Dávají hudbu na net přímo nahrávací společnosti?

Dnes jsem se trošku rozhlížel jaká česká hudba je ke stažení (http) dostupná pomocí běžného hledání na Google.com, a zajímavé je, že většina této volně přístupné české "hudby" je k dispozici v "úžasném" bitrate 128kbps. Tento bitrate byl používán jen nejhoršími amatéry v dřevních dobách rozvoje MP3 formátu, a nenabízí nic jiného než náhodný šum.

Podoba 128kbps MP3 s originálem na CD je v podstatě nulová.

Nicméně, přesto takováto nahrávka může pro někoho sloužit jako "sample", člověk si ji stáhne, něco málo z toho šumu vydedukuje, a následně si jde koupit CD aby pochopil, o co se opravdu jedná. Nevím jak jinak si toto vyložit, pokud snad již někdo něco ripuje z CD, použije minimálně lame a VBR s -V0 --VBR-NEW, což se dá poslouchat (je to lepší než 320kbps CBR), nebo rovnou a ideálně FLAC či WMA Losseless (nejlepší formát pro archivaci CD).

Skoro se domnívám, že šum ve formě 128kbps dávají na internet záměrně samotné nahrávací společnosti jako demo-ukázky skladeb.

Moje vlastní sbírka hudby na počítači není příliš rozsáhlá, jedná se asi o 10.000 skladeb, zbývá mi stále řada originálních CD a LP k ripování (ale není čas), nicméně, všechny skladby ripované či legálně stažené jsou v minimálním bitrate 256kbps (nenáročný hip-hop), náročnější věci zásadně v WMA Lossless kodeku (tedy bitově identické originálnímu CD).

Pro ripování ze svých vlastních CD používám dbPowerAmp, úžasný nástroj umožňující rovněž převody například z FLACu do WMA Losseless, a pro správu ID3 tagů stažených skladeb zase Tag&Rename.

"Šum" ve formě 128kbps nevlastním a nikdy bych si jej nepouštěl.

Nemyslím si, že pubescenti, byť s plastovými repráčky za 300 Kč, nepoznají rozdíl mezi 128kbps a WMA Losseless. Ovšem pokud to na internet nedávají přímo nahrávací společnosti, tak je zde vidět zaostalost ČR, narazit na ¨128kbps "šum" ve formě zahraniční kapely se mi nepodařilo.

Windows Media Player 11