Diving
Nejčastěji to znamená potápění se, skákání do vody nebo vrhnutí se někam. Existuje ale ještě jeden zajímavý význam tohoto slova, který se týká světa sportu. Simulování.
Nečestné a nesportovní, přesto potápění v některých sportech docela kvete. Hlavně ve fotbalu, protože okolnosti této hry k němu skoro vybízejí. Ve fotbalu pobíhá po rozlehlém trávníku jeden jediný hlavní rozhodčí a nesmí se do hry moc plést. Navíc samozřejmě nestíhá. Placatí se někde na půlce, pak musí trochu blíž jedné bráně, kde se zrovna odehrává to podstatné, a najednou obránci získají míč, kopnou daleký pas dopředu na sprintujícího útočníka a rozhodčímu nezbývá než beznadějně makat za ním. Samozřejmě nemá nárok tam být včas, a ze třiceti metrů a mlhou před očima pak pořádně nevidí, co se to vlastně stalo. Ve fotbalu padá málo gólů. Ano, i přesto může být zápas skvělý, ale ehm...pořád je jich málo. Když přes padesát procent mačů končí remízou nebo výhrou o jeden gól, úplně to vybízí ke zkoušení různých ponorů, které mohou rozhodnout. Taková penaltička nebo přímáček, v nejhorším se hodí i nějaká ta karta pro soupeře. Samotný dive také není nijak nepříjemný. Padá se kvalitní travnatý polštář, hráč si odpočine, zejména musel-li předtím trochu víc běhat, během následné hádky se objevuje příležitost posilnit se napitím. Prostě samá výhoda.
Známe několik mechanismů vedoucích k úspěšnému fotbalového potopení.
Úder do obličeje.
Během souboje o míč je hráč ovanut pohybem protihráčovy ruky, méně často ucítí skutečný letmý dotyk v obličeji, zcela výjimečně dostane opravdovou menší facičku. Výsledkem bývá vcelku typický dive. Po výkřiku agónie, následuje zvrácení hlavy nazad, ruce přikryjí postiženou partii a hráč se s lukovitě prohnutým tělem skácí na zem. Obecenstvo nedýchá v očekávání zlomeného nosu a čelisti coby minima, navíc když na zemi často hráč stuhne takřka ve ztrátě vědomí.
Tento typ ponoru se dá navíc úspěšně uplatnit i při strkanici, kdy se ruce protihráče octnou v úrovni krku.
Zákeřné podražení.
Potopení z tohoto důvodu se koná nejčastěji v pokutovém území nebo jeho blízkém okolí. Vyplývá z momentu, kdy se hráč dostal do obklíčení a přichází o míč nebo si ho v prudkém běhu ukopnul příliš daleko. Jelikož se okolo něj motají soupeři, může si dovolit zakopnout či otřít se o některého z nich a elegantně spadnout na zem. Padá se z výskoku. Diver se netouží po skutečné bolesti, takže ladně povyskočí, pokrčí nohy v kolenou a často produkci zakončí efektní několikametrovou jízdou po trávě. Typicky nekřičí bolestí, ale rovnou se kouká, jak daleko stojí rozhodčí a odhaduje svoje šance. Při nepřijetí svého výkonu bývá nanejvýš rozezlen a živě gestikuluje podporován svými fanoušky. Občas hrubě neodhadne svůj odstup.
Likvidační zákrok.
Ten se odehrává většinou ve středu hřiště, kde došlo k drobnému, ale skutečnému faulu. Často skluzu. Potápeč o soupeři ví a stihne nadskočit, takže je zasažen jen lehce nebo vůbec. Ve vzduchu se mu povede přetočit tělo do horizontály a po pádu na zem tak může ihned začít válet sudy po trávě. Čím víc a rychleji tím lépe. Smrtelný křik je velmi žádoucí, ale dá se rotovat i v tichosti (evokuje to hrdinství a nebolestínství). Pak je ale nutné se ještě významně smýkat na zemi a držet si nohu, která tak v očích obecenstva vypadá na tříštivě zlomenou. Účelem tohoto potopení je zajistit soupeři nejméně žlutou kartu za nemístnou brutalitu, a proto musí diver dohrát svůj part až do konce. Rychlejší možnost ukončení výstupu skýtá nevěřícné vstávání a nesmělé pokusy o pár krůčků následované chvílí kulhání. Odnos na nosítkách zase nabízí dlouhý odpočinek a občerstvení za postranní čárou.
Jelikož jsem k některým popisům nenašel odpovídající krátká videa, pro zájemce několik odkazů na delší kompilace.
http://www.youtube.com/watch?v=zKUV0JIqVnY
http://www.youtube.com/watch?v=YgmrQaEuLmc
http://www.youtube.com/watch?v=wZavXabGsuA
Fotbal nemám rád, ale tohle je jeden z nejlepších článků co jsem kdy četl!