Proč jsem hrdý na to, že jsem Čech?
Richard píše na holasí.net o tom, že není vlastenec, že není hrdý na to, že je Čech. Nemá to sice co do činění s informačními technologiemi, ale nedá mi to, abych na toto matení a snižování Česka nezareagoval...
Já jsem hrdý na to, že jsem z Česka (Moravy, Slezska). Mám rád Česko. Tak před 10 lety, jako student na Ekonomicko-správní fakultě MU, v Brně, jsem, kromě červeného diplomu, měl názor, že... řada lidí kolem je hloupá. Omezená. Studoval jsem i v Holandsku, a když se mě někdo zeptal odkud jsem, odpovídal jsem, raději, že z Ruska. Byl rok 1991 a Česko bylo stále synonymem čerstvě zdemokratizované komunistické země. Uměl jsem dobře rusky i anglicky... Rusko byla aspoň velmoc. Sice chudá, ale mocná a hrdá. Česko bylo chápáno za cosi malého a bezvýznamného.
Ale pak jsem o tom více uvažoval a... začal jsem bojovat. Za sebe. Za národ. Jsem inteligentní člověk, s vyjímečnými znalostmi a... stydím se za svoji národnost??? To snad ne (v roce 1991 jsem se styděl za nedávný komunismus, ne za národnost)!! Od té doby se hrdě prezentuji, že jsem z Česka. Mám rád svoji zemi. Mám rád lidi kolem. Pokud bych se styděl za Česko, říkal bych tím, vlastně, že jsem "nadčlověk", a lidi kolem stojí za nic. Jsou to "jen"... Češi....
Tak to ale není. Lidé kolem jsou výborní, vzdělaní, pracovití. Žil jsem, kromě Česka, i v Holandsku, a v USA, a pobýval jsem dost dlouho v Německu a ve Velké Británii. Teď žiju opět v Česku, především kvůli mojí pětileté dceři. A kvůli lidem. Moji zahraniční přátelé mají na Česko... velice kladný názor. I díky mě, protože jsem se přestal za svoji národnost "stydět" (i když, opakuji, tehdy jsem se styděl spíše za to, že se na mě každý díval jako na malého komunistu, protože jsem přece z Česka!), jako kdysi v 18-ti letech, a hrdě se k ní hlásím. Občas to může být i nepříjemné. Někteří lidé v zahraničí jsou... omezení. Pamatuji se na svého profesora mezinárodního práva a obchodu, z jinak pokrokového Holandska, přistupoval ke mě, přestože jsem byl premiant třídy, jako k východoevropské... slovo si doplňte sami. Situace se ale obrátila proti němu. Velice brzo se postavili na moji stranu všichni spolužáci z Holandska, Dánska a Švédska (byl to mezinárodní kurz) a... on zůstal osamocen. Nakonec se mi omluvil. Před celou aulou. Působivé. :) Kolik jeho národní hrdosti jej to muselo stát? ;)
Mimochodem, občas se toho faktu, že je člověk z "Česka" dá i velice dobře obchodně využít. A to v zahraničí. Přiletím-li na prezentaci, třeba, do Států, lidé moc nečekají... Čekají "někoho z té bývalé komunistické země". Potom se ale setkají se špičkovou profesionalitou, dokonalým vystupováním, perfektní angličtinou a odbornými znalostmi. Uzavřít potom obchod je... jednoduché. Je lepší překvapit, a předčit očekávání Vašeho obchodního partnera, než je pouze... splnit ;)
1. nenapsal jsem, že se stydím za to, že jsem z Česka, ale že na to nejsem ani hrdý,
2. když se bavím kdekoliv (třeba na internetu, ale nejen tam) s nějakým cizincem a on se ptá, odkud jsem, odpovídám vždycky podle pravdy. Pak se většinou chvíli bavím tím, jak nenápadně krouží kolem toho, kde to asi je. (Nebo ocením to, že se zeptá přímo.) A pak samozřejmě následuje vysvětlování, že nežijeme na stromech, nejsme všichni komunisti, nekrademe taky úplně všichni apod.
Ale ani to mě nepřiměje SE STYDĚT ZA TO, ŽE JSEM Z ČESKA. Jen se necítím být hrdým Čechem.
A k mé citaci Heydricha - pokud si přečtete dějiny území, na kterém žijeme, musíte z toho zákonitě mít tentýž pocit. A pokud potom někdo oslavuje, jak jsme byli obrovská říše např. za Karla IV., musím uznat, že má pravdu, byli jsme velkou NĚMECKOU ŘÍŠÍ...
[ad 1] ok, Richarde, původně jsem to ale pochopil jinak (a možná i víc lidí), čtenář totiž každou myšlenku dovádí do konce, a jen naznačené... si pro sebe verbalizuje a pojmenovává... jak usoudí ;)
[1] Dovolím si ne zcela souhlasit s tím, že "jsme byli velkou NĚMECKOU ŘÍŠÍ..."
Karel IV (v podstatě Václav) se sice stal nedřív římským králem, když byl korunován v Bohnu v roce 1346, ale když byl později téhož roku korunován (po smrti jeho otce Jana Lucemburského) na českého krále, byl český král. To opravdu neznamená, že to byla jedna velká říše, spíš bych byl schopen hovořit o personální unii - když už. Byl král Zemí koruny české a byl na to značně hrdý. Víc ho to tíhlo k přemyslovcům (po matce), byť byl i lucemburk. Například díky jeho Zlaté bule (1356) zavedl kurfiřtům jako povinný jazyk češtinu a určil jako nejvýznamějšího kurfiřta právě českého krále. Pro Čechy udělal opravdu hrozně moc a měli bychom mu být vděční, protože lepší a honosnější dobu pro Český národ v dějinách neznám.
A německá říše? Na to jste přišel jak? Německo tou dobou nebylo, byla jen Svatá říše římská národa německého.