Minulou středu se během debaty osmi republikánských kandidátů na prezidenta USA mladá slečna prostřednictvím videa na YouTube zeptala na důležitou otázku týkající se potratu. Pokud by potrat byl učiněn nelegálním, jaký trest by kandidáti navrhovali pro ženu, která porušila zákon a nechala si udělat potrat?
Ti, kteří jsou odpůrci potratu (což zřejmě byli všichni kromě dřívějšího starosty New Yorku Rudolpha Giulianiho) prohlásili, že žena by potrestána nebyla. Pouze ten, kdo prováděl potrat, by byl potrestán.
Nejsem právník. Mám trochu zkušenosti z práce v kanceláři žalobce. Často se též dívám v televizi na „Právo a pořádek“ a podobné pořady. „Právo a pořádek“ je show, v níž jeden z republikánských kandidátů, Senátor Fred Thompson, hrál roli advokáta po několik posledních let.
Co jsem se z těchto pořadů a občasného čtení naučil bylo, že právo trestá plánovanou vraždu více než neplánovanou a že obecně trestá podněcovatele a plánovače vraždy více než osobu, která je pověřena provedením vraždy. Místo ženy, která si nechá udělat potrat, si můžeme představit ženu, která naplánuje vraždu manžela a najme si někoho k jejímu provedení.
Nyní se ptám, co je jiného v případě potratu, pokud je potrat skutečně vraždou? Potraty se neobjevují náhodou, v izolovaném momentu porušeného myšlení a nekontrolovaných emocí. Jsou naplánovány. Žena, která chce potrat, musí obecně navštívit nemocnici, aby si ho nechala udělat. Předtím se pravděpodobně podrobí testům různého druhu, aby se ujistila, že potrat nebude velkým rizikem pro její život a zdraví. Mezi tímto a samotným potratem tedy uběhne nějaký čas.
Zvlášť v prostředí utajovaní a opatrnosti, kuchyňského stolu a háku z věšáku na kabáty, což je prostředí, v němž by se potraty děly, pokud budou opět nelegální, musí obecně uběhnout jistý čas mezi vytvořením záměru podstoupit potrat a samotným potratem. Protože v těchto podmínkách lze jeho vykonavatele těžko hledat ve Zlatých stránkách nebo na internetu. Půjde ho najít jen tajným a časově náročným pátráním.
Nevyhnutelným závěrem toho všeho je, že žena, která si nechá udělat potrat, nejenže musela mít záměr nechat si ho udělat, ale tento záměr musela udržovat po méně či více významnou časovou periodu. Nazývá se toto nějak jinak než plánování?
Pokud je tedy potrat skutečně vraždou, jedná se o plánovanou vraždu. A podle obvyklých právních standardů je vina té ženy, jakožto podněcovatele a plánovače oné vraždy, větší, nikoliv menší, než vina toho, jež tuto vraždu provádí.
Ale je toho více a je to přímo děsivé. Většina z republikánských kandidátů, kteří oponují potratu, podporují trest smrti za plánovanou vraždu. Logika jejich pohledu na potrat je tedy musí vést nejen k vysokému postihu ženy, jež si nechá udělat potrat, ale dokonce k trestu smrti pro ni. Jejich údajná láska pro nenarozený plod, který je vyjmut během potratu, je logicky vede k trestu smrti pro ženu, která nařídí odejmutí tohoto života.
Musím říct, že jsem spokojený se zdravým rozumem a osobním dobrem těchto kandidátů, který jim zabraňuje požadovat trest smrti pro ženy, které by si nechaly udělat nelegální potrat, i když je k tomu logika jejich víry musí dovést. To je též pravda o všech jejich zastáncích a o celém proti-potratovém hnutí. V dnešním světě asi nelze najít žádnou dostatečně bizarní myšlenku, pro niž by nebylo možno získat zastánce, pokud se jeví jako logická implikace hluboce zakořeněné víry.
Doufejme, že se najde více rozumných lidí, kteří si budou klást otázku, zda potrat je skutečně vraždou. Musí si položit, zda plod, zejména v raných fázích těhotenství, je skutečně lidskou bytostí. Pokud musí plod být ve skutečnosti měřen v desetinách palce, jednoduše ještě není lidskou bytostí. V danou chvíli není ničím jiným než růstem v ženské děloze, který má potenciál stát se lidskou bytostí. Jeho odstranění není zabitím lidské bytosti, ale jednoduše zastavením procesu, který by vedl k lidské bytosti několik týdnů či měsíců poté. V době potratu však lidskou bytostí není.
Naneštěstí však přesvědčit lidi o tak základním vnímatelném faktu může být velmi těžké. Je tu dost lidí, pro něž vnímání není důkaz, ale spíše, pokud vůbec něco, víra je vnímaní. Lidí, jejichž chybné představy jsou udržovány s takovou vehemencí, že se vzpírají jejich smyslům. Z hlediska teorie poznání se představa, že onen kousek v ženské děloze je lidskou bytostí, neliší od představy, že zvířata nesou duši předků. Obě představy reprezentují vnímání něčeho, co ve skutečnosti není, na základě projekce přesvědčení vlastní mysli.
Vidět lidskou bytost, kde ve skutečnosti není, a následně vidět vraždu, kde ve skutečnosti není, slouží ke zničení života žen a rodin, které si nemohou dovolit břímě nechtěného dítěte, jež jsou přesto nuceny přijmout, protože možnost potratu je jim odepřena. Na základě této pokroucené koncepce stačí, aby žena otěhotněla, a právo na vlastnictví jejího těla si začne nárokovat Stát. Jakékoliv její plány pro budoucnost, například získání vzdělání, kariéra, nebo jen plné prožití mládí, jsou násilím zahozeny, jak je donucena žít bez možnosti volby svůj osud těhotného zvířete. Je donucena odložit veškerá svá přání, sny a ambice dokud nedokončí to, co se rovná dvacetiletému vězení za nechtěné těhotenství a porození nechtěného dítěte.
A proč? Jakým právem někdo takto zdevastuje její život? Odpovědí je, že tady v USA, stejně jako na Blízkém východě, je mnoho lidí, kteří věří, že zástěrka náboženství a jejich tvrzení o božské inspiraci je opravňuje praktikovat šílenství absolutně bez ohledu na utrpení a škodu, kterou způsobí ostatním. Jejich předstíraná „láska“ a „dobrota“ je podvod.
Přeloženo z George Reisman’s blog, autorem článku je George Reisman, Ph.D., MBA, Profesor Emeritus ekonomie na Pepperdine University, autor Capitalism: A treatise on economics
Ahoj. Zde musím poprvé nesouhlasit 🙂
"nemohou dovolit břímě nechtěného dítěte"
Pokud si dobře pamatuji 😉, tak početí dítěte něco předchází. Tento akt se mi zdá téměř vždy dobrovolný. A za naše jednání, ať je vhodné či nevhodné (unáhlené), neseme následky, jako za všechny ostatní činy.
"Je donucena odložit veškerá svá přání, sny a ambice dokud nedokončí to, co se rovná dvacetiletému vězení"
A co adopce, pěstounská péče? To je moc složité, lepší je jednoduše ukončit těhotenství, že? Je zvláštní, že autor zrovna zde mluví o špatném vnímání lidí, copak tohle nevnímá?
Právo ženy na tělo končí tam, kde začíná právo dítěte na život. A jak jsem zmínil, totiž dítě se v děloze neobjeví jen tak 😉
Potraty každopádně budou - legální nebo nelegální. Je nevhodné je tedy zakázat. Ale bylo by vhodné, aby si lidé platili případný potrat sami, nikoliv aby jim na něj přispívali všichni občané. Stejně tak by bylo vhodné, aby stát maximálně ulehčil život lidem, kteří se pro potrat nerozhodli.
[1] Ahoj. "Ale bylo by vhodné, aby si lidé platili případný potrat sami, nikoliv aby jim na něj přispívali všichni občané. Stejně tak by bylo vhodné, aby stát maximálně ulehčil život lidem, kteří se pro potrat nerozhodli."
Takže ti, kteří se rozhodnou pro potrat, si ho mají platit sami, ale ti, kteří si dítě nechají, mají právo na to, aby jim ho živili jiní? Proč? S takovouhle politikou budou mít polobarbaři deset dětí, protože budou vědět, že je nebudou živit a že jim jejich život stát "maximálně ulehčí". Na základě jakého přesvědčení jsou pro tebe ti první špatní a ti druzí dobří?
Každému, jehož poznávacím nástrojem je rozum, a nikoliv víra či emoce, je jasné, že několikatýdenní plod v děloze jednoduše není lidskou bytostí, stejně jako opylený květ jabloně není jablkem, ani to centimetrové jablíčko není jablkem. Kde začíná "právo dítěte" na život? Každý, kdo má nějaká práva, musí mít ego a musí být schopný jednat. I malé děti jsou z tohoto důvodu považovány za "nesvéprávné". Dle mého názoru je lepší potenciál plodu stát se lidskou bytostí ukončit dříve, než se tento potenciál rozvine v něco s velkou pravděpodobností asociálního a nešťastného, v něco, co samotná matka bude vnímat jako přítěž - pro dítě neexistuje horší pocit, než že je "nechtěné" a nebojím se tvrdit, že někteří by mu to otevřeně dávali najevo. Tato neukotvenost v intimních vztazích v rodině vede k těm nejnešťastnějším existencím. Nevidím důvod, proč by matka do jistého období (které přeci jen lze celkem rozumně určit) nemohla rozhodnout o osudu onoho potenciálu, který se v ní rozvíjí. Přesvědčení, že tento potenciál je nějakým způsobem "svatý" od chvíle, kdy se matčino vajíčko začne dělit, patří do oblasti mystiky a náboženství a degraduje člověka do zvířecí existence, která je odsouzena přijímat všechny rozmary světa kolem ní jako svůj nevyhnutelný osud.
[2] Ještě jedna věc. Myslím, že o "dobrovolnosti soulože" by se dalo opravdu dlouho debatovat...
[3]... zvlášť v případě 14-letých holek, s nimiž se vyspal vlastní bratr či otec, znásilněných žen atd... ale i zcela obecně na rovině síly sexuálního pudu u dospělých, svéprávných lidí.
[4] Dovolím si tvrdit, že taková debata by musela skončit závěrem, že soulož je pro člověka "dobrovolná" ve stejném smyslu, v jakém je "dobrovolné" přijímání stravy. Ano, každý ji sice nemá tak pravidelně jako jídlo, avšak každý dospělý, který má v životě nějakého partnera opačného pohlaví - což lze opravdu považovat za normální a nevyhnutelný aspekt lidského života - s ním prostě spí. A nedělá to proto, že by si to "vybral". Že by mohl roky jen tak ležet vedle svého partnera bez jakéhokoliv intimního kontaktu, který prostě mezi mužem a ženou vede k souloži. "Přirození" je od slova "přirozené", což je opakem nějakého vědomého výběru. Každý, kdo se v sobě snaží potlačovat sexuální pud, skončí ve Freudově ordinaci, která ho vyléčí skupinovým sexem. Sexualitu si člověk opravdu nevybírá. Ten svůj pud samozřejmě podřizuje jistým obecným společenským pravidlům, bez nichž by delší fungování klidné společenské interakce nebylo možné, avšak to neznamená, že si "vybírá" své sexuální akty s těmi, kteří jsou k nim svolní. Někteří svou sexualitu nejsou dokonce schopni podřídit ani těm nejobecnějším společenským pravidlům a tito jedinci musí být jako disintegrující faktor mezilidské interakce ostrakizováni.
[1] "Stejně tak by bylo vhodné, aby stát maximálně ulehčil život lidem, kteří se pro potrat nerozhodli."
Abych ještě trochu více osvětlil absurditu tvého závěru: Ti, kteří se pro potrat nerozhodli, jsou všichni, kterým se narodí dítě! Měl by tedy stát "maximálně ulehčit" život všem, kterým se narodilo dítě? Nejlépe ho živit od A do Z, zaplatit mu vše, co bude chtít? Tvůj závěr je perfektní cesta k socialismu a má místo vedle citátů z Manifestu demokratického socialismu, který jsi hodnotil na 80% 🙂. Zdá se, že jsi ve slabší chvilce nepoužil rozum...
Prvně bych ujasnil mé stanovisko. Nejsem naprosto striktně proti potratům, myslím že jsem to nějak v tom smyslu zmínil. Jsou tu skutečně ony případy „14-letých holek, s nimiž se vyspal vlastní bratr či otec“ Ale kolik je těchto případů? A kolik je případů, kdy mladý pár prostě neprovozuje odpovědný sexuální život a následně řeší problém (dítě), až když už je „na cestě“? Zkus si tipnout, celkový počet potratů v ČR je kolem 20 000.
O té dobrovolné souloži se dá polemizovat. A tady v extrémních případech (viz. výše) je interrupce žádoucí. Taky je žádoucí, aby otec či bratr následně nesl odpovědnost. Toto jsem měl na mysli, když jsem psal téměř vždy. Tady by myslím bylo vhodné si připomenout, že existuje antikoncepce „po“ styku (tento preparát nepotratí embryo). Dalo by se tedy také debatovat o tom, zda dospělá znásilněná žena, která následně otěhotní, je skutečně případ nechtěného těhotenství, či absolutně povrchní neodpovědnosti.
Neustále vidím možnost dát životu volnou cestu jako něco naprosto nesrovnatelného s potratem. Pokud se dítě narodí do rodiny, kde je nežádoucí element, tak je tu přece adopce, pěstounská péče, Baby-boxy v nejhorším. Copak matka musí ze zákona dítě vychovat? Nebo protože by jeho život mohl být nešťastný, tak mu zabráníme mít vůbec nějaký život?
„Někteří svou sexualitu nejsou dokonce schopni podřídit ani těm nejobecnějším společenským pravidlům a tito jedinci musí být jako disintegrující faktor mezilidské interakce ostrakizováni.“
S tím naprosto souhlasím. Stejně tak si myslím, že tohle mým názorům naprosto neodporuje.
Diskuze o tom, zda je to bytost či nikoliv je z mého pohledu naprosto zbytečná. Důležité je, že byly splněny všechny podmínky pro vznik života. Bez jakéhokoliv zásahu se dítě (ideálně) narodí. Ten laxní přístup k potratům, který běžně slýchávám, se mi prostě nelíbí. V období barbarství (1988), jsme dosáhli v tomto směru absolutního vrcholu – jedna interrupce na jedno narozené dítě. Šílenost. Vše to staví na absolutní neúctě k životu. Interrupce není normální, ale lidi to tak berou.
Musím však uznat, že přerozdělováním jsem narazil na zeď Zdá se mi ale absolutně nepřijatelné nedat životu průběh, protože „nejsou peníze“.
[7] Rozumím ti, avšak nesouhlasím s tebou.
Prvně k samotnému článku. Jeho hlavním smyslem je poukázat na to, že obhajovat svůj odpor k potratům ekvivalencí "potrat = vražda" vede k logickým důsledkům, jež sami proponentni této ekvivalence nejsou ochotni obhajovat, což svědčí o tom, že něco je špatně. Stručně řečeno, nikdo nemůže zastávat zároveň pozice "potrat je vražda", "trest smrti za plánovanou vraždu", "nulový nebo minimální postih pro ženy, které si nechají provést potrat". Tím, co je v této trojici špatně a co vede proponenty ekvivalence "potrat je vražda" ke kontradikci, je právě jejich předpoklad "potrat je vražda". Pokud ho opravdu uznávají za pravdivý, musí pro ženu, jež si nechá provést potrat, požadovat stejný trest jako za plánovanou vraždu. Nebo se jednoduše tohoto hesla vzdát a argumentovat jinak.
Avšak i tomu, logika jehož myšlení se blíží bodu mrazu, je jakýmsi způsobem (jiskřička rozumu) jasné, že smrt zdravého, dospělého dvacetiletého člověka v plné síle je přeci jen něco mnohem horšího a politováníhodnějšího než smrt nenarozeného plodu, nemluvněte, dokonce i několikaročního dítěte, jejichž potenciál stát se plnohodnotnou lidskou bytostí se zatím jen rozvíjí. Ani já, ani George Reisman řekl bych, nevidí a neprosazuje potrat jako běžnou součást ženské antikoncepce. Cestu k jejich minimalizaci a racionalizaci však též nevidí v jejich ilegalizaci, nýbrž v dostatečném vzdělání veřejnosti v daných otázkách. Domnívám se, že vzdělanost veřejnosti v otázkách antikoncepce jak u nás, tak v USA, je v současné době již poměrně dost vysoká a není přílišný problém ji prostřednictvím masmédií systematicky pěstovat. Pokud se potrat zakáže a uvedou se různé výjimky, kdy tedy je přípustný, perverzi celé situace to pouze zvýší. Obhájci absolutní ilegalizace potratu se rekrutují z náboženských skupin, jejichž pohled na svět je tvořen směsicí víry a rozumu a jsou tak schopni dojít k absurdním závěrům, které jsou logickou implikací vyplývajících z premis odvíjejících se od pověr v základu jejich náboženství.
[7]
A nakonec to nejdůležitější:
"Interrupce není normální, ale lidi to tak berou."
"Zdá se mi ale absolutně nepřijatelné nedat životu průběh, protože „nejsou peníze“."
Lidská civilizace není normální. Není normální přirozená v tom smyslu, v němž je přirozený život všech ostatních tvorů. Člověk se od zvířat liší schopností vědomě účelově jednat, tedy vidět svou existenci v budoucnu, plánovat, kalkulovat se svými zdroji. A každá lidská společnost, která se pozvedla z úrovně barbarství do onoho civilizovaného stavu, by toho nikdy nedosáhla bez regulace porodnosti. Zvířata neplánují. Porodí třikrát do roka a jejich mláďata se rozutečou. Primitivní kmeny také neplánují. Mají tolik dětí, kolik jim příroda přinese. Ve všech těch civilizovaných společnostech, které si dnes občas dáváme za příklad civilizace (řecká, římská, čínská), a z nichž nám zbyly jen suché a neživé spisy jejich myslitelů, fungoval jako nástroj regulace porodnosti mimo jiné i zabíjení novorozeňat. Bylo to na denním pořádku. Proč? Protože na život "nebyly peníze". Tento svět není ráj a život není svatý, určitě ne tomuto světu. Slepé obhajování všeho, co má potenciál stát se životem, je krokem zpět z civilizace do barbarství, nikoliv naopak. Dnes, když člověk ví, že život jeho dítěte by mnohem spíše byl peklem než rájem, může tomu zabránit dříve, mnohem dříve a bezbolestněji než zahozením vlastního potomka do řeky se slzami v očích. Nejedná se o neúctu k životu. Život sám o sobě není ani dobrý, ani špatný. Dobrý je šťastný život, špatný je nešťastný život. Svět kolem nás není světem neomezeného bohatství. Je to svět, v němž naši předkové museli bojovat o holé přežití. Někteří si ani nemohli dovolit mít potomky a pokud je náhodou měli, zemřeli hlady. Svět, který ti nedá nic zadarmo, v němž musíš vydat úsilí, abys získal něco lidsky cenného. Mnoho lidí na to zapomíná a má pocit, že svět se změnil. Že bohatství je dost a neomezeně a že nastal čas přestat kalkulovat o budoucnosti. Přestat myslet a jen přijímat všechny dary civilizace, které se tak nějak "hrnou samy". Nechat v sobě zase projednou projevit ty instinkty zvířete, které nic neplánuje. Jenže se mýlí. Veškerá a sebevyspělejší civilizace může zaniknout, pokud její účastníci začnou přijímat iracionální postoje k vnějšímu světu. Obalí svůj pohled na svět mystickým závojem, pověrami a přijmou politiky, které jsou projekcí jejich instinktů a emocí kmenové společnosti. "Zdá se mi ale absolutně nepřijatelné nedat životu průběh, protože „nejsou peníze“." Toto je jeden z těch postojů, který zní tak vznešeně, tak civilizovaně. A přitom je jen pobídkou k nekontrolovanému množení. Je krokem ke zničení civilizace, nikoli k civilizovanosti. Krokem k mysli barbara a zvířete, jemuž je lhostejný osud jeho potomků. Apelem na přehlédnutí rozumu a nastolení vlády citu a instinktu v pohledu na vnější svět. Pohledu, který - kdyby byl zastáván každým - by vedl k okamžitému zničení lidské civilizace a návratu do barbarství. Rozum, nikoliv city a instinkt, musí být jediným kritériem jednání člověka ve světě omezených zdrojů. City jsou dobré pro lásku a vztahy k našim blízkým a k ostatním, existujícím lidem. Nikoliv však ke směsici buněk, jejíž lidství zdaleka ještě neexistuje. Jejíž přežití a vývoj by nebyl možný ani za použití těch nejmodernějších přístrojů. Jejíž potenciál stát se lidskou bytostí dnes vnímáme tak ostře, že nás to musí zabolet, i když rozum říká, že to nebyla vražda. Přesto nás však toto zabolení neopravňuje opustit to, co stojí v základu naší civilizace (pokud ji nechceme zničit) - tedy rozum ve vztahu k vnějšímu světu. Není to prosazování neúcty k životu. Je to prosazování zdravého rozumu v jednání, kdy často platí, že menší bolest dříve je mnohem lepší než velká bolest později. V ekonomii se tomu říká investice.
Skvělé (a nikoliv dlouhé) čtení na toto téma je třeba F.A. von Hayek: Osudná domýšlivost: omyly socialismu.
[7]
"Zdá se mi ale absolutně nepřijatelné nedat životu průběh, protože „nejsou peníze“."
Pokud chceš opravdu konzistentně zastávat tento postoj, musíš být odpůrcem veškeré antikoncepce. Nejen potratu v raných fázích těhotenství.
Ahoj, jedna otazka k:
"Ani já, ani George Reisman řekl bych, nevidí a neprosazuje potrat jako běžnou součást ženské antikoncepce. Cestu k jejich minimalizaci a racionalizaci však též nevidí v jejich ilegalizaci, nýbrž v dostatečném vzdělání veřejnosti v daných otázkách."
Kto by mal podla teba toto vzdelavanie realizovat? Stat z dani?
Ak mas na mysli media, tak nejak nevidim motivaciu ktora by ich k tomu hnala.
[11] Ahoj. Kdo? Všechna ta protipotratová hnutí. Nikdo jim nebrání v tom, aby si sehnaly sponzory (nejlépe společnosti vyrábějící antikoncepci), pořádaly kampaně, navštěvovaly školy a společenské vrstvy, kde je toto vzdělání nejpotřebnější. Aby však na základě své víry prosazovaly zákon jakožto omezení rozumného jednání všech osob, které jejich víru nezastávají, je jednoduše krokem zpět k vládě mystiky a náboženství. Protipotratové hnutí (které svůj postoj chce prosazovat zákonem) je ve své podstatě protihumanistické, nikoliv naopak. Je neúctou k životu již existujících, dospělých žen, kterým se prostě nemusí i přes veškerou snahu podařit zabránit početí - žádná antikoncepce není stoprocentní. Je zvířecím aspektem v lidském myšlení. Znovu opakuji, že nejsem zastáncem potratu jako běžné formy antikoncepce, ale jako krajního řešení. Jejich postavení mimo zákon však nic nevyřeší, spíše jen zhorší prostředí, v němž budou prováděny a povede k mnohem vyššímu riziku vážného zdravotního poškození těchto žen. A ti, kteří proti nim vystupují, mají možnost svým vlastním úsilím přispět k jejich minimalizaci, a cestou k této minimalizaci není jejich ilegalita. Vytvoří pouze černý obchod, stejně jako prohibice v USA vytvořila černý obchod, na němž pohádkově zbohatly tamní mafie.
[12] Ještě předem zodpovím námitku "to by určitě nešlo". S tímto pohledem opravdu nic nejde a zastávají ho lidé, kteří nikdy nic nezorganizovali, většinou z důvodu jejich vlastních nulových schopností v tomto směru a nedostatku úsilí. Pokud se však pozorně podíváte kolem sebe, uvidíte dobře fungující neziskové organizace, jejichž cíle se zdají být mnohem nedosažitelnější než vytvoření mezi lidmi (a to konkrétně ženami) všeobecného postoje, že potrat je poslední alternativou a že by k preventivní antikoncepci měly přistupovat co nejodpovědněji.
Názor, že se vše musí přikázat, protože lidé jsou ze své podstaty špatní a nezodpovědní, leží v samém jádru totalitní společnosti, která je společností neschopných a nesebevědomých jedinců, jejiž jediná dovednost spočívá v poslouchání jejich Pána. Jejich neschopnost oragnizovat vlastní život nabývá podobu v absolutní poslušnosti všem příkazům, které jim jejich pastýř zadává.
Dalsi z logickych uvah, na tema - zda-li se potratem zabije lidska bytost - je zamysleni se, kdy lidska bytost umira? To ma medicina docela jasne, je to kdyz se ukonci mozkova cinnost. Myslim ze je to jeden z faktoru pro urceni limitu, kdy je mozno potrat provest, tedy kdy uz plod ma neco co se da nazyvat mozkem.
Jinak souhlasim s clankem.
Drugstar:
Predpokladam, ze ta protipotratova hnuti, su z vacsiny tvorene ludmi, ktori principialne odmietaju potraty, lebo im viera hovori, ze je to vrazda nevinneho cloveka. A vrazda nevinneho cloveka by nemala byt akceptovana.
Snazia sa o zakazanie potratov, lebo to ma pre nich vacsiu prioritu ako vysvetlovanie, ze robit potraty nie je spravne.
Rovnako ako pre mnoho ludi ma vacsiu prioritu zakaz kradeze, nez vysvetlovanie ludom, ze kradnutie je "zle".
Prejst na aktivitu s nizsou prioritou by mohli, len keby im bola znemoznena ta prva aktivita. A zakazovat snahu o uzakonenie potratov urcite nechces.
Preto si myslim, ze povedat nieco na sposob "protipotratove hnutia by mali radsej propagovat antikoncepciu", je len tvoje prianie a v realite nema miesto.
Prirovnal by som to k vyroku typu "bohaty by mali dobrovolne davat peniaze chudobnym, aby mali vsetci dostatok a svet bol lepsi".
A este jedna otazka k
"Znovu opakuji, že nejsem zastáncem potratu jako běžné formy antikoncepce, ale jako krajního řešení."
Preco si myslis, ze potraty by sa mali pouzivat az ako krajne riesenie a nie ako normalne riesenie?
[15] "Predpokladam, ze ta protipotratova hnuti, su z vacsiny tvorene ludmi, ktori principialne odmietaju potraty, lebo im viera hovori, ze je to vrazda nevinneho cloveka. A vrazda nevinneho cloveka by nemala byt akceptovana."
Promiň, ale: umíš číst? Celý článek pojednává o tom, že pokud jim víra hovoří, že se jedná o vraždu nevinného člověka, musí pro jejího strůjce požadovat právní postih za plánovanou vraždu. Což jednoduše nikdo z nich nechce, protože jim rozum říká, že je to blbost.
Shrnu tedy na závěr vlastní postoj k celé problematice, který bych řekl velmi dobře bude prezentovat i postoj samotného autora původního článku. Snad se tím vyhnu dementním off-topic komentářům o "přáních, které v realitě nemají místo".
Upřímně řečeno: potraty jsou mi úplně ukradené. Pokud by se každého víra měla stát součástí právního systému, nastal by absolutní chaos. Právní systém slouží k zajištění hladkého průběhu mezilidské interakce, jeho účelem je tedy zakazovat činnosti, které vedou k narušování klidného průběhu této interakce a následná ostrakizace jedinců, kteří se těmto pravidlům z jakýchkoliv důvodů nechtějí nebo nemohou podřizovat. Respektuji vyznání ostatních, respektuji, že si někdo myslí, že potrat v jakémkoliv okamžiku od početí je vraždou. Osobně si to nemyslím a nejsem sám. Potrat opravdu není tím faktorem, jež by natolik narušoval klidný průběh mezilidských vztahů, aby si zasloužil místo v trestním zákoníku, navíc pod tak směšným a sama sebe negujícím postihem, jako je žádný trest pro ženu, která onu "vraždu" naplánovala a postih pro jejího vykonavatele. Pokud chtějí odpůrci potratu argumentovat ekvivalencí "potrat rovná se vražda", musí jednoduše přijmout právní důsledky své víry. Právo nesmí dělat vyjímky jen proto, že je založeno na iracionálních a zcestných premisách. Nevidím nejmenší argument, kterým by mohli obhájit vnucování své víry ostatním, kteří ji nesdílejí, pod hrozbou násilí. Snažit se své nemocné představy nacpat do legislativy a nechat státní donucovací systém realizovat jejich ujetou víru je samozřejmě velmi pohodlné, mnohem pohodlnější, než snažit se vzdělat tu část populace, které je jejich víra totálně u zadku. Jako jedinou legitimní cestu pro prosazování jejich víry, kterou - troufám si říci - většina obyvatel (alespoň u nás) nesdílí, vidím jejich vlastní úsilí v přesvědčování ostatních o její relevanci. Celé protipotratové hnutí jednoduše staví "život" nevědomé několikamilimetrové změti buněk nad život vědomé, dospělé ženy a je ochotno ženám, které jejich víru nesdílejí, vnucovat své představy zákonem. To je prostě středověké, primitivní, odporné. Pokud by si každý nárokoval takovéto "právo", nastal by absolutní chaos. Neberu jim jejich víru, respektuji ji a nehodlám jim tu svou vnucovat násilím.
"Preco si myslis, ze potraty by sa mali pouzivat az ako krajne riesenie a nie ako normalne riesenie?"
Jednoduše proto, že mám zdravý rozum. Čti pozorně a bude ti odpovězeno. "Je to prosazování zdravého rozumu v jednání, kdy často platí, že menší bolest dříve je mnohem lepší než velká bolest později. V ekonomii se tomu říká investice."
Opravdu bych poprosil komentující, aby pozorně četli a před přispěním do diskuze přemýšleli o tom, co četli a o tom, co z toho vyplývá. Dementní a off-topic komentáře, které demonstrují negaci předchozí věty, budou nemilosrdně mazány. Nemám čas odpovídat na otázky, na něž odpověď jasně vyplývá z již napsaného. A na závěry, které jejich autor považuje za logickou implikaci již napsaného, které však z ničeho nevyplývají: "Prirovnal by som to k vyroku typu "bohaty by mali dobrovolne davat peniaze chudobnym, aby mali vsetci dostatok a svet bol lepsi". Nikde jsem neříkal, co by kdo měl či neměl dělat, aby "svět byl lepší", ale že prosazovat násilím postoj, který není všeobecně sdílený, je jednoduše nepřípustné. Tečka.
[16] Nikde jsem neříkal, co by kdo měl či neměl dělat, aby "svět byl lepší", ale že prosazovat násilím postoj, který není všeobecně sdílený, je jednoduše nepřípustné. Dokonce ani není přípustné prozasovat zákonem postoj, který je všeobecně sdílený, jehož negace v jednání účastníků mezilidské interakce však nevede k jejímu narušování. Veškeré vynutitelné trestné právo se musí skládat pouze ze zákazů činností, které jsou natolik společensky nebezpečné, že by vedly k dezintegraci poklidných mezilidských vztahů. Jinak dojde k uzákoňování naprostých (většinou religiózních) absurdit, jako například zákaz soulože jinak než obličejem k sobě a podobně. Právo se poté stane nástrojem prosazování názorů různých jedinců či skupin, což je začátek konce. Bohužel je dnes faktem, že ze "zákonodárného sboru" se stala pobočka vlády, která dláždí cestu jejím záměrům a záměrům s ní spřízněných skupin. Aneb "na právo právníků dnes parlament nemá ani čas, ani náladu" - F.A. von Hayek: Právo, zákonodárství a svoboda. Ten citát není od samotného Hayeka, ale dokonce snad od jednoho z příslušníků britského parlamentu, už si to přesně nepamatuji. Tečka.
"Promiň, ale: umíš číst? Celý článek pojednává o tom, že pokud jim víra hovoří, že se jedná o vraždu nevinného člověka, musí pro jejího strůjce požadovat právní postih za plánovanou vraždu. Což jednoduše nikdo z nich nechce, protože jim rozum říká, že je to blbost."
Ja som ale nereagoval na clanok, ale na tvoje prispevky, v ktorych hovoris, ze cestu vidis vo vzdelavani realizovanom protipotratovymi hnutiami.
Snazil som sa vysvetlit, preco si ja naopak myslim, ze tade cesta nevedie.
Toto: "...A vrazda nevinneho cloveka by nemala byt akceptovana." nebola prezentacia mojho nazoru, ale moj odhad myslenia protipotratovych hnuti, ktory bol potrebny pre zdovodnovanie.
Nesnazil som sa ich nazor zastavat ani napadat.
Na dalsie casti teda nereagujem, lebo by si to asi povazoval za dementny offtopic (s cim nesuhlasim, ale pravidla si tu urcujes ty).
[18] Nechci nikoho odrazovat od komentáře, ale každý by měl pozorně číst. Nikde jsem nepsal, že cestu někam vidím ve vzdělávání realizovaným protipotratovými hnutími. To byla konkrétní odpověď na konkrétní otázku, jakým způsobem by protipotratová hnutí mohla prosazovat své názory, které s nimi velká část populace prostě nesdílí. Cestu naroubování těchto názorů do trestního zákoníku prostě vidím jako nelegitmní z důvodů, které jsem popsal výše. Svůj postoj jsem již též jasně vyjádřil, potraty jsou mi vcelku ukradené, ale jako každá osoba se zdravým rozumem samozřejmě preferuji preventivní antikoncepci a minimalizaci potratů. Jinak ve tvém odhadu myšlení protipotratových hnutí se shodneme a pochopil jsem, jak to myslíš a nedomnívám se, že bys nepochopil pointu článku, avšak tvá reakce, že vidím cestu někam v tom a v tom prostě byla zcela pomýlená (a ještě více ony analogie s krádeží a bohatými a chudými, které byly prostě úplně mimo). Celou dobu vyjadřuji jediné stanovisko - tj. že nelegalizace potratů je kontraproduktivní blbost založená na všeobecně nepřijímaných a rozumem neobhajitelých předpokladech, které jejich zastánce musí dovést k důsledkům, jež oni sami nejsou ochotni akceptovat. A že pokud někomu chtějí nutit své hodnoty, nemají právo to dělat násilím, přičemž jsem na tvou vlastní otázku odpověděl, jakým způsobem by to mohli realizovat, kdyby pro samotnou věc byli dostatečně zapálení a nechtěli si jen pohodlně přizvat stát na prosazování svých názorů. Toť vše. Klidně komentuj, avšak čti pozorně, třikrát mysli a jednou piš, jinak dochází k takovýmto zbytečným střetům a komunikačním šumům.
Takže pro všechny potenciální méně chápavé a emočně či náboženzsky motivované přispěvatele shrnutí pointy článku:
Existují jedinci a skupiny, které se domnívají, že plnohodnotý lidský život začíná početím a že struktura vyvíjející se v ženské děloze je lidskou bytostí nadanou vědomím a egem od samého okamžiku početí. Tento předpoklad je nutí pohlížet na potrat v raných fázích těhotenství stejně jako na vraždu člověka, jehož vědomí a ego již prokazatelně existuje. V důsledku toho požadují postavení potratu mimo zákon, většinou však velmi podivným způsobem, který se vzpírá právní logice, kdy nejsou ochotni přijmout jasné právní důsledky svého předpokladu.
Mnoho lidí v západní společnosti - možná i většina - jejich přesvědčení nesdílí. Cílem těchto skupin, jež se většinou rekrutují z řad ortodoxních věřících, je donutit všechny, které s jejich předpokladem nesouhlasí, přijmout jej pod pohrůžkou násilí. S jejich předpokladem nejenže mnoho lidí nesouhlasí, dokonce pro něj v žádném případě neexistuje vědecký konsenzus, spíše existuje konsenzus pro jeho opak.
Jejich snaha prosadit svůj názor jako základ pro praktickou aplikaci trestního práva musí právní systém jednoznačně odmítnout. Trestní zákon západní společnosti, dítěte rozumu ve vztahu k vnějšímu světu, může zakazovat pouze ty činnosti, jejichž praktikování prokazatelně vede k systematické dezintegraci a ničení pokojné mezilidské interakce. Takovou činností potrat v raných fázích těhotenství není a snaha prosadit jeho zákaz v trestním zákoně je jednoduše partikulárním zájmem výše identifikovaných jedinců a skupin.
Každý rozumný člověk preferuje preventivní antikoncepci před potratem. Toto tvrzení neříká, že všichni jednají takovým rozumným způsobem. Samotné nerozumné jednání však nemůže stát v základu trestního práva, kde může stát pouze a jedině jednání prokazatelně společensky nebezpečné a systematicky dezintegrující mezilidské vztahy. Jediným legitimním způsobem, jímž tyto skupiny mohou prosazovat své přesvědčení, tak zůstává přesvědčování ostatních o jeho obsahu a relevanci.