Peníze jsou kořenem všeho dobra

MyEgo.cz

home foto blogy mywindows.cz kontakt

Peníze jsou kořenem všeho dobra

Peníze 13.07.08

Chtějí lidé peníze? Teď si asi všichni říkáte, proč pokládám otázku, jež se zdá být předem jednoznačně odpovězená jednohlasným a halasným „Jasně, vole“. V tomto případě je však téměř jako vždy vhodné chvilku přemýšlet o tom, co je a co není vidět.

Je poptávka po penězích nekonečná? Není. Lidé nechtějí peníze. Hned, co je dostanou, se jich zbavují. Lidé chtějí bohatství. Chtějí větší a lépe situovaný dům, novější a luxusnější auto, lepší školu pro své děti, více volného času. Poptávka po bohatství je nekonečná, poptávka po penězích nikoliv. Proto běžný dospělý tráví většinu svého bdělého času ekonomickou aktivitou. Je prostředkem k získání směnitelných statků, tj. statků, u nichž je možné převádět vlastnická práva z osoby na osobu. Je prostředkem k získání bohatství.

A jako je ekonomická činnost prostředkem k získání směnitelných statků, tak jsou peníze prostředkem směny. Nejsou poptávány proto, aby byly spotřebovány přímo či v produktivní činnosti. Pouze usnadňují provádění směn, převádění vlastnických práv. Umožňují provést transakci kdykoliv, s kýmkoliv a s čímkoliv. Jedna strana se vzdá něčeho, co někdy v budoucnosti bude použito ve spotřebě či produkci a přijme peníze, pro druhou stranu je tomu naopak.

V každé transakci je každá strana jak prodávajícím, tak kupujícím. Jedna prodává peníze a kupuje nepěněžní statek, druhá strana nakupuje peníze a prodává nepeněžní statek. V běžné terminologii je akcent kladen právě na onen nepeněžní statek. Jeho prodávající se označuje za prodejce a jeho kupující za kupce. Právě proto, že žádná transakce se vposledku neděje kvůli penězům.

Proč tedy peníze mají hodnotu a jsou poptávány? Protože lidé vědí, za co je mohou směnit. Vědí, jaké množství každého jiného statku za ně mohou získat, protože i všichni ostatní kótují své ceny vzhledem k penězům a jsou ochotni je přijímat jako mezistanici na cestě k jinému statku. Pekař na tabuli neuvádí, za kolik tužek je ochoten směnit rohlík a stejně tak učitel neoznamuje, za kolik rohlíků je ochoten poskytnout jednu lekci. Každý účastník ekonomické spolupráce přemýšlí a kalkuluje pouze ve směnných poměrech k penězům. Ví, že jsou použitelné v každé transakci, protože v nich kalkulují i ostatní.

Peníze jsou opravdu jen název pro všeobecně přijímaný prostředek směny, který se na trhu přirozeně vyvine z nutnosti efektivního provádění směn. Některá z obchodovaných komodit, již proto předurčí její vlastnosti, začně být používána jako mezistanice pro získání něčeho jiného. Postupně začne být běžně přijímána v každé transakci, účastníci ekonomické spolupráce budou kótovat své nákupní a prodejní nabídky nepeněžních statků pouze vzhledem k ní. Začnou v ní kalkulovat, vést účetnictví, porovnávat ceny. Umožní jim tak zjistit, zda jejich ekonomická aktivita má smysl. Díky penězům je velmi snadné pomocí kalkulace výnosů a nákladů zjišťovat, zda se majetek dané osoby rozrůstá či zmenšuje.

Pokud výnosy za určité období převyšují náklady za téže období (jednotka vykazuje zisk), došlo k rozmnožení majetku a tedy byl naplněn cíl a smysl ekonomické aktivity. Pokud náklady převyšují výnosy (jednotka vykazuje ztrátu), ekonomická aktivita postrádá smysl. Smyslem ekonomické aktivity je mít v určitém okamžiku v budoucnosti více směnitelných statků (rozmnožit majetek jakožto odměnu za vydané úsilí) a kalkulace výnosů a nákladů umožňuje ekonomické jednotce zjistit, zda své úsilí nevydává nadarmo. A právě peníze tuto kalkulaci nesmírně usnadňují, bez nich je velmi pracná až nemožná. Kdo ve výsledovce  nalézá ztrátu, ví, že musí něco změnit, protože svým jednáním spotřebovává již vytvořené bohatství. Neguje tak smysl své ekonomické aktivity.

Je to právě kalkulace výnosů a nákladů na základě peněžních cen, která vede, harmonizuje a koordinuje jednání dnes již miliard nezávislých účastníků dobrovolné ekonomické spolupráce. Každý subjekt v takové dobrovolné spolupráci provádí své vlastní ekonomické plánování a peněžní ceny společně s kalkulací výnosů a nákladů jsou vodítkem pro jeho ekonomické jednání. Svobodný trh je nesmírně komplexní decentralizovaný systém dobrovolných ekonomických vztahů koordinovaný cenovým mechanismem, který jeho účastníkům umožňuje poznat, zda jejich ekonomická činnost má smysl. Takovýto decentralizovaný systém je mimo jiné schopen využívat neporovnatelně větší množství znalostí a dovedností jeho účastníků než jakýkoliv systém centrálního řízení.

Decentralizovaný ekonomický systém koordinovaný cenovým systémem a kalkulací výnosů a nákladů v sobě obsahuje mnohem rozsáhlejší, účinnější a reálnější ekonomické plánování než by alespoň ve zlomku mohlo být schopno pojmout centrální řízení. Všichni demonstrují své hodnoty a preference v dobrovolných transakcích, všichni plánují svou ekonomickou aktivitu na základě svých možností, znalostí a dovedností, všichni své jednání přizpůsobují jednáním ostatních, jehož informační infrastrukturu tvoří cenový mechanismus a ekonomická kalkulace. A jsou to právě peníze, které dobrovolné ekonomické spolupráci umožnují rozrůst se do rozměrů, které žádná lidská bytost nemůže být schopna pojmout či naplánovat.

Lidé s nedostatkem pokory a přebytkem arogance (většina politiků, centrální bankéři atd.) mají pocit, že onen komplexní systém mohou nahradit svými směšně omezenými znalostmi a matematickými modely a „plánovat tak ekonomiku a její růst“. Tyto snahy vždy nadělají více škody než užitku a to nejen proto, že jejich proponenti by často nezvládli vést ani individuální podnik (drobné podnikání). Jejich neschopnost porozumět základním kauzalitám ekonomického jednání lidí vedla k tak absurdním vizím společnosti, jako je například totální absence peněz a cenového systému v ideálním socialistickém zřízení. Taková politika by lidskou populaci spolehlivě zredukovala na počty v době kamenné. Paralela mezi socialismem a životem divošského kmene je velmi skutečná.

Takoví lidé mají neutuchající nutkání zmocňovat se různých částí a přirozených institucí svobodné ekonomické spolupráce (trhu). Svou touhu ovládat zdroje a získat prostředky pro vlastní cíle (válka; úplatky části populace, jejichž hlasy chtějí získat; kontrola nad „veřejnými statky“ atd.) obalují do frází o vědeckém řízení, pokrokové společnosti, sociální spravedlnosti, pomoci potřebným. To všechno jsou „politické nutnosti“. Například argumentace části pomatených zastánců papírových peněz v jejich prospěch se odvíjí následovně: protože jsou peníze pouze prostředkem směny, neměly by mít žádnou hodnotu. Budeme je tisknout a tím skvěle ušetříme.

Tito lidé většinou již nejsou tak naivní a nevzdělaní, aby si tisk nových peněz spojovali s tvorbou bohatství. Mají však pocit, že například zlato či stříbro má nějakou „vnitřní hodnotu samo o sobě“ mimo směnu, kdežto potištěný papír takovouto hodnotu nemá (nebo ji má zřejmě o mnoho menší). Považují peníze jen za závoj zahalující „skutečné směny“. To je však mylné. Peníze jsou předmětem jednání ať je jimi cokoliv a jejich hodnota je odvozena od množství ostatních statků, za něž je možno směnit peněžní jednotku. Pro jednajícího jsou stejně skutečné jako ostatní statky, mají směnnou hodnotu. Aby vůbec něco mohlo figurovat v dobrovolné transakci, musí to mít hodnotu, tj. být hodnoceno alespoň jedním z jejích účastníků.

Ano, zlato i stříbro mají i jiné využití krom prostředku směny, například ve šperkařství a průmyslu. Část poptávky po těchto kovech je tedy poptávka nepeněžního charakteru, stejná jako většina poptávky po ostatních statcích. Zbytek (a to drtivá většina) poptávky po těchto kovech má směnný (peněžní) charakter. Pouze tuto část poptávky lze nazývat poptávkou po penězích. Tak tomu je alespoň ve svobodné ekonomice, kde vláda pod pohrůžkou trestu nenařizuje, že penězi jsou pouze její barevné papírky či bankami emitované účetní nic (elektronické peníze).

Zlato a stříbro poptávané pro peněžní účely však žádnou hodnotu mimo směnu nemá, stejně jako ji nemají papírové nebo elektronické peníze. Nemá žádnou „vnitřní hodnotu samo o sobě“. Hodnocení jedné unce zlata poptávané jako prostředek směny se odvozuje od množství ostatních statků, za něž je možno ji směnit. Úplně stejně se hodnocení tisícikoruny odvozuje od množství ostatních statků, za něž je možno ji směnit.

Mezi zlatem a papírovými penězi tedy není rozdíl v tom, že zlato je v nějaké smyslu „plnohodnotné“ a papírové peníze „neplnohodnotné“. Hodnocení prostředku směny se odvozuje od množství ostatních statků, které je možno získat za určitý počet jeho jednotek, v případě komoditních peněz se jedná o jednotky hmotnostní. Pokud je již něco používáno jako prostředek směny (peníze), má to hodnotu směnnou, až již je to cokoliv, bez ohledu na fyzickou podobu. Zlato poptávané pro peněžní účely by mimo směnu bylo stejně bezcenné jako vynucená měna, která se z nějakého důvodu přestala používat.  

Přináší zvýšení peněžní nabídky nějaké dodatečné bohatství? Nikoliv. Postupně pouze sníží množství ostatních statků, které je možné směnit za peněžní jednotku. Jinými slovy: zvýší ceny. Ať je penězi cokoliv. Peníze sice poptává každý, ale nikdo pro ně samotné. Mají pro každého jen směnnou hodnotu, stejně jako má pro pekaře směnnou hodnotu většina jeho rohlíků. Nevyráběl je pro ně samotné. Předpokládal, že je s někým smění za něco jiného. Jeho zákazník však zřejmě rohlík kupuje pro něj samotný. S penězi to takto nedělá nikdo. Peníze jsou synonymem pro část poptávky po peněžní komoditě, která je ryze směnného charakteru.

Peníze nejsou zlo. Jsou nezbytným a nepostradatelným prostředkem pro to, aby se lidský život vůbec mohl pozvednout nad úroveň zvířecí existence. Aby se ekonomická spolupráce mohla rozrůst do rozměrů umožňujících rozvoj civilizace, vědy a umění přesahující život divocha. Bez peněz se nikdy a nikde civilizace nerozvinula a nerozvine. Ti, kdo na ně útočí a obviňují je, útočí na samotný základ civilizace. Ať již na základě nedorozumění či předsudků chtějí uchovat důsledek a zároveň zničit příčinu.

Ani touha po bohatství není špatná a zlem. Je specificky lidská. Touha po zlepšení vlastních podmínek (tj. po bohatství) je přímým důsledkem vnímání sebe sama a své existence. Žádné zvíře a už vůbec ne rostlina tuto touhu nemá ani ve zlomku rozsahu jako člověk, protože sebe sama zdaleka nevnímá tak ostře jako lidská bytost své já. Touha po zlepšení vlastních podmínek (bohatství) je přímým důsledkem lidství. Všechny filozofické nauky snažící se tuto touhu a její realizaci potlačovat chtějí degradovat lidskou existenci na úroveň zvířecí.

Nejlepším příkladem je zřejmě buddhismus, jehož ultimátním cílem je redukce lidské bytosti na vegetativní existenci netečnou ke všem projevům světa okolo ní, protože „všechno žití je strast“. (Buddhismu je nutno přiznat mnoho kvalitních psychologických vhledů a velký potenciál pro práci s emocemi. Jeho absolutně misantropický ultimátní cíl je však negací lidského života na Zemi a zcela neslučitelný s životem samotným. Pro mě osobně stejně nepřijatelný jako křesťanské přesvědčení o tom, že „se všichni rodí v hříchu“.)

Co je tedy tím zlem? Proč lidé obviňují peníze a trh? Proč jsou pro někoho symbolem štěstí a pro jiného symbolem neštěstí? Ani peníze, ani touha po bohatství zlem nejsou. Druhé je důsledkem lidství a první napomáhá realizaci druhého. Zlem je pouze nedostatek bohatství. Kvůli nedostatku majetku a majetkovým sporům je možno zcela zničit i ty nejhlubší a nejvznešenější mezilidské vztahy a city. Může rozvrátit manželství, může z bratra udělat nepřítele na život a na smrt, může odloučit rodiče a děti. Ti, kteří z nedostatku znalostí a citového zranění obviní peníze a majetek samotný, se dopouštějí fatálního omylu.

Majetek a bohatství jsou nutné pro život na Zemi. A není to majetek samotný, ale jeho nedostatek, který je schopen lidi a jejich vztahy zničit. Většina lidí totiž naštěstí nechce žít život asketického jedince snažícího se přeměnit své lidské bytí na vegetativní existenci ve prospěch života v jiném, údajně „vyšším, ušlechtilejším, skutečnějším, nepomíjivém, věčném duchovním světě“. A tomu, kdo chce, v tom existence ostatních lidí s jejich lidskými touhami, trhem, penězi a dalšími znaky civilizace nijak nebrání.      

Pokud někdo chce opravdu porozumět významu a hodnotě (svobodného) lidského ekonomického života, tj. života zde na Zemi tak, jak to nejlépe vyjádřila Ayn Rand ve svém výroku „Člověk jako heroická bytost, s vlastním štěstím jako morálním cílem svého života, produktivními schopnostmi jako nejvyšší ctí a rozumem jako jediným měřítkem.“ – stručně řečeno – filozofii kapitalismu, neexistuje lepší zdroj než pojednání George Reismana Capitalism: A treatise on economics – Complete and integrated understanding of the nature and value of human economic life. Zároveň s tím se naučí i tu ekonomii :-).


Komentáře

  1. 1 Vladimír Krupa 14.07.08, 13:48:59
    FB

    Tak nakonec je to pojaté v daleko širším a filozofičtějším záběru. Podle mého je ohledně komoditních peněz dnes klíčová ta část o tom, jaké množství peněz by vlastně v ekonomice mělo být a co budou důsledky zvyšování nebo snižování jejich množství (k čemu se doufám dostaneme v dalším dílu). O penězích jsem mluvil s řadou lidí a co je pro spoustu dnešních typických studentů ekonomie charakteristické je to, že z "konstantního množství peněz" (samozřejmě relativně konstatního oproti dnešnímu stavu jaké by bylo při zlatém standartu) mají zkrátka obavu, že by to snížilo ekonomický růst. Podle většiny z nich by výsledek byl takový, že by lidé "hromadili peníze" a nikdo by peníze nepůjčoval nebo neinvestoval, protože by je stačilo "držet" aby rostla jejich hodnota. A tím by se snížil ekonomický růst.(konec konců, když tady byl první článek o bankovnictví tak se tady tentýž názor také objevil - totiž že růst ekonomiky je nějakým způsobem důsledkem růstu množství peněz. Akorát s opačným emocionálním znaménkem, protože pro někoho je cílem růst ekonomiky zastavit, aby se ušetřila příroda) Vždycky jsem se snažil vysvětlit, proč jsou tyhle obavy iracionální, ale nějak se mi to asi nikdy nepovedlo dost názorně a přesvědčivě. Možná se to povede zde?

  2. 2 Vladimír Krupa 14.07.08, 13:57:23
    FB

    Tedy abych svůj předchozí komentář shrnul - spousta lidí (i ekonomicky vzdělaných) si tvorbu peněz spojuje s tvorbou bohatství - byť nepřímým způsobem. Totiž ne že by se tiskem peněz nějaké bohatství vytvořilo přímo, ale že ten tisk peněz "popohání kola ekonomiky do vyšších otáček." Právě proti tomuhle chybnému přesvědčení bychom měli bojovat.

  3. 3 Ondřej Moravec 14.07.08, 17:28:49

    [2] Ahoj, v příštím článku o penězích (počítám za 14 dní) bych hlavně chtěl probrat proces přechodu od komoditních peněz k vynuceným (nekrytým papírovým a elektronickým), vysvětlit ekonomickou podstatu běžných účtů a zejména zdůraznit a objasnit, proč by nekryté peníze na trhu nikdy nevznikly a proč je k jejich zavedení nutné donucení a porušování majetkových práv (krádež). Možná se lehce doktnu zmíněných témat, ale spíš jim pro dostatek prostoru vyhradím samostatný článek.
    Jinak on ten tisk peněz (nebo spíš jakékoliv větší zvyšování peněžní nabídky - i komoditních peněz) nachvilku ta kola popožene, ovšem "Every boom must come to an end." a následuje tvrdý dopad na zem v podobě bolestivé korekce (plus neustálé inflační zdanění a přerozdělování majetku).

  4. 4 Ondřej Pilný 14.07.08, 22:39:17
    FB

    A co tohle? Taky se mi to zdá jako velice trefné vyjádření:

    "So you think money is the root of all evil?"
    "Have you ever asked what is the root of money? Money is a tool of exchange, which can't exist unless there are goods produced and men able to produce them. Money is the material shape of the principle that men who wish to deal with one another must deal by trade and give value for value. Money is not the tool of moochers, who claim your product by tears, or of the looters, who take it from you by force. Money is made possible only by the men who produce. Is this what you consider evil?

    Atlas Shrugged, Ayn Rand

  5. 5 Jakub Novak 23.07.08, 01:03:46
    FB

    vegetativna existencia, netecnost k okoliu, LOL

    preco pisete o buddhizme, ked o nom nic neviete? alebo viete a to znamena, ze ste demagog...

    ked buddhizmu treba priznat mnohe hlboke psychologicke vhlady a pracu s emociami, preco to neurobite?

    niektore skoly sa snazia zamerat na skusenost... vniest co najviac sustredenia a zmysluplnosti do kazdodenneho konania... s tou lahostajnostou k okoliu to je totalny brainwash, ktory v buddhizme nema co robit. ak ste niekedy citali o mnichoch, co stravia dlhe obdobie v meditacii a bez jedla, nemozte ich hladanie skusenosti generalizovat na celu buddhisticku filozofiu a spolocnost...

    a privlastok mizantropicky v suvislosti s buddhizmom, za to by sa nehanbili aj najvacsi priekopnici propagandy

    v dalsom clanku uz buddhizmus bude chciet zlikvidovat vsetok zivot na zemi :D

    ale pobavil som sa nemalo

    diki za roflik a vrelo zdravim zo Slovenska

    P.S.: vasa teoria, ze obchod, vymena, peniaze su zakladom civilizacie je len dokazom vasej epistemologickej autoritativnosti, ci presvedcenia o univerzalnosti vaseho "vedneho" odboru (mam dovody ekonomiu nepovazovat za vedu). samozrejme genetici by na "zaklad civilizacie" mali asi iny nazor, ale o tom mozno niekedy nabuduce.

  6. 6 Ondřej Moravec 23.07.08, 20:44:51

    [5] Dobrý den. Vaše přezdívka, odvozená od názvu jedné ze škol zenového buddhismu, zřejmě naznačuje, že je pro vás buddhismus srdeční záležitostí. To by vám však nemělo překážet v používání rozumu.
    Účelem mého komentáře nebylo doktnout se citů praktikujících buddhistů. Zkuste mi však odpovědět na následující otázky:
    1. Není základní tezí buddhismu, že "všechno žití je strast"?
    2. Není ultimátním cílem praktikujícího buddhisty "opuštění kola životů/znovuzrozování" (pokud se nehodlá vrátit jakožto bódhisattva a pomáhat ostatním v osvícení, tj. opuštění samsáry)?
    3. Považujete výše uvedené základy buddhismu za filantropické, tj. obrácené na lidský život zde na Zemi? (je pravda, že "lásku k lidem", tj. obsah termínu "filantropie", je možno v rámci buddhismu interpretovat jakožto přivedení na správnou cestu (osvícení), tj. k závěru, že nežití je lepší než žití, slovy A. Schopenhauera, že "život je něco, co by bylo lepší, aby nebylo"; Schopenhauerovo okouzlení buddhismem je všeobecně známé)

    Buddhismus opravdu není láskou k životu (lidskému). To neznamená, že je nenávistí. Velkou část buddhistické filozofie tvoří mně (jakožto libertariánovi) velmi sympatická doktrína nenásilí (násilí a negativní emoce všeobecně z pohledu buddhismu ovlivňují následující znovuzrození nežádoucím způsobem, které však není zcela deterministické na základě "nesmrtelné duše" jako v hinduismu, ale "stochastické" na základě tzv. skandh).

    "v dalsom clanku uz buddhizmus bude chciet zlikvidovat vsetok zivot na zemi" - propadáte chiméře indukce, tento závěr opravdu z mého článku udělat nelze. Jestli však tvrdíte, že buddhismus není prostředkem pro "zpřetrhání pout samsáry", tj. ukončení procesu generace další existence na základě osobního jednání, jde o novinku, s níž bych se rád seznámil.
    Zřejmě jste příznivcem a možná i praktikantem zenového buddhismu, kde je cesta k osvícení poněkud odlišná od théravády (tradičního buddhismu praktikovaného zejména v Jihovýchodní Asii). Je pravda, že pokud vás nějak oslovují například kóany, těžko si budeme rozumět, protože mne kontradikce a nesmysly příliš nevzrušují.
    P.S.: Epistemologická autoritativnost? Ano, jedinou mou epistemologickou autoritou je rozum. Není jí žádné náboženství či duchovní, okultní nebo mystická nauka. Epistemologie je taková, že svět je poznatelný a smysly a mysl (rozum) jsou adekvátní prostředky k tomuto poznávání. To je samozřejmě v rozporu se všemi náboženskými, duchovními, okultními a mystickými naukami, kde smysly jsou považovnány za prostředek zcela nevhodný k nabytí poznání a nahrazují je tak "mimo/nad-smyslové vnímání", "vnitřní hlasy", "boží zjevení", "meditativní vhledy", "skrytá proroctví", "náhlé okamžiky osvícení" (viz kóany) atd.
    Fakt, že nechápete důležitost svobodné směny (obchodu, trhu), respektování majetkových práv (nenásilí) a všech s němi spjatých (přirozených) institucí (např. peníze a cenový systém) pro rozvoj civilizace nad stadium barbarství, vám nezazlívám. Vaše vzdělání v oblasti ekonomické historie, ekonomické teorie a praxeologie (věda o lidském jednání) je zřejmě mnohem nižší, než mé v oblasti buddhismu a duchovních nauk (byl jsem horkým adeptem též na studium filozofie a religionistiky).

  7. 7 Jan Zimmerman 07.08.08, 06:14:03
    FB

    Zdravim

    Jen bych mel par poznamek k Vasemu prispevku.

    1. Jestli je poptavka po bohatstvi nekonecna, ale zaroven penize ztraceji svoji hodnotu, tak by mela byt poptavka po penezich taky nekoneca...ne?

    2. Rikate, ze penize maji jen tu svoji hodnotu, protoze se na tom tak lide domluvili, a veri te hodnote. Ale velke mnozstvi statku ma podobnou hodnotu (napr. dusevni majetek). Tedy vse se na vzajem ovlivnuje...A nic nema skutecnou hodnotu.

    3. "Zli" politici a jini lide se snazi mit moc nad statky vsech. Ale jako by takovi lide nebyli ve sfere radoby svobodneho trhu. Nakonec musime vsichni vsechny omezovat:)

    4. Podle Vas je clovek a spolecnost zavisla na nejakem donucovacim prostredku, ktery by ho udrzoval ve vyvoji. Ale pokud je clovek tak nedokonaly, tak zaroven je ho nutno omezovat jako jeho vytvory, tedy trh. Ale snad clovek neni hnan bohatstvim. Jinak by jsme nebyli, kde jsme.

    5. Jit si za vlastnim bohatstvim je samozrejme dobre. Neni pochyb, at zije Nietzsche:) Ale snad neni korenem vseho zleho nedostatek bohatstvi. Akorat si lidi mysli, ze oni jsou svuj majetek, a ostatni lide jsou jejich majetek. Coz se vsak neda zmenit:)

    Dulezita je ona stredni cesta

    --------------------------------------

    Run Linux! Run!

  8. 8 Ondřej Moravec 07.08.08, 22:15:11

    [7] No nazdar :-).
    1. Logika této teze mi uniká. Pokud by to mělo být něco, co by mělo dávat smysl, zkuste to rozvést.

    2. Kde jste vyčetl něco o tom, že peníze mají hodnotu, protože se na tom lidé "domluvili"? Že jí "věří"? Peníze jsou hodnoceny jako cokoliv jiného dle pozice cíle na škále preferencí jedince, k jehož uspokojení mohou být prostředkem. Protože nejsou používány ani ve spotřebě, ani v produkci, poptávka po penězích má tzv. ryze směnný charakter a peněžní jednotka je hodnocena dle množství ostatních statků, za níž je možno ji směnit. Hodnocení statku provádějí jedinci a na ničem se "nedomlouvají". Směňují, pokud si přijímaného statku cení více než vzdávaného, tj. pokud přijímaný statek slouží k uspokojení preferovanějšího cíle než statek, jehož se vzdávají.
    Co je obsahem termínu "skutečná hodnota"? (V teorii účetnictví se "reálnou hodnotou" rozumí majetkový ekvivalent, za nějž lze provést "transakci na délku paže", tj. transakci se znalým a nepodjatým partnerem. Je zřejmé, že termín "reálná hodnota" v tomto pojetí je něco zcela jiného, než termín hodnota/hodnocení používané v tomto článku). Přečtěte si článek "Proč hodnota není cenou".

    3. "Nakonec musime vsichni vsechny omezovat" - ano, k tomu (na trhu) slouží majetková práva :-). Respektive majetková práva jsou předpokladem vzniku dobrovolné směny, tj. trhu. Pokud jsou ničeny, mizí i trh.
    Jinak mezi politickou silou a společenskou silou ve formě majetku je obrovský rozdíl. Politická síla znamená výhradní právo na porušování majetkových práv kohokoliv, společenská síla ve formě majetku toto neobsahuje. Trh a svobodná spolupráce stojí a padá s respektováním a porušováním majetkových práv. Akumulace majetku v dobrovolných transakcích v sobě žádné porušování majetkových práv neobsahuje.

    4. ??? Opět nevím, kde jste to takového vyčetl :-). Ano, mezilidská interakce (společnost) musí být nějakým způsobem organizována. Na jedné straně to mohou být obecná pravidla v podobně majetkových ("osobních") práv a svobodné rozhodovaní jednolivce v rámci těchto práv - ideál pravice, a na druhé specifické příkazy udělované autoritou, v čisté podobě absolutně svrchovaným diktátorem, který je jedinou svobodnou osobou - ideál levice.
    "Ale snad clovek neni hnan bohatstvim" - právě naopak. Veškeré lidské jednání je zaměřené na zlepšení současného stavu jedince (tvorbu bohatství). Jedinec jedná proto, že očekává, že stav po jednání bude vnímat lépe než stav před jednáním. Termín bohatství neoznačuje pouze materiální statky, dokonce ani pouze statky směnitelné (tj. ty, které mohou mít cenu). Označuje cokoliv, co může být předmětem jednání jedince, tj. co je hodnoceno jakožto adekvátní prostředek k uspokojení nějakého jeho cíle/přání/touhy/potřeby. Za "realizovatelné bohatství" lze označit směnitelné statky a ty se také běžně míní pojmem bohatství.
    Faktem také zůstává, že pro mnoho lidí je zajištění materiálního blahobytu sebe a svých potomků (přirozeně) velmi důležité a taková tendence ve společnosti sílí s tím, jak se převažující filozofické náhledy odklánějí od mýtických duchovních světů a "věčných životů" k životu na Zemi.

    5. "Akorat si lidi mysli, ze oni jsou svuj majetek, a ostatni lide jsou jejich majetek." - Ostatní lidi za svůj majetek může považovat právě jen ten, kdo nemá respekt k majektovým právům - ten, kdo zpochybňuje, že každý jedinec má výhradní právo na svou vůli, na své tělo a na produkty svého úsilí. Ale toto je dosti fundamentální debata v rámci obecné teorie práva, která zrovna sem nepatří :-).

  9. 9 Jakub Novak 19.08.08, 00:51:24
    FB

    [6]
    1. Myslite tezu "bolest je vsadepritomna"? Kde je ten logicky krok, ktory robi z tohto presimistickeho pohladu na svet pohlad anti-bioticky, resp. pro-vegetativny? To su len instantne interpretacie bez solidnejsieho studia.

    2. Nie som budhista, takze neviem, ale asi sa to tak da povedat.

    3. Filantrop podla mna znamena "ľudomil". Z predchadzajucich bodov ziadne zavery o vztahu k ludom neplynu. Vsuvku so Shopenhauuerom som nepobral, pretoze nepoznam jeho filozofiu a pride mi irelevantna.

    > "v dalsom clanku uz buddhizmus bude chciet zlikvidovat vsetok zivot na zemi" - propadáte chiméře indukce, tento závěr opravdu z mého článku udělat nelze.

    to mal byt sarkazmus, pardon:)

    > Je pravda, že pokud vás nějak oslovují například kóany, těžko si budeme rozumět, protože mne kontradikce a nesmysly příliš nevzrušují.

    Tu by som sa pristavil s mojim ponimanim koanu ako komunikacneho kanalu medzi pripravenymi individuami (tak ako je napr. lekarska terminologia komunikacnym prostriedkom pre lekarov, ktory sa laikom vidi nezmyselny - ako vidite, fandim doktorovi Housovi:)

    > svět je poznatelný a smysly a mysl (rozum) jsou adekvátní prostředky k tomuto poznávání.

    iste uznavate, ze mozog (a rozum) sa vyvinul v evolucii a jeho sucastou je okrem lavej (analytickej, logicko-kalkulacnej) hemisfery aj hemisfera prava (intuicna, emocionalna) a pravdepodobne by bez nej nedochadzalo k synteze (alebo dialektike, ak chcete) roznych protirecivych vedeckych teorii... a kedze zmysly su velmi subjektivnym aparatom nevidim dovod im prisudzovat oproti emociam, intuicii, umeniu a skusenosti nejaku vynimocnu rolu v poznavani...

    dobru kritiku kritickeho racionalizmu podal napr. Feyerabend, dobru syntezu racionalneho a intuitivneho pristupu k vedeniu zhrnul napr. Lorenz v knihe Odumirani lidskosti.

    ale epist. autoritativnostou som nechcel nazvat racionalisticky pohlad na vedenie, ale v tomto gnozeologickom ramci pocit nadradenosti jedneho odboru oproti ostatnym.

    nepoznam rozne liberalne hacky do humanitnych vied, ktore maju opodstatnit rozsirovanie urcitych ekonomickych motivacii a ekonomickych vztahov aj na tie, ktore boli zalozene na inom principe, len ma zaujalo, ze im prisudzujete takmer posvatnu dolezitost a tym padom vypustate akykolvek interdisciplinarny pohlad.

    ten zaver v style kto dalej docura ma pobavil, tak ja sa pridam: ste libertarian, ale ja som menej autoritativny, pretoze nerozoznavam "civilizaciu" a "barbarstvo" :-P (v niektorych "barbarskych" kulturach napr. neodkladaju starych ludi do odkladarne ludskeho odpadu, ktory uz nemoze byt dalej vycuciavany kapitalom)

    ale naco proti tymto "prirodzenym" instituciam, ako napr. pravo na sukromny majetok namietat, ked je to aj tak proti prirodzenosti, ktoru nam potvrdi nejaka spolitizovana paveda, vsak?

    ludska prirodzenost ma urcovat ekonomicke vztahy, nie naopak. a ludska prirodzenost je predmetom mozno aj desiatok vednych odborov, nie len vedy ekonomickej, ktora chladnokrvne prehlasi akekolvek ludske jednanie za vedome a cielene na maximalizaciu osobneho uzitku.

  10. 10 Ondřej Moravec 19.08.08, 03:04:37

    [9]
    1. Kdybyste trochu více studoval ty přírodní vědy, věděl byste, že teorie o "levé, logicko-kalkulační hemisféře" a "pravé, intuičně-emocionální" hemisféře, má stále dosti otazníků, stejně jako celý mozek a kognitivní procesy. To, co zkráceně popisuji jako "smysly a mysl" označuje epistemologii v tradici západního racionalismu. Opravdu nevylučuje zkušenost, intuici (jakožto ne zcela vědomou cestu ke správnému závěru), umění atd. Velmi dobře to například vystihl Niels Bohr, jeden z nejbrilantnějších fyziků v historii lidstva: "Fyzika se nesnaží zjistit, jaká příroda je. Zabývá se tím, co ní můžeme říci." To je rozdíl oproti všem mystickým naukám, které si říkají, co se jim zlíbí, a přitom si všechny dělají nárok na to absolutno.

    2. ja som menej autoritativny, pretoze nerozoznavam "civilizaciu" a "barbarstvo" - kdo není schopen rozeznat civilizaci a barbarství, není schopen rozeznat dobro od zla, mír od násilí, lásku od nenávisti. Pojem "barbarství" jsem mimochodem nikde nepoužil v souvislosti s nějakou konkrétní kulturou. Je pro mne synonymem pro nerespektování majektových práv, tj. pro vraždu, fyzické násilí, krádež, podvod atd. "Autoritativnost" začíná ve chvíli, kdy někdo používá násilí k prosazení vlastních hodnot, nikoliv např. jen tím, že někdo nesdílí doktrínu kulturního/hodnotového/etického relativismu, tj. přesvědčení, že všechny kultury a pohledy na svět jsou "stejně dobré" (tj. mimo jiné odmítá existenci objektivní etiky).

    3. Jestli chcete alespoň trochu pochopit teorii užitku, přečtěte si článek Mýty o sobectví a racionalitě. (Ex ante) maximalizace užitku je v rámci ekonomické teorie tautologické tvrzení, které nemá s obsahem jednání nic společného. Jednání, které je maximalizací vlastního užitku, je např. i celoživotní dobrovolná služba druhým, darování ledviny či krve nebo věnování miliard dolarů na charitu. Čtěte a přemýšlejte. Díky.

  11. 11 Ondřej Moravec 19.08.08, 03:44:13

    [9]
    Omlouvám se, že to prodlužuji. Jestli chcete vidět rozdíl mezi civilizací a barbarstvím (socialismem, porušováním majetkových práv) v praxi, jeďte se podívat do Severní Koreje. Nebo do Ruska. Zkuste tam žít. Studujte dějiny Sovětského svazu a totalitních (socialistických) režimů. Neděláte rozdíl mezi klasickým liberalismem a těmito režimy? Přijdou vám "stejně dobré"? Přijdou vám masové vraždy a krádeže bez důvodu "stejně dobré" jako společnost, kde je násilí povoleno pouze jako reakce na násilí a kde každý svůj příjem musí získávat produktivní činností a dobrovolnou směnnou? Přijde vám nacistické vyhlazování "podlidí" stejně dobré jako respekt k druhým? Stále "neděláte rozdíl"?
    Pokud přijmu vaši hozenou rukavici o "kulturách, kde staří nejsou odkládáni do odpadu"... v jakých kulturách se staří mají tak dobře? V těch, v nichž je novorozenecká úmrtnost 25% a očekávaná délka života 35 let? U Eskymáků, kteří staré nechávají umrznout? Myslíte, že vztah k rodičům je "kulturní fenomén"? Že v těch "lepších kulturách" jsou všichni k rodičům a starším odpovědní a dobří? Zkuste v nich žít a zkuste v nich zestárnout. Možná budete překvapen, že jste viděl jen špičku ledovce.

  12. 12 Jakub Novak 27.10.08, 11:06:15
    FB

    Tiez nemam naladu na zbytocne natahovanie, ale rad este raz zareagujem.

    1. Nie som mystik. Poznam trochu sucasnu vedu a viem, ze ma od Bohrovho nazoru (ktory si neviem z akych dovodov prepoziciava kriticky racionalista:D) dost daleko. Ani intuicia v intenciach vaseho vykladu nie je respektovana.

    3. Ani ja som predsa nepisal o obsahu jednania, ale o jeho motivacii! Ak mate zaklady logiky, viete, ze tautologia, teda pravda bez ohladu na hodnotu logickych premennych ma houby vypovednu hodnotu. Pisem, ze vasa teoria je odtrhnuta od reality a definuje pojmy, ktore naspat na realitu spolocnosti projektuje. Nie tato teoria, ale jej vyklad je sofistika.

    2, 4. Vase povodne kriteria na rozlisenie barbarstva a civilizacie boli znalosti obchodu a rozvinutie vymennych vztahov, nie masove vrazdenie a nasilie, nepripadate si ako sikovny manipulator?

    Mozno som sa ale vyjadril nepochopitelne/nespravne. Ako v prirode, aj na trhu, aj v kulture masivne rozsirenie jedneho druhu skodi. O co mi ide je zachovanie rozumnej diverzity, nie globalizacia kultu ega, uspechu, ekonomizmu atd.

    Samozrejme, ze rozlisujem rezimy etaticke, totalitne a fasisticke, ale myslim, ze maju s tym nasim spolocne viac, ako si myslite, netrufol by som si na tomto mieste pisat pateticke zvasty o eskimakoch.

    Viem, jednoduchsie nez so mnou diskutovat je naznacit, ze nerozumiem pisanemu textu a spojit ma s fasizmom... aj z tohto dovodu nevidim v dalsej diskusii ziadny potencial, zmysel, ani prinos.

  13. 13 Ondřej Moravec 29.10.08, 00:31:39

    [12]
    "Ani intuicia v intenciach vaseho vykladu nie je respektovana"
    Samozřejmě, že když už vědec k něčemu dojde na základě intuice/zkušenosti/citu pro danou otázku (a nestává se to zřídka), >musí být posléze tuto cestu jasně zrekonstruovat tak, aby ji byl schopen následovat i někdo jiný<. Musí být schopen zformulovat předpoklady a logické kroky, které ho vedly k danému závěru. Tento případ je zřejmě nejčastěji vidět v matematice. Mnoho vět týkající se velmi komplexních otázek bylo předem "odhadnuto" a teprve později dokázáno. Zdá se vám snad jiné použití intuice v poznání kompetentní? Tak, aby někdo bez řádného zdůvodnění někdo řekl, "cítím, že to je takhle" a všichni ostatní by na tomto závěru měli stavět další?

    "Ak mate zaklady logiky, viete, ze tautologia, teda pravda bez ohladu na hodnotu logickych premennych ma houby vypovednu hodnotu."
    Tak s tímhle omezeným názorem by neexistovala matematika ani žádné jiné deduktivní poznání. Je ekvivalentní větě, že "všechna tvrzení jsou již obsažena v axiomech". Je statickým pohledem na dedukci.
    Můžete prohlásit, že všechny axiomy/tautologie mají "houby výpovědní hodnotu", ale to neznamená, že jste schopen pojmout to, co z nich vyplývá a že vám jejich důsledky nepřinesou nějaké dodatečné poznání.
    Celá matematika/logika stojí na tautologiích, je jen zkoumáním důsledků různých axiomatických souborů. Jedna "nevinná" tautologie navíc může mít velmi dalekosáhlé důsledky (viz například axiom výběru/axiom determinace v teorii množin).
    Jakékoliv deduktivní poznání musíte postavit na axiomech/tautologiích, které již nedokazujete. To neznamená, že jejich důsledky vám nepřinesou zásadní poznání.

    "Vase povodne kriteria na rozlisenie barbarstva a civilizacie boli znalosti obchodu a rozvinutie vymennych vztahov, nie masove vrazdenie a nasilie, nepripadate si ako sikovny manipulator?"
    Nevím, jestli jste četl nějaký můj jiný článek, ale evidentně nechápete základní ekonomicko-právní souvislosti.
    Nechápete, že mluvím o dvou stranách téže mince? Že "znalost obchodu a výměnných vztahů" je přímým důsledkem dodržování/vynucování individuálních majetkových práv? Že abyste něco s někým mohl směnit, >musíte to předtím vlastnit<?
    Kde jsou respektována majetková práva, tam se rozvine směna, obchod, trhy, cenový systém, prostředek směny (peníze) a další přirozené instituce svobodného trhu (kapitalismu).
    Individuální majetková práva implikují směnu a směna implikuje majetková práva. To jsou ty vaše "tautologie s houby výpovědní hodnotou".
    Kdybyste byl schopen pojmout tuto elementární právně/ekonomickou tautologii >se zásadní výpovědní hodnotou<, viděl byste dvě strany barbarství (ekonomickou a právní) a jejich vzájemnou souvislost. Právní stranou barbarství je nerespektování majetkových práv (krádež, podvod, fyzické násilí, vražda, zdanění) a ekonomickou potom absence/potlačování obchodu a zaostalost v nabídce směnitelných statků, ať již materiálních či nemateriálních (služby).

    Kde jsem vás "spojil s fašismem" :-DDD? Spojil jsem vás s kulturním relativismem, tj. s názorem, že všechny kultury jsou "stejně dobré". Možná se mýlím, ale z toho, co jste zatím napsal, mi to vyplývá.

  14. 14 Ondřej Moravec 29.10.08, 01:24:12

    [12]
    "Ak mate zaklady logiky, viete, ze tautologia, teda pravda bez ohladu na hodnotu logickych premennych ma houby vypovednu hodnotu."

    "Všechny důležité matematické věty mají tvar ekvivalence (J. Krajíček)" - citace z knihy Vítězslav Švejdar: Logika, kapitola Výroková logika.
    Pokud chcete překročit své základy v logice, sežeňte si odkazovanu knihu a prostudujte si ji. Jedná se o nejkomplexnější učebnici logiky dostupnou v češtině/slovenštině. Předpokladem pro její studium však je hlubší zkušenost s univerzitní matematikou.
    Autorem citátu je prof. RNDr. Jan Krajíček, DrSc., profesor matematické logiky na katedře algebry MFF UK. (http://www.math.cas.cz/~krajicek/cv.html...)

  15. 15 Ondřej Moravec 29.10.08, 03:05:17

    [14] ... >Matematické< ekvivalence sice nejsou tautologie, >sémantické< však >ano<. Sémantické ekvivalence/tautologie poukazují na stejný obsah určitých pojmů.
    Obrat "tautologické tvrzení" byl použit v >sémantickém<, nikoliv logickém smyslu, zakládal tedy jistou ekvivalenci (viz níže).

    "Ex ante maximalizace užitku" je synonymem pro "výběr cíle hodnoceného nejvíce v daném okamžiku".
    Znovu opakuji, že (kvalitní) ekonomie se nezabývá ani motivací jednání (tj. >proč< jedinec volí určitý cíl), ani obsahem jednání (tj. >jaký< cíl jedinec volí).

    Jejím předpokladem v tomto ohledu je pouze fakt, >že< lidé jednají, tj. provádějí volbu mezi různými alternativami jednání v určitém okamžiku a >volí tu, kterou vidí jako nejlepší< (tj. stav po jednání hodnotí nejvýše relativně ke všem ostatním alternativám).

    Toto se nazývá "ex ante maximalizace vlastního užitku". Co je na tom "odtrženého od reality"? Pokud v určitém okamžiku preferujete alternativu A před alternativou B (a obě jsou realizovatelné), provedete snad alternativu B? Ne, protože to je kontradikce. Její negací je výše uvedená tautologie/ekvivalence.

    "Jednat" prostě znamená "volit nejpreferovanější alternativu jednání", tj. "maximalizovat svůj užitek". Jsou to >sémantické< ekvivalence/tautologie, nikoliv logické. Nejsou zde žádné "logické proměnné", jimž by bylo možné přiřazovat různé pravdivostní stavy. Nejedná se o výrok v metajazyce.

    V žádném jiném smyslu obrat "maximalizace vlastního užitku" nepoužívám. Z této tautologie/ekvivalence je poté (s pomocí několika dalších předpokladů) možno odvodit velmi mnoho netriviálních tvrzení (celou ekonomickou teorii).

Nový komentář

Pro přidání komentáře se musíte nejdříve  registrovat Facebookem

Banan.cz