Je opravdu tak důležitá svítivost u stolních LCD panelů?
MyEgo.cz
Je opravdu tak důležitá svítivost u stolních LCD panelů?
Když jsem si vybíral před rokem nějaké solidní LCD, poptal jsem se i jiných lidí, abych si trochu rozšířil obzory. Mimo pozorovacích úhlů nejčastěji zaznívala nutnost co nejvyšší svítivosti a kontrastu. Přiznám se, že nakonec jsem ani na jeden z těchto dvou parametrů vůbec nebral ohledy. Proč?
Kdejaké super levné LCD „pro hráče“ dnes má napsánu nějakou brutální hodnotu kontrastu, která ale vůbec nic neznamená, protože výrobce mluví o dynamickém kontrastu a ten se řeší regulací podsvětlení – tento způsob je velmi nešťastný, protože ta regulace není úplně plynulá a člověk má pocit, jak když mu LCD bliká. Pokud už si někdo hlídá kontrast, měl by se dívat, jaký typ kontrastu výrobce udává.
Svítivost je dnes také docela vtipný parametr. Sám jsem si koupil panel „jen“ s 300 cd/m2 a mohu říct, že cokoli vyššího je pro práci zbytečné. Právě teď je venku krásné slunečné ráno a já mám nastavený jas na 15%. Už při 50% mám pocit, jako by mi to mělo vypálit oči :-)
Na co jsem si dával pozor já
Když jsem vybíral LCD, tak jsem se nakonec zaměřil na jiné parametry. Hlavním byl typ obrazovky. Cokoli jiného než S-IPS a S-PVA pro opravdu kvalitní zobrazení nemá cenu. Jakmile si člověk zvolí tento typ panelu, tak už nemusí řešit pozorovací úhly (protože s těmi je problém u TN technologie). Dále jsem se zaměřil na přesnost zpracování barev. Levnější panely používají 6bit zpracování barev (vztahuje se na jeden kanál). To dá dohromady schopnost zobrazit 262 tisíc barev (mimochodem všechny notebooky používají 6bit zpracování). Více barev se tvoří pomocí různých technologií, které mají ale i své negativní projevy. To vše se ještě prohloubí v případě větších změn nastavení kontrastu, kdy už jsou vidět pruhy v gradientech. 8bit barvy tedy beru jako základ. Profesionální monitory mají i lepší zpracování (10, 14bit), ale to má význam až v případě nějakých náročnějších kalibrací. Měl jsem už tu čest a pro moje potřeby je to zbytečný luxus – prostě jsem neviděl rozdíl :-).
Poslední parametr byl pro mě skoro nejdůležitější – rovnoměrnost podsvícení a s tím související věrnost černé barvy. U notebooků jsem schopen tolerovat viditelně světlejší místa u zdrojů poosvětlení. Na stolním LCD jsem to ale nechtěl.
Jak jsem dopadl
Se svým 21“ panelem Samsung SyncMaster 215TW jsem splnil všechny tyto body, které jsem si stanovil. I tak se mi nepodařilo vychytat všechno. Kdybych si vybíral dnes, tak bych si dal pozor na parametr zvaný „input lag“. Tomu jsem totiž neušel. Mám tu vedle rok starý tehdy nejlevnější 17“ panel s DVI od Aceru a musím říct, že to zpoždění Samsungu je velmi viditelné. Na práci mi to zas tak nevadí (ač to poznám). Kdybych ale hrál hry, tak jsem ten panel asi hned po prvním týdnu poslal zpět a koupil něco jiného.
No, svítivost je pro mě důležitá spíše kvůli vysvícenosti... Dříve jsem svůj notebook používal spíše na první dva stupně a myslel jsem, že mi na maximum vysvítí oči, teď už jedu na maximum pořád...
[1] Notebooky jsou speciální kategorie. Ve stolním LCD mám čtyři podsvětlovací trubice. V běžném notebooku je jedna. Ta jedna se ale snaží svítit podobně intenzivně jako ty čtyři. Pokud někdo nabere pocit, že teda vydrží 4x kratší dobu, tak to je omyl. Vydrží ještě míň.
Obrazovku notebooku jsem já schopen vysvítit skoro na polovinu za rok a půl. Je to slabý, ale je to tak. Často jsem někde v prosvětlených prostorech (vlak, venku,...). Displej tedy prakticky neustále mám už od začátku na 100%. U toho notebooku je to ale v pohodě díky tomu, že v prosinci jsem displej reklamoval, tak ten, co mám teď, je o rok mladší než zbytek notebooku :-).
Takže k znižovaniu výdrže notebooku na baterky prispieva aj vysvietený displej?
Čo myslíš, keď mám NBD(u HP), môžem skúsiť reklamovať málo svietivý displej?
[3] Nepřímo určitě.
Pokud jde o reklamaci, tak tam máš smůlu, jesliže jde o vysvícení používáním (což je velmi pravděpodobné).
[4] Tak po skúsenostiach s reklamáciou dosky(hlučný ventilátor) by som to aj riskol.
Vtedy som zavolal technikovy a povedal mu závadu. Za dva dni prišiel s novou doskou, ospravedlňoval sa a ani nechcel vidieť ten notebook zapnutý. Proste nekontroloval závadu, len to vymenil.
Možno by nebolo od veci po roku zavolať technika, oznámiť mu, že môj displej má malú svietivosť a pánty majú veľkú vôľu.
[5] Panty by ti mohli vyměnit, když mě je vyměnili v rámci záruky i u rok starého FS se standardní zárukou.
U displeje jsem na 99% přesvědčen, že ti to nevymění. To by to museli řešit u všech notebooků.
Hlučný ventilátor se ani nedivim, že řešili takhle. Byla to známá chyba a že máš vadnou desku si mohli ověřit už ve chvíli, kdy si jim sdělil tag toho notesu (tím si mohli vylistovat, že máš ten vadný board).
Jak jsou na tom s "vysvícením" LED podsvícené LCD monitory (v notebooku i stolní)?
Jsou jejich pozorovací úhly lepší jak u S-IPS a S-PVA monitorů?
Předem děkuji za odpověď!
Když si chce někdo zakoupit lcd monitor k desktopovému pc tak kontrast a jas je dosti důležitým parametrem také.
Kombinace vysokého statického kontrastu a jasu jsou tím nejlepším možným řešením. Vhodným panelem je S-PVA nebo S-IPS.
Neměl sem zatím možnost vyzkoušet lcd monitory, neboť mám doma ještě jeden nevyužity CRT monitor, který je ještě v dnešní době
v určitých ohledech výhodnější.
Vysoký jas se dá vždy upravit na nižší hodnoty a tím snížit i spotřebu monitoru.
Dále využití monitoru ke zpracování grafiky: Zde bych vycházel s kvalitním 14 bitovým zpracováním, které se pak převede do nižšího bitového výsledku.
Za tuto tézi mě mužete ukamenovat, neboť nashromážděných informací o lcd panelech jsou u mne spíše řídké než by se měly pohybovat v hladkých tendencích podání.