Hardware

Právě jsem dokončil poměrně rozsáhlý článek pro Živě.cz, který detailně rozebírá možnosti nastavení pamětí a jejich přetaktování. Nejzajímavější na celém článku (kromě hromady teorie) ale je fakt, že navzdory obecnému přesvědčení nemá časování pamětí žádný zvláštní vliv na výkon počítače.

Rozdíl mezi levnými DDR400 CL3.0 a drahými DDR400 CL2.0 je totiž naprosto zanedbatelný.

Propustnost paměti

Praktické testy

Docela šokující odhalení pro lidi, co si koupili drahé CL2.0 paměti… Nicméně, fakt je ten, že paměti s nízkým časováním jdou často i lépe taktovat než ty "pomalé", přesto je ale mnohem lepší zakoupit například Kingmax Hardcore DDR500 CL3.0 paměti za 2,600 Kč než OCZ DDR400 CL2.0 za 3,000 Kč. FSB je základem výkonu, kdežto lepší časování pamětí má vliv na výkon jen kolem 0.5%.

Na Živě.cz vyšel můj Návod: Jak otestovat stabilitu počítače.

Každý počítač potřebuje otestovat, a to platí dvojnásob, pokud provádíte jakékoliv jeho přetaktování. Již dříve jsem psal o zásadách, které je nutné dodržovat při stavbě tichého a výkonného počítače, nicméně, to je teprve začátek. Následně musíte provést řádné testování, ono takové přetaktování procesoru o 600-800MHz prostě jde proti veškerým normám výrobce CPU, základní desky, chipsetu, a často i pamětí, a za těchto extrémních podmínek systém nemusí být stabilní.

SpeedFan - monitorování nejen teplot

Jedním z nejlepších utilit pro monitorování a měření teplot, napětí a otáček větráků uvnitř počítače je SpeedFan 4.23, alternativou je pak Motherboard Monitor. SpeedFan umí měřit teplotu CPU, skříně, hard-disků a rovněž jádra grafické karty a jejího okolí.

Zásadou je, že teplota CPU by v klidu neměla být vyšší než 45°C, s ideálem kolem 40°C, a teplota skříně maximálně 37-38°C, při běžné pokojové teplotě kolem 22 °C.

Při zátěži je limitem pro CPU maximálně 60°C, s optimem kolem 50°C, u grafické karty je možná teplota jádra při zátěži vyšší, a to až 70 °C (je nutno ji měřit nVidia ovladači nebo RivaTunerem, nikoliv SpeedFanem).

Takto vypadá teplota bez zátěže v mé Thermaltake Soprano skříni, Pentium 4E 3.8GHz Prescott CPU je zde na hodnotě 38 °C, což je excelentní výsledek, samotná teplota vzduchu ve skříni přitom jen o 6 °C převyšuje teplotu okolí:

Pokud jsou Vaše teploty podobné, či pouze mírně vyšší, máte dobře navrženou skříň a tok vzduchu v ní.

Pokud se často pohybujete nejen mezi domovem a prací, ale i mezi desítkami hotelů na obchodních cestách, je notebook v podstatě jediné řešení, jak mít Vaši práci a data neustále při sobě. Toshiba Satellite M30 je zástupce značkových notebooků zaměřených na business uživatele, s tím, že nabízí i multimediální funkce.

Notebook bude, oproti stolnímu počítači, vždy kompromisem, ať už se jedná o celkový výkon počítače, tak ergonomii používání. Nicméně, pokud potřebujete mobilitu, je notebook skutečně jediným řešením Vašich potřeb, ať už jste typický business uživatel, anebo třeba zámožnější student. Pojďme se tedy podívat na řešení Toshiby v této oblasti.

Zatímco dnešní Athlon 64 procesory jsou v praxi až o desítky procent pomalejší (kromě pár her) než Intel Pentium 4 procesory, bude tomu za chvíli jinak. Pokud dnes chcete enkódovat televizní stream do DivX a audio do MP3, popřípadě používat FFDShow na real-time filtry pro sledování televize, a zároveň u toho normálně pracovat, mít puštěný Apache a MySQL server, nemáte jinou volbu než Pentium 4E (modely 5xx a 6xx). Athlon 64 se zde absolutně výkonově nechytá, zatímco Pentium 4E tyto operace vytíží na 10-20%, AMD se zapotí na 80% a nemůžete dělat nic jiného.

Nicméně, dle testů, které byly uvedeny během posledních pár dnů je jasné, že AMD se podařilo skvěle navrhnout jeho nový dual-core procesor, neboli dvě procesorová jádra na jednom chipu. Intel Pentium D, tedy dual-core Pentium 4E, má sice podporu pro HT, a tím vlastně 4 virtuální CPU (oproti 2 fyzickým u AMD), nicméně na dual core Athlon 64 X2 to výkonově stačit nebude.

Athlon 64 X2 podle testů na anandtech.com má nejen lepší mezi-procesorovou komunikaci, kdy dva CPU spolu nekomunikují přes pomalou FSB jako u Intelu, ale na plné frekvenci chipu, ale dokonce je možnost budoucí Athlon 64 X2 osadit, po upgrade BIOSu, do stávajících desek se socketem 939. Má to sice i pár nevýhod, jako jsou dnešní DDR2 667 paměti Intelu oproti DDR400 pamětem AMD (a sdílené pásmo oběma jádry), nicméně, pokud si teď chcete koupit slušně výkonný počítač, a za rok jej upgradovat na Athlon 64 X2 jen výměnou CPU a updatem BIOSu, klasický Athlon 64 3500+ je skutečně dobrá volba.

Pokud ovšem chcete maximální výkon již teď, a za rok upgradovat nejen CPU, ale i základní desku za 4.000 Kč, lepší volba zůstává Intel. Podle mého názoru sice 4,000 Kč za novou desku (příští rok) nestojí za to, jít dnes do pomalejší Athlon 64 platformy (nehledě na to, že i AMD zřejmě bude mít za rok nový socket a podporu pro DDR2 paměti), ale chápu, že pro řadu lidí to bude jinak.

Jediným problémem AMD ovšem zůstává stabilita, současné desky a BIOSy mají s Athlon 64 X2 problém, Anand sám uznává, že:

Intel CPU + Intel chipset = extrémně stabilní platforma 

Pro Intel bude hovořit i nižší cena dual-core procesorů než v případě AMD, a jejich včasnější dostupnost. Každopádně je dobře, že Intel konečně v Athlon 64 X2 řadě získává konkurenci. Profitovat na tom budeme všichni 🙂

Asus TV-FM karta je takový malý zázrak za 1,000 Kč (+DPH). V miniaturním interním (PCI) provedení tento Asus obsahuje kvalitní televizní tuner, FM rádio, má kompozitní a S-Video vstup, dodává se k němu dálkové ovládání, a hlavně produkuje bezvadný obraz, který s pomocí DirectShow filtrů můžete v reálném čase upravovat (například obraz zbavovat šumu), a ukládat v libovolném formátu na disk (třeba DivX + MP3 nebo XviD + Ogg Vorbis).

Moderní Philips 7135 chip v akci

Asus TV-FM karta je karta nové generace, není totiž založená na zastaralých chipech typu BrookTree 878 či ještě starších Bt848. Tyto staré chipy mají relativně špatný příjem a jenom 8-mi bitový videopřevodník, a emitují kolem sebe spoustu vysokofrekvenčního rušení (viděl jsem i "značkové" TV karty s Bt848 chipem, které zcela zarušily obraz na monitoru).

V Asus TV-FM kartě je použit nejmodernější Philips 7135 chip (existují i jeho starší varianty 7134 a 7133), který kromě TV a FM funkcí zvládá i zpracování audia pro IncredibleStereo díky jednoduchému DSP procesoru, obsahuje 9-ti bitový video převodník, kompozitní a S-Video vstup, a neemituje téměř žádné VF rušení vzhledem k Vaší grafické kartě a monitoru. Dá se tedy instalovat i do extrémně výkonné a přetaktované sestavy (která je na rušení náchylnější).

Jediný problém Asus TV-FM karty je dodávaný software Asus Home Theatre, ten je naprosto příšerný. Spuštění tohoto software a prvotní ladění či následné přeladění kanálů trvá sekundy až desítky sekund, aplikace občas zamrzá, a funkčnost je velice omezená. Naštěstí ale existuje jiná, a naprosto špičková alternativa, a to FLY 2000 TV, která nativně podporuje Philips 7135 chip, a tím i Asus TV-FM kartu.

Když jsem od CzechComputer.cz dostal k recenzi celkem 5 Flash USB disků o kapacitě 256 MB (a přidal svůj Canyon 256 MB Flash disk), říkal jsem si, že téměř není co testovat. Předpokládal jsem (chybně), že výkony a přenosové rychlosti budou u moderních Flash disků vyrovnané, a recenze se bude soustředit maximálně tak na hodnocení vzhledu. Opak je ale pravdou, rozdíly ve výkonu mezi jednotlivými Flash USB disky jsou v řádech stovek procent!

Je tedy mimořádně podstatné rozlišovat mezi výrobcem, on takový rozdíl 20 sekund versus 50 sekund pro kopírování souboru o velikosti 180 MB je už v praxi hodně znát. Nejlépe si v testu vedl Kingston a Pretec,a ostatní výrobci jako Canyon, SanDisk, Apacer a "noname" modely byly velice, ale velice vzadu. V tomto testu více než kdy jindy platí, že je rozumné si (velice mírně) připlatit za konkrétní značku namísto "noname" produktů, a získáte tak podstatně vyšší výkon.

Jak se testovalo?

Používal jsem základní desku Asus P4C800-E Deluxe, s chipsetem i875 a celkem osmi USB 2.0 porty. Jako operační systém byl použit Windows XP SP2, a kopírování (zápis i čtení) jsem prováděl aplikací Total Commander 6.51. Na počítači neběžely žádné další procesy či aplikace, vytížení Pentium 4E 3.8 GHz procesoru bylo plus mínus 0%.

Nejdříve jsem ovšem každý USB Flash disk naformátoval na jeho maximální kapacitu, a to pro filesystém FAT32.

S DVD-RAM jsem se setkal ještě v minulém století, ale dodnes nechápu, proč jej jednoznačně horší formáty typu DVD-R, DVD-RW a mírně méně horší typu DVD+R a DVD+RW porazily. Včera mi po dvou letech vypověděla službu LiteOn 811S mechanika (vypalovačka DVD), tak jsem si koupil novou LG SuperMulti GSA-4163B, a to právě kvůli podpoře DVD-RAM.

DVD-RAM má hodně lidí spojenou s cartridges, tedy jakýmsi obalem, v němž DVD-RAM disk je, dnes už ale většina mechanik tento obal nepoužívá, a LG SuperMulti GSA-4163B k nim patří.

DVD-RAM je skvělý formát v tom, že funguje jako pevný disk, vložíte médium do mechaniky, během pár sekund jej naformátujete, a již na něj normálně (až 100.000x) zapisujete. Většina stolních DVD-rekordérů také používá formát DVD-RAM, a DVD-RAM je, na rozdíl od takového DVD-RW, z 99% kompatibilní. Pokud ovšem něco nakopírujete na DVD-RAM, a donesete to kolegovi, který má jen běžnou DVD mechaniku, nemá šanci to přečíst. Zde zase vede DVD+R formát.

Vlastní DVD-RAM médium stojí zhruba 130 Kč, což je poněkud více za 4.7 GB dat než 34 Kč za jedno DVD+RW, ale to pohodlí za to stojí. Nemusíte totiž startovat žádné Nero Express, či používat Nero InCD, ale jen jednoduše v Total Commanderu kopírujete soubory, a tím zálohujete. Mimořádně užitečná věc.

Vtip je v tom, že pokud je zálohování takto jednoduché, člověk zálohuje častěji, a o to především jde. Osobně mám sice vytvořen „plán zálohování“, ale pokud se kriticky podívám na to, jak jej nedodržuji, je mi jasné, že DVD-RAM tuto situaci razantně zlepší.

Řada lidí touží po počítači, který bude tichý a výkonný zároveň. Takové Pentium 4E i v nejlevnější verzi o frekvenci 3.0GHz se dá stabilně přetaktovat až na 4.0GHz, pokud se mu ovšem zajistí kvalitní chlazení.

V návrhu chlazení počítače je ovšem potřeba neustále bojovat mezi poměry účinnost chlazení versus hluk versus náklady. Pokud se ale vše podaří, získáte nejenom velice výkonný a tichý počítač, ale také stabilnější než je standard, protože řada problémů s nestabilitou (všechny?), které jsou někdy připisovány Windows XP, jsou ve skutečnosti jen problémem hardware a celkového špatného návrhu počítače.

Základ chlazení - špičková skříň

Základem dobrého chlazení je vždy kvalitní počítačová skříň. Není to tedy ani chladič a větrák procesoru, ani chladič a větrák na grafické kartě. Pokud není do skříně neustále hnán studený vzduch, a následně vyfukován ven, sebelepší chladič CPU jen víří horký vzduch v této skříni, a je tedy v podstatě zcela k ničemu.

Chlazení skříně samotné, a zajištění cirkulace vzduchu v ní, je nutné i pro chlazení komponent jako jsou pevné disky a chipset. Standardní pevný disk na 7200 rpm se bez chlazení zahřeje až na 60°C, což má za následek nízkou životnost pevného disku, a tím i možnou ztrátu Vašich dat. Neustále zvyšování teploty ve skříni znamená i složité chlazení všech důležitých komponent počítače jako je CPU či grafická karta. S dobrým chlazením skříně má Váš pevný disk ovšem kolem pěkných 30°C.

Dobrá skříň musí mít alespoň dva kusy vestavěných větráků, a to v přední části, pro nasávání studeného vzduchu do skříně a ochlazování pevných disků, a v zadní části, pro vyfukování teplého vzduchu ven a zajištění cirkulace vzduchu. Ideální je, pokud jsou tyto větráky o průměru 12 cm (další standardní varianty jsou 8 cm a 9 cm), čím větší je větrák, tím může totiž běžet (pro zajištění stejného účinku) na nižších otáčkách, a je tudíž tišší.

Třetí větrák, který ovšem není často nutný, je typicky umístěn na levé bočnici skříně, a to nad chladičem procesoru. Na tuto bočnici je často ještě napojena plastová trubice, takzvaný "windtunel", která odvádí teplý vzduch od procesoru přímo ven ze skříně (nebo přivádí vzduch chladný). Pokud ale použijete 12 cm větráky, není často "windtunel" nutný.

Většina levných skříní se prodává bez jakéhokoliv chlazení, je do nich sice možno často dokoupit a doplnit dva menší 9 cm větráky, ale přesto bývá lépe podívat se při výběru na skříně, které dobré chlazení nabízejí už od výrobce, koncepčně. Tyto skříně jsou totiž i celkově mnohem lépe a profesionálněji vyrobeny, nehledě na jejich perfektní design.