Technologie » MyEgo.cz - Radek Hulán webzine

WikiWikiWeb, WackoWiki, Dokuwiki, nebo PmWiki? Nevíte o co se jedná?

WikiWikiWeb, zkráceně jen Wiki, je geniální nástroj pro tvorbu dokumentace, encyklopedií, a spolupráce více lidí na obsahu webu, aniž musí znát XHTML.

Podívejte se třeba na www.blogcms.com/wiki/, kde používám Wiki engine (konkrétně Dokuwiki) pro dokumentaci BLOG:CMS.

Wiki enginy jsou tak mocné a použitelné, že jsem se dokonce rozhodl je zařadit do standardní distribuce BLOG:CMS, viz demo.

Co Wiki enginy umí?

Především jsou zaměřené na to, aby lidé psali text, bez znalosti XHTML, aby rovněž kdokoliv mohl tento text opravit a doplnit, aby se termíny ve Wiki mezi sebou navzájem automaticky linkovali (například v jednom článku píšete o Jů a o Hele, a pak napíšete jiný článek, kde Jů opět vystupuje, a on se automaticky prolinkuje, přes to klíčové slovo Jů, na článek první, a naopak, takže se automaticky tvoří hypertextová struktura webu).

Wiki navíc umí vést revize dané stránky, zobrazit poslední změny, třeba i ve formě RSS, umí samozřejmě nastavit práva na jednotlivé stránky, tedy kdo je může či nemůže modifikovat, a hlavně, podporují speciální, a velice jednoduchou syntax.

Příklad Wiki syntaxe?

Například v XHTML musíte psát toto:

Počítače jsou:

modré
zelené
rychlé
sexy

A pod Wiki enginem píšete jen text, který se automaticky naformátuje:

**Počítače jsou:**

  * modré
  * zelené
  * rychlé
  * sexy

Psaní článků pomocí Textile?

Jednoduché a efektivní, ne? Toto formátování textu se nazývá textile, vymyslel je Dean Allen.

Používat textile můžete nejen ve Wiki, ale taky třeba v BLOG:CMS na psaní Vašich článků (díky pluginu NP_Textile). Generuje se Vám potom automaticky XHTML validní kód, a pro mě osobně je to rychlejší možnost psaní, než používat libovolný WYSIWYG editor. Navíc, mám nad článkem naprostou kontrolu…

Včera večer jsem stahoval 2.4 GB instalační DVD ISO obraz Linuxové distribuce Fedora Core 3, přes Eurotel CDMA.

Download běžel ze třech FTP naráz, sice mírně pomaleji (cca 50 KB/s), ale šlo to. Předpokládal jsem, že ráno bude vše hotové. Nicméně, není, CDMA spojení sice drží, modem funguje, ale staženo je jen cca 1.5 GB dat, a zbytek se ke mě dostává úžasnou rychlostí 10 KB/s.

Eurotel na svém CDMA zjevně nezavedl jen omezení P2P sítí, ale zavádí normální F.U.P., kdy Vám po stažení určitého množství dat sníží rychlost i http a ftp přenosů na desetinu rychlosti původní, takže Vám CDMA jede na rychlosti GPRS nebo dial-upu.

Pokud si chcete kupovat CDMA, hodně dobře si to rozmyslete. Možná bude lepší, než nejistých 50-80 KB/s u CDMA (vzhledem k F.U.P.), vcelku jistých 20-30 KB/s u EDGE, pokud tedy i T-Mobile nezavede F.U.P.

PS: nejsem s touto negativní zkušeností sám, a není to poprvé… P2P nepoužívám, a omezení http a ftp přenosů je od Eurotelu mimořádně sprostá věc…

Byla vydána finální verze Firefoxu 1.0, a to včetně její české verze. Zareagoval na to i google, můžete totiž nově hledat na google.com/firefox :-)

Firefox je nejlepší open-source browser, určený pro masovou veřejnost. O tom, jak si dokonale nakonfigurovat Firefox, jsem psal již dříve.

O tom, jak si dokonale nakonfigurovat Operu 7.60, nejlepší (komerční) browser pro profesionály, si můžete přečíst zde.

Many CMSs solve the need for Fancy URLs (URLs that are easy to follow by the user, and favoured by Search Engines as well) by using mod_rewrite, and/or FilesMatch (available only on Apache), or both.

Common solutions:

E.g., to get $itemid from URL like http://../article/this-is-a-title we need to create following .htaccess file:

<FilesMatch "^article$"> 
 ForceType application/x-httpd-php 
</FilesMatch> 

In this example we are forcing /article/ part of the URL to be processed as a PHP application.

Next, we will create a new PHP file called article (without .php extension), which will process the URL, and determine proper article number, and pass the control to our CMS.

<?php
// some internal function
include ('somecommonfncs.php');
// get article id
$itemid = getItemIdFromName($_SERVER['REQUEST_URI']);
// and process it
processIt();
?>

Seems easy, right? Well, this solution has several big problems in real-life, especially when open-source projects and code portability are concerned.

Potřeboval jsem si dnes nutně stáhnout WinCVS, a pár dalších programů, na jedné malé vesnici na Moravě, poměrně dost daleko od “civilizace” (nejbližší malé město je 15km daleko), k internetu připojen za pomoci i-Tec Bluetooth adaptéru a Siemens SX1 telefonu (tedy GPRS). Síla signálu pouhé 1 až 2 čárky z 5.

Nicméně, přenosová rychlost při stahování souboru byla v průměru 8.8 KB/s, což je fantastické! Ve spojení s GPRS Speed Plus, proxy cache / komprimace pro normální brouzdání webu, a použití AdBlocku ve Firefoxu pro blokování reklam, se reálná rychlost dostane i na 15-16 KB/s. A to je již vcelku použitelné, a hlavně, existuje na to paušál.

V posledních několika týdnech elektronická média a weblogy hodně spekulují o tom, jak moc je potřeba rychlý internet, a jak moc lidem chybí. Také jsem zastával tento názor. Nicméně, dnes jsem si jej poněkud přetvořil.

Pro rychlý internet chybí obsah, není na něj čas, a není po něm masová poptávka. Rychlý internet potřebuje (kromě profesionálů a internetových maniaků) primárně zloděj na P2P sítích, který krade ripovaná DVD do DivX, popřípadě programy a hudbu na DC++ či BitTorrentu.

Normální člověk rychlý internet nepotřebuje, tomu stačí dial-up. Uvedu dva příklady, proč tomu tak je.

Přijel jsem dnes, po delší době, s dcerou, šestiletým prvňáčkem, na Moravu, na prodlužený víkend k rodičům. Máma měla předělanou kuchyň, a v ní nové spotřebiče, troubu, myčku, a pár dalších věcí. Vše kvalitní značky, nerez ocel, trojité sklo, a tak dál…

“Kde jsi to kupovala?”, zeptal jsem se jí. “No přece na internetu, je to tam levnější!”, automaticky odpověděla. “A poradila jsem to i lidem z práce, mají radost, že ušetřili…”, dodává… Moji rodiče, máma 50 let, táta 56 let, co mají doma počítač hlavně kvůli mě (a ode mě), abych nedostal bez-internetový absťák, když tam občas přijedu, a používají internet 2 hodiny týdně, přes dial-up, si automaticky jdou sice vyhlédnout a vyzkoušet zboží do kamenného obchodu, ale pak přes google.com a seznam.cz hledají, kde to samé zboží koupí o 30% levněji, a s dovozem zdarma příští den.

JEdit je aplikace psaná v Javě, extrémně rychlá při práci, ale poměrně pomalá na spouštění. Spouštění JEditu i na P-IV/HT/3.2GHz s 1GB RAM zabere cca 6-7 sekund. A to je přece jenom dost, pokud potřebujete zrovna editovat jen pár řádek textu.

Nicméně, existuje jednoduchý způsob, jak JEdit ponechat i při zavření jeho okna v operační paměti, v pozadí. Při dalším spuštění tak JEdit naběhne již během setin sekundy, dokonce rychleji než neuvěřitelně primitivní Notepad ve Windows.

Pokud tedy máte dost RAM paměti, spouštějte JEdit takto:

"C:\Program Files\j2sdk\bin\javaw.exe" 
  -Xms32m
  -mx64m 
  -jar "C:\Program Files\jEdit\jedit.jar" 
  -background

Pokud si na tento shortcut vytvoříte klávesovou zkratku, třeba Win+J, bude Vám JEdit nabíhat ještě dříve, než si to stačíte uvědomit. ;-)

JEdit je nejlepší programátorský editor, navíc multiplatformní. Je řádově lepší než oblíbený PSPad, protože je psaný Java programátory pro (nejen-Java) programátory, obsahuje podporu pluginů, skriptovacího jazyka, podporu více než 40 různých kódování, včetně utf-8, a mnohé další.

Pokud programujete v PHP, můžete si enhanced chm manuál k PHP integrovat do JEditu. Funguje to potom tak, že si v textu označíte klíčové slovo, stisknete předvolanou kombinaci kláves, třeba Ctrl+Alt+P, a ihned se Vám otevře stránka PHP manuálu k dané funkci. Velice užitečné, zvláště ve spojení s pluginy CodeBrowser, JTidyPlugin, a PHPParser.

Jak na to? V adresáři JEdit/Macros si vytvořte pod-adresář PHP a v něm soubor nazvaný Otevřít_v_PHP_manuálu.bsh s tímto obsahem:

CHM_location = "C:\\Dev\\Manual\\PHP\\php_manual_en.chm";
selections = textArea.getSelection();
if(selections.length > 0) 
  CHM_location += 
    "::/_function.html#" +
	textArea.getSelectedText();
exec("HH " + CHM_location);

Následně si stáhněte nejnovější dokumentaci k PHP, a umístěte ji do adresáře C:\Dev\Manual\PHP\.

Potom si v menu Utilities / Global Options / sekce Shortcuts / podsekce Macros přiřaďte pro makro Otevřít_v_PHP_manuálu klávesovou zkratku třeba Ctrl+Alt+P.

Potřeboval jsem dnes v práci, kromě ladění Oracle databáze na Solarisu, a zprovoznění Cisco 6500 switche, editovat některé korejské texty v UTF-8. Jsou to podklady dodané klasicky v MS Wordu, a bylo je nutno extrémně rychle převést do XHTML. Znělo to jako trivialita, jednoduchý copy-and-paste job na deset minut.

Nicméně, nebylo to až tak snadné. Nakonec jsem s tím strávil skoro 2 hodiny…

Nejdříve jsem otevřel PSPad. Ten podporuje sice UTF-8, ale rozhodně ne nativně. Při copy-and-paste korejských znaků z MS Wordu je PSPad zobrazil jako slušivé čtverečky (instaloval jsem si samozřejmě nejprve korejskou znakovou sadu do Windows). Tak jsem otevřel JEdit, a rovněž čtverečky. Dreamweaver MX 2004 nabídnul … čtverečky. TextPad nabídnul, co jiného než, čtverečky. Tak jsem spustil ze zoufalství stažený UltraEdit32, přepnul jej na Unicode, a opět čtverečky.

Zachránila mě FrontPage 2002. Vzpomněl jsem si, že na CD Microsoft Office XP Professional tento produkt byl, akorát jsem jej neinstaloval. Tak jsem to nainstaloval, pak copy-and-paste, a korejština!

FrontPage 2002 je celkově překvapivě dobrý produkt. Stačí překonat odpor k Microsoftu. Je zdarma v sadě Office XP Pro, při editaci nijak nemrší zdrojový text (což jsem dle internetových diskusí neočekával!), při stisku klávesy Enter udělá korektně uzavřený p tag, při stisknutí tlačítka seznamu dělá XHTML validní tagy ul a li.

FrontPage má navíc i český, anglický, a třeba i ten korejský spell-checker. A od věci není ani reálné preview stránky v jádru MSIE 6.0. Dremweaver MX 2004 na hodně složitějších layoutech selhává, jeho layout engine je ještě horší než ten MSIE 6.0. V příští verzi má mít ale DMX jako engine Presto, jádro Opery, to by bylo mnohem zajímavější.

Celkově, FrontPage 2002 stojí za Vaši pozornost, pokud máte Windows. Za tu cenu nic lepšího není, a nativní podpora UTF-8 je skvělá věc.

PS: Teď to zkouším doma pod SuSE 9.1 Linuxem, který jede pochopitelně v Unicode, korejský wordovský dokument jsem bez problémů otevřel pod open-source OpenOffice 1.1, copy-and-paste jsem udělal do open-source Quanta Plus 3.2 editoru, a vše bez problémů. Testoval jsem i open-source Kate 3.3, a taky ok.

Nejenže toho umí Linux 100x více než Windows, funguje rychleji, ale taky správně. A hlavně má bash. Vlastně jsem chtěl říci: Vivat Linux!

Bluetooth je příklad technologie, která vypadá úžasně dobře na papíře, ale v praxi se nedá vůbec používat.

Než můžete Bluetooth na svém PC začít používat, je potřeba instalovat (například) WIDCOMM ovladače, nakonfigurovat asi 10 služeb, které normálnímu uživateli naprosto nic neříkají, provést jakési párování, nadefinovat si nový odchozí virtuální COM port, nový příchozí virtuální COM port, nadefinovat si dial-up networking pro Bluetooth, a pak se modlit, aby to fungovalo i po restartu systému, a aby to fungovalo i za týden, a za dva týdny.

WIDCOMM drivery, a to jsou ty nejlepší, jsou taky proslulé tím, že se občas rozhodnou, že Váš pracně instalovaný ovladač není licencován, a nezbude Vám nic jiného, než reinstalace a rekonfigurace všeho, co s Bluetooth souvisí.

Bluetooth je prostě tak málo user-friendly, že i řada geeků sáhne raději po USB kabelu či IrDA, než aby se s Bluetooth pořád zlobila. Kabel zasunete a funguje to. Bluetooth se někdy spáruje, někdy ne. Prakticky nikdy to ale nefunguje ihned. Plug-and-pray. Někdy si musím připojit virtuální COM port sám, přes WIDCOMM ovladače, někdy si jej to připojí samo, a pokud bych jej dopředu připojil, bude to na mě řvát, že jej již používá jiná aplikace, a že to dělám celé špatně.

Používám Bluetooth již asi 2 roky, a pořád mám strach, kdy to zase přestane fungovat…