Kdy umřete?? Záleží na tom, jak moc pracujete..
Společnost a politika
30.11.09
Podle studie zveřejněné na tomto serveru existuje nepřímo úměrná závislost mezi tím, kdy přestanete pracovat a tím, kdy zemřete. Ukončíte-li Vaši pracovní činnost v 50 letech, máte šanci dožít se 86 let věku, budete-li ovšem pracovat až do 65 let, čekají Vás už jen 2 roky spokojeného stáří. Ach jo. Teď si to srovnejte s tím, kdy, podle deformy veřejných financí s gigantickým schodkem státního rozpočtu budeme chodit do důchodu my. Že by až po smrti? :).
Věk odchodu do důchodu | Kdy umřete? |
---|---|
49.9 | 86 |
51.2 | 85.3 |
52.5 | 84.6 |
53.8 | 83.9 |
55.1 | 83.2 |
56.4 | 82.5 |
57.2 | 81.4 |
58.3 | 80 |
59.2 | 78.5 |
60.1 | 76.8 |
61 | 74.5 |
62.1 | 71.8 |
63.1 | 69.3 |
64.1 | 67.9 |
65.2 | 66.8 |
Doufám teda, že si své naspořené peníze z penzijního připojištění užiju alespoň po smrti :)
[1] Jestli nemáš extrémně mazaný fond, tak si velkou část tvých peněz už teď užil někdo jiný - pravděpodobně černoch z amerického předměstí, který před pár lety dostal zázračně hypotéku (přesně jak mu prezident a další politici slíbili), aniž by měl na splátky...
Jak uvažují i v té studii, dost možná to je jednoduše tím, že lidé, kteří si umí dobře zařídit svůj život, často žijí i mnohem zdravěji. Jsou to lidé, kteří přemýšlí o tom, co dělají a proč - jedí lepší jídlo, nešidí spánek, relaxují i jinak než u televize, lépe zvládají finance apod.
Brzký důchod pak není přičinou, ale jedním z důsledků. Dalším důsledkem je delší s kvalitnější život.
Koukám, že celkem rozhodující je "poslední pětiletka", protože tam za pět let práce člověk "ztratí" deset let dožití :-D Takže pěkně do šedesáti a dál ani prd :-D
IMHO to ale taky záleží na tom, co člověk dělá... Pokud je pro vás práce koníčkem a potěšením, tak je to něco trošku jiného, než když ji berete tak nějak "elektricky" - tedy do práce chodíte s odporem, dny trávíte v napětí a snažíte se nedotknout vedení, aby vás nekoplo :-D
Nezdá se Vám, že to kdy umřeme je hrozně individuální a záleží to na přístupu každého člověka ke každé věci co v životě uděláme, kolik másla si namažeme na cheba, jakou životní cestu si zvolíme, kolik budeme mít dětí, jak moc se necháme vystavovat stresu, jestli cvičíme, užíváme si života a baví nás, nebo ho jen tak přežíváme, naopak aby jsme ho prožili.
[5] zdá. A ty nechápeš, co znamená slovní spojení -statistický průměr-?
Vím, jen sem se chtěl podělit o svůj názor s Vámi.
Neviděl bych to tak černě. Statistika je jen statistika. "Hippo" má pravdu. U jedinců se může ukázat i (milé/nemilé) překvapení.
Taky bych dodal, že práce není jen jeden druh, pokud děláme například vedoucího který zodpovídá za skupinu lidí a má problémy udržet pracovní kázeň, má problémy se stresem. Ale zase naopak, pokud je to někdo, kdo dělá například na vesnici farmáře a je obklopen komunitou přátel, tak není ve stresu.
Pokud není ve stresu, není náchylný k nemocem a postupné sebedestrukci těla.
Další věc je ta, že odchod do důchodu po sobě zanechává velmi silnou pocitovou stopu. Mnoho lidí dokonce není ani schopno do důchodu odejít, poněvadž se obávají pocitu zbytečnosti (který je může postupně taky přiblížit k soumraku jejich života).
Tudíž jsem si více než jist, že v této oblasti je statistika založená na případech z určité doby přinejmenším nepřesná.
A tenhle znáte? "Existuje malá lež, velká lež, sprostá lež... a pak je tu statistika." :-) Jinak si tak projíždím originální zdroj a na nějaký "odborný paper" mi to připadá poněkud krátké a dosti neakademické, nevidím zdroje, žádné citace, použitou metodiku, nic.