Technologie

JEdit, nejlepší programátorský editor, používám v práci, i doma, mám tam Solaris 8 a Linux (MDK 10), je to javovská aplikace, pod licencí GNU GPL, a je to jednoznačně nejlepší editor, co existuje.

Proč je JEdit lepší než PSPad, UltraEdit, TextPad, Dreamweaver?

• Je psaný pod Javou, funguje tedy na mých Windows, MacOS X, Solarisu i Linuxu. Všude mám stejné prostředí.
• Přestože je psaný pod Javou, tak je neuvěřitelně rychlý.
• Jehu GUI se dá skvěle konfigurovat, moje verze vypadá cosi jako Opera, kdyby Opera byl editor.
• Pokročilé hledání a nahrazování.
• Je to editor dělaný programátory v Javě, což je taková vyšší dívčí programování (společně s C++), multiplatformně, přes všechnu úctu ke skvělému PSPadu, JEdit má mnohem více praktických vychytávek pro praktické programování.
• Podporuje 50 (!) kódování, včetně iso-8859-2, windows-1250 a utf-8.
• Podporuje architekturu pluginů, a jejich automatickou aktualizaci. Ve svém systému mám pluginy BufferTabs, Character Map, Code2HTML, Console, Docker, Error List, FastOpen, Mouse Gesture Plugin, JDiff Plugin, Mouse Snap, PHPParser Plugin, Project Viewer, Quick Notepad, Rename, Sidekick, TextTools a XML.
• Dobrá podpora pro XML/XSLT.

Pro instalaci JEdit editoru musíte mít na stanici JRE 1.4.2 nebo vyšší.

Zprovoznil jsem na http://wap.hulan.cz/ WAP verzi tohoto webu. Testováno na Siemens SX1. Je nutné si v telefonu upravit default encoding ve WAP browseru na UTF-8.

Na hlavní stránce se zobrazí odkazy na 10 posledních článků, po kliknutí na odkaz se zobrazí celý článek, a dole u každého článku je ještě odkaz na komentáře k němu. Tedy plný WAP komfort. 🙂

alternate stylesheets jsou možnost jak jednu stránku ostylovat více různýmí způsoby, možností podporovanou například Firefoxem, či Operou. Nicméně, jedná se zjevně o špatné řešení tohoto problému. Podívejme se na to blíže:

Špatné řešení pro Firefox a Operu:

<link rel='stylesheet' 
  type='text/css' href='primary.css'/>
<link rel='alternate stylesheet' 
  type='text/css' href='gray.css' title='Šedá'/>
<link rel='alternate stylesheet' 
  type='text/css' href='red.css' title='Rudá'/>
<link rel='alternate stylesheet' 
  type='text/css' href='green.css' title='Zelená'/>

V čem je toto řešení špatné?

• Prohlížeč načítá nejen aktivní stylesheet, ale i veškeré ostatní CSS soubory, a to již při prvním zobrazení stránky (můžete si to ověřit, nainstalujte si výborný Proxomitron). Tímto se zbytečně přenáší desítky až stovky KB dat!
• Při změně aktivního stylu a přechodu na jinou stránku neumí Firefox ani Opera tento styl udržet i nadále aktivní, čtenáři se tudíž zobrazí primární styl. Což je velice matoucí.
• Mnoho lidí používá na trvalé přepínání alternativních stylů JavaScript, ale často špatně napsaný JavaScript (používal jej třeba Rony), který Operu identifikuje jako browser údajně nepodporující alternate stylesheet.
• Microsoft Internet Explorer, zastaralý, ale stále používaný browser, alternativní CSS soubory nepodporuje vůbec. Jeho uživatelé uvidí jen primární styl.

Správné řešení pro veškeré browsery?

Správným řešením je samozřejmě alternate stylesheet vůbec nepoužívat, a přepínat alternativní styly třeba skriptem na straně serveru. Jedno takové řešení jsem již publikoval dříve. Na jeho praktickou realizaci se můžete podívat na demo.blogcms.com.

Nemám zájem o SmartPhone. Pokud potřebuji PDA, mám na to svůj iPAQ s WiFi a Bluetooth. Nicméně, telefon v dnešní době plní stále více funkcí, počínaje zábavou, a konče datovými přenosy. Tři nejlepší kusy obyčejných telefonů jsou dnes jednoznačně SonyEricsson K700i, Nokia 6230 a Siemens S65.

Plusy a mínusy:

SonyEricsson K700i - recenze

Nokia 6230 - recenze

Siemens S65 - recenze

Takže, kdo je vítězem?

Z tohoto porovnání mi jednoznačně nelépe vychází Siemens S65.

Siemens S65 má oproti SE K700i rovněž 40MB paměti (jenže s měnitelnou MMC kartou), má sice mírně horší displej (ale stále je to velice dobrý displej; podstatně lepší než Nokia 6230), možnost domácího upgrade firmware přes sériový kabel, a poměrně velice slušný foťák na občasné momentky (telefon má člověk pořád u sebe, foťák ne!), a je rovněž, překvapivě, nejlevnější.

Nicméně, jedna věc zde přebíjí všechny ostatní, a to je (ne)-podpora EDGE. Pokud T-Mobile rozběhne za 3 měsíce EDGE, budu rozhodně jeden z prvních, kdo si jej k CDMA Eurotelu aktivuje. Mobilní data potřebuji. Otázkou je, zda mizerný displej a zpracování Nokie 6230 versus podpora EDGE za to vůbec stojí. Pokud by výrok zněl ano, byla by právě Nokia 6230 právě tou nejlepší kompromisní volbou.

XHTML, pokud by se používalo, tak jak má, je jazyk sémantický. Na rozdíl od HTML. Fakt je ale ten, že na velké většině dnešních XHTML 1.0 STRICT validních webů té sémantiky moc není. Je tam spíše k vidění 3x do sebe vnořený DIV, který není o nic víc sémantický než známá posloupnost TR, TD, TR, TD.

Takový XHTML validní web sice používá CSS pro formátování, ale to je také v podstatě celé. Vypadá to, jako by někteří web-designéři zcela zapomněli na to, kolik sémantických značek (X)HTML zavádí.

Podívejte se třeba na tento thread na forum.blogcms.com. Jeden zmatený uživatel tam chce, aby v defaultní instalaci BLOG:CMS bylo místo:

<h1>The Weblog for Jeremiah Kemper</h1> 

přesně toto:

<div class='blogtitle' id='topblogtitle'>
 <span class='blogtitletext' id='topblogtitletext'>
   <h1>The Weblog for Jeremiah Kemper</h1>
 </span>
</div>

Když jsem se na to podíval, chtělo se mi zvracet. Doslova. Mezi tím, co tento člověk chce, a 1px širokými GIFy v tabulkách není naprosto žádný rozdíl!

Doom 3 přináší herní zážitky děsivého sci-fi hororu. Nedoporučuje se pro zbabělé nebo bázlivé. Těm, co se odváží postavit Doomu 3, tak jak byl zamýšlen, vzkazujeme: Zamkněte si dveře. Zhasněte světla. A vytočte zvuk na maximum.

Lepší filmovou scifi-show jsem na počítači ještě nikdy neviděl.

Pracoval jsem dnes na instalaci svého nového počítače ve firmě, a měl jsem to hotovo, díky Actronis TrueImage, za 10 minut. TrueImage je schopen překopírovat kompletní partitions, udělat změnu jejich velikostí, nastavit správnou partition jako primary a active, a mraky dalších věcí. Prostě místo instalace Windows XP a cca 50 dalších programů, hodinové stahování věcí z windows update, a cca 10 hodin konfigurace toho všeho, mě to stálo jen 10 minut čekání. Firemní počítač je teď stejný s mým domácím. Podmínkou funkčnosti kopie disku byl samozřejmě téměř identický hardware.

Nejlepším na tom celém je, že TrueImage je trial-ware na 15 dní, vzhledem k tomu, že jsem jej používal přesně 10 minut, tuto licenční politiku vítám. 🙂

Od napsání prvních a druhých zážitků s Eurotelím CDMA uplunulo zhruba 14 dnů. Jaké je sumace zkušeností s CDMA? Je to rozhodně ano, pro domácí použití, ale s pár výhradami.

CDMA se mi jeví jako řádově lepší pro domácího uživatele, než ADSL. Za neuvěřitelně nízkou cenu (899 Kč) získáte neomezené (to je zde to hlavní slovo) připojení k internetu, stabilní, a přenosné. Přístup k internetu přes CDMA bez omezení přenosu dat, znamená, že internet můžete skutečně používat, a ne se pořád obávat, jako v případě ADSL Žlutého Molocha, že překročíte limit, a pojedete rychlostí šneka (GPRS).

Proč také ne ADSL? ADSL nemáte hned. Musíte si je objednat, a pak čekat měsíce na linku. U ADSL existuje F.U.P. (fair/fuck-user policy), kdy se o pásmo nejen dělíte s cca 20 až 200 uživateli, ale pokud přenesete více než cca 10 GB, tak jste seříznuti na rychlost modemu z roku 1996. Ano, existuje i ADSL bez Fuck.U.P., a bez limitů na přenos dat, ale tam se dostanete podstatně výše než je 899 Kč.

ADSL má přesto smysl pro firmy, firma za slušné, nelimitní, ADSL připojení zaplatí cca 5.000 Kč, výhodou je zde zejména vyšší rychlost uploadu dat a možnost připojení legálně sdílet.

Hodně lidí na internetu kóduje svoje emailové adresy do hexa sekvencí, nebo místo . píší (dot), namísto @ píší (at) nebo dokonce %40. Proč proboha? To si opravdu myslíte, že spamboti jsou tak triviálně naprogramovaní, že nedokáží převést %40 na @? Nebo (dot) na tečku? Samozřejmě, že dokáží. Navíc, z mé zkušenosti, tyto skrývané a kódované emailové adresy spamboti zjevně pokládají za důležitější, a posílají na ně spamu mnohem více.

Emailové adresa, která je v nekódované podobě viditelná na webu firmy, o té se dá předpokládat, že je proti spamu ošetřena. A že ji čte jeden, k tomu určený člověk. Tato adresa není zajímavá. Spamboti ji ignorují. Jak ale narazí na adresu muj(dot)email_NOSPAM_(at)doma(dot)cz, tak ji ihned převedou na správný tvar, a zařadí do své databáze, dá se totiž předpokládat, že ji daný člověk čte pozorně.

Kdysi jsem používal takto kódovaná adresy v news (NNTP) konferencích, a přestože můj email byl kódován, tak na něj chodilo mraky spamu, zatímco na nekódovaný a každému volně přístupný email na hulan.info doméně spam prakticky není. Maximálně jeden, dva kousky denně.

Obávám se, že doba primitivního kódování proti spamu je dávno pryč, oficiálně zveřejněný email spamboty netáhne, navíc, pokud nějaký spam přesto dostanete, a zásadně na něj neklikáte, ani se nenecháte nalákat na unsubscribe možnost (čímž jen potvrdíte spambotům, že jste jejich email skutečně četli, a oni jej draze prodají jinam, již jako existující, zaručeně čtený, a potvrzený email), tak nebudete vědět, co je to spam.

K JavaScriptu je potřeba v XHTML dokumentu přistupovat o hodně odlišně, než v HTML (tedy jakýkoliv dokument, s MIME typem text/html, bez ohledu na jeho DOCTYPE). Protože XHTML již není ona směs znaků, ale well-formed kód, není možné jej v reálném běhu jen tak doplňovat o další, potencionálně neuzavřené, tagy. Jediný možný přístup je přes DOM. V tomto článku bych chtěl ukázat, jak si vytvořit, za pomocí DOM, jednoduchý toolbar pro snadnější vkládání komentářů, tak aby fungoval v XHTML.

Nejdříve příklad definice CSS:

#toolbar {
  display:block;
  margin:5px 0 5px 0; }

#toolbar a:link,#toolbar a:visited{ 
  display: block; 
  float: left; 
  width: 50px; 
  height: 15px; 
  background: blue; 
  color: white;
  border: 1px outset; 
  margin: 3px; 
  text-align: center; 
  font-size: small; }

#toolbar a:hover{ 
  background: red; 
  color: yellow; 
  border-style:inset }

Cílem našeho DOM skriptu bude vytvořit následující menu které budeme vytvářet pomocí DOM, nikoliv přímým zápisem v XHTML, ale ani pomocí document.write, důvodem je, aby se toto menu nezobrazovalo pro browsery, které JavaScript nepodporují, či jej má uživatel zakázán, a aby bylo použitelné v XHTML:

<div id='toolbar'>
 <a href='javascript:ct("[strong] [/strong]");' >bold</a>
 <a href='javascript:ct("[em] [/em]");' >italics</a>
... a další značky ...
</div>
<form method='post'><fieldset>
  <textarea id='idbody' name='body'></textarea>
  <input type='submit' value='Odeslat komentář' />
</fieldset></form>