Společnost a politika » MyEgo.cz - Radek Hulán webzine
MyEgo.cz
Čeština není matematika
Zatímco v matematice je jasně dané, že 1+1=10
(binární soustava),
v češtině tomu tak není. I když si Ústav
pro jazyk český myslí, že by se mělo psát Nizozemsko, místo Nizozemí,
nikdy bych první zmíněný termín nepoužil. Neexistuje jediný rozumný důvod, proč
to udělat.
Stejně tak není kritické, pro pochopení textu, když místo výjimka napíšete vyjímka. Chcete-li vypadat, že si z hodin češtiny něco pamatujete, musíte psát to prvé, jiný důvod v tom ale těžko budeme hledat…
Moje osobní znásilňování českého pravopisu je vedeno navíc gramatikou anglickou a čímsi, co nazývám pragmatickým smyslem pro gramatiku. Sem patří mírné zneužívání interpunkce tam, kde sice dle "uznávaných" pravidel čárka či středník být nemá, ale dle mého názoru přispívá k lepšímu pochopení a rozčlenění textu.
Pár čtenářů v internetových diskusích dokáže rovněž vytočit do ruda, pokud místo byste použijete by jste. Proč proboha? Nemělo by být cílem ÚJČ AV obraty, které jsou masově používány, standardizovat? Pokud 99% lidí mluví a píše jinak než ÚJČ AV velí, chyba zjevně nebude v lidech. Jazyk český není zákon, ale živá bytost, neustále se měnící. ÚJČ je, naopak, těleso neskutečně strnulé (a dle mého názoru i zbytečně placené z našich daní).
Pokud nebudete tedy trvat zrovna na tom, že 1+1=11
, a Vaše čeština
bude "rozumně správná", čtenářům srozumitelná, a články výstižné, je řada
komentářů a výkřiků na mnoha českých fórech, poukazujících (často vulgárně)
na jednu gramatickou "chybu" v článku,
zcele nesmyslných.
Autor takového komentáře si tím jen zvyšuje svoje ego, aniž by článek pochopil, či snažil se jej pochopit…
Tento článek je přímou reakcí na seriál vycházející na Interval.cz.
Pragocentrismus neexistuje
Nechápu nářky lidí, co bydlí mimo Prahu, že prý existuje nějaký “pragocentrismus”. Není mi vlastně ani jasné, co to onen “pragocentrismus” má být, a to jsem se přitom narodil na malé vesničce na Moravě, a prožil tam 18 let. Pro dítě je vesnice ideální. Pro mě alespoň byla. Obrovská soukromá zahrada a les (několik desítek hektarů), kde se dá hrát fotbal a tenis, rybník na zahradě, kde se dá v létě plavat, a v zimě bruslit, ale také spousta práce na tom, aby to celé nějak fungovalo.
“Pragocentrismus” je pojem rozhodně negativní, označuje závist a nenávist člověka, který v něj věří. Hnusné vlastnosti. Moji rodiče tento pojem nepoužívají. Já jej nepoužívám. Už 12 let bydlím v Praze, tedy pokud jsem v ČR, cítím se být Pražákem, nicméně, v mém pojetí označuje “pragocentrismus” styl života, nikoliv nějakou závist, či nenávist k ostatním, či pohrdání vesnicí.
Bydlím v Praze prostě proto, že to je největší vesnice v ČR. Mám rád kolem sebe lidi, zábavu, možnost dělat co chci třeba i ve 2:00 ráno. Kdykoliv. 24/7. Občas pracuji do 3:00 ráno, a pak někomu zavolám, a jdeme na zelnou polévku do Solidní nejistoty, nebo si zahrát air-hockey. V menších vesnicích, než je Praha, bych to udělat nemohl. Brno, Ostrava, Pardubice, či Olomouc jsou všechno, na potřeby mého životního stylu, menší vesnice, které mi nenabídnou to, co při svém životním stylu chci a potřebuji.
Ani Praha, místní největší vesnice, se ovšem nemůže rovnat s velko-městy jako je 15-ti miliónový New York, 20-ti miliónový Bangkok, či třeba miliónový Amsterodam (fantastické město, kde je mix různých národností, které mezi sebou nemají rasové předsudky, ale skutečně spolu žijí, bez segregace, a vytváření “národnostních čtvrtí”, a funguje 24 hodin denně).
Chápu lidi, co se stěhují na vesnici, protože jim to vyhovuje, chápu lidi, co se stěhují do Prahy, protože chtějí. Nechápu ale malé, závistivé a hloupé lidi, co věří, že existuje nějaký “pragocentrismus”.
Mám rád Tesco!
V poslední době naši socialisté často diskutují o různých omezeních. Socialisté totiž chtějí programově omezovat naši osobní svobodu… Jedním z takovýchto nepochopitelných omezovacích blábolů je i návrh na změnu 24-hodinové otevírací doby v supermarketech Tesco. Tedy, pod tou změnou je míněn prachsprostý zákaz ;)
Jejich argumentace? Prý je to dobré pro zaměstnance… Aha. To je ale podivný důvod… Dobré pro zaměstnance? V čem proboha???
Žádný zákaz, žádné omezení svobod, žádné omezení volby člověka zákonem (volby, která neškodí někomu jinému) není a nemůže být, principiálně dobré. Jen… komunisticky hloupé. Zakážeme-li Tescu mít otevřeno po 10:00 hodině večerní, tak… pár lidí přijde o práci! Pár lidí, co dělají až do pozdního večera (a je jich dost!), si nebude moci nakoupit. A jeden hloupý poslanec bude rád, že… on něco prosadil. Bude rád, že omezil naše svobody.
V této stranické linii bychom mohli rovnou zakázat jezdit taxíkářům v noci (vždyť ti chudáci by se měli vyspat, ne?), jezdit vlakům, zakázat práci i řidičům tramvají, řidičům metra, ba i osobní dopravu autem bychom po 10:00 hodině večerní měli zakázat. Připomíná Vám to stanné právo? No jasně! Pracovat v noci dle některých (post-komunistických) poslanců není dobré, a zvláště v Tescu ne!! Poslanci to vědí nejlépe.
V čem je Tesco tak odlišné oproti těm mnoha a mnoha jiným profesím, které v noci normálně pracují??? V čem je jiné, když taxíkář, lékař, policista, majitel restaurace, majitel diskotéky, či barman, nebo i programátor, a mnozí další, v noci normálně pracují, ale prodavačka v Tescu, to ne!! To je špatně!!
Není to špatně. Možnost volby je vždy dobrá. Vždy!
Já osobně většinou nakupuji ve 2:00 hodiny ráno. Mám Tesco moc rád. Bydlím sice na Praze 1 (pro nepražáky, v centru), ale i tak jedu autem na Zličín (pro nepražáky, dálnice na Plzeň), a v pohodě, bez front a spěchu, nakoupím. A ve 3:00 ráno jdu spát.
Pokud opět budete číst o nějaké (stupidní) regulaci, tak zkuste přemýšlet, k čemu je to vlastně dobré a komu to slouží. Dle mého názoru, tento konkrétní návrh na omezení svobod občanů pochází od konkurence Tesca :) A většina jiných návrhů na omezení svobod a práv občanů pochází z touhy po moci. Ne z touhy sloužit lidem.
Mám rád Tesco. Mám rád svobodu a možnost volby.
Pohádka o spravedlivé daňové soustavě
Tento příběh (zaslaný od jednoho čtenáře) poměrně pěkně vykresluje, proč současný daňový systém nefunguje. Zkusím jej vyprávět dceři jako pohádku na dobrou noc, uvidíme, co na to bude říkat, její smysl pro spravedlnost je poměrně široce vyvinutý, a tudíž, pravicový :-) Mimochodem, říká Vám něco myšlenka rovné daně?
Milé děti, dnes si povíme něco o daňových úlevách. Nebojte se toho názvu, vysvětlíme si to tak, že tomu bude každý rozumět.
Žilo bylo 10 pánů, kteří spolu chodili každý den do restaurace na oběd. Za oběd měli pokaždé zaplatit dohromady přesně 1000 korun.
Pánové se dohodli na tom, že se na té tisícovce budou podílet tak, jak platí daně. Takže první čtyři, ti nejchudší, neplatili nic. Pátý zaplatil 10 korun, šestý 30 korun, sedmý 70 korun, osmý 120 korun, devátý 180 korun a desátý, ten nejbohatší, 590 korun.
Takhle to šlo celé roky a nikdo si nestěžoval.
Až jednou hostinský přišel s tím, že jim dá slevu a bude po nich chtít každý den za oběd jen 800 korun místo 1000, protože jsou to stálí zákazníci. To bylo od něho moc hezké. Jak si ale rozdělit těch ušetřených 200 korun? Kdyby každý z deseti pánů platil o 20 korun méně, prvních pět pánů by dokonce dostávalo peníze za to, že chodí na oběd. Hostinský jim navrhl se o úsporu podělit tak, v jakém poměru platí za oběd.
Vzal si papír a tužku a začal počítat.
Vyšlo mu toto: Pátý pán už nebude muset platit nic, stejně jako první čtyři, takže 100% úspora. Šestý bude platit 20 korun, místo 30, ušetří 33%. Sedmý bude platit 50 místo 70 korun, ušetří 28%. Osmý pán zaplatí 90 místo 120 korun a ušetří 25%. Devátý zaplatí 140 místo 180 korun, takže ušetří 22%. Desátý pán, nejbohatší, bude platit 490 místo 590 korun. Úspora 16%. Každý z těch šesti na tom bude lépe, než předtím, a ti první čtyři mohou i nadále jíst zadarmo.
Jak se ale vzápětí ukázalo, velké nadšení ten návrh nevyvolal.
“Takže já z těch 200 korun dostanu jen 10?”, křičel šestý pán, ukázal na desátého, nejbohatšího, a pokračoval: “A tenhleten dostane hned 100!”
“To je pravda!”, křičel pátý pán, “Já ušetřím jen 10 korun, ale on desetkrát víc!”. “Opravdu!”, přidal se sedmý, “takže jemu stovku a mně jen dvacku?!”.
Rozkřičeli se i první čtyři pánové: “A my nedostaneme vůbec nic? Jak k tomu přijdeme? Zase jsou na tom nejhůř ti nejchudší, jako vždycky!”
A všech devět se vrhlo na toho desátého a ztloukli ho.
Příštího dne se desátý pán u oběda neobjevil. Nijak jim to nevadilo, prostě si sedli a jedli bez něho. Když ale došlo k placení, zjistili zajímavou věc: Všichni dohromady neměli ani na polovinu sumy, kterou zrovna projedli. A pokud mezitím neumřeli hlady, tak se tomu diví dodnes.
A takhle, milé děti, funguje daňový systém. Pokud dojde k daňové úlevě, mají z toho nejvíc ti nejbohatší. Pokud by ale museli platit příliš, může se stát, že se příští den u našeho stolu neobjeví. Ve Švýcarsku, v Karibiku a i jinde na světě je spousta pěkných restaurací…
V praxi je to ještě poněkud složitější, vysoké daně a progresivní daně znamenají nejen odliv těch bohatých jinam (registraci společností v danově výhodnější cizině), ale také to, že menší podnikatelé zaměstnávají mnohem méně zaměstnanců, dávají jim nižší platy, a tím je tedy nutně nižší i životní úroveň těchto řadových zaměstnanců (protože kvůli vysokému daňovému zatížení si nikdo expanzi nemůže dovolit).
Vysoké daně jsou totožné s kolapsem ekonomiky. Nízké daně s ekonomickým rozvojem.
I love my Papa, I love my Mama
Here you go, get that mp3 right now!
I’ve never been more popular in my life
Since I carry a big mat knife
I’m a little Taliban
I come from the country of Afganistan
If I’m gonna die in a big crash
It is the will of (allmighty) Allah
I didn’t have the money for the vacation
So I joined the terrorist organization
I learned to fly a plane from a friend
But he forgot to teach me to land
I love my Papa, I love my Mama,
But most of all I love Osama.
I love my Papa, I love my Mama,
But most of all I love Osama.
I am feeling the most happy
When I hear the scream (aaaaaa) of yuppie
I don’t care much where I’m going
Because I drive 707 Boeing
I make sure that USA will remember
The date of 11th of September
We choose this date because of this
Is the international day of peace
I love my Papa, I love my Mama,
But most of all I love Osama.
I love my Papa, I love my Mama,
But most of all I love Osama.
And I would be a real nice lot
If I wan’t into Jihad
For just becauce of this one attack
Americans want to bomb us back
I know that repercussions would come
And it’s a great commercial for Islam
It’s not much but now I can
See my house on CNN
I love my Papa, I love my Mama,
But most of all I love Osama.
I love my Papa, I love my Mama,
But most of all I love Osama.
…
A Clockwork Orange
Dnes ve 22:15 na ČT 2 rozhodně shlédněte Clockwork Orange. Jedná se o jeden z nejlepších filmů všech dob. ČT 2 je vůbec skvělý televizní kanál, a Stanley Kubrick je skvělý (nejen) režisér. Na ČT 2 se s ním budeme setkávat dalších 20 pondělí. A to je moc dobře! :-)
- a clockwork (mechanical, artificial, robotic) human being (orange - similar to orang-utan, a hairy ape-like creature)
- the Cockney phrase from East London, “as queer as a clockwork orange” - indicating something bizarre internally, but appearing natural, human, and normal on the surface
Jak se máš, lamere?
<erno> Hm. Ztratil jsem počítač. Doslova _ztratil_. Reaguje na ping, dokonale pracuje, ale prostě nemůžu přijít na to, kde v mém pokoji může být…
<NES> Něco jsem si stáhnul z Napsteru.
<NES> A ten samej chlapík, od kterýho jsem to stahoval, si to hned začal stahovat zpátky.
<NES> Tak jsem se ho zeptal: „Co to děláš? Právě jsem si to od tebe stánul!“.
<NES> „Beru si svůj song zpátky, zmrde!“
<Beeth> Holky jsou jako doménový jména, ty co se mi líbí, jsou už zabraný…
<honx> Hm, stále ale můžeš získat nějakou cizokrajnou!
<Fanda> Mojí babičce je dneska 64 let.
<Radek> Hehe, takové pěkné kulaté výročí! :-)
<Jeedo> Čau děvče, jak je?
<Indidge> Umm… co by?
<Jeedo> Takže.. mám za tebou dneska v noci přijít, ať si za.oustáme?
<Indidge> Moment… nechtěl jsi mluvit s mojí dcerou?
<Jeedo> Erm, jo.. paní Millerová.
Volně přeloženo z bash.org - reálné konverzace lamerů na IRC :-)
idnes.cz / novinky.cz, mobil.cz / mobilmania.cz
Když jsem v roce 1998 chtěl vědět něco o mobilech, podíval jsem se automaticky na www.mobil.cz, a to zvláště na články Patricka Zandla. Místo abych si kupoval noviny, četl jsem idnes.cz. Když se na ty weby podívám dnes, mám pocit, že se na nich, bohužel, nic nezměnilo. Stále stejná, kdysi sice dobrá, ale dnes velice zastaralá struktura webu, pomalé načítání, zmatená a nepřehledná navigace… Není tu žádný vývoj. Dinosauři se nemění.
Když vznikla www.mobilmania.cz, působila oproti zavedenému mobil.cz značně amatérsky. Marek Lutonský, a další lidé, ovšem od té doby dostali tento server na úroveň lepší, než je mobil.cz. Dnešní mobilmania.cz je tak mnohem rychlejší než mobil.cz na načítání, její recenze jsou obsažnější, bleskovky jsou bleskovější, navigace po webu je jednodušší, rozsah služeb je větší. Na mobil.cz se vlastně dívám již jen z nostalgie, popřípadě, pokud chci něco kupovat a hledám veškeré dostupné informace.
Stejné je to i se zpravodajstvím. Kdysi nepokořená, první a vedoucí online forma deníku DNES, tedy idnes.cz, má dnes štíhlejšího, rychlejšího, a mnohem kvalitnějšího soupeře v www.novinky.cz. Ano, novinky.cz jsou redakce deníku (Rudé) Právo, noviny, které bych si nikdy, ze zásady, nekoupil, nicméně, jejich online verze nabízí ty samé zprávy z ČTK a Reuters, co idnes.cz, ale přehledněji, rychleji, a v lepším balení.
Dinosauři, co “zakládali český internet”, svoji roli, jak už to tak často bývá, nezvládli, ustrnuli ve vývoji, a nahradila je mladší, progresivnější, generace.
I když i v roce 2004 bych se styděl koupit si na stánku (Rudé) Právo, www.novinky.cz čtu, vedle zpráv nytimes.com, a to zcela běžně… ;-)
A byly tam krávy, a koukaly na mě těma svýma očima…
Ne, nebyl jsem na louce, potkal jsem krávy na silnici, a bylo jich tam hodně, a koukaly na mě těma svýma očima, a něco mi říkaly, jenže… krávy pro mě vůbec, ale vůbec nic neznamenají. (Tornádo Lue)
V 16:00 jsem jel z Prahy do Plzně, pro mého šestiletého prvnáčka, blonďatou Natálku, v Praze tradičně spousta vesničanů z Kladna, taky z Mostu a především z Brna, co neumí jezdit, jsou tak zpomalení… pokud svítí zelená, oni nevědí co dělat, pak jim to dojde, tak hledají “šaltrpáku”, ale než ji najdou, tak už je zase červená, pak za Prahou, u Berouna, kolona jak Brno, ale i tak to docela šlo, slabá půlhodina parkování na dálnici, pak naložit prvňáčka, ahoj, pusa, dlouhé šťastné objetí, pak zpátky do Prahy, u Berouna opět nechutná zácpa, další fronta na Barrandově, a potom D1, kapitola sama pro sebe. Prvňáček mezitím spokojeně usnul v autě, posilněn rohlíkem, co jí dala máma a džusem, co jsem jí koupil já…
Prvních 30 kilometrů D1 směrem na Brno kolona aut jako na Legerově v pravé poledne, prostě katastrofa, více aut jsem viděl snad jen v 15-ti miliónovém Bangkoku (New York ani Mexico City se zde vůbec nechytají; Bangkok má největší dopravní zácpy na světě), pomalu jsem popojížděl, občas se to rozjelo trochu více, to když se nějaký kaminón z levého pruhu uráčil zařadit do pravého.
Pak další kanárkově žlutá Fabie, co brzdila bez zjevného důvodu, jen tak, protože uvnitř vždy seděla kráva s velkým poprsím, a malým IQ, co jí nedochází, že pokud má před sebou 200 metrů místa, a auto před ní jen mírně zpomaluje, ona nemusí na tu brzdu dupat, může jen mírně přibrzdit, popřípadě nebrzdit vůbec, ale to je na tyto ženy moc…
Fotbal jako válečná hra?
Patrick Zandl píše o tom, že nerozumí fotbalu. Že jej prostě vůbec nebere. Rozumím mu. Jsem na tom totiž stejně! Sledovat, jak se po obrovském trávníku plouží, oproti hokeji zoufale pomalu (!), dvě desítky hráčů, to nemá (pro mě) potřebnou dynamiku. Dosud jsem nechápal ani lidi, co je fotbal baví, proč je baví.
Nicméně, kvůli noname je to jinak. Jeho komentář mě zaujal o osvítil:
Všechny hry samozřejmě vycházejí z válečných her, je to příprava na samostatné rychlé myšlení, k tomu pohybová průprava.
Prostě, fotbal je zcela jiné paradigma. Hokej versus fotal. Rychlá akce malého S.W.A.T. komanda, pod přesným velením, versus příprava rozsáhlé bitvy a její dlouhé vedení a realizace. Hodně lidem vyhovuje ta druhá varianta. Někomu ta první. Mě osobně ta druhá varianta nudí. Mám rád rychlou akci, změnu, a tu fotbal jednoznačně nenabízí. Nedívám se na něj.
Hokej je mnohem více individuální sport, což opět vyhovuje mojí osobnosti. I proto jsem jej 10 roků hrál :) Fotbal je pro mě ztráta času, ale rozumím již tomu, proč na to mají jiní lidé jiný pohled. PS: ale americký fotbal je výborný!