Lesklý, nebo matný displej?
Na toto téma se vedou dlouhé spory na všech možných diskuzích věnovaných notebookům. Jedni jsou jasně pro matné displeje a ty lesklé považují za dobré jen jako zrcadlo. Druhá skupina zas jiný než lesklý nechce a obraz matných jim připadá jako jedna velká šedivá blitka. Tak kde je tedy pravda?
Povrchová úprava není vše
Předně je potřeba si uvědomit, že povrchová úprava zdaleka není vše. Daleko důležitější jsou jiné parametry a ty na ní nejsou vůbec závislé – mám na mysli jas, kontrast a pozorovací úhly. Záleží tedy na konkrétním použitém displeji a zpravidla platí, že displeje s vyšším rozlišením mají i lepší zbylé parametry. Nejhorší jsou v podstatě klasické WXGA displeje (1280x800). Na úhlopříčce 15,4“ (i 14,1“) snad všechny s tímto rozlišením, protože na tak velké ploše se týká jen těch nejlevnějších notebooků. U 12,1“ a 13,3“ lze narazit i na dobré kusy. Většinou se týkají Tablet PC (tam jsou lepší úhly potřeba) a dražších luxusních notebooků (například Apple MacBook Air má displej s lepšími pozorovacími úhly).
Ani vyšší rozlišení není podmínkou kvalitnějšího displeje. Taková Sony VAIO s dvoulampovým podsvícením nabízí úžasný obraz (podstatně věrnější barvy díky téměř dvojnásobné saturaci proti běžným displejům), přestože používají většinou rozlišení nižší.
displej MacBook Air je namířený proti oknu s žaluziemi - jak je vidět, odlesky jsou dostatečně tlumené, aby nezabraňovaly použití
Podle fotek nesuďte
Klasický argument lidí s matným displejem: „Podívejte, jak se to leskne, vždyť to nejde v podstatě ani přečíst“. Pravda je někde jinde. Podle fotek vůbec nejde soudit. Důvod je jednoduchý. Člověk má dvě oči a (klasický) foťák je jen „jednooký“. Pokud koukáte na lesklý displej, zaostříte na jeho vzdálenost, čímž se obraz z obou očí vyrovná na jeden bod a tím se složí. Odlesky jsou v podstatně větší vzdálenosti (vzdálenost od oka k displeji + vzdálenost od displeje k objektu, který se v displeji odráží). Tím pádem se jejich obraz nesloží a mají menší intenzitu. Mozek navíc všechny tyto vlivy odfiltruje. Klasické monitory a televize byly také téměř všechny lesklé a nikdo tenkrát tolik nereptal, že tam nic nevidí.
Z velkého na malý
Za celou dobu, co se věnuji této práci, jsem snad nezažil takový skok jako právě teď. Z nového obřího Aceru s Full-HD obrazovkou, velkým výkonem a dvěma pevnými disky jsem „přesedlal“ na miniaturní UMPC s obrazovkou (1024x600) s necelými 5“ a úsporným VIA C7 procesorem na frekvencí 1,2 GHz.
Acer nebyl žádný drobeček
UMPC jsem na recenzi chtěl, protože mě baví sledovat netradiční technologické směry. Už jsem před rokem měl na recenzi Sony VAIO UX1 a ani tehdy a ani dnes nějak úplně nechápu tu cílovou skupinu podobných zařízení. Je to fajn, když si chce člověk v autobuse či tramvaji přečíst pár diskuzí a nějaké webové magazíny (pokud má možnost připojení přes mobil, resp. 3G modem). Bohužel takové psaní je zatím na každém UMPC, co jsem měl možnost si alespoň trochu osahat výrazně horší než na mé Nokii 9300 (na které jsem napsal i několik zápisků do zdejšího blogu). No a bez možnosti psaní je to pro mě jen takové „lepší“ PDA.
Windows port hry Duke Nukem 3D běžící v nativním rozlišení (ovšem i při 320x200 hra vypadá na tak malém displeji dobře)
Když už nic jiného, tak si aspoň po letech zahraji pár her, co jsem měl rád ještě jako malý capart :-).
HP Pavilion dv6800 – „speciál“?
V poslední době mi nějak nemohlo uniknout protlačování „speciální edice“ Pavilionu v různých reklamách na internetu. Šel jsem si tedy osahat tohoto nebožáka, abych zjistil, co je na něm vlastně tak speciálního a „limitovaného“, jak nám výrobce tvrdí. Dostavilo se jen zklamání. Ne, že by to byl špatný notebook (ačkoli ten větrák jel možná zbytečně moc), ale je to prostě úplně obyčejný Pavilion se vzorem, který ani není moc hezký (především barevným složením).
Větší sranda je ovšem proklamovaný přívlastek „limitovaná“. Co je na tomto notebooku tak limitovaného? Víte jak já si představuji notebook, který je takto označován? To už musí být něco extra, něco co nebude mít každý okolo. To ale není případ tohoto Pavilionu. Když se podíváte na veřejně přístupné údaje distributora AT Computers, tak (pro ČR i Slovensko) má jen on na skladech neuvěřitelné množství 334 "červených" Pavilionů (vynásobte si to cenou notebooku a dostanete pěknou sumičku). Napadá mě tedy jen jedna věc. Buď se jim to moc dobře neprodává, anebo počítají v HP s tím, že bude za chvíli každý druhý notebook jejich speciální limitovaný Pavilion :-).
Mimochodem, když vezmu v potaz, že tu těch distributorů máme více a že někteří větší prodejci mají na skladě taky určitě „pár“ kusů, tak opravdu netuším, co si od toho HP slibuje. Jedno je ovšem jasné – s tou reklamou se bude muset ještě pořádně přitlačit.
Nová chuť od JoJo
Abych nebyl tak monotematický, přináším vám dnes recenzi na něco docela jiného :-). Berte to jako malé víkendové odlehčení, když se mi teď hůř píše. Bratr za mnou pár dní zpět přišel, zda si nechci vzít „gumové-cosi“. Že prý zkoušel něco nového a že mu to nechutná. Vzhledem k tomu, že z tohoto segmentu snesu téměř cokoli, tak jsem se vůbec nebránil.
JoJo přišlo s novým produktem nazvaným „Medové včelky“. Výrobce má v dnešní době velmi těžký úkol, protože na trhu už je snad všechno možné (navíc ještě různě zkombinované). Vymyslet tedy novou chuť už není žádná sranda. S medovými včelkami se jim to podařilo. Přiznám se, že něco takového jsem opravdu ochutnal úplně poprvé.
Medové včelky
Výrobce na to šel lišácky. Když už jsou všechny dobré chutě vyčerpány, proč nepřijít s něčím jiným? Medové včelky jsou výsledkem snažení a je nutno říct, že opravdu spadají do kategorie toho něčeho jiného. Ihned po vložení do úst se mi evokovala chuť, jakou si představují při okousávání podrážky nových bot. Po chvíli se chuťové buňky přizpůsobily a chuť se přeměnila v cosi, jak by asi mohl chutnat šampón. Značně překvapen jsem musel ochutnat ještě další bonbón. Žádná změna se nedostavila, a šlo tedy o bombón poslední.
Závěrem
Z chutě nových Medových včelek se pravděpodobně nepozvracíte. Přesto jsem ovšem stále názoru, že za požívání něčeho takového by se mělo platit spíše uživateli. Jedinou obhajobu výrobce vidím v tom, že vnímání některých chutí je u dětí a dospělých odlišné. Je tedy možné, že děti se po tomto produktu utlučou… leč nesázel bych na to :-).
Ta moje ruka
Nakonec jsem se naučil celkem rychle psát i s tou blbostí, co teď mám na ruce. I tak se mi při pohledu na ní evokuje jeden krásný kultovní komix, a to konkrétně tento strip:
Pochybuju, že by ještě někdo neznal Hacklese, ale kdyby náhodou fakt ne, tak doporučuju přečíst. Já se u většiny dílů výborně bavil.
Box je z reklamace zpět
Posledního březnového dne jsem skočil do reklamačního oddělení Alza.cz, abych vyreklamoval o Vánocích zakoupený box na notebookový disk. Včera v podvečer se u mě zastavilo PPL a přivezlo mi disk z reklamace zpět.
Průběh reklamace
Po kontaktu s reklamačním technikem jsem měl rozporuplné pocity a napsal jsem tedy do knihy přání a stížností moji malou úvahu nad rozdíly reklamací zde a jinde – kupodivu nešlo o hanu žádného konkrétního člověka :-). Po dvou týdnech mi přišla odpověď od šéfa reklamačního oddělení s určitou možností vstřícných kroků. Překvapilo mě, že tam tomu šéfuje pán s příjmením Lakomý – řekl bych, že si z toho určitě někdo musí dělat srandu. Já to se svým příjmením taky neměl lehké ;-).
Box nakonec ke mně dorazil kupodivu kurýrem. Měl jsem za to, že když to tam donesu, tak si to musím i sám přinést. Možná, že už nikdo nechtěl riskovat mou další návštěvu. U Alza.cz jsem měl kdysi jednu takovou velmi vleklou reklamaci, tak jsem si po příjezdu PPL ani nebyl jist, jestli v krabici nebude spíš bomba.
Nový box
Reklamace byla vyřízena formou výměny. Nový box funguje o něco lépe. Dokonce se mi ho na mém notebooku s jedním tlustým kabelem podařilo rozjet i bez připojeného extra napájení (s Akasou tak disk fungoval všude). Převážně bude ovšem nutné i tak používat kabely dva. Doufám, že časem nezačnou další potíže a nebude nutné znovu reklamovat.
Příště už bych si produkt společnosti IcyBox určitě nekoupil. Ta u mě už ztratila důvěru.
Prostorový 5.1 zvuk analogově přímo z notebooku
V oblbováku (čti „technických specifikacích produktu“) každého eshopu si u mnoha notebooků můžete přečíst podporu prostorového zvuku. Co se vlastně za tím skrývá tak svělého? Připojíte si tam své reproduktory se vstupem pomocí tří jack konektorů, jak jste zvyklí ze svého stolního počítače? V drtivé většině případů zní odpověď: NE!
Digitální 5.1 SPDIF
Výrobci notebooků si to poněkud ulehčili a používají jednoduchou metodu, jak tvrdit podporu prostorového zvuku a zároveň nelhat. Výstup se implementuje pouze jako dioda uvnitř výstupního konektoru na sluchátka. Jde tedy o optický digitální přenos. Na příjem takového signálu potřebujete vhodný receiver. K tomuto účelu se prodávají drahé (kvalitní) set-top boxy. Dále je možné využít vstup na domácím kinu (jen musíte doufat, že tam nebude pomocí cinch konektoru místo optiky). Případně i některé lepší, dražší a kvalitnější repro-soustavy tento vstup taktéž mají (to většinou bývá velmi jasně napsáno v jejich specifikaci – pokud nic takového u svých nevidíte, tak to tam zcela jistě není). Žádný jednoduchý převodník se nedělá – to jen abyste se ani v komentářích zbytečně neptali.
Lze vyvést analogový prostorový zvuk?
Na drtivé většině (98%) notebooků to nejde. Je to velmi smutné, když přihlédnu k faktu, že to podporuje skoro každý integrovaný zvukový kodek. Výrobce ovšem musí implementovat možnost přemapování audio-konektorů na výstupy a povolit tuto funkci v ovladačích. Asi nejrozšířenějším výrobcem integrovaných zvukovek je Realtek. Zda váš notebook umí prostorový zvuk analogově, můžete zjistit v ovládacích panelech v nastavovací utilitě.
17“ notebook Clevo je čestnou výjimkou
Sportem ku zdraví!
Pro pravidelné čtenáře mám možná trochu smutnou zprávu. Teď tu těch článků bude nejspíše přibývat menší množství, neboť jsem na ruku dostal na chirurgické ambulanci takový menší dárek a nepíše se s ním úplně nejlépe. Mohl by to být aspoň důvod vytáhnout nějaký rozsáhlejší (a hodnotnější) článek z těch, co už měsíce čekají, až je někdo nahodí do redakčního systému :-).
Steve Jobs jedním z mých vzorů
Vícero lidí se mě ptá na můj názor na Apple a vůbec věci s tím související. Po jednom rozhovoru došlo i na téma Steve Jobs. Všude možně čtu, že je to břídil, narcis a já nevím co všechno. Jaký je můj názor? Popravdě – je to jeden z mých vzorů pokud jde o schopnost prezentovat a vést masy. Ačkoli se mi třeba nemusí líbit, čím se zrovna snaží lidi oblbnout, ta forma je prostě úžasná.
Pokud byste chtěli nějakou takovou prezentaci vidět, tak zde je keynote s předvedením MacBook Air:
No a když se vrátíme o 24 let zpět, tak tady je zachyceno jeho předvedení revolučního počítače Macintosh:
Zálohujete? Já bych měl začít
Za některé věci se musím stydět jako člověk, co hodně dělá s počítači i na velmi pokročilé úrovni. Dneska se mi málem podařilo smazat nějaká velmi důležitá data ze svého počítače. Asi hodinu jsem to zachraňoval a nakonec dokonce úspěšně. Uvědomil jsem se k tomu, že bych se měl konečně dokopat k nějaké záloze. O některé věci bych velmi nerad přišel a věřit zrovna technice je velmi pošetilé :-).
Už jsem si rovnou vytáhl nějaký disk ze šuplíku a nahraji na něj všechno, o co bych nechtěl přijít. Další odkládání by nebyl dobrý nápad. Přijít třeba o bakalářskou práci, tak to si snad rovnou hodím mašli.