Má dnešní story jest příkladem nadpisu dnešního příspěvku.
Včera večer jsme si vyrazili do města na večeři. Auto jsem nechal zaparkované na místě, na kterém nebylo patrné, že by se jednalo o privátní zónu či něco podobného. Avšak zdání klame a po příjemně stráveném večeru nastalo nemilé překvapení v podobě botičky. Další dění snad nemusím ani šířeji popisovat, nebo-li každý si dokáže představit jak to asi probíhalo. Auto jsem měl až druhý den ráno.
Na co jsem však chtěl poukázat je, že člověk jest odpovědný svých činů. Avšak jak hledám tak hledám, tak nikde nevidím žádnou odpovědnost našich politiků za své činy. Korupce, bratříčkaření, pletichaření, nezodpovědné zadlužování.
Politici jsou vlastně jen manažeři. Ukončeme jejich neodpovědnost za jejich činy. Stanovit kritéria je přece tak jednoduché, alespoň ty prvotní. Hospodaříš v dluhu, neplníš zadané cíle, máš padáka a ještě dostaneš minimální plat. Teda žádné zlaté padáky, prémie. My jsme přece ti, kteří to platí a tedy rozhodují. Politici jsou tu od toho, aby rozhodli co má prioritu a začali měnit naše přání v realitu.