaty jako vhodné prostředky, jak se vyhnout sporům, a tak umožňují více energie věnovat produktivním cílům. Pod směrnicemi jsou „eseje“, které jsou zamyšlením uživatelů nad jistými spory či neefektivnostmi systému.

Kdykoliv se objeví spor ohledně obsahu, existuje několik způsobů, jak ho rozřešit. Komunita vytvořila „Diskuzi třetího názoru“, kde mohou editoři získat externí pohled na spor. Též existuje „Výzva ke komentáři“, kde může editor požadovat vyjádření mnoha členů komunity, zejména služebně starších editorů, jejichž názory mají obvykle větší váhu než názory nováčků. Také je k dispozici smírčí řízení a rozhodčí soud, jež řeší komplexnější a déle trvající neshody a které se odvolávají k precedentům.

Podobnost Wikipedie s tržní dynamikou je nejlépe vidět na relativně bezvýznamných článcích, které mnoho lidí považuje za slabou stránku projektu. Ve článcích o garážových skupinách třetí třídy a ostatních tématech, o něž je omezený zájem, lze často najít faktické a pravopisné chyby mnohem více než v často navštěvovaných článcích, jako třeba „Anglie“ nebo „Barry Bonds“. Mnohem větší poptávka po posledně jmenovaných tématech zajišťuje, že mnohem více očí bude čistit tyto příspěvky od chyb.

Protože je Wikipedie otevřená pro editaci každému, dává smysl, že navštěvovanější témata přitahující více potenciálních editorů budou mít větší kvalitu. Spíše než selhání je toto svědectvím o efektivní alokaci zdrojů, kterou Wikipedie provádí. Jako každý jiný projekt má omezené množství zdrojů, které může věnovat různým aktivitám. Je pozitivní, že nejčtenější články jsou zároveň ty nejkompletnější a nejspolehlivější.

Celý systém, který je nesmírně komplexní a robustní pro přispívajícího editora, je pozoruhodně jednoduchý pro uživatele, který pouze chce najít informace o něčem, co ho zajímá. Pokud je člověk trochu obezřetný při přijímání informací z Wikipedie a pokud informace hledá dále z citovaných zdrojů, je Wikipedie výjimečným zdrojem informací pro naši generaci.

Přeloženo z Ludwig von Mises Institute, autorem článku je Dick Clark.

Pozn. DS.: Jimmy Wales se stejně jako například George Reisman nebo Alan Greenspan otevřeně hlásí k objektivismu Ayn Rand jakožto své vedoucí filozofické pozici. Svou dceru pojmenoval Kira, po hrdince románu Ayn Rand We the living. Politicky se považuje za libertariána.


Komentáře

  1. 1 Vladimír Krupa 07.07.08, 05:07:21
    FB

    Díky za poučný článek ale měl bych jednu malou poznámku mimo jeho téma - jestli by náhodou nebylo lepší dotáhnout do konce nějaké téma načaté v minulosti. (Jako peníze nebo to o té hodnotě-ceně.)

  2. 2 Ondřej Moravec 07.07.08, 06:07:12
    FB

    [1] Ahoj, plně s tebou souhlasím. Mám rozepsaný další článek o penězích a myslel jsem, že ho též dokončím tento víkend, ovšem nevyšlo mi to... jak se oteplilo, mám nějak méně času ;-).
    No jo, času máme všichni stejně, záleží jen na prioritách. Příští týden budou peníze, potom překlad a ještě jednou peníze, dávám si závazek :-).

  3. 3 Martin Štěpaník 09.07.08, 12:07:06
    FB

    [2]

    Už bylo na čase, konstruktivní kritika se cení.::ANO

  4. 4 Ondřej Pilný 13.07.08, 10:07:19
    FB

    Ahoj, tímto komentářem trochu odbočím. Poslední dobou jsem si pročítal české stránky o objektivismu (http://www.aynrand.cz/ ) a zjistil jsem, že existuje velice urputný obhájce, který u nás v Česku za objektivismus bojuje - Jiří Kinkor. Napsal mimo jiné knihu "Hayekova cesta do otroctví". Dá se volně stáhnout zde: http://www.aynrand.cz/view.php?cisloclanku=2006012901...

    To se mi připomnělo v tomto článku, ve kterém se vyskytuje Hayek a objektivismus najednou. Docela by mě zajímalo, jestli jsi to zaregistroval, nebo to šlo mimo tebe, případně jaký k tomu máš postoj.

    V této knize je pod objektivistickou kritikou i právě zmiňovaný spontánní řád.

  5. 5 Ondřej Moravec 14.07.08, 06:07:02
    FB

    [4] Ahoj, objektivismus Ayn Rand má mnoho různých příznivců, kteří se ve všem neshodnou. Je pravda, že Rand zrovna Hayeka v lásce příliš neměla, kdežto Misese považovala za největší ekonomickou autoritu a Reisman byl jedním z jejích nejbližších. Vztah Rand k Rothbardovi ztroskotal na neporozumění (dle mého názoru) libertariánství ze strany Ayn Rand. To narušilo i vztah mezi Reismanem a Rothbardem, kteří předtím byli velmi dobří přátelé jakožto nejtalentovanější z amerických Misesových žáků.
    Knihu výše uvedeného autora jsem nečetl, takže jeho závěry nemohu komentovat. Osobně nesouhlasím jak s některými objektivistickými, tak Hayekovými závěry (k Hayekovi bych zřejmě našel více výhrad, ve filozofické sféře zcela určitě). Pro objektivisty může být velmi snadnou kořistí Hayekovo absolutní nadřazení tradice a konzervatismu nad rozum a neustálé varování a upozorňování na "meze rozumu". Objektivista může velmi lehce Hayeka postupně rozebírat, prohlásit za agnostika a nakonec ho dostat kamkoliv bude chtít.
    To vše vůbec neznamená, že se (nejen) objektivista nemůže inspirovat myšlenkami někoho, s nímž třeba i ve většině nesouhlasí. Mnoho Hayekových vhledů opravdu stojí za zamyšlení.

Nový komentář