Linux na mini-notebooku (srovnání)
Mini-notebooky jsou momentálně v kurzu, a dokud tato bublina nesplaskne, tak se výrobci budou předhánět, kdo nabídne zajímavější malý levný počítač. Vzhledem k tomu, že už se některé dostávají i u nás na trh, nebylo by špatné se trochu ohlédnout, čím že to vlastně jsou vybaveny ty nejlevnější verze. Jednoduchá odpověď je: Linuxem. To je pravda. Jenže na rozdíl od Windows není Linux jako Linux a ty rozdíly jsou obrovské. Samotné notebooky už jsou rozebírány v mnoha článcích, a tak se dnes zaměřím čistě na Linuxové distribuce, které na nich běží.
ASUS Eee PC (Xandros Linux)
ASUS ukázal ostatním cestu se svým malým počinem. Dokázal zjednodušenou Linuxovou distribuci protlačit mezi obrovské množství běžných uživatelů, což je výborný počin. Ostatně nikdo nečekal, že bude Eee slavit takový úspěch a že kolem něj bude taková mánie. Nakonec se zalekl dokonce i „ó velký“ Microsoft :-).
Troufám si tvrdit, že ASUS si dal s Linuxovou distribucí (založené na Xandros Linuxu) hodně práce. Na první pohled sice graficky moc nezaujme, ale musím uznat, že všechno je účelné a funguje jak má. Nikde žádné nedodělky a nepadá to. Jako mobilní kancelář je to tedy ideální.
Cesta ASUSu byla trochu jiná, než bylo do té doby zvykem. Nebyla snaha nabídnout zařízení plné funkcí, ale naopak vybrat to, co budou uživatelé potřebovat nejvíce a to snadno zpřístupnit a zjednodušit. Neznalý uživatel se tak s linuxovou verzí (proti té s Windows) nejspíše naučí pracovat rychleji.
Jediné úskalí se ukrývá v problematičtější rozšiřitelnosti, se kterou úplně neznalý uživatel nijak nehne. Pokročilejší uživatel však dokáže i do této malé mrchy dostat libovolný Linuxový program (a že jich je), takže nic není neřešitelné. Dále je pak problém už jen s omezenou podporou různého hardware. Mimo myši, klávesnice a úložných zařízení systém cokoli připojeného úspěšně odignoruje a zbude jedině manuální konfigurace.
Je znát, že byl kladen důraz na maximální použitelnost a celý systém je vymazlený. Při většině činností, na které je notebook určen, byste neměli mít problém, že něco nebude správně fungovat. Připojíte velký pevný disk a nemusíte řešit, jaký je na něm formát (ani NTFS není problém). Potřebujete přepnout výstup grafické karty na projektor? Žádný problém, jde to snadno přes funkce klávesy Fn. Je příjemné, že ASUS předělal všechny utility (funkce FN, jejich vizuální odezva, nastavení grafické karty, napájení a přetaktování) z Windows verze i pro Linux. Člověk tak aspoň nemá pocit, že by byl Linux něco míň, nebo že by byl nainstalován jen, aby se ušetřilo za licence. Jde prostě o použitelnou náhradu, která v mnoha ohledech Windows předčí, protože po prvním spuštění je možné notebook rovnou používat, aniž by bylo nutné řešit nějaké instalace.
Plusy:
- plně funkční mobilní kancelář
- bezchybná funkce power managementu
- snadné přepnutí výstupu na externí monitor/projektor
- funkční podpora NTFS disků a sítí Windows
- snadné ovládání a minimální potřeba další konfigurace
- rychlý „studený“ start i ukončení
Mínusy:
- komplikované rozchození pokročilejšího hardware
- instalace nových programů není v menu přístupná
- chybí možnost uspat na disk (do RAM funguje)
HP 2133 Mini-Note (SUSE Enterprise Desktop Linux)
V HP na to šli jinou cestou. Vývoj takové linuxové distribuce totiž není žádná sranda, aby vše bylo ideálně na míru směrem k maximální jednoduchosti a použitelnosti. Navíc Mini-Note míří i do firemní sféry. Z toho důvodu se snaží nabídnout plnohodnotný počítač s plnohodnotným operačním systémem. Volba padla na SUSE Linux a myslím, že je to volba dobrá. Je sice takové malinko nenažrané, ale nabízí to nejlepší možnosti konfigurace prostřednictvím grafických nástrojů balíčků Yast. Lze tak několika kliknutími vyřešit věci, co jsou jinak v Linuxu strašná otrava.
Velká distribuce přináší obrovskou výhodu v konfigurovatelnosti a rozšiřitelností (neměl by být problém najít na SUSE všechny potřebné programy přímo prostřednictvím vestavěného grafického instalátoru). Nevýhoda je v nižší rychlosti, která je na Mini-Note díky slabšímu VIA procesoru opravdu znát. Úplný start trvá přibližně minutu a i při práci v systému občas narazíte na nějaké ty prostoje, kdy nevíte, co se děje, protože disk nic nedělá.
HP si zas moc práce s úpravou na míru nedalo. Až na modro-černé HP pozadí jsem si vlastně nevšiml žádné změny proti standardní distribuci. Pokud byste čekali nějaké utility od výrobce, tak vás zklamu. Nic takového tu není. Nejsou dokonce podporovány ani funkce Fn klávesy mimo těch, které fungují přes BIOS (intenzita podsvícení displeje), a těch standardizovaných (změna hlasitosti pomocí standardních multimediálních kláves). Třeba zrovna taková klávesa přepnutí výstupu grafické karty nereaguje vůbec. S grafickou kartou se HP vůbec moc nepředřelo, protože není podpora ani více obrazovek (dualview), ani 3D akcelerace. Výstup je automaticky nastaven na interní displej i VGA výstup v módu klonování. Pomocí utility v dolní liště lze změnit jedině rozlišení a na výběr jsou pouze všechna nižší, než je to nativní interního displeje. Připojit XGA projektor problém nebude, ale třeba k WSXGA+ rozlišení mého stolního LCD už bych musel hrabat do konfiguračních souborů.
Plusy:
- plnohodnotný Linux z normálních PC
- snadná instalace dalších programů
Mínusy:
- standardně nefunguje zápis na NTFS disky
- není možné nastavit vyšší rozlišení, než má interní displej
- nulové přizpůsobení konkrétnímu notebooku
- nefunguje 3D akcelerace
- nižší rychlost
Acer Aspire One (Linpus Linux Lite)
Konečně jsem měl už možnost otestovat i předprodukční vzorek nového Aceru. Tím pádem, že jde ještě o ne úplně hotový sample kus (a to i na hardwarové úrovni), byl systém ve značně rozpracovaném stádiu. Nemohu ho tedy přímo soudit. I tak se pokusím o malou polemiku, kam směřuje a jak by mohl ve výsledku vlastně vypadat. Předem říkám, že jde o upravenou (u nás nepříliš běžnou) distribuci Linpus Linux Lite.
Jednoznačně pozitivně hodnotím grafický vzhled. Jednoduchý interface je graficky opravdu pěkný a je znát, že na tom pár grafiků dobře zamakalo. Zatímco systém v ASUSu mě graficky nijak nenadchl, tento vypadá opravdu stylově. Testovací kus toho ovšem víc, než grafické „orgie“ zatím nenabídl. Mnoho chyb je zatím předpokládám vinou té nedodělanosti. Některé programy jsou přístupné jen přes nabídku „otevřít v programu“, když kliknete na soubor, který systém nemá asociovaný. Některé (jako třeba PDF reader) nejdou otevřít ani tak, ačkoli nainstalované jsou.
Mnoho nastavení zatím vůbec nefungovalo – přepínání výstupu (ostatně Fn klávesy zatím nefungují vůbec), rozložení klávesnice, aktualizace. Více mě však děsí, že se nějak zatím nepočítá s podporou Samba klienta, což v překladu znamená neschopnost připojit se na sdílené složky (tiskárny) počítače s Windows. Stejně tak absence podpory práce s NTFS disky je tristní a o její pozdější implementaci mám zatím velké pochybnosti (na druhou stranu oni asi uživatelé nakonec zatlačí). Ve finální verzi by také potěšila podpora uspání do RAM a na disk. Ne že by start systému nebyl dostatečně rychlý, ale je rozhodně pohodlnější pokračovat v práci po zapnutí bez nutnosti spouštět znovu všechny potřebné programy.
Překvapilo mě použití v našich končinách neobvyklých programů. Mimo prohlížeče Firefox jsem nepoznal vlastně vůbec nic. Většinou jde o velmi jednoduché programy. To je částečně výhoda i nevýhoda. Jednoduchost byla u Aceru cílem. Své zařízení totiž nepovažuje za notebook, ale za jakési „chytré“ zařízení z kategorie PDA.
Plusy a mínusy radši psát přímo nebudu. Bylo by to asi nefér, když nevím, co všechno je ještě v plánu dodělat.
Závěrem
Každý výrobce se s problémem výběru operačního systému vypořádal jinak. HP šlo jednodušší cestou klasické distribuce, zatímco ASUS ukázal „jinou“ cestu s pomocí silně upravené distribuce, která se zaměřuje jen na to, co by uživatelé mohli potřebovat, a s ostatním neotravuje. Acer se inspiroval řešením od ASUSu a snaží se nabídnout něco podobného. Současná rozpracovaná verze mě nadchla pouze vzhledem a v tom ostatním zatím pokulhává. Je otázkou, jak se s tím ještě Acer popere, které nedodělky do finální verze zmizí a které budou spíše vlastností. Rozhodně se nezapře, že ASUS má nad ostatními náskok.
Můj favorit je zatím MSI Wind + Suse Enterprise Desktop Linux. To bude IMHO velice použitelná kombinace.
Stejně je to zajímavé, jak se kolem toho MSI strhla taková vlna ovací a přítom ho ještě pořádně nikdo moc netestoval. Já se nechám překvapit. Samotnému už mi tyhle malý věcičky malinko lezly krkem, takže MSI nějak ani testovat nehodlám. Počkám si, až to omkne Šimonovič a to mi úplně stačí. Já mám teď doma něco, co mě zajímá víc, ale je na to NDA, takže se výjimečně nepochlubím :-).
Můj favorit je subnotebook IBM Lenovo X60 http://www.kuku.cz/Notebooky-repasovane-IBM-Lenovo-ThinkPad-X60-Core2Duo.html... a linux Mandriva - mám ho už 3. rok y a spokojenost obrovská.